Hříšná Angelika X.

Za okny se projevoval barevný podzim. Lucie pozorovala jak za pomoci vlahého větru, opadávají barevné listy ze stromů. Milovala tohle období. Na většinu lidí v jejím okolí padaly podzimní chmurné nálady, Lucie naopak čerpala sílu a cítila se nabitá jako nikdy jindy v roce.

*

Předchozí díly Hříšná Angelika I, Hříšná Angelika II, Hříšná Angelika III, Hříšná Angelika IV, Hříšná Angelika V, Hříšná Angelika VI, Hříšná Angelika VII, Hříšná Angelika VIII, Hříšná Angelika IX

V práci ji čekala na stole káva a větrník. „No teda, ale já nic neslavím.“

„To já jen tak. Už jsem ti dneska řekl, že ti to moc sluší?“ přivítal ji kolega Martin.

„Martine, zapomeň na to, tohle na mě neplatí. Novou kancelářskou židli ti prostě nedám,“ smála se.

Martin už dlouho projevoval zájem o novou kancelářskou židli. Měl takovou rozpadlou a už ani nejezdila, jelikož ji kdysi zničil, když se na ní vozil po chodbě. Lucie už mu dávno objednala novou s tím, že ji dostane na Vánoce, ale Martinovi to pochopitelně neprozradila. Takto to byla větší sranda, chtěla ho trochu potrápit a oba se navzájem rádi se škorpili.

„Áchjoo, to není fér,“ sklopil Martin hlavu.

Lucie viděla, jak mu cuká koutek, znala ho. Věděla, že ve skutečnosti není vůbec zklamaný, také ho to bavilo. A také věděla, že káva a větrník nebyly na stole kvůli nové kancelářské židli. Byli tam proto, že Martin byl zkrátka pozorný.

„A dostanu ji, když ti povím drb měsíce?“ zatvářil se Martin tajemně.

„Nevydírej a vybal to!“

„Monika a Tomáš! Budou se bráááát!“ vykřikl Martin.

„No nekecej. To je skvělé. Jsem nejlepší dohazovačka na světě,“ radovala se Lucie, „Teda, né snad proto, že by museli, že ne? Nebo vlastně…to by byla přeci taky super zpráva.“

„To prý ne. Prý z čisté lásky. Pche. Kdo se dneska bere z čisté lásky? Taková pitomost,“ odfrkl Martin.

„Já s tím mým jsme se taky brali jen z čisté lásky,“ reagovala Lucie.

„To byla jiná doba Lucie, ty už jsi vyzobaná kukuřice.“

„Martine! Jsi bez židle! A nemyslím tím, že ti nepořídím novou, myslím tím, že jsi bez židle teď hned! Můžeš si vzít ze skříně deku a sedět na zemi,“ smála se Lucie.

„Nééé, odvolávám! Beru zpět, ty víš, že jsem to tak nemyslel, že jo? Že to víš? Nechceš ještě větrník?“

Lucie pekla k večeři kuře s nádivkou, dcera si kreslila, když najednou cvakly dveře. Nečekala, že přijde manžel z práce tak brzy.

„Čau holky moje,“ usmíval se na ní a dcerku. „Nesu vám nějaké dobroty,“ položil na stůl tašku plnou ovoce. „Jo a na pátek jsem zajistil hlídání u babičky a co kdybychom vyrazili třeba na večeři?“

Lucii se rozzářily oči.

„A pak máme lístky do divadla,“ nepřestal překvapovat manžel.

Lucie znejistěla. V hlavě se jí honily podezíravé myšlenky během setin vteřiny. Jak jako na večeři? A do divadla? Jako jen my dva? Rande ve dvou jsme neměli několik let, vždy se tomu vyhýbal. Má k tomu snad nějaký speciální důvod?

„Jako my dva spolu, jo?“ váhavě pronesla Lucie.

„Heh, neblázni,“ začal se manžel smát, „Né, mluvil jsem dneska s klukama, vzali by ty svoje kopretiny a bylo by nás šest,“ osvětlil ji situaci. „Alespoň bychom si s vámi odbyli randata, po kterých vy pořád tak lačníte, a my bychom snad i pokecali, že by nás to jako taky i bavilo, víš?“

„Pako, už jsem se lekla co se děje. My dva spolu sami. Brrrr,“ uchechtla se Lucie.

„Ale jo, to zní náhodou super. Když už jste s klukama tak iniciativní, to se přeci nedá odmítnout.“

Lucie přemýšlela, který z těch chlapů tohle asi vymyslel, pochybovala, že s touto myšlenkou přišel právě ten její. Na pátek se ale moc těšila. Těšila se na to, že stráví s manželem zase nějaký čas. Je jedno, že nebudou sami, ale s přáteli. Jde o to, že budou vystupovat, po letech, opět jako pár.

Tak málo stačilo. Nepatrná pozornost od manžela a Lucie byla znovu hlavou i srdcem tam kde měla být. Samotnou ji to překvapilo. Jak moc ji pozornost manžela chyběla a ovlivňovala její rozhodování. Chtěla být věrnou manželkou, nikdy neměla v plánu zahýbat, ale manželova lhostejnost a její sexuální frustrace ji k tomu navedly. Věděla, že to byla její chyba, nedovolila by si to nazývat manželovou vinou, ale najednou jakoby měla jasno v tom, co ji chybí, co ji činí šťastnou? Byla natěšená, doufala v lepší zítřky, v to, že se její manželství definitivně nerozpadne, že je ještě šance a mohli by být zase šťastní.

Večer před očekávaným rande s manželem měla schůzku s Michalem.

„Představ si, zítra jdeme s manželem na večeři a pak do divadla,“ chlubila se.

„No konečně se ten tvůj pochlapil.“

„Jde nás vlastně víc, ale tím spíš to bude sranda.“

„No tak prima. To jsem rád. Že by mu to konečně docvaklo?“

„Já ti nevím, doufám, že ano. Doufám, že to nebude jen jednou za rok, takové to zaplácnutí huby," uvažovala Lucie.

„Snad ne, ale … to ukáže čas no. Jsem zvědav, co pak budeš vyprávět.“

Píp

„Ahoj… zopakujeme?“ zněla zpráva od Milana N.

Sakra…

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
hodinarka
2.11.18 12:48

Dobrý!

  • Nahlásit
1728
3.11.18 13:34

fu, aby se Milan nevyskytl v divadle taky :lol: já už bych se bála vylézt z baráku 8o :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
581
12.11.18 07:57

Tyhle deníčky jsou fajn a líbí se mi…jediné co mi ale vadí jsou ty prodlevy než bude další pokračování :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7203
12.11.18 08:17

Taky mě napadlo jestli Milan nebude v divadle :think: Žádám, škemrám, prosím autorku o menší prodlevy , děkuji :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.11.18 09:21

Moc dlouhe prodlevy.

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.11.18 10:20

Tak jsem koukala, kam se to posunulo a stále staré koleje.. Na kolegy se mrká a flirtuje a doma „brrr, jen my dva spolu joo?!“ A pak se divit, že není žádná jiskra :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1395
12.11.18 18:52

Chacha, taky bych čekala, že milenec bude v divadle :). Připojuji se k obvyklé chvále (čtivé!) i kritice (příliš dlouhé prodlevy!!) ;) .

  • Nahlásit
  • Zmínit
3235
12.11.18 20:22

Super, deníčky čtu jedním dechem :potlesk: ale jak píšou ostatní - strašně dlouhé prodlevy, teď to fakt trvalo :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
13.11.18 12:35

Za prodlevy se omlouvám… čekám co život nabídne a mnohdy je to nuda, což se pochopitelně odráží na deníčku. Aby něco obsahoval tak je někdy nutné vyčkat, ale pokusím se přidat na rychlosti a snad už i nějaký ten závěr se přiblíží :D

Autorka Lucie :kytka:

  • Nahlásit
5397
13.11.18 20:11

Jeee Luci zaver jeste neee!!! Moc me to bavi! Klidne jeste 10 denickuuu. Pis pis to je na knizku, pisu to porad. Moooc hezke :palec: .

  • Nahlásit
  • Zmínit
21327
13.11.18 22:50

Milenec „Milan“ :mrgreen:
Mě to teda nic extra nepřijde. Pod názvem Hříšná Angelika si nepředstavuju hovor o kancelářské židli nebo „randata v šesti“.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
13.11.18 22:55

@Bubla_Bučková
Teda, jak tě tak znám, to ses ještě hodně krotila u tohoto komentu. ;)

Člověk se ani nemůže zavděčit všem, každopádně i z kritiky si něco snažím odnést a uznávám, že ti nelze oponovat. Oceňuji tvou zdrženlivost zabalenou do podtónu sarkasmu… i v tom máš mé sympatie. :kytka:

Autorka Lucie

  • Nahlásit