Je mi přes třicet a pořád čekám, až se uvolní koupelna. Na vlastní byt nemám

Je mi jednatřicet, mám normální práci, pravidelnou výplatu a večer čekám, až spolubydlící vyleze z koupelny. Když si koupím dražší sýr, raději ho strčím úplně dozadu do lednice, protože už jsem několikrát zjistila, že někomu chutnal stejně jako mně.

Je mi přes třicet a pořád čekám, až se uvolní koupelna. Na vlastní byt nemám Je mi přes třicet a pořád čekám, až se uvolní koupelna. Na vlastní byt nemám Zdroj: Canva

Přesně takhle jsem si dospělost nepředstavovala.

Ve spolubydlení jsem začala bydlet během vysoké školy a tehdy mi to připadalo skvělé. Večer bylo vždycky s kým otevřít víno, nájem byl směšný a nikomu nevadilo, že v kuchyni tři dny stojí neumytý hrnek.

Jenže vysokou jsem dávno dokončila. Hrnek v kuchyni mi už vadí a po práci většinou netoužím po společnosti, ale po tom, aby byl chvíli klid.

Myslela jsem, že ve třiceti budu bydlet sama

Před pár měsíci jsem začala vážně přemýšlet, že se odstěhuju. Už mi prostě začalo vadit, že ve třiceti pořád s někým sdílím koupelnu, kuchyň a vlastně skoro celý byt. Říkala jsem si, že přece normálně vydělávám, tak si snad nějakou malou garsonku dovolit můžu.

Jenže pak jsem se podívala na ceny. Byty, které se mi alespoň trochu líbily a nebyly úplně na druhém konci města, stály tolik, že jsem si to rychle rozmyslela. Když bych k nájmu připočítala všechny poplatky, dala bych za bydlení skoro polovinu výplaty. A to se mi jednoduše nechce.

Asi bych to nějak zvládla. Jenže nechci chodit do práce jen proto, abych zaplatila nájem a pak počítala každou stovku do další výplaty. Chci jet občas na dovolenou, zajít si někam na večeři, něco si koupit a taky si něco odložit. Takže pořád bydlím tam, kde bydlím.

Občas mi to vůbec nevadí. Se spolubydlícími vycházíme dobře a každý si většinou hledí svého. Pak ale přijdu večer domů, těším se, že si dám sprchu, a koupelna je půl hodiny obsazená. Nebo chci vyprat a v pračce najdu cizí prádlo. Jsou to blbosti, ale po těch letech už mi lezou na nervy.

A trochu trapné je to i při seznamování. Ve dvaceti jsem vůbec neřešila, že mám spolubydlící. Měli je skoro všichni. Teď už se kolem mě spíš řeší hypotéky, rekonstrukce a kdo si koupil jak velký byt. A já pořád vysvětluju, že mám jen svůj pokoj.

Nedávno jsem byla na rande a nějak jsme se dostali k bydlení. Když jsem řekla, že žiju se spolubydlícími, docela mě překvapilo, jak divně mi najednou bylo. Přitom ten chlap neřekl vůbec nic špatného. Spíš jsem si v tu chvíli sama uvědomila, že jsem si vždycky představovala, že ve třiceti už budu někde úplně jinde.

Jenže kvůli tomu se stěhovat nechci. Kdybych našla malý byt za rozumné peníze, vezmu ho hned. Zatím ale pokaždé dopadnu stejně. Projedu nabídky, najdu pár garsoniér, které by připadaly v úvahu, spočítám si nájem a poplatky a zase je zavřu.

A taky se bojím toho závazku. Hypotéka je opravdu velký závazek. A když si vezmu garsonku a pak někoho potkám, budu chtít mít rodinu, tak bychom ji stejně museli prodat? Cítím se jak v začarovaném kruhu.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
KKK85
7647
6.8.26 07:58

Jdi do hypotéky na garsonku a co že ji pak budeš muset prodat? Bude základ na další hypotéku na větší byt.. Vyděláváš asi dost, ne?

  • načítám...
  • Zmínit
Rut229
16
6.8.26 10:20

Děvče, děvče, většině lidí po zaplacení nájmu rozhodně nezůstává půl výplaty, ale musí žít mnohem skromněji. Takze evidentně ti to tak vyhovuje, vždy je něco za něco.

  • načítám...
  • Zmínit
mamule42
5948
6.8.26 11:14

Co by za to jiní dali aby jim po zaplacení najmu a poplatků zůstala polovina výplaty. To je zase výplod.

  • načítám...
  • Zmínit
Heduš Homolková
2043
7.8.26 14:58

Jsi finančně negramotná, už dávno sis mohla splácet vlastní byt…

  • načítám...
  • Zmínit
Bellino
2184
7.8.26 16:26

No a co? Já bych si proste tu garsonku koupila a sypala do svého. A když se seznámis, tak si koupíte třeba společně větší, borec možná bude mít a garsonku necháte jednou dětem, ty budes mít zadne vrátka kdyby náhodou cokoli. Nebo prodate možná se ziskem. Takto pořád vyhazujes peníze za cizi byt a ještě otrava spolubydlící

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář