Jak se z toho nezbláznit aneb kdy už bude miminko? III

Můj příběh od počátků snažení až do...?

*

A je to tady. Čekalo mě umělé oplodnění. Nějak jsem si neuměla představit, co to znamená a co všechno to obnáší. I když jsem si o tom četla víc, nikde nenapíšou, jak to bude probíhat přesně u mě, což je logické, já vím, ale…

Každá z nás by to chtěla vědět, ne? Jak oplodnění probíhá, co se může stát, jak moc to bude bolet… Prostě ten výkon obsahuje strašně moc proměnných. A ač se nám to lékaři snaží popsat, nikdy to nebude stoprocentní. Alespoň mě dělalo problém si zapamatovat všechny pokyny. Možná mi měli dát nějakou brožurku, abych neměla strach, že jsem na něco zapomněla. :-D

Když jsem psala, že jsem nafasovala léky, tak to doslova. Nebylo jich málo a nebyl to jen jeden druh. Super, další věc, co musím hlídat. Doktorova věta, jestli si zvládnu píchat sama injekce mě malinko zaskočila. Jak to mám vědět? Nikdy jsem to nedělala. To, že je moje mamka zdravotní sestřička, která to umí perfektně, jsem tak trochu zamlčela. V té době jsem to ještě nikomu neřekla, ale pokud bych to fakt nedávala, mamce bych všechno vyklopila. Jenže v naší rodině se o tomhle moc nemluví, tak se mi do toho úplně nechtělo. Naštěstí se jednalo o injekce perem, které vypadalo snad nachlup stejně, jako inzulínové. A toho jsem se teda bála o poznání méně. Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak manipulace s odměřením jednotek léku vyžadovala velkou pozornost, hlavně nepřetočit! :-D

Na další kontrole jsem opět dostala další náplň a druhé injekce. Ty už nevypadaly tak kamarádsky. :-) Ale co, zvládla jsem jedny, zvládnu další. Věřila jsem si. Jsem přece zdravotník. No, asi takhle… Jako větší lepml jsem si po zdravotní stránce asi nikdy nepřipadala. :-D Už jen aplikace do kožní řasy na stehně se ukázala jako problém. Chytit řasu bylo v pohodě, na mých ne zrovna hubených stehnech, žádný problém. Jenže, tím je jedna ruka vyřazená z provozu. A teď teda zbývalo připravit injekci, odezinfikovat místo vpichu a stlačit. Jednoduché 3 úkony, ne?

Ne. Pro mě nadlidský výkon. :-D Injekce měla takový zvláštní kónus (otvor, hrdlo nebo prostě konec stříkačky :-D ), že už se zdálo, že mi v ní nic nezbylo. Tak jsem ji vytáhla a ono ejhle! Ještě tam trochu zbylo. Takový škody, snad to nebude vadit. Druhý den se polepším. Ehm, snaha byla. Fakt. Prostě zase to nevyšlo. Potřetí když jsem pustila kožní řasu, místem vpichu pár kapek vyteklo ven. Jak říkám, připadala jsem si jako lempl. Naštěstí tyto injekce do stehna byly jen 4. Ale zase, kdyby jich bylo třeba 10, tak tu desátou bych už určitě píchla správně. :-D Nachýlil se čas další kontroly, během které pan doktor usoudil, že mé vaječníky krásně spolupracovaly a jsou připravené. Datum odběru stanovil na 30. 1. 2016. Jako zlatý hřeb, poslední injekce 36 hodin před odběrem a bylo.

Ještě ten den ráno jsem vyplnila potřebné papíry a s manželem a sbalenou taškou vyrazila směr Centrum. Přijeli jsme dřív, než první sestřičky. :-D Na odběr jsme šly celkem 3. Já měla jít na řadu jako poslední. No, na klidu mi to úplně nepřidalo, ale nedalo se nic dělat. Proběhlo měření tlaku, rozhovor s anesteziologem, ale jinak čas moc neubíhal. Časopisy mne nebavily, ale to už přivezli první paní zpět. Druhá paní odešla a pak už jsem konečně přišla na řadu já. Pamatuji si, jak mi uspávající lékař říkal, že teď mi dá něco na spaní, kdyby to pálilo, tak mám říct. V jednom okamžiku mě začal strašně mravenčit celý obličej, chtěla jsem mu to říct a od té chvíle nic nevím.

Když jsem se probudila, bylo mi dost zle. Břicho mě bolelo, pořád jsem usínala. Dostala jsem kapky do čaje a poctivě ho vypila. Pak přišla sestřička, že kdo se na to cítí, může si už zkusit dojít na záchod. První paní vyskočila z postele, jak kdyby jí nic nebylo. Já sundala nohy dolů a začalo se mi dělat dost nevolno. Takže zase zpátky. Za chvíli jsem se hecla a na záchod si došla, ale dobře mi pořád nebylo. Ale zase jsem na tom nebyla tak špatně, jako paní která šla na řadu druhá. Nechali mě tam ležet ještě o něco déle, pak obléct a na pohovor s embryoložkou.

Pamatuji si, že říkala, že mi odebrali 26 vajíček, ale že v těchto případech jich tolik nepřežije. A že je necháme oplodnit přirozeně, když nemáme s manželem žádný problém. Opět mě začal polévat studený pot, hučet v uších a musela jsem rychle pryč. Před odchodem jsem ještě šla vyzvednout další léky. Zase se mi udělalo špatně, ale pak už jsme zdárně odjeli domů. Na radu anesteziologa jsem zkusila něco málo sníst a hodně pít. Asi takhle, usla jsem s houskou v puse a večer jsem zvracela. Nic moc. K tomu ještě bolesti podbřišku a dojít si na záchod byl docela výkon. Ale kupodivu jsem v noci spala dobře. :-)

K přenosu se dostaneme zase příště. :-)

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
980
26.11.17 10:04

Taky jsem si tím prošla, dvakrát. Doufám, že jste se miminka dočkali :) ale teda já tu stimulaci jako takovou prožívala trochu s nadhledem… Injekci jsem se bála, ale pak už to šlo samo, brala jsem to tak, že jinak to nejde, ale nikdy se mi nestalo, že bych ji neaplikovala celou?? :think: vždy tam psali, že se má myslím počítat asi do deseti a pak teprv jehlu vytáhnout :lol: a u těch finálních byl obsah vidět… s narkózou jsem vůbec problém neměla, je vážně kratoucka při odběru vajíček, to se mnou zamávala klasická a delší operace, ale někomu to nesedne ani v tomhle případě :( doufám, že pokračování má šťastný konec, já z druhého pokusu čekám chlapečka :oops:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1233
26.11.17 12:59

Wow, tak už se těším na pokračování :andel: Snad povede k vysněnému cíli :kytka:
Jinak ty injekce zní hrozně, :cert: taky bych měla vítr z toho si něco sama píchnout. :oops: Ale vypadá to, že jste to zvládla dobře :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
26.11.17 16:41

Zavididim ti NARKOZU, ja dostala pouze pul prasku na uvolneni a dva parasety-bolest to bula nepredstavitelna a pak i 14 dni potom,1.ivf se nezdarolo :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
3317
26.11.17 21:04

Páni, já už myslela, že se ten třetí díl někde ztratil :D Jsem ráda, že to nemusím psát znova :D
Tak podle odpovědi @Tulipankaa jsem za tu narkózu fakt možná ráda :) Když vezmu, jak špatně mi bylo a jak mi mohlo být i hůř…

  • Nahlásit
  • Zmínit
12755
27.11.17 07:51

@kiwiovka

Hezká ráno,

vím, že nám zveřejnění deníčku, tentokrát trvalo delší dobu. Jak vidíte, deníčky nám nově zůstávají na hlavní stránce déle než jeden den, jelikož si zaslouží více pozornosti. Zároveň jsme měli více příběhů, takže se nám nepodařilo Vaše povídání doteď publikovat.

Děkujeme za trpělivost a těšíme se na další vyprávění. :kytka:
adminka Zuzi

  • Nahlásit
  • Zmínit
20003
27.11.17 16:43

Vítám té v klubu :mrgreen: já mám za sebou 2×ivf po každé přes 30 vajec a hyperstimulaci a věř ze ti mohlo být ještě hůř :hug: a k tomu 4×ket :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3208
28.11.17 11:07

Ufff. Úplně živě si vybavuju, jak blbě mi tehdy bylo. ???? Drž se. Doufám, že se zadařilo a už to nebudeš muset znovu absolvovat. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5389
1.12.17 14:40

Doufám, že se zadařilo :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit