Jak jsme bojovaly s kojením

Příběh o tom, jak obtížná může být cesta k něčemu tak přirozenému, jako je kojení.

*

Doufám, že deníček pomůže maminkám, kterým také kojení ze začátku moc nejde a povzbudí je ať vydrží nesnáze, které u kojení můžou nastat.

Vždycky jsem považovala kojení za něco výjimečného. Takže jsem si moc přála, abych taky mohla jednou kojit své miminko. Již v těhotenství jsem se snažila nic nepodcenit, a protože jsem měla vpáčené bradavky, nosila jsem celý poslední trimestr formovače. To ale vůbec nepomohlo, prsa vypadala stále stejně. „Nevadí“, říkala jsem si, protože jsem měla samozřejmě načteno a tak jsem doufala, že si miminko bradavky vycucne samo, případně si pomůžu kojícím kloboučkem. Vždyť se to tolika maminkám podařilo a kojí i s kloboučkem.

Ihned po narození se dcerka tvářila velice hladově a hledala, kde by se přicucla. Nabídla jsem jí teda prs, ale ať jsme se snažily jak jsme chtěly, na prsu se neudržela. Stejně tak to dopadlo, když mi přišla pomoci sestřička, takže nakonec k prvnímu přiložení opravdu pomohl až klobouček, se kterým jsem již byla smířená. Na oddělení šestinedělí se mi krásně spustila laktace, kojila jsem přes kloboučky, malá přibývala, takže nás pustili brzy domů. Kojení bylo sice bolestivé, ale zatím nic hrozného. Jen ta jedna bradavka začínala praskat…

Doma jsem se snažila pokračovat v zaběhnutém kojícím režimu. Jenže prsa na tom byla stále hůř a hůř, obě dvě popraskané, kojení čím dál tím bolestivější. Domluvila jsem si tedy schůzku s laktační poradkyní, která mi poradila polohu a upravila velikost kloboučku. Pustila jsem se tedy do kojení s novým elánem, teď už to snad půjde. Ale nešlo. Malá se sice snažila pít, ale přes klobouček jí to šlo špatně a nevytáhla si tolik, kolik by potřebovala. Po každém kojení byla nedojedená, i když navenek to tak nevypadalo.

Večer pak už neměla sílu si mlíčko vytáhnout a plakala hladem. Když takhle plakala poprvé, nevěděla jsem, co se děje. Že by ji něco bolelo? Bříško? Vždyť nemůže mít hlad, před chvílí jsem kojila. Pak mě napadlo vzít ruční odsávačku, kterou jsem měla pro strýčka příhodu půjčenou od kamarádky, odstříkala jsem trochu mléka a dokrmila lahvičkou. Malá vyzunkla lahvičku během chvilky a spokojeně usnula. Další dny jsem tedy kojila, a když mi malá přišla hladová, dokrmila odstříkaným mlíčkem.

Tady vyvstal ještě jeden problém. Malá měla opravdu velký apetit a ať jsem odstříkala kolik jsem chtěla, vždy všechno spěšně vycucla. Pak se ale tvářila, že má ještě hlad, a že vlastně nic nedostala a stále plakala. Navíc, jak byla přejedená, tak půlku zase vyblinkala. Jako kdyby to v té rychlosti hlavě nedošlo, že bříško už je plné, neuměla si říct, kdy má dost. Nepomohla ani speciální lahvička, ze které mělo téct mléko pomaleji. Žádná výzva pro moji malou, i tuhle lahvičku překonala. Takže nakonec jsem krmila stříkačkou po prstu, abych mohla mlíčko dávkovat po troškách, což zabralo.

I přes konzultaci s laktační poradkyní byla ale prsa v dezolátním stavu - z obou při kojení tekla krev. Používala jsem všechny možné přípravky, mazala jsem, nalepovala gelové polštářky, větrala jsem, pořídila si stříbrné kloboučky… Ale bradavky se ne a ne hojit a bolest při kojení začala být neúnosná. Jedno prso jsem už dokonce vyřadila z kojení a jenom jsem z něho odstříkávala. Výsledek však byl takový, že se začalo zhoršovat i druhé.

Znovu jsem teda kontaktovala laktační poradkyni, tentokrát jinou. Změnila mi polohu kojení a doporučila mi zrušit kloboučky, i když mě připravovala na to, že teď bude chvíli kojení bolet jako čert. Opravdu bolelo a já u každého kojení brečela, čekala na konec a děsila jsem se, kdy zase dcerka dostane hlad. Pořád jsem si říkala, že to prostě musím vydržet, že se to už se to každou chvíli musí lepšit. Jenže stále nic. Malá si i bez kloboučku vytáhla málo, plakala hladem, já jsem plakala, protože nás to obě stálo mnoho sil a výsledek akorát byl, že já byla rozbolavělá a malá hladová. Navíc ruční odsávačka přestala stačit, mléko začínalo tvrdnout v prsech, dostala jsem teplotu.

Všude jsem četla, že když kojení nejde, nemám se hroutit. Vždyť lahvička je taky dobrá, je jedno, jakým způsobem a jaké mlíčko dítě dostává, vždyť důležitější jsou jiné věci. Několikrát jsem už uvažovala, že to prostě vzdám, nechám si zastavit laktaci a dám malé flašku. Já si ale fakt přála kojit. A i když jsem si tyto poučky opakovala stále dokola, nefungovalo to. Vždycky, když jsem malou k sobě přitulila, instinktivně se mi začala sápat po prsech a já se styděla za to, že ji to prso nechci dát, protože mě to bolí.

Vyrazila jsem tedy za posledním pokusem záchrany kojení. Pořídila jsem si elektrickou odsávačku, úplně vyřadila kojení a krmila jenom odstříkaným mlékem. Stále stříkačkou po prstu. Nedělala jsem sice pomalu nic jiného, než odstříkávala nebo kojila, ale fungovalo to. Malá nebyla hladová, já jsem se celkově zklidnila, prsa se začínala hojit. Po týdnu se jedno prso zahojilo natolik, že jsem ho 1× denně malé nabídla. První přisátí byla ještě bolestivá, ale už to bylo horší. Postupně jsem upravovala poměr kojení / krmení ve prospěch kojení. Až jsem nakonec mohla po 2 měsících od porodu odložit odsávačku úplně.

Malé je 7 měsíců, stále kojíme a máme to rády, obě si u toho vždycky odpočineme. Jsem ráda, že jsem vytrvala.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
19.3.18 01:20

Šikula :-) nic co je zadarmo člověka neobohatí. a to že jsi tak bojovala ti přineslo třeba už nikdy neopakující se (pokud nebudou další děti) úžasný, silný sblizujici zážitek s tvojí dcerou :srdce:… Měla jsem to podobné, akorát ne tak dorasovane prsa. Ale ucili jsme se to taky skoro dva měsíce. A jsem šťastná že jsme se nevzdali. Uvidíš, že i další překážky které rodičovství přináší díky tomu zdolas :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
442
19.3.18 03:50

Zdravím, asi tak do půlky deníčku jako byste
psala o mně… Vpacene bradavky, kloboučky od porodnice, praskliny do krve na obou prsach. Jako bonus se mi každý týden skoro dva mesice dělaly bolestivé zatvrdliny-sotva se mi jedna podařila rozmasirovat, hned za dva dny se udělala nová… Bohužel malý nepribiral a přišlo nařízení od dětské, abych krmila jen odsatym mlékem a dokrmovala umelym, abych měla přehled, kolik toho vypije. Navíc k tomu zjištěna krátká podjazykova uzdicka malého a do toho ještě bolestivé kvasinky na bradavkach.
Malému jsou přes 3 měsíce a stále 5× denně odsavam. Většinu denní dávky má mateřské mléko, ale stejně se bez dokrmu neobejdeme. Byla bych nakonec asi měla dostatek mléka, ale malý zapomněl jak sat z prsou, příliš si zvykl na lahvičku a k prsu se mi ho nepodařilo vrátit. Bohužel ze zdravotních důvodů budu muset do dvou týdnů přestat odsavat (o tom jsem věděla od začátku), takže zamrazuju zásoby mléka, abych aspoň o něco prodloužila dobu, kdy bude dostávat aspoň nějaké mléko… Kolik jsem se kvůli kojení natrapila a nabrecela si asi umíte představit, ale už jsem smirena. Často si říkám, jestli jsem nemohla udělat víc, ale nakonec mi i po střizení podjazykove uzdicky malého bylo vzhledem k blížícímu se planovanemu odstavení doporučeno jej už na tu chvili na prsa neucit a neplést mu hlavu.
Každopádně vám gratuluji, že jste kojení i přes ten těžký začátek vybojovala, umím si představit, jak to bylo těžké. Určitě to bude povzbuzující i pro další pro další bojovnice…
Ať se Vám i miminku daří a jste zdravé :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2468
19.3.18 04:59

To je bezva, ze jsi to nevzdala :palec: My taky bojovali, dcera mela prisati krasne, ale mliko se mi udelalo pozde, takze hrozny stresy. Par tydnu ok, pribirala neskutecne, pak se prsa prestala byt minimalne nalivat, zacala se odtrhavat, plakala, na prsu byla porad. Pribirala asi 2 mesice skoro nula nula nic a ja si porad rikala, ze urcite prichazim o mleko. Po navsteve LP jsem byla povzbuzena, ze je ho dost, ackoliv neodstrikam ani kapku, tak jsem vytrvala, kolem 4m se to zlomilo a mleka bylo najednou tak akorat. Do toho hned po sestiedeli MS a mala mne zacala odmitat kazdy mesic na nekolik dni prso, to byl ocistec, kor, kdyz jsem ji ani nemohla dat odstrikany. Vlastne vetsi pulka kojeni bylo s problemy, ale ted uz je to fajn :) Jen cim je starsi, tim chce byt na prsu vic, ale uzivam si to :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
19.3.18 08:15

Osobne obdivuji vsechny matky, co jsou schopny pro kojeni tolik vydrzet :kytka: Jen ten vyraz „mlicko“ mi teda rve usi :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
8056
19.3.18 08:33

Taky obdivuji tu vytrvalost ;)
První dcera byla na UM (problém nebyl na mojí straně), druhá kojená bez potíží, rozdíl v pocitech byl jen v tom, že jsem se nemohla bez dcery nikam hnout ;) Starší jsou 4, mladší 2,5. Starší má perfektní imunitu, mladší je pořád nemocná… Starší je jedlik, mladší žije z měsíčního svitu a ranní rosy ;) Takže asi výjimka, co potvrzuje pravidlo :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
277
19.3.18 09:03

Máte můj velký obdiv, já teda měla kojení bez problémů, i když vše nasvědčovalo opaku, vpáčené bradavky, malá se narodila o měsíc dříve a navíc žloutenka. Až v roce mě začala kousat. Udělala se mi jedna větší prasklina a to bylo šílené, naštěstí jsme to taky vydržely. Takže smekám a :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
b22
273
19.3.18 09:14

@svycarka úplně mi mluvíte z duše…stačilo mi v porodnici jak jsem místo mlíka měla jen krev, to by se ještě dalo, ale Dity šli dolů skoro o půl kg tak jsem to vzdala

  • Nahlásit
  • Zmínit
90
19.3.18 09:48

@svycarka
Jej, máte pravdu. Teď, když to po sobě s odstupem čtu, taky si říkám, že to zní děsně :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.3.18 10:01

Je to inspirující pro maminky, které mají taky problémy s kojením. Já jsem taky bojovala, teď je malé 6 měsíců, jsem ráda, že jsem vydržela.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
19.3.18 12:02

A ted si představ, že máš ještě jedno dítě. S jedním prckem to asi půjde.

Já si užila své u prvního syna, takže jsem se rozhodla se vyvarovat všech chyb a u druhého se pečilivě připravovala. Taky mám vpáčené bradavky, jedno prso je na tom lépe, ale druhé bylo fakt mizerné, tam se nechytal, v porodnici mi kloboučky nechtěli dát, tak jsem si z domu nechala přivést odsávačku a aspon z něj odsávala, protože se mi začínala na něm tvořit červená skvrna a zvedala se mi teplota, doma už jsem měla své kloboučky, takže pohoda. Po pár týdnech odbouráno, bradavku si malý „upravil“ dle svého a nyní je to už 8měsíců kdy krásně kojím :-)

Obdivuji tvou výdrž, já bych to vzdala. Jestli si spokojená a šťastná, stálo to za to. Mě už to místo přišlo jako sebeobětování, ale co už.

Příspěvek upraven 19.03.18 v 12:04

  • Nahlásit
  • Zmínit
90
19.3.18 12:57

@ASAndrea Je pravda, že se dvěma dětmi bych takový režim nezvládala. Tak trochu doufám, že případná druhá ratolest bude mít „předžvýkáno“ po ségře, takže podruhé už to bude jednodušší. Ale co já vím, třeba se pletu. :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
19.3.18 13:02

@Luclic

Nejméně budeš mít tu zkušenost :pankac:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3399
19.3.18 13:33

Zakladatelko, seš skvělá, že si to takhle vydržela. Já to měla taky jak popisuješ, s prvním dítětem. Prsa bolestivá, vpáčená, málo mléka..nedělala jsem nic jiného než odsávala a krmila.
Ted´ s druhým dítětem je to jen o kojení a užívám si to ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
5369
19.3.18 15:27

Mám stejnou zkušenost, ale nevzdala jsem to, i když jsem tolikrát chtěla a brečela bolestí, nevyspalá, furt jenom odsávat, krmit,… Vydržela jsem a nelituji toho, naopak! U syna nesnáze trvaly tři měsíce, pak se vše ustálilo a byla to pohoda. U dcery bylo problémové kojení dokonce osm měsíců a když už jsem fakt nemohla právě kvůli tomu, že jsem se ještě musela starat o staršího syna a vzdala to, že to prostě nebudu hrotit, tak bude mít UM, no a co, rázem se to otočilo a zase je to super. :palec: Ten pocit u kojení s tím schouleným klubíčkem v náručí je nepopsatelný, že?! :D :srdce: :*

Zimní bunda

fda 90 Kč
  • 122

Legíny

fda 30 Kč
  • 98

Jarní bunda

fda 100 Kč
  • 128
  • Nahlásit
  • Zmínit
13784
19.3.18 16:24

No, hlavně, že kojíš, je mi jedno, že ses trápila ty, ale chudák mimino.

  • Nahlásit
  • Zmínit
6233
19.3.18 18:10

Tak to by mě ani nehlo, chudák hladové dítě, chudák manžel, tuhle posedlost kojením popravdě vůbec nechápu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
326
19.3.18 18:37

Ragady jsem mela az do pul roku male. Vzdy, kdy se to zahojilo, tak stacila treba jedna cesta rychlikem, ktery cuknul a mala jako spravna prisavka drzela pevne… No kojila jsem dva a ctvrt roku a kdyby mi to pri tehotenstvi v noci nezacalo byt neprijemne, tak s tim ani mozna neseknu. Je fajn, zes to nevzdala. Me to ted ceka nanovo. :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14347
19.3.18 18:42

Nikdy nepochopím, jak může máma koukat na to, jak její dítě rve hlady jenom kvůli svý ambici kojit. Nicméně gratuluju k úspěchu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
90
19.3.18 19:06

@terien @Hadumi @kacz
Ten jeden první den mi fakt nedošlo, že pláče hlady, protože byla u prsa každou chvíli. A další dny jsem to již podchytila dokrmy (převážně odstrikanym, ale párkrát i Sunar), takže dlouho malá nikdy hladová nebyla. Určitě jsem ji hlady netyrala, za koho mě máte 8o. Ze začátku bývala u prsa i hodinu a hlad dostala do té hodinky znova, tak pak už dostala dokrm. A manžel byl a je oporou :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
6233
19.3.18 19:19

Být u prsa hodinu asi není úplně normální, dítě má zkoumat svět, rozhlížet se, hýbat se, zvedat nožičky, navazovat kontakt s rodinou, sourozenci, ne jen být neustále u prsa…

  • Nahlásit
  • Zmínit
90
19.3.18 19:35

@kacz To jsem taky věděla, že hodina u prsa je moc, ale ona třeba chvíli sala, pak odpocivala a pak zase sala. A já byla prostě ráda, že pije. Ale muzu vas uklidnit, ze takto to bylo jen kratkou dobu - pak uz jsem odhodila kloboucky a pro bolest bych to sama tak dlouho nevydrzela. A nasledky to na prckovi taky nezanechalo. Ma 7 měsíců a už pěkně sedí, leze po čtyřech a staví se nám kolem nábytku :lol: A vztahy s rodinnými příslušníky taky nejsou naruseny ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
210
19.3.18 19:50

Mas vydrž! jan tedy odsavala a krmila strikackou, mam jen jednu vpacenou a proste jsem kojila jen z jedné strany a ted u mladší to tak mam od zacatku.. jen jedno „funkcni“ :-) ale je spokojena… bohuzel tedy neznám mile schoulene klubicko neboť naše akrobatka pije mliko zásadně vsede nebo ni stoji na nohou a ma zadek ve vzduchu nebo po me chodi tam a zpet a u toho pije ????????

  • Nahlásit
  • Zmínit
90
19.3.18 20:03

@Malinkydablik @aamel @Patie @Venceslavka @Fidofido @Danča87 Děkuju vám za pozitivní ohlasy a jsem moc ráda, že jste taky i přes nesnáze vydržely (nebo to aspoň zkusily) :potlesk: @Bara04 takhle koji kamaradka, to obdivuji tu akrobacii :lol: Ať vam delaji deti jen radost ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
19.3.18 20:14

Myslím, že tady měla problém spíš maminka, než její dítě. Dítě neřvalo hlady, ale matky bolestí. :nevim: Pokud to žena chce vydržet a věří, že to časem přejde, tak to zkouší. Já jsem měla u prvního taky ragády, kámoška dokonce přišla o celou bradavku, takže druhé dítě kojí jen z jednoho 8o Ta to už ale hnala do extrému…

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.3.18 20:25

Na jednu stranu gratuluju na druhou nechapu.ja se takhle tyrat odmitla.dite ma mit hlavne klidnou, spokojenou mamu a ne ubrecenou vynervovanou trosku.

  • Nahlásit
  • Zmínit
781
19.3.18 20:37

Nechapu, ze jste to tak dlouho vydrzela. Taky jsem mela vpacene bradavky, mlika mizerne malo a malá se nechtela prisavat, furt se kroutila, kloboucek nechtela ani vidět. V porodnici jsem mela u kazdeho kojeni sestricku a i tak to byly boje (sestricky ode mne odchazely uplne opocene :mrgreen:). S dokrmem jsem odchazela uz domu. Po třech tydnech jsem ji dala uz jen flasku a byly jsme spokojenejsi obe dve. Nekdy si rikam, ze je skoda, ze jsem nekojila, ale proc to hrotit za kazdou cenu. Male je ted 15mesicu a je to spokojeny jedlik :)
Tobe moc přeji, ze vam kojeni klaplo. Ale obecne mi ta posedlost kojenim prijde ujeta. Hlavne ty reci typu, ze kojit muze kazda. Jak se maji potom citit maminy, kterym to z nejakeho duvodu neslo. Podle mě neni dulezite kojeni, ale spokojene miminko a jeho maminka ;)

Příspěvek upraven 19.03.18 v 20:39

  • Nahlásit
  • Zmínit
459
19.3.18 20:42

Gratuluji, vim dobre, jaky je to boj :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
90
19.3.18 21:11

@T-terka Souhlasim, jsou maminky, ktere opravdu nemuzou kojit a ty by se tim rozhodne nemely trapit. Muj denicek je spis pro ty, ktere to chteji zkusit, ale nemaji jednoduchy start ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
4244
19.3.18 21:43

Sálá z toho velká maminčina síla a velký vůle, palec nahoru! Stručné, jasné, výstižné - kdo chce kojit, bojuje do posledního dechu přes všechny překážky a veškerou bolest, obdivuhodné a krásné, že jste nakonec tenhle boj vyhrály. Hezky se to čte :) Ať se vám už v životě jen a jen daří

  • Nahlásit
  • Zmínit
12735
20.3.18 08:28

@Luclic

Dobrý den,

smekáme, že jste měla tak silnou vůli a vydržela jste! :kytka: Děkujeme za deníček a přejeme, ať se Vám s miminkem daří! Rádi o Vás zase brzy uslyšíme :)

Mějte se fajn :kytka:
adminka Eliška

  • Nahlásit
  • Zmínit
24.3.18 07:49

Zakladatelko :-) Vubec nic si nedelej z tech komentaru, co te osocuji jako sobeckou matku, ktera neco chce a dite necha rvat hlady 8o Ja odsavala od porodnice, mala se narodila mrnava a proste u prsa jen spala a ani nesala. Rekla sem, ze budu odsavat tak dlouho, dokud nenabere a nebude mit sama silu si to vytahnout z prsa. Odsavala sem 2,5 mesice, pak jsme byly nemocne a zalezly do postele a cele jsem to pochopila. Neni to o case, jak dlouho se dite koji nebo kolikrat za hodinu, ale o tom uklidneni miminka, ze si muze dudlat kdykoli chce a ne az za 2 hodiny. Obzvlast v sestinedeli. Ale k tomu si kazda musi dojit sama, odmitam nekomu tento nazor vysvetlovat :-) :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
24.3.18 14:48

@Mischellinka90

přesně tak! :pankac: pak si maminky aspon nebudou myslet, že mají málo mléka, když dítě krmí v kratším intervalu než 3 (2) hodiny. Já jsem druhého syna v 6nedělí kojila furt, podle mé mámy jsem měla málo mléka. No přibývá dodneška krásně :nevim: pochopila jsem, že jako předčasnátko prostě chce být u mě a neomezovala jsem ho. A dobře jsem udělala. kojení je hlavně o vnitřním klidu, kde ten klid není, nepomohou ani homeopatika, kojící čaje a laktační „čarodějky“.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3790
24.3.18 22:47

@ASAndrea mně třeba laktační poradkyně pomohla na začátku dost. A kojila jsem s intervalem minimálně 1,5 hodiny (většinou více) a tak nějak mi to přišlo správné a vyhovovalo nám to. Zase bych to tak šmahem neodsuzovala, že by to bylo špatně. Jinak byl taky pořád u mě či v náručí či oba v posteli. A kojila jsem, i když jsem první měsíce v klidu bohužel nebyla, takže to jde. Nemusí být žena v psychické pohodě, aby mohla kojit. Píšu to jen proto, že nejde šmahem něco odsoudit, někomu to může fungovat. Je to věc individuální, věc názoru a různých zkušeností :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
90
25.3.18 13:57

@Mischellinka90
Dekuju za podporu, plne s vami souhlasim :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit