Jak mě začalo bavit být mámou

Rodičovství

Babička mi často říkávala: Z čeho máš největší strach, to pak stejně bolí nejmíň. Svatá pravda.

Jednou z věcí, kterých jsem se za svůj život bála, bylo být mámou. Sice jsem miminko JEDNOU DO BUDOUCNA chtěla, ale příliš jsem se do toho nehrnula. Když jsem kolem sebe viděla maminky, všímala jsem si, že děti potřebují opravdu mnoho péče, více či méně často s sebou nesou různé problémy. A to nepočítám strach z fyzické bolesti, která mě měla provázet při porodu. Fantazii jsem měla opravdu bujnou a obavy převládaly nad pozitivy, které s sebou miminko přinese. :)

Tak jsem i ve svých 24 letech měla čas. Měla jsem fajn práci, nového přítele, s kterým jsme cestovali a užívali si vzájemné poznávání. Říkala jsem si: „Paráda, takhle to může být pořád… Mímo si pořídíme kolem 30 a všechno bude super“. :-)

Mímo přišlo o čtvrt roku později! :D

Byla jsem v šoku, protože jak sám doktor říkal, otěhotnět mi nemělo jít úplně snadno, kvůli „nalezenému problému tam dole“. Očividně láska vyhrála nad problémy, a já se týden před 25tými narozeninami dozvěděla, že čekáme holčičku.

Partner se k tomu postavil čelem, začal se těšit a tím mě tak trochu zaháněl moje obavy. Ale i když jsem se na venek radovala, uvnitř jsem o sobě jako o mámě a o celé té situaci dost pochybovala.

S blížícím se porodem narůstala i má panická ataka z bolesti u porodu. :D Na druhou stranu jsem jasně vnímala, jak mi má holčička říká, že se celkem baví tím, jak zbytečně se stresuju. Že to přece bude hračka… Tím víc mě překvapilo, že opravdu byla. Porod se vším všudy, od prvního píchnutí do příchodu kočičky trval 3,5 hodinky…

Zanedlouho po porodu přišel další strach a to zda vůbec zvládnu kojení… A ten strach byl tak velký, že se ke mě koťátko nechtělo přisát. Mléka jsem měla na rozdávání, ale jí se vůbec nechtělo přicucnout k mamince stresulce. Zhubly jsme v porodnici skoro o půl kila. Teprve po příjezdu domů, kdy mi doktorka doporučila dávat UM, protože mé mléko se taky pomaličku začalo vytrácet, jsem konečně zase uslyšela svoji holčičku. Říkala mi : „bože mámo, vzpamatuj se, vždyť já tvé mlíčko chci, jen se hoď do pohody a spolu to zvládneme“… A přišlo druhé překvapení, po dvou týdnech vzájemného učení jsme se krásně rozkojily a UM nepoužily.

A tak mi pomalu začalo docvakávat, že když budeme komunikovat s miminkem mezi sebou a nenecháme se příliš ovlivnit okolím, může to mateřství být celkem zábava…

A tak jsme si začali povídat. Ona mi říkala, kdy si chce hrát se mnou a kdy si vystačí sama. Já jí zase, kdy jsem už třeba příliš unavená a potřebuji chvilku klid. Zatím díky těmto rozhovorům mé miminko krásně samo večer usíná, budí se jen na papání a pláče, jen když bolí bříško, nebo má nějaké nepohodlí. Na které přicházím poměrně rychle, stačí mi to říct třikrát. :-)

Ani u nás ale není vše zalité sluncem a občas přijde den blbec. A to víte, i mé miminko umí ječet jako na lesy, ale čím dál více rozumím tomu proč. A den o de dne je pocit vnitřního klidu a pocitu, že vše je tak jak má být silnější než obavy a nejistoty.

Jeden takový příklad z běžného dne: Když od maličké beze slova odejdu, byť jen na záchod, můžu se za minutu vrátit a utišovat řev. Když ale odejdu se slovy: mamka jde na záchod, můžeš si dělat co chceš, hlavně se u toho hezky bav, já jsem hned vedle, můžu pak trůnit třeba 20 min. :)

No zatím jsou nám 4 měsíce a zjišťuji, že být máma je fakt celkem zábava. Prostšě z čeho je největší strach to pak nejmíň bolí. :-)

Katrinka veděla, že chci psát deníček, tak si dala hodinku šlofíčka, ale teď už na mě voláááá. Tak Vám všem maminkám přeji, ať zažíváte s dětmi taky takovou pohodu, jste šťastné baví vás být mámou. :-) Já si běžím hrááááát.

PS: nutno podotknout, že jsem nedodržela ani jednu svoji zásadu, kterou jsem si naplánovala před porodem. Tudíž, že nebudeme mít dudlík, plenky zásadně jen látkové, šátkování bude number one, když ale budu mít dost, nechám vyřvat… Haha, jak bláhová jsem byla. :-) Šátek jsem ještě nestihla koupit, dítě si válí prcku v pemprskách, dudláme před spaním a někdy i jen tak z nudy, A poslouchat pláč jsem vydržela nanejvýš tři minuty a přece jsme šťastné. :D

Váš příspěvek
sinapis.alba
Ukecaná baba ;) 1141 příspěvků 13.03.18 06:49

Tak to jste si to s holčičkou pěkně zařídily :palec: přeju ať ta telepatie a dobrá shoda vydrží ideálně navždycky, a samozřejmě i s případnými sourozenci :kytka: ovšem šátek nebo kvalitní nosítko doporučuju, když pak člověk potřebuje cestovat někam, kde se kočár špatně vejde, tak je to k nezaplacení.. pokud jde o dudlí, bylo mnohem jednodušší zbavit dítě dudlíku než cucání palce ;)

Malinkydablik
Kecalka 146 příspěvků 13.03.18 07:41

@sinapis.alba nosítko máme ale ta ďáblice v něm vůbec nechce být. Celkově není chováci typ, tak i když bych to někdy uvítala, zvlášť na nákupech apod. Madam se raději vozi v kočárku nebo nosí ve vajíčku… :lol: a děkuji ti, jsme na začátku ale kéž to tak bude i dál..

Citronkalekninka
Zasloužilá kecalka 636 příspěvků 1 inzerát 13.03.18 08:24

Ufff diky bohu ze jsi pak zacala psat normalne ;). Po kotatku, kocicce a mamince stresulce jsem chtela prestat cist…jsem rada ze jsem to neudelala. Pak se uz cetlo dobre :-) hezky denicek a jsem rada ze si holky tak rozumite :-) at vam to klape spolu dal :hug:

Uživatel je onlinededrichov
Závislačka 2977 příspěvků 13.03.18 09:05

Buď nadále zamilovaná do svého dítěte, ale prosím - přestaň s tou zdrobnělou hantýrkou. Tvůj první deníček se četl fantasticky, ale pak lup a mateřství Tě válcuje :kytka:
Přeju spoustu krásných rodinných zážitků a zůstaň i sama sebou :mavam:

Alkata
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 13.03.18 12:10

Ty taky dudlas a dcera se ti rozkojila? Wow.

Twixinka
Ukecaná baba ;) 1193 příspěvků 1 inzerát 13.03.18 12:44

Mě doktorka říkala, že máš pravě s miminkem takhle hodně komunikovat, že mu máš říkat, kam jdeš a proč tam jdeš, co Vás třeba čeká přes den apod :) já to tak dělám od narození a mám tak hodnou holčičku, že to ani není možné :srdce: ano, občas má taky své dny nebo spíše minuty, ale jinak je opravdu zlatá :) jinak já se stala plánovaně maminkou v šestadvaceti a rozhodně ničeho nelituji a myslím, že to bylo tak akorát :) přeji mnoho krásných chvil s malou princeznou :kytka:

Capretta
Kecalka 417 příspěvků 13.03.18 13:31

Ja se svym pulrocnim taky komunikuju, ale byva to dialog typu „a ted bych si rada uvarila obed, pockej tu prosim na me“ s odpovedi „nesouhlasim, preferuji, aby sis tu lehla se mnou mezi hracky nahore bez, vypravela mi nebo zpivala a mazlila me kazde dve minuty, jinak budu mrcet“.

Kde muzu delat chybu :mrgreen:

Malinkydablik
Kecalka 146 příspěvků 13.03.18 13:41

@Capretta ale bereš to s humorem :mrgreen:

Malinkydablik
Kecalka 146 příspěvků 13.03.18 13:42

@Citronkalekninka kotatko a kocicka ji rikam porád, je ale pravda ze maminka stresulka mi prisla taky ujetá, ale v tu chvíli mě nenapadlo nic rozumnějšího :mrgreen:

Malinkydablik
Kecalka 146 příspěvků 13.03.18 13:45

@dedrichov je fakt, že myšlenky z prvního deníčku přišli samy a já je jen musela rychle zapsat, nad tímhle jsem už přemýšlela a když si to po sobě teď čtu :lol: ale musela jsem to nadšení z mateřství prostě pustit do světa :lol:

Vkvd192837465
Nováček 1 příspěvek 13.03.18 14:50

.

hospodki
Zasloužilá kecalka 902 příspěvků 13.03.18 15:58

Ehm.. no doufam, ze takhle nedopadnu. Jsem dost jineho razeni a jestli mi takhle jebne, tak me radsi odstrelte. Ale asi ti to vyhovuje, jinak by jsi nemykala a nekocickovala

Uživatel je onlinededrichov
Závislačka 2977 příspěvků 13.03.18 16:00

Já Ti rozumím, potřebuješ svou lásku dát vědět celému vesmíru. A ještě jedna malinká připomínka. Naprosto jsi opomenula tatínka, mihnul se pouze v začátcích

Malinkydablik
Kecalka 146 příspěvků 13.03.18 16:25

@dedrichov tak já myslím, že emimino je tu od toho, aby maminky sdíleli své pocity… a všímám si, že téma komunikace s miminkem tu teď řeší mnoho maminek a těší mě, že spousta z nich to vnímá podobně. o partnerovi se nerozepisuji, protože už z názvu je jasné co chci ostatním říct. ale pro pořádek, mám skvělého muže, který je stejně tak skvělým tátou :srdce:… no a my máme prostě doma kočičku, protože nám to hezky zní a je v pohodě, že ostatním se zase zamlouvá něco jiného…jinak by to musela být přece nuda :lol:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.03.18 20:59

Krasne :-* uzivejte! :-* my to máme 2× :-))

Aradhell
Ukecaná baba ;) 1026 příspěvků 14.03.18 01:52

Také mám čtyřměsíční dceru a takovéhle mykání je fakt moc… Možná by bodlo popovídat si s přáteli na jiné než mininkovske téma :)
@hospodki neboj, ne každému „takhle jebne“ :D je to hodně o přístupu a také o možnosti normálního dialogu s normálními lidmi

Malinkydablik
Kecalka 146 příspěvků 14.03.18 13:02

@Aradhell tato kritika mi nepřijde objektivní, závěr je příliš jednoduchý… i když si opravdu naplno užívám roli maminky, mám i dostatek volného času na své přátelé, koníčky a partnera, za což vděčím dvěma skvělým hlídacím babičkám. a deníček neměl být o mém životě, ale o jedné konkrétní etapě :)…holky, které se ohrazovali proti výrazu maminka stresulka chápu a taky jsem se tomu zasmála :lol: ale tvá jednoduchá skrytě útočná kritika tu pro mě nemá žádnou váhu… ale všímám si, že téměř v každých diskuzí se objevují rýpálci, kteří si povýšeností kompenzují nějaký svůj nešvar…

hartmane
Nováček 4 příspěvky 14.03.18 13:40

Docela hezké čtení k odpolední kávě, nejsem si jistá jestli čtyřměsíční rozumí: mamka jde na záchod můžeš si dělat co chceš… :D, ale rozhodně je mi to bližší než třeba : jdu si zakouřit, tak tady neřvi… :pankac: já jsem podobného ražení a to jsem min. o deset let starší než pisatelka :srdce: :srdce:

Aradhell
Ukecaná baba ;) 1026 příspěvků 14.03.18 17:36

@Malinkydablik mykání je podle mě prostě nešvar, kojime, kakame, dudlame… Pokud to píšeš jen pro deníček, ok, pokud tak mluvíš normalne, v takové míře, přijde mi to přehnané. Svou dceru také miluju, ale rozhodně s ní neblinkam ani jinak nemykam

Malinkydablik
Kecalka 146 příspěvků 14.03.18 17:47

@Aradhell přiznám se, že jsem si musela vygooglovat slovo mykovat a chápu to správně, že je to i např. „my jsme zhubli půl kila“ když ve skutečnosti zhubla jen Katrynka? To je mykovat…?tak jsem se právě naučila něco nového, nikdy jsem ten výraz neslyšela a hlavně by mě vůbec nenapadlo, že to někomu může lézt na nervy. :mrgreen: já jsem si pořád myslela, že jde o zdrobněliny jako kočička apod… tak díky holky, už to chápu :lol:

VendyKa
Povídálka 31 příspěvků 14.03.18 18:32

Moc nerozumím tomu, že má někdo potřebu neustále kritizovat cizí projevy. Je to deníček. Tak když chci, tak si jej přečtu, když se mi nelíbí, tak to zavřu. Ano, tím, že ho dá člověk na internet, se tomuto rýpání vystavuje dobrovolně, to je zase druhá věc, ale přesto mě některé reakce celkem šokují a je to smutné, jak se k sobě lidi chovají.

Vložit nový komentář