Hříšná Angelika XI.

O divadelní přestávce šli ostatní ven kouřit a Lucie stála ve frontě u kiosku. Přemýšlela, zda si dát bílé, nebo červené, když jí muž stojící za ní lehce odhrnul vlasy z krku a pošeptal do ucha: „Mohu Vás pozvat na víno?“ Jeho ruka sjela dolů, od vlasů přes záda až na zadek, kde se zastavila. Hlavou jí blesklo, že manžel to určitě není, otočila se a přestala dýchat, podlomily se jí kolena. Byl to Milan N.

*

Předchozí díly Hříšná Angelika I, Hříšná Angelika II, Hříšná Angelika III, Hříšná Angelika IV, Hříšná Angelika V, Hříšná Angelika VI, Hříšná Angelika VII, Hříšná Angelika VIII, Hříšná Angelika IX, Hříšná Angelika X.

Byla v šoku, překvapená, neschopná slova. Jen zakroutila hlavou, aby mu naznačila, že ne, že tady se neznáme, mám tu manžela. Pochopil, ale šeptal do ucha dál „Klid, ještě jsou venku.“ Lucie cítila, jak jejím tělem probíhá adrenalinová vlna. Vzrušoval ji, jak ji dýchal na krk, jak se jí lehce a nenápadně dotýkal. Přitiskl se na ní zezadu, aby nic nebylo vidět, a jeho ruka směřovala od pasu nahoru, kde okamžitě našel bradavku a silně ji stiskl. Jejím tělem projela vlna tepla a zastavila se v klíně, cítila, jak se její vzrušení stupňuje… „Přestaň, tohle nejde.“ Odtáhla se od něj a vyrovnala se ve frontě. Ještě se ohlédla, Milan N. pozvedl koutek do úsměvu a nenápadně mrkl.

Když si u vína povídala s manželem a přáteli, občas nenápadně pozorovala opodál stojícího Milana N. Nebyl tam sám, po jeho boku se tetelila štíhlá brunetka v tmavě modrém kostýmku, vlasy vyčesané jako od kadeřníka, decentně nalíčená. Nojo, takhle to bývá – doma má naprostý opak té, se kterou spí.

Lucie byla z divadla ještě vzrušená, při sexu s manželem myslela na Milana N. Kdyby to netrvalo, jako vždy, tři minuty – bylo by to skvělé.

„Tak jaké bylo rande?“ ptal se Michal, když usedli společně k večeři v restauraci.

„Skvělé, rande bylo super. Večeře, divadlo… jenom…“

„Jenom co?“

„Mno, ani nevím, jestli ti to chci říct.“

„Lucie, vybal to.“

„Potkala jsem tam Milana N.“

Michal se zasekl, chvilku jen mlčky zíral. „Si děláš srandu? To se může stát fakt jenom tobě. A co? Rozdali jste si to na záchodech?“

„Ježíš, neblázni,“ začala se Lucie smát, „Zase nepřeháněj… každopádně, to bylo hodně adrenalinové setkání.“

„A co? Sejdeš se ním ještě?“ vyzvídal Michal.

„Ty hele, nepřemýšlím nad ničím jiným. Ale přikláním se spíš k záporné variantě. Asi bych chtěla být hodná. Najednou mám pozornost od manžela, vypadá to dobře. Sex sice stojí pořád za starou bačkoru, ale … ta omáčka okolo mě teď uspokojila.“

Michal jen zakroutil hlavou. „Lucie, ty víš, že to je dočasné. Pokud nejsi v sexu doma spokojená, lepší to evidentně nebude nikdy, je jen otázka času, kdy si zase štrejchneš vedle.“

„No dobře, ty realisto… ale ne teď.“

„A ty myslíš, že nějakej Milan N. bude čekat, až tobě začne zase dole vrnět?“

„Mno, mohl by,“ smála se Lucie, snažila se toto téma ukončit, „Teď budu prostě hodná, uvidíme, jak dlouho. Zatím mě nech v mé naivní představě, že navěky věků.“

„No dobře, povíme si za čas. Mimochodem, něco jsem ti chtěl dát, myslím, že je ten pravý čas, déle už to prostě nevydržím.“

Michal vyndal z kapsy u bundy malou krabičku. Byla červená, sametová. Přesně taková, ve kterých se dává zásnubní prsten. Michal najednou zvážněl, zadíval se na ni tak jako nikdy, naprosto vážně a odevzdaně, jakoby ji skutečně miloval.

„Lucie, ty víš jak to mezi námi je. A hlavně, že to tam prostě je. Máme toho tolik společného, trávíme spolu tolik času…“

„Počkej počkej,“ přerušila ho, „…tak si snad klekneš, ne?“

Znala Michala až moc dobře, měl pravdu, měli toho tolik společného, především smysl pro humor.

„Je to nutný? Už jsem starej, bolej mě kolena.“

„To si teda piš, že je to nutný,“ nedala se Lucie odbýt.

Michal tedy, za hlasitého uff, poklekl vedle stolu se sametovou krabičkou v ruce. Všechny pohledy hostů, sedících okolo se na ně najednou upnuly.

„Lucie, fakt to bolí, takže to nebudu protahovat. Ty víš, že trávíme noci každý zvlášť, bohužel. Při těch nocích, kdy nejsme spolu, se nudíme. Naopak když trávíme čas společně, jsou to ty nejvzácnější chvilky štěstí a není čas na… čučení na filmy. Takže tady to je,“ Michal otevřel krabičku, „Prosím, přijmi tuto flashku jako výzvu. Je na ní nahrán nejhůře hodnocený film na ČSFD. Naprostý filmový odpad. Přijmi to a až se budeš beze mě zase v noci nudit, zhlédni to celé. Je to výzva. Já ji podstoupím také… a pak si to budeme vyprávět.“

„Anooo! Přijímám!“ zajásala Lucie.

Hosté, co seděli nejblíže, se smáli. Těm vzdálenějším unikl obsah krabičky a začali tleskat. Michal se zvedl z pokleku, podíval se směrem do restaurace a pronesl na tleskající část hostů „Tak, a teď jsem v prdeli.“*

Posadil se a zahleděl se Lucii do očí. „Teď bych tě měl asi políbit.“

„No to bys teda měl,“ usmívala se.

Naklonil se k ní, jeho ruka zamířila pod vlasy, které pevně chytil a přitáhl si ji k sobě. Najednou se ani jeden z nich nesmál a Lucie znejistěla, jejich rty dělil sotva centimetr. Byla to vteřina, možná dvě, ale Lucii to přišlo jako věčnost. Cítila jeho dech, vnímala to napětí. Pak se jejich rty spojily… ale místo aby se hned odpojily, pokračovaly v polibku. Michal Lucii nemínil pustit, pevně ji držel za vlasy. Bylo to tak vášnivé. Cítila, jak jí prostupuje teplo. Jejich ústa se dotýkala ve smyslném polibku pořád dokola. Lucie byla tak zmatená, nečekala to. Nebyla na to připravená, ale něco uvnitř ní jakoby křičelo – konečně!

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
22.11.18 08:56

Tak dneska se mi tajil dech od začátku do konce!!! Nejlepší díl ze všech zatím! Úžasné!!! Měla jsem motýlky v břiše dneska. Vzrušující velmi. :palec: :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
162
30.11.18 06:15

Skvělé!!! :kytka: Hlavně, aby bylo pokračování co nejdříve :pankac:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
30.11.18 06:38

Super..boze, jen kratke :mrgreen: a ze si ty nakonec toho Misu vezmes ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
668
30.11.18 07:26

Napiš knížku! Rychle další pokračování!

  • Nahlásit
  • Zmínit
581
30.11.18 07:45

Kéž by tu už zítra byl další díl!! :palec: :pankac: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2874
30.11.18 08:47

Kurnik ženská, nemůžeš to sem všechno napsat najednou? Rozkouskované do krátkých článků-to je k vzteku :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4621
30.11.18 09:15

No teda, to jsou zvraty! :lol: :palec: Cetla jsem jednim dechem! A tesim se na pokracovani! ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
7203
30.11.18 13:55

Další diiiiil...... prosiiiiiiiiiiiiim :jazyk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1397
30.11.18 18:52

@ejhle Haha, mluvíš mi z duše :lol: .

S ohledem na znalost postav a jejich vývoj mi tenhle díl zatím přišel nej ;) . Hezky se to zamotává a jsem samozřejmě zvědavá, jak se to vyvrbí. Kamarád coby ideální partner se nabízí už hezky dlouho, ale něco mi našeptává, že tak jednoduché to (zatím ještě) nebude…

Takže se připojuji k dalším hlasům a žádám brzké pokračování :) .

  • Nahlásit
  • Zmínit
3235
30.11.18 19:36

Boží :potlesk: :potlesk: fakt pecka :potlesk: ale jako další pokračování rychleji!!!!!! :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5407
1.12.18 14:35

:potlesk: Moooc krásné :palec: . Tesim se na dalsi.

  • Nahlásit
  • Zmínit
551
1.12.18 16:48

šupito presto, další deníček sem. Četla jsem jedním dechem, super jako vždy :potlesk: :potlesk: :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
hodinarka
3.12.18 10:54

Přidávám se, taky se mi tento díl hodně líbil. Pokračování, prosím, brzy :mavam:

  • Nahlásit
25896
12.1.19 14:13

Kdy bude pokračování? 8)

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
13.1.19 18:11

@Tinuvien
XII vyšla tuším 28.12. A XIII vyjde brzy :kytka:

Autorka Lucie :kytka:

  • Nahlásit
21.1.19 10:14

Já už jsem teda další díl četla, ale pak se mi nějak schoval a od té doby ho nejde najít. XII díl nikde není, autorko. :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
21.1.19 10:47

@pitriseeek92

XII
XIII

Autorka Lucie :kytka:

  • Nahlásit