Jak jsme si pořídili rodinu
- Snažení
- M_Vladim
- 19.06.24
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Trocha života a trocha legrace...
Po svatbě jsme se se dva roky neúspěšně snažili a nic. Podotýkám, že jsme ještě před tím věděli, že mám problémy se svou plodností a léčím se s tím.
Nakonec jsme s doporučením v ruce od sexuoložky Dr. Pondělíčkové zamířili do ISKARE.
Přesto, že měli černé na bílém, kde je problém, prohnali ještě manželku přes všechna možná vyšetření. Po dalším roce tedy kluk, podle kterého sousedi na chatě neomylně identifikovali, čí že je to manželka, ta maminka. ![]()
Když jsme byli propouštěni, padla otázka, jestli ještě druhé mimino. S tím jsme byli upozorněni, že pokud ano, tak asi nezbyde, než znova od nich.
Dr. Pondělíčkové jsem donesl kytku a oznámil situaci… „No tak vidíte! A máte výhodu, že alespoň nemusíte řešit ochranu! Pch, co by za to jiný dali!…a přijďte si zas pro recept.“
Byla to taková správná ženská od rány, chodil jsem k ní delší dobu, když se se mnou snažila spravit na co se jiní vykašlali.
Kluk rostl, zaměstnal všechny, dva roky jsme nic neřešili. Po dvou letech a čtyřech měsících najednou začalo být manželce zle. Z výsledků ne a ne něco najít… až naše skvělá obvodní zasela pochybnost… „A nemůžete být těhotná?“
Manželka to nejdřív považovala za nesmysl. Důvod byly shora uvedené potíže a navíc - za předchozí měsíc jsme vytočili jen jedno jediné číslo
K tomu ještě při minulém těhotenství manželce ani zdaleka takhle zle nebylo… ![]()
Výsledek uhodnete… Máme dva syny a v podstatě můžu říct +- na 10 minut, kdy jsme oba počali. ![]()
Mám tady takové vlákno, to asi víte ( https://www.emimino.cz/…muze-279505/ ). Po těch letech jsem si říkal, že by bylo docela zajímavé se dozvědět, jak na tom teď jsem, ale nikdy jsem se nedokopal. Dr. Pondělíčková už dlouho nežije a s nikým jiným jsem si tak nerozuměl.
Vlastně to nikoho nezajímá i když si myslím, že by z čistě profesního důvodu mohlo.
![]()
Od chvíle, co jsme dostali od osudu druhý dáreček, jsme používali kondom a zůstali jsme u dvou dětí. Ani vlastně nevím, jak moc bych se měl bát, kdybych si pořídil milenku. ![]()
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 2548
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 2356
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 1419
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 8048
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 782
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1256
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3444
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3327
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 6173
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 7197
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...