Ahoj všichni, Tyto stránky navštěvuji od té doby, co jsem otěhotněla. Až teď, když má dcera téměř rok, jsem se dokopala k registraci?. Moje dcerka se narodila jako rizikový novorozenec v Brně na ?Obilňáku?. Já měla těhotenský diabetes, mimčo tachykardii. Porod indukovaný, po pěti hodinách epidurál a za hodinu poté byla Lidka venku. 2700g, 46 cm, skore 9. Super. Náš rizikový novorozenec byl naprosto zdravý a za prvních 6 týdnů přibrala 1,4 kg J.
|
jak jsme bojovaly s kojením
Rodičovství- 18.06.04
Pak už to tak růžové nebylo. Ve třech měsících nemocnice pro
neprospívání, malá měla 4,3 kg. Závěr byl, že dítě je OK a já mám
málo mléka. Prostě se ztratilo postupně a já nepostřehla ten správný
okamžik k častějšímu přikládání. Měla jsem za to, že když dítě
nepláče, tak nemá hlad. Lékařka mi řekla, že to až taková pravda není.
Malá si prý zvykla na málo a pak už jí jenom stačilo spát u prsu. Dokrm
to rychle spravil. Po obrovském boji jsme se nakonec rozkojili (já blbec
neprotestovala, když jí dali v nemocnici láhev)a kojili jsme se do
7 měsíců, i když s dokrmem. Někdy třeba týden plně, jindy vypila za
den i 150 ml dokrmu. Dokrm pila normálně z láhve, nakonec si po
počátečních problémech a odmítání prsu zvykla. Pila hezky z prsu
i z flašky. Moje rodina se podivovala nad tím, že na kojení tak
tvrdošíjně lpím, ale já věděla, že je to správně. Ani přístup
dětské lékařky nebyl zpočátku dobrý. ?Tak proč kojíte, když nemáte
mléko?? ? nebyla jsem schopná na takovou pitomost reagovat. Ovšem za zlé jí
to už nemám, objektivně musím uznat, že malá byla ve špatném stavu.
Zavinila jsem si to sama.
Abych si udržela dostatek mléka, tak jsem ji 1-2× v noci budila ke kojení.
Malá totiž patřila k těm vzácně hodným dětem, které spí celou noc.
Má prostě tvrdý spánek, takže jsem ji na radu lékařky budila. Ani jsem ji
nepřebalovala, stačilo vzít z postýlky a přiložit. Napila se a spala
dál. Krásně přibírala, radost pohledět. Myslela jsem, že je vyhráno,
jenomže nebylo..
Lída měla pět měsíců a já si ?vyrobila? spirálovitou tříštivou
zlomeninu ruky. Ty bolesti byly hrozné, porodní bolesti byly proti tomu
hračka (trvaly pět hodin, nikoli týden). Nakonec mi laktační poradkyně
řekla, ať si klidně vezmu algifen, že se malé nic nestane. Tím byla
vyřešena bolest. Ale zkuste kojit mimino, které vás neustále buď kope,
nebo buší rukou do dlahy s čerstvou nechutnou zlomeninou. V leže jí to
moc nešlo. Milá dcera si totiž představovala, že se bude kojit na
bříšku. Zezačátku se pokaždé otočila na pupík a myslela si, že se to
prso otočí s ní?. Ale pak pochopila a už to šlo. Doma na koberci na dece
se živila dva měsíce.
No a dotřetice všeho zlého?. Ze dne na den horečky, průjem, zvracení,
nechtěla ani pít. Skončily jsme v nemocnici s diagnozou rotavirový
průjem. Do dvou dnů jsem to chytla i já a musela jsem ji tam nechat
samotnou. Zvracela i vodu, takže skončila na kapačkách a já se doma
léčila taky. Nakonec jsme to chytli doma všichni, takže jsem k ní pak
vůbec (z pochopitelných důvodů) nemohla. Takže jsem poctivě
odstříkávala. Lidka byla v nemocnici sama 9 dní, ani mě pak nepoznala. To
je hrozný pocit, když si jedete do nemocnice pro dítě a ono o vás nejeví
nejmenší zájem L. Zkusila jsem ji ještě párkrát přiložit, ale jediným
výsledkem mých snah bylo, že mě několikrát do krve pokousala ? měla dva
zuby. A bylo dokojené. Měla 7 a ½ měsíců. Sice jsem to obrečela, ale
řekla jsem si, že na to, jaké jsme měly s kojením problémy, tak nám to
vydrželo dlouho.
Takže i přes ten boj, přes ty potíže?Ráda na kojení vzpomínám.
A vím, že příště (jestli se zadaří) budu chytřejší a některým
problémům se vyhnu.
Elda + Lída (11m)
Ahojky Eldo,
tada užili jste si dost a dost..ale je super jak jsi vydržela co to
šlo..přeju vám,aby se vám takové choroby vyhýbaly a už nemuseli do
nemocnice…
já mám dvě holky a taky měly trochu problém s přibýváním na váze
ve 3m cca 4,5 kg..ale jinak holky byly naprosto v pohodě a normálně se
vyvíjely…dr doporučila malý příkrm a výsledkem bylo totální
odmítnutí prsu..po cca 10 dnech jsem byla úplně mimo, vyčerpaná,zklamaná
a pak jsem se rozhodla: flašky uklidila, nutrilon odložila hluboko do
skříně a začala jsem mohutně odstříkávat, zkoušela jiné polohy při
kojení, kontrolovala jestli kojíme správně, přikládala skoro po hodině,
lžičkovala…pomohlo to, trochu jsem se bála co mi na to řekne dr, ale byla
spokojená, i když holky nepřibíraly nějak moc…očividně byly
spokojené…začala jsem s pevnou stravou v pátém měsíci…mno a pak bylo
po starostech já se uklidnila a kojím dodnes!
mrzí mě, že navštěvuješ doktorku s takovým přístupem, uvažovala jsi
o změně??
a ještě já rodila taky na Obilňáku a holky mají čerstvě 11m takže jsme
kolegyně..kdyžtak jukni ke Špuntíkům, třeba budeš mít chuť se přidat,
je nás dost z Brna a srážíme se..
a všem ostatním - nevzdávejte kojení při prvním neuspěchu a doporučení doktorky..je rozhodně lepší zkusit vše! a seznamy laktačních poradců jsou snadno dostupné!
Zdeník a Martinka a Jaňulka
Ahoj Eldo,
jsem taky z Brna a taky jsem rodila na obilňáku v nedokončeném 37 tt. Malá měla jen 2100g a 46 cm, jinak naštěstí zcela zdravá a po 10 dnech nás propustily domů.
Jelikož mám alergie a v dětství jsem měla astma, tak jsem byla rozhodnutá kojit alespoň do 1 roku. Bohužel po porodu pocit nalitých prsou nepřišel. Poctivě jsem přikládala a odstříkávala (dokonce v té době měli na zkoušku v porodnici přístroj na podporu laktace a tak jsem ho taky využívala) a povedlo se mi rozkojit alespoň jedno prso. Druhé pravidelným odstříkáváním a přikládáním taky po příchodu domů. Bohužel mlíčka jsem taky neměla ale dostatek a tak malá pila skoro pořád. Odpoledne od 16 hod jsem ji měla přiloženou s malými přestávkami někdy i 7 hodin. Byla to trochu černá můra a tak jsem ve 2 měsících dala příkrm na noc. Tím se situace podstatně zlepšila. Od pátého měsíce mě ale potkala další nepříjemnost se kterou bojuji doteď. Začal mi exem na prsních bradavkách. Prošel různými fázemi (nebudu se rozepisovat) a zkoušela jsem snad úplně vše ( veškeré mastičky od kožařů nezabírali a kortikoidy a hormonální masti jsem zkoušet nechtěla). Nakonec jsem zkončila u homeopatické léčky a teď po měsíci léčení se to začíná pomalu zpravovat. Bohužel se mi udělali i regály, takže kojení je dost bolestivé, ale zatím kojíme a jsem rozhodnutá to vydržet. Už jsme začaly pomalu přikrmovat malá má 6,5 měsíce, takže to snad bude pomalu lepší.
Myslím si jen, že to vše stojí za to a je dobré pokud to jde vydržet alespoň těch prvních 6 měsíců potom je to už takový bonus O:)))).
Moc pozdravujeme Eva + Melika ( od Brusinky)
copak je to jen o tom , že se dítě kojí nejlépe do 10let? Miminko
milujete i tak, kojení není známka správné matky!!!!!
Když se kojí je to fajn, když to nejde, nic se neděje, je zbytečné, aby se
maminka obviňovala.
Stačí zá:,–(a šťastná matka=šťastné dítě
NEDĚLEJTE POŘÁD HUMBUK KVŮLIVÁ KOJENÍ
Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Společnost MAFRA, a.s., je členem koncernu AGROFERT.