Jak se z toho nezbláznit aneb kdy už bude miminko? VIII

Můj příběh od počátků snažení až do konce :)

*

Koukám, že od mého posledního deníčku uběhl téměř rok. A od tématického dokonce rok a půl. Tak uzavřu náš příběh, aby ti, které to ještě zajímá, věděli, jak to dopadlo.

Své minulé povídání jsem končila na konci předminulého roku. V roce 2020 se toho událo mnoho. Nejprve vyšetření na genetice, kde jsme dopadli dobře. V naší genetické výbavě se vyskytují 3 nemoci s nízkým rizikem přenosu. Uf, jeden oddych. Další na naší trase byla imunologie. A tam jsme se trochu zasekli. Prostě ty moje NK buňky odmítly spolupracovat a klesat se jim moc nechtělo :( Tak na doporučení imunologa jsme zvolili jako léčbu intralipidy. Jenže ty se aplikují až před transferem embrya. No a my byli ve fázi zkoušení Clostilbegytu. Že zkusíme IUI jsme se dohodli právě po Novém roce při čekání na jednotlivá vyšetření u specialistů. Jaké bylo „překvapení“, když reakce mých vaječníků byla 0. To jsme se posunuli z ledna do dubna, zkoušení trvalo 3 cykly. Protože se stále nic nedělo, rozhodli jsme se pokročit do dalšího levelu. IVF.

Lékař se mi opravdu věnoval, přemýšlel nad celou stimulací a volil léky pečlivě. Ač to pro nás znamenalo mnoho dojíždění, ani mi to tak nepřišlo. Na každé další kontrole to vypadalo lépe a lépe. Minul tedy květen a v červnu byl odběr vajíček. Počet byl velmi slušný, oplodnilo se jich 12. Do třetího dne se jich drželo 11, pak přišel náhlý sešup a zbylo nám jich 5. Ale byl to krásný počet, tak šly k ledu :) Vzhledem k úspěšné stimulaci a následnému genetickému vyšetření embryí (nárok nám vznikl po dvou neúspěšných ivf cyklech) jsme ET nevolili a domluvili jsme si KET. Mé vaječníky (a i břicho) měly tedy šanci se vrátit do původního stavu. A že to fakt potřebovaly. V srpnu byly stále ještě zvětšené, takže KET se uskutečnil až v září. A asi to tak mělo být. :) Léčba intralipidy znamenala 3 kapačky, v případě pozitivního těhotenského testu další. No a ty další byly :)

Poprvé v životě jsem po 14 dnech od KETu koukala na pozitivní test :) Wow. To byla radost, asi si umíte představit. Ale nebylo to jen růžové. Po potvrzení těhotenství z krve následovaly další dvě kontroly na imunologii, další dvě infúze intralipidů. A bohužel, krvácení. To vyústilo v hospitalizaci v nemocnici, s výslednou zprávou (asi) hematom v děloze. Klidový režim ale zřejmě pomohl, od hospitalizace už byl klid a já si mohla konečně trochu užívat nevolností prvního trimestru :D

Ano, bylo to skvělý, hrozně jsem se na miminko těšila, na zařizování a nakupování výbavičky. Ale jako kdyby v té hlavě bylo těch 5 let čekání, tak jsem se pořád trochu bála, aby vše bylo v pořádku. Ačkoli kontroly v poradně byly v pořádku, stejně jako velké ultrazvuky ve 12. a 20. tt. Snad až když pominul 33.–34. tt se moje hlava uvolnila a já si to fakt užívala. :) Tedy do doby, než nám život převrátil koronavirus. Ten mi překazil všechny plány, co jsem do porodu chtěla stihnout :D Nevadí, stihneme to po porodu. Ha Ha :D :D :D

Nachýlil se květen a blížil se datum, kdy se měl náš poklad narodit. Nejvíce na to byli natěšeni asi naši kamarádi, kteří nemohli uvěřit, že jsme si nenechali prozradit pohlaví a nevíme, zda čekáme holčičku, či chlapečka. Přiznávám, to jsem nechtěla zejména já, manžel o to stál, ale pak řekl, že mu to také nevadí. :)

Kontroly v poradně v porodnici už probíhaly důkladněji, monitory, kontrola tlaku, který mě ke konci těhotenství trápil a měla jsem nasazenou medikaci. Při sečtení všech faktorů si mě v porodnici po 3. kontrole už nechali. Prý bylo vše nachystané. Já nebyla proti, už to bylo vážně náročné. Vysoké venkovní teploty, otoky, vysoký tlak… No nic moc. 19. května jsem se naposledy vyspala 2v1 a 20.5. ráno jsme se dohodli, že to trochu pošťouchneme. A tak se šlo na věc. Zkrátím to.

V podvečer tohoto dne jsme na světě přivítali naše první miminko. A musím říct, že ten pocit, když řekli: A je to holka!, byl k nezaplacení. Bylo to opravdu krásný okamžik a skvělý okamžik. :) Každému bych to doporučila :) Na péči v porodnici si nemůžu stěžovat, vše bylo úplně v pořádku. Ačkoli já nejsem úplně náročná a dokážu se do pocitů zdravotníků vžít. :) I přes žloutenku maličké nás pustili po 3 dnech domů a my si mohli konečně užívat jako rodina <3

Mrzelo mne, že byly zakázané návštěvy a manžel tedy viděl malou jen po porodu a pak při propuštění, ale naštěstí jsme tam byly jen 3 dny. Maminkám po CS to muselo být o poznání delší.

Tím bych zakončila mé povídání o naší pouti za miminkem. Díky všem, co mé deníčky četli/y. Podpora od vás byla moc fajn a děkuji za ni. :)

Tento deníček je stručnější, ale věřte, že čekání na něco bylo i tak dost a jsem ráda, že je to za námi. Doufám, že až budeme chtít sourozence, bude ta cesta o poznání kratší :)

Váš příspěvek

Odesílám...
8404
28.7.20 06:59

Gratuluju k princezně, ať vám dělá jen radost a podruhé už to půjde samo, dřív než nové boty - znám to z okolí :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
10231
28.7.20 10:00

Gratuluju a přeji, ať je druhé a třetí hned :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
yse
926
28.7.20 10:32

Jupi krasne pozitivni zakonceni serie denicku. Gratuluji, uzivejte mininka.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7493
28.7.20 12:49

Ze srdce vám to přeju. Obdivuji všechny, kdo si tímto musí projít. Opravdu. Deníček mě e rozbrečel. A jak se holčička jmenuje? :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1920
28.7.20 14:50

To je krásný, pak to najednou vše uteče jako voda, užívej dokud to jde :kytka: a držím palce při dalším snažení.. my zdraví, po 2letech vyšlo IUI, čekala jsem, že druhé půjde hned, v hlavě to enbylo, nebyl na to čas, to máme to další 2 roky a teď čekám na výsledky z IUI :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4254
28.7.20 17:48

Jééééé tak už. :dance: Super, moc gratuluji. A přejeme hodně štěstí, zdraví a prostě vše co se přeje.
Doufám že Vás budeme následovat po lotech snažení… :?

  • Nahlásit
  • Zmínit
198
30.7.20 17:26

Velikanska gratulace. Na miminko jsem cekala jeste vice nez dvakrat tak dlouho jako vy. Imunilogicka lecba mi vubec nezabirala. Cely prvni trimestr jsem byla na pokraji potratu, krvacela jsem do 21tt. Ted ale mam taky holcicku. Ma uz dva. Vazim si kazdeho okamziku s ni. Je to ten nejkrasnejsi dar, a o co vic jsme si museli pockat, o to vic je nam cenejsi. Krasny rodinny zivot.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.8.20 08:27

Gratuluji, narodila se vám dcera přesně na mé narozeniny :kytka:.
Další půjde samo, nebojte a užívejte si to teď.

  • Nahlásit
  • Zmínit