Je nás pět a bydlíme v minibytečku. Mačkáme se jako sardinky, ale řešení není

Když jsme se sem nastěhovali, říkali jsme si, že to zvládneme. Malý byt 2+kk, pro dva naprosto akorát. Plánovali jsme jen jedno dítko, takže by mě nikdy nenapadlo, že to bude všechno jinak. Samozřejmě nelituju toho, že se naše rodina rozrostla ještě o dvojčata, která jsme počali naprosto neplánovaně. Ale v pěti lidech jsme tu jako sardinky. A teď nevíme, jak z toho ven.

Je nás pět a bydlíme v minibytečku. Mačkáme se jako sardinky, ale řešení není Je nás pět a bydlíme v minibytečku. Mačkáme se jako sardinky, ale řešení není

Dokud byly děti malé, přišlo nám to zvládnutelné. Stejně trávily většinu času s námi. Vešly se do jednoho pokoje, věci jsem zkrátka pořád třídila, abychom neměli nic navíc. A hračky jsme kupovali jen v opravdu malém množství.

Jenže dnes děti chodí do školy. V pokojíčku se mačkají, pořádně se jim tam nic nevejde a navíc nejstarší nemá klid na učení, protože ji dvojčata pořád ruší. Strašně bych si přála větší byt, ale při dnešních cenách mám pocit, že na to zkrátka nemůžeme dosáhnout. Navíc jedno z dvojčat má zdravotní problémy, takže potřebujeme bydlet spíš ve městě, abychom nemuseli dojíždět k lékařům.

Vím, že jsme to asi prošvihli. Nejdřív byly děti malé, pak přišel covid a teď jsou ceny bytů tak šíleně vysoké, že na to zkrátka nedosáhneme. Já pracuji na půl úvazku kvůli nemocné Denisce, se kterou trávím hromadu času na různých rehabilitacích. Manžel má sice celkem dobře placenou práci, ale stejně vycházíme jen tak tak.

Mám z toho všeho hrozné výčitky. Vím, že když nejde o život, není to nic hrozného. Jenže cítím napětí, které roste snad každým dnem. Nikdo nemá soukromí. Pořád řešíme, kam dáme tohle a tamto.

Sice máme naštěstí jednu místnost ve sklepě, kde můžeme mít uložená kola, a také si platíme garáž, kam místo auta dáváme věci. Někdy mám ale pocit, že bych se do té garáže nejradši odstěhovala sama.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
871
1.3.26 09:23

Ahoj. Moc mě mrzí, že máš nemocnou dcerku a doufám, že se to brzy zlepší. Nepíšeš v článku to základní. Kde bydlíte, jestli ten byt 2+kk je vlastní, nebo v nájmu nebo ho ještě splácíte na hypotéku.

Pokud už je splacený a nebydlíte v Praze, kde jsou ceny nemovitostí přemrštěné, tak bych zvažovala prodej stávajícího bytu a zároveň z těch peněz bych si pořídila větší byt na hypotéku. Ono kdybyste bydleli v Praze, tak by to šlo taky udělat, protože za něj dostanete fakt dost a jiný si můžete koupit úplně jinde mimo Prahu a ideálně mimo Středočeský kraj a možná by ani ta hypotéka nebyla třeba. A kdyby byla, tak rozhodné ne na velkou částku.

Ideálně pro Vás, aby to šlo utáhnout finančně, by byl pro 5 lidí byt 3+1. Aby dvojčata byla v jednom pokoji, starší v druhém a ve třetím Vy jako rodiče.

Naprosto ti rozumím a upřímně ani já bych si to nedokázala v 5 lidech vůbec představit. My jsme bydleli v bytě 2+kk ve 44 m2 dva a to bylo akorát. S jedním dítětem bychom se tam ještě vlezli, ale komfortní by to taky nebylo, natož v 5 lidech.

  • načítám...
  • Zmínit