Jak se z toho nezbláznit aneb kdy už bude miminko? II

Můj příběh od počátků snažení až do...?

*

A pokračujeme. :-)

Jak jsem již psala, o Centru asistované reprodukce jsem věděla asi jen to, že se tam dělá umělé oplodnění. Takže když jsem v červnu dostala žádanku, možná jsem si něco málo přečetla, ale bez „diagnózy“ jsem stejně nevěděla nic moc bližšího.

V srpnu nastal den, kdy jsme tam šli poprvé. První dojem byl moc fajn - personál milý, prostředí příjemné, místo evokovalo pocit soukromí. Což oceňuji velice, nerada bych chodila někam do nemocničního prostředí. Možná to někomu nevadí, já ovšem v nemocničním prostředí pracuji a tohle je pro mně velmi intimní věc, během které je pro mě soukromí podstatné. I pan doktor byl milý. Zajímal se, takže po klasické rodinné a osobní anamnéze, se vyptával i na věci v souvislostech. No, prostě jsem měla fakt pocit, že se zajímá. :-)

Takže pro začátek opakování spermiogramu. Mě doktor prohlédl a dal nám žádanku na genetiku. Další kontrola bude až s výsledky z genetiky. Přibližně po 2 měsících jsme tedy šli zpátky do CARu. Výsledky z genetiky dopadly dobře, nezjistili nám žádný problém. Trochu se mi ulevilo, to nemůžu říct. Nicméně pořád je v hlavě ten hlásek, který se ptá, tak proč to nejde, když je všechno v pořádku?

Po další prohlídce lékař navrhl dvě možnosti. Buď IUI nebo IVF. Tak nejdříve vyzkoušíme IUI. Když není nikde žádná překážka, tak by to mohlo jít, ne? No, nešlo…

První měsíc jsem brala Clostilbegyt. Pořád kontroly na hlídání folikulů. Ze začátku to vypadalo nadějně, ale ve chvíli, kdy to mělo jít do finiše a folikuly měly být už skoro těsně před prasknutím, tak vrcholem jednoho z nich bylo asi 13 mm. Mno, takže nic. A protože už jsem si o tom něco načetla, Clostilbegyt není zrovna super lék, takže jsme to odpískali. Cpát ho do sebe ještě 2 měsíce a doufat, že se moje tělo umoudří? To se nám nezdálo jako nejlepší řešení.

Tím jsme možnosti zúžili na IVF. Pan doktor nám vysvětlil, co IVF obnáší. Popravdě, měla jsem z toho hlavu jak pátrací balón. :-D Možná to taky znáte, že na vás vždycky vysypou tolik informací, že kdybych si je stíhala psát, tak to udělám. :-D A tím se nám také rok 2016 přehoupl do nového roku a já to viděla pozitivně. :-)

Po cestě domů mi teprve došlo, jak to budu řešit v práci? Abych se vyhnula zvědavým otázkám, na které nemám odpověď, protože sama nevím, co to bude obnášet a co všechno mě čeká. A taky, že budu potřebovat častěji volno na kontroly. No nic, s tím se nějak popasuji. Takže druhý den lednových měsíčků jsem zajela do CARu, nafasovala léky a směle do toho. :-)

Ale o tom zase příště…

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
2510
13.11.17 09:55

Já tomu rozdělování na pokračování asi úplně nerozumím, neřeknu, kdyby to bylo na 4 A4, ale dělat na pokračování pár odstavců, to mě úplně od čtení odrazuje. :nevim:

Každopádně držím palce ať se v některým z dalších těžkoříctkolikadalších dílů dočkáte.

  • Nahlásit
  • Zmínit
579
13.11.17 11:08

Souhlasím s názorem výše. Třetí „díl“ o ničem už číst ani nebudu… :roll: Tohle se dalo napsat do jednoho deníčku, není tam nic toooolik napínavého aby to bylo po pár řádcích na kdovíkolik deníčků.

  • Nahlásit
  • Zmínit
13.11.17 11:33

Denicek hezky ale kratky. podle me je to zbytecne takhle rozkouskovane…na druhou stranu tu aspon bude co cist kdyz denicky uz skoro nejsou ;-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
13.11.17 12:02

Zakladatelko, můžu se jen zeptat, jestli jste před návštěvou CAR zkoušely nějaké jiné možnosti? Cvičení, bylinky, celostní medicínu atd?
Asistovaná reprodukce je „zázrak medicíny“, ale přijde mi, že v dnešní době se do um. oplodnění ženou i páry, které by tak uplně nemusely..

  • Nahlásit
  • Zmínit
7623
13.11.17 15:18

Nuda o ničem :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5550
13.11.17 16:17

Zakladatelko

Mohu se zeptat zda jste se snazili o prvni dite nebo ktere? A kolik jste meli pokusu iui?
Diky ;)

Příspěvek upraven 13.11.17 v 16:18

  • Nahlásit
  • Zmínit
13.11.17 17:42

Další už číst nebudu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
13.11.17 20:14

Mně se deníček líbí, taky bojujeme už skoro tři roky, držím palce :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
530
13.11.17 21:08

To jsou zase komentare.. tak je to rozkouskovane no, autorka to tak chtela, tak to tak udelala.. denicky vychazi dost sporadicky, tak tady aspon neco bude. A vlastne se nedivim, ze denicku tak ubylo, protoze kdo by stal o komentare typu: nuda o nicem.. dalsi nectu.. jezis tak si to muzu myslet, ale nemusim to ventilovat ne? Pro zakladatelku je to dulezite, tak si to chtela sepsat.. to jsou porad negativni komentare na kazdy druhy denicek tady..

Autorko, pis dal, noc si z toho nedelej ;)

Příspěvek upraven 13.11.17 v 21:09

  • Nahlásit
  • Zmínit
2469
13.11.17 21:32

Denicky by se nemely tak nesmyslne sekat v pulce vety nebo myslenky. Verim, ze to neni napad autorky, ale redakce. Drama to ale nevytvari, ani to nezpestruje rubriku poloprazdnych Denicku, kterou zabily tzv. Magaziny, ktere mi pripadaji naprosto nezajimave, je to jen takova vata. Autorce preji vse dobre :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3201
13.11.17 23:43

Ono to tak někdy prostě je, že se člověk potřebuje vypsat třeba jen na pár řádcích. Myslím, že není třeba hned čeřit vodu. Pisatelko, drž se a určitě nás dál informuj o své cestě. :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
3273
14.11.17 09:42

@Luciiiš83
snažíme se o první a IUI nakonec nebylo ani jedno.

A pokud by to teda někoho ještě zajímalo, rozděluju to proto, aby měl každej deníček svoje téma.

  • Nahlásit
  • Zmínit
5550
14.11.17 10:05

@kiwiovka doufám že už je na cestě alespoň to miminko :mrgreen: :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit