Jak jsem teoreticky zvládla kojení

Rodičovství
  • Anonymní
  • 12.05.19

Aneb nepříjemné setkání s realitou, kterou brožurky nepopisují.

Milé čtenářky, mám za sebou pár krušných měsíců a z nich plynoucí nutkání se trošku vypsat ze svého zklamání.

Ihned na začátku nutno podotknout, že jsem člověk pečlivý a zodpovědný, a tak jsem se na rodičovství připravovala s opravdovým zájmem. Jakmile jsem sedm týdnů před termínem porodu nastoupila na mateřskou dovolenou, vrhla jsem se do teoretických příprav. Protože z okolí jsem párkrát zaslechla, že kojení není taková samozřejmost, můj zájem se stočil tím směrem. Absolvovala jsem kurz o kojení s laktační poradkyní, nakoupila knížky, nadřekla případnou konzultaci s poradkyní po porodu. Byla jsem připravená na spoustu scénářů, co by tedy na kojení mohlo nebýt samozřejmé, a ke každému scénáři připraveny možnosti řešení. Zatímco některé maminky už před porodem kupovaly krabičky umělého mléka pro jistotu, já jsem si přibalila do tašky do porodnice brožurku o kojení, měla jsem pocit, že to prostě dám!

Den 1.: porod

Po devíti hodinách v porodnici se mi přirozeně bez využití anestetik narodil překrásný syn. Vše proběhlo přesně, jak má, ani jeden neměl žádný zdravotní problém. Hned při bondingu kůži na kůži se přisál a celé dvě hodiny na porodním sále sál střídavě jednu a druhou bradavku. Paráda, přesně, jako píšou v knížce! Jdeme dobrým směrem!

Den 2. až 3.: porodnice

Synek i nadále radostně saje, přikládám dle jeho přání, k mé nelibosti se však stupňuje bolestivost, i přes mazání lanolinem (přesně dle instrukcí laktační poradkyně). Starostlivě zkoumám techniku sání podle brožury. Daří se mi přiložit ho naprosto identicky, jak ukazuje názorná fotografie. Uspokojení z dobře vykonané práce mi kazí šílená bolest, která mě nutí zase ho od prsa rychle odtrhnout. Ještěže hormony člověku nedovolí jednat dle pudu sebezáchovy. Znova listuji knížkou, hledám něco o tom když kojení bolí… nacházím akorát že „kojení správnou technikou nikdy nemá bolet“… bezva… volám si na pomoc sestřičku „Jo, to děláte správně, to by bolet nemělo,“ a mizí zase pomáhat někam jinam. Na další směně mi sestřička přináší na kojení klobouček. V hlavě mi svítí kontrolka: co že se to píše o kloboučcích? Nikdy nepoužívat, mohou více uškodit než pomoci, kazí techniku kojení, mohou způsobit ztrátu laktace… Zkouším klobouček, aby se neřeklo, stejně to bolí… po půl minutě ho dávám pryč a již nepoužiju.

1. týden doma

Bolest se stupňuje do obřích rozměrů, jako by rozkošné miminko mělo místo dásniček žiletky. Projíždím internet a zkouším vše, co si kde přečtu. Volám laktační poradkyni a domlouvám si schůzku, má však čas až další týden. Bradavky vypadají ošklivě popraskané, jediné, co ulevuje od bolesti, jsou chlazené hydrogelové polštářky, je mi z toho do pláče ale věřím, že to dáme. Nicméně nakonec se tak vyděsím, že zajedu na gynekologii. Lékařka mi upřímně říká, že něco tak strašného už dlouho neviděla, a předepisuje mi antibiotickou mast, aby se mi do prsou nedostal zánět. Odcházím se slzami v očích (což ovšem není v této době žádný neobvyklý jev).

2. týden doma

Laktační poradkyně radí nedávat si hydrogelové polštářky, prsa větrat a nechat praskliny zahojit. Z představy, že přijdu o to jediné, co mi zmenšuje bolest, je mi mdlo, ale jsem odhodlaná do toho jít. Mažu bradavky doporučenými mastičkami a kapičkami. Při kojení mám slzy v očích a kroutí se mi prsty u nohou. Prý to bude trvat tak dva týdny. To dáme, miláčku můj, dělám to pro tebe.

4 týdny po porodu

Bradavky jsou krásně zahojené. Kojení bolí pořád stejně. Nebo víc? Kde je chyba? Trávím spoustu času googlením toho, co by to mohlo být a možností, co s tím ještě mohu dělat. Laktační poradkyně nemá čas. Volám nové laktační poradkyni. Přijíždí druhý den. Chválí techniku kojení a nechápe, co je špatně… Psychicky mě podporuje a říká, že mnohým ženám se to prostě spraví po šestinedělí. Vygooglím si, že mohou být na vině kvasinky a na ně pomáhá Canesten. Mně Canesten nepomáhá.

Po šestinedělí

Kojení pořád neskutečně bolí. Občas mám pocit, že už to příště nedám. Jediné, co mě drží, je to, že jsem si nekoupila domů žádné umělé mléko a v mezičase mezi kojením se tomu bráním, i když mi to manžel pravidelně nabízí. Jdu na kontrolu na gynekologii. Doktorka je milá a nadhazuje, že některým ženám se to spraví až tak dva až tři měsíce po porodu. Oukej. Vydržela jsem to šest týdnů. Třeba dám dalších šest. Přestávám na tom ale tak lpět…

Tři měsíce po porodu

Kojení pořád bolí a je nepříjemné. Kdy že to jako mělo zmizet??? Cítím se podvedená. Napatlala jsem na sebe už všechno, co mi kdo poradil, prsa jsem chladila, nahřívala, dělala psí kusy. Tohle moje kojení už mě na nákupech v lékárně stálo tolik co by stálo umělé mléko na dva měsíce. I kdyby se jednalo o syndrom bělavé bradavky, který jsem podezírala, tak by to třetím měsícem mělo zmizet. Je mi do pláče. Zároveň když už jsem to vydržela tři měsíce, přijde mi sobecké najednou končit. Synek krásně prospívá a je to spokojené miminko. Říká se, že kojení je propojené s psychikou a když je matka v nepohodě, tak i množství/kvalita mléka trpí. U mě to ale zřejmě pravda nebude. Vzhledem k mému požitku z kojení bych už totiž žádné mléko mít neměla.

Čtyři a půl měsíce po porodu

Kojím a uvědomuju si zajímavou věc. Už se mi dlouho nekroutily prsty u nohou bolestí. Už jsem dlouho neměla chuť malého odtrhnout a nechat toho všeho. Z bolesti, ze které jsem měla slzy v očích, je najednou jen trochu nepříjemný pocit při přisávání. Že by to bylo pryč? Protože nevím, co to bylo, tak to nedokážu odhadnout.

Ano, přiznám se že jsem na sebe hrdá, že jsem se na to nevykašlala, i když jsem tisíckrát (přesněji 10 až 12× denně po dobu cca čtyř měsíců) intenzivně chtěla.

Celou tu dobu jsem si taky připadala jako absolutně neschopná máma, když nedokážu dosáhnout toho stavu nejkrásnějšího propojení matky a dítěte v podobě kojení, jak je všude popisováno. Naštěstí to propojení cítím v čase mimo kojení a tahle nepříjemná etuda rozhodně nemá vliv na můj vztah k synkovi, kterého hluboce miluji.

Tento deníček píšu proto, že třeba bude některá maminka též váhat, jestli to dá, jestli není lepší se na to vykašlat. A já nebudu říkat, že není. Vlastně kterékoliv své kamarádce bych v takové situaci poradila, ať se zařídí hlavně dle své psychické pohody, i kdyby to mělo znamenat přechod na umělé mléko. Ale kdyby některá byla tak tvrdohlavá jako já, tak jsem jen chtěla dosvědčit, že někomu se to možná spraví po šestinedělí, někomu po třech měsících a někomu po čtyřech.

Co mi ta zkušenost dala? Že teoretická příprava opravdu není všechno, život je vážně hodně barvitý. A že pevnou vůlí se dá v životě přecejen leccos urvat.

Tak snad se nám už bude kojit jen dobře a bezbolestně!

Deníček vydávám anonymně, protože tento problém jsem během čtyř měsíců probírala snad s každým, koho jsem potkala, a byla bych nerada za propojení mé identity s nickem pod kterým diskutuji na eMiminu. Děkuji za pochopení!

Váš příspěvek
armi
Nováček 5 příspěvků 12.05.19 08:08

Mala som to rovnako, presne i s tou vetou „Kojenie správnou technikou nebolí“, z ktorej ma išlo poraziť. Neskôr som zistila, že u mňa to bolo spôsobené syndrómom belavej bradavky . Zlepšenie prišlo až po dvoch mesiacoch a nepomohlo skoro nič.

Jediná útecha je, že s druhým dieťaťom to už bolo ďaleko lepšie.

ivulebobule
Kecalka 278 příspěvků 12.05.19 09:09

Kojení pro mě bylo také utrpení. Mela jsem prsa zdrava a vsichni mi rikali, ze me to nemuze bolet, ale mne tekly slzy bolesti, navíc se mi pri kojení delalo špatně od žaludku. Nevím proč, ale při dotyku bradavek se mi chtělo zvracet, ten pocit vymizel až několik týdnů po konci kojeni. Stejne to bylo i u druhého ditete. Ještě teď mi je špatně, když si na to vzpomenu a to nemluvím o pocitu neschopnosti kojit své dite :nevim:

Avrun
Extra třída :D 13324 příspěvků 12.05.19 09:22

Teda to jsi dobrá! Syna se mi kojit nepovedlo (ten pocit neschopnosti je fakt hroznej), ale s dcerou jsem z porodnice odcházela jako plně kojící. Budou jí 3 měsíce a vůbec si nedovedu představit, že bych ještě teď takhle trpěla. O syndromu bělavé bradavky slyším poprvé - je možné mít ho v nějaké lehké formě? Protože v porodnici jsem taky polykala andělíčky, bradavky vypadaly ok, ale i tak jsem je mazala, větrala, prohřívala…no dělala psí kusy. Ale takto hrozný to bylo jen pár dnů a pak už bolely jen na začátku kojení. Děje se to nárazově stále, ale už mi to nijak nevadí a bradavky skutečně barvu mění 8o občas mám i tlaky v prsou, někdy mě tam píchá. No zajímavý, tak třeba je to ono a bude brzy klid úplně :)

Leenvecka
Kecalka 424 příspěvků 12.05.19 09:33

A presne z tohodle duvodu kojit nechci a uz jsem i vnitrne nastavena na to, ze proste budu od zacatku odsavat a moje dite mi moji bradavku do pusy proste nikdy nedostane a tecka. A kdyz ani to nepujde tak hold bude na UM svet se nezbori,

Leenvecka
Kecalka 424 příspěvků 12.05.19 09:37

A pocit neschopnosti uz ted zamitam jako naprostou kravinu… je dulezity aby dite bylo najedeny a matka u toho netrpela… takze klidne flaska a UM. Nejen dite je po porodu dulezity i matka by mela byt na prvnim miste obcas a kdyz ji je kojeni neprijemny tak proste se ma na to vykaslat a kaslat se ted na ten trend silenej, ze kdo nekoji je pomalu vrah svyho ditete a kaslat na to. Za ty nervy a bolest to fakt nestoji.

Sonik777
Stálice 69 příspěvků 79 inzerátů 12.05.19 10:55

Jako bych to psala ja, kolikrat jsem si rikala, ze uz to nevydrzim a dostane UM, ale mlika jsem mela hodne, tak mi prislo skoda to vzdat. Preslo to nejak kolem toho tretiho mesice, ale nevim, jestli samo, nebo jestli pomohla nejaka ta zazracna mast :D kazdopadne jsem pak kojila az do 20i mesicu

PenelopaW
Zasloužilá kecalka 698 příspěvků 4 inzeráty 12.05.19 11:03

Pane jo, tak o tomhle slyším / čtu poprvé 8o. Smekám, žes to vydržela a zvládla! :potlesk:

Avrun
Extra třída :D 13324 příspěvků 12.05.19 11:10

@Leenvecka Jsi těhule? Pokud ano, tak za sebe můžu říct, že ještě jako těhotná jsem měla spoustu teorií, jak budu daný situace (nejen kojení) zvládat…no a pak jsem vyměkla :mrgreen: odsávání není vždy tak učinný na rozjetí laktace jak přikládání mimča, no. Ale jasně, svět se nezboří, hlavně, že miminko prospívá a jsou oba i s mámou spokojený ;)

Pidulka1991
Závislačka 3402 příspěvků 12.05.19 11:23

@Leenvecka proč to aspoň nezkusit??

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.05.19 11:28

Trpela jsem velmi podobne. Na vetu ze spravne kojeni neboli jsem byla alergicka. Prestalo me bolet taky nekdy az kolem 4. mesice.

@Leenvecka Me osobne teda odsavani bolelo jeste daleko vic nez kojeni. A hlavne teda jsem z toho mela bradavky na maderu.

panikockova
Závislačka 3531 příspěvků 12.05.19 13:00

Taky me to bolelo asi 3mesice u prvniho ditete. Ale preslo to a kojila sem 25mesicu. Taky mi to kroutilo palce u nohou :lol: U druhyho uz to nebolelo (mozna hned zazacatku malinko) a kojila sem 20mesicu.

Lucie_Sx
Závislačka 3647 příspěvků 12.05.19 13:18

@Leenvecka
Za kojení jsem byla nejvíc vděčná, když kolem lítaly virozy a průjmy a moje kojené miminko to dávalo s prstem v nose, protože mu jely protilátky od mně… Nebo když jsem byla na místě, kde by připrava UM byla krapet náročná… (sedět pořád doma nehodlám).

Nehledě na to, že odsávání je pro bradavky daleko horší, než kojení. Brr.

Autorko, jsi dobrá! K mateřství patří i to, že člověk není sobec a myslí i na toho prcka. Gratulace.

finduska
Neúnavná pisatelka 16820 příspěvků 1 inzerát 12.05.19 15:15

@Leenvecka to už radeji nezacit, já odsavam uz pres tri mesice a uz jsem s tim milionkrat chtěla slehnout :roll: Ale… je mi líto, když mleko mam to poslat k šipku. boli to jako prase, někdy zase ale ne. Je to ruzne, sežere to hrozně času, ale syn kdyby mohl chodit tak pri pohledu na prso zdrhne :roll: kojit se nebude

Zoe1
Zasloužilá kecalka 741 příspěvků 12.05.19 15:38

@Leenvecka Prvorodička? Jelikož jsem kojila a o odsávala, tak musím říct, že kojení je o dost méně pracnější než odsávání. Odsávání mě strašně unavovalo, navíc pořád sterilizovat a ohřívat. MM je připraveno hned a ve správné teplotě. Já jsem teda kojila dva měsíce, ale taky jsem s tím měla velké problémy, pak jsem ještě měsíc vydržela odsávat, pak se přešlo na UM. Čekám teď druhé, pokud mi nepůjde kojit, rozhodně už nebudu odsávat, přejdeme na UM, ale na začátku udělám všechno proto, abych mohla kojit.

Příspěvek upraven 12.05.19 v 15:39

Jahudka82
Závislačka 2772 příspěvků 5 inzerátů 12.05.19 16:16

No teda, co nekdo vydrzi kvuli kojeni, to teda ziram… bych s tim asi slehla a to jsem kojila pres rok obe deti (mladsi je stale jeste ve 20m prisavka velka), i kdyz bez větších problémů. U nas teda dokonale sedi moje oblibena hlaska „davam bolsevikovi rok…maximalne dva“ :lol: :mrgreen: P. S. odsavani mi nikdy moc neslo, a hlavne s nalityma prsama od 1.dne po porodu to byl zazitek…malej usinal a nechtel pit, holka spala 6h v kuse, prsa jak sutr, to bylo taky dilo! V denicku me ta cast s pracne „nadojenymi“ 8 ml a naslednou studenou sprchou a doktorkou samankou fakt pobavila :lol: Tak snad uz vam to ted pujde bez problemu…a s druhým uplne:)

Příspěvek upraven 12.05.19 v 16:29

máma_ze_severu
Nováček 6 příspěvků 12.05.19 16:54

Naprosto rozumím všemu, co jsi prožila :hug:

Russet
Neúnavná pisatelka 15905 příspěvků 12.05.19 17:46

@Leenvecka
Mně odsávání bolelo. Kojení ne.

mofiz
Závislačka 2735 příspěvků 12.05.19 21:41

Nepíšeš jen tak náhodou deníček našeho kojení? Jen s tím rozdílem, že já jsem chtěla a potřebovala kojit s kloboučky jinak to. V mém případě není možné a v porodnici mi je zakazovali až mi syn bradavky rozbolavěl, takže každé příští bolest, pálení 8o

Bubla_Bučková
Kelišová 6326 příspěvků 12.05.19 21:59

@Russet mně odsávání vůbec a to jsem měla medelu a ta má tvrdý plast, mít nějakou ze silikonu, tak to musí být úplně paráda. Ono je to fakt kus od kusu, dopředu nikdo neví…

rozand
Závislačka 4398 příspěvků 12.05.19 22:14

@Bubla_Bučková Ja mam mekkou avent a stejne me to boli.

rozand
Závislačka 4398 příspěvků 12.05.19 22:15

@Leenvecka Kojeni me bolelo cca 3 dny, odsavani mi vadi i ted po 6 mesicich :D. Krom toho, ze nebetycnej opruz myti lahvicek a vstavani x krat za noc bych absolvovat dobrovolne fakt nechtela.

Nemam z kojeni zadne superprozitky, ale je to nejpohodlnejsi cesta. A nejzdravejsi pro nas oba.

Russet
Neúnavná pisatelka 15905 příspěvků 12.05.19 22:23

@Bubla_Bučková
Tak jistě, asi bych koukala třeba zapůjčit elektrickou. Ale já chtěla hlavně kojit.

Sandii
Kecalka 198 příspěvků 13.05.19 08:44

Meli jsme to nachlup stejne, akorat bolest presla „uz“ po dvoz mesicich. Ale ty dva mesice byly pekelne, navic jsem mela malo mlika, takze jsem se porad snazila rozkojit. Kdyz uz ta bolest byla k nevydrzeni nebo uz tekla krev, dala jsem si tak jednodenni pauzu a jen odsavala, to nebolelo. Pomohly mi takove vetraci klobouky od Medely, mozna se tomu rika chytace mleka, nevim… A taky stribrne kloboucky Silverette. A nebo mozna jen cas, nevim. Ale doted nevim, jak jsem to mohla zvladnout, zaroven s bolestma po porodu. Na vetu, ze pri spravne technice kojeni neboli, nebo ze kojeni je v hlave, jsem taktez alergicka. :P :P :P

Lamm
Kecalka 253 příspěvků 14.05.19 10:23

Soucítím. Kojení u prvního byl horor dobře půl roku. Co pozic jsem vyzkoušela, nahřívání. ledování, popatlání tvarohem, tofu, genciánkou… Věčně nějaký zánět, popraskané bradavky. K tomu mně bolela při kojení jizva po císaři, příšerně utahaná a čas na nic, protože syn pil po dvou hodinách a vždy dobře 3/4 hodiny. U druhého to šlo tak nějak samo, ucpaný mlékovod jsem měla jedinkrát, ale kojil se také hodiny denně. Ten poslední to nějak neřeší. Napitý byl od miminka do pěti minut, o prsou vůbec nevím, jen to nevyspání. Jako jediný odmítá pochopit, že mlíko v noci prostě není a pořád se po dvou hodinách budí a musí pít aspoň vodu.

Bobinka007
Kecalka 139 příspěvků 12 inzerátů 16.05.19 22:25

Nejlepší je ta věta, že pokud máte správnou techniku tak to nemůže bolet. Mě boleli bradavky jak u syna, tak teď i u dcery. Nikdy jsem tam neměla ragády a stejně to bolí, ale vůbec o tom nepřemýšlím prostě kojím. Těch pár měsíců to vydržím a pak začnou příkrmy. Syna jsem kojila rok a přežila jsem to. :D

Vložit nový komentář