Sdělila jsem jí, že jsem byla těhotná a myslím, že už asi nejsem

Jak se mi během pár měsíců několikrát změnil život. Jenom bych se chtěla podělit o to, jak bych si chtěla nechat alespoň nějakou důstojnost... Sdělila jsem jí, že jsem byla těhotná a myslím, že už asi nejsem

Sdělila jsem jí, že jsem byla těhotná a myslím, že už asi nejsem Pozitivní těhotenský test ještě nic neznamená. Zdroj: Canva

Jeden měsíc se mi stalo, že se mi zpozdil cyklus. Udělala jsme si test a ten vyšel pozitivní. Byl to trochu šok, ne že bysme druhé dítě neplánovali, ale ještě jsme to neřešili. Měla jsem zrovna rozjednaných hodně věcí, hlavně na podzim, a bylo mi jasné, že ne všechno půjde s těhotenstvím uskutečnit, ale postupně jsem to přijala a začala se tomu přizpůsobovat. Testů jsem si udělala několik, ale k doktorovi jsem se nehrnula, protože bylo brzy. Potom jsem zjistila, že mám spoustu práce, a že pak odjíždím pryč zhruba na 3 týdny, tak jsem se rozhodla, že se objednám, až se vrátím, alespoň už mi rovnou vystaví průkazku a budu to moct vyřešit v práci. Poslední den v zahraniční jsem začala špinit a doma o víkendu jsem už krvácela. Na pohotovost jsem se rozhodla nejít a rozhodli jsme se, že buď miminko vydrží a nebo to tak má být. V půlce víkendu už bylo jasné, že to dobré nebude. Byli jsme z toho hodně smutní. Jeden z důvodu, proč jsme nechtěla na pohotovost, byla zkušenost z minulého těhotenství, přijela jsem na pohotovost, tam se mě sestra na chodbě plné lidí zeptala, co mi je. Musela jsem před všemi muži i ženami říct, že jsme těhotná a krvácím a bojím se, že jsme potratila. Tenkrát mě na té chodbě nechali čekat 6 hodin, než mě vzali s tím, že měli hodně porodů a tenkrát nezjistili příčinu, ale všechno bylo v pořádku. No ale teď nebylo. V pondělí jsem šla ke svému gynekologovi, čekárna byla plná těhotných žen a budoucích tatínků. Když si mě sestra všimla při volání objednaných lidí, zeptala se, jestli jsem objednaná a co mi je. Řekla jsem, že bych to nerada řešila v čekárně, a že mám něco naléhavého, co se stalo přes víkend, jestli mě vezme. Řekla, že ano. Když mě zavolala do ordinace, byla tam na lůžku maminka, které sledovali odezvy miminka a dvě ženy v šatně připravené na prohlídku. Zeptala se mě na jméno a co mi je, sdělila jsem jí, že jsem byla těhotná a myslím, že už asi nejsem, že hodně krvácím celý víkend a potřebovala bych to potvrdit. Poslala mě k doktorce, kdy jsem to musela zopakovat, pak mě paní doktorka vyšetřila a řekla, že už nejsem, že si to zapíše k sobě, ale já že mám dělat, jako bych nebyla. Pak zavolá sestru, aby po mně umyla lůžko a poslala mě domů. Bylo mi hrozně psychicky i fyzicky, protože moje tělo se vyrovnávalo s tím, že jsem těhotná a potom zase ne. Hned ten den jsem měla noční, podle paní doktorky se nic neděje a můžu normálně fungovat a dál se snažit otěhotnět, kromě toho, že jsem byla v práci úplně mimo a nemohla se soustředit, se mi dělalo i špatně. Druhý den jsem poprosila o dovolenou a objednala se k psychologovi. Myslím, že kdyby se mi to stalo znovu, vynechám i tuhle návštěvu a opravdu hodně přemýšlím o porodu doma…

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
327
13.9.21 16:30

No, nezlob se na mě, ale jako vážně? :roll:

  • Zmínit
  • Nahlásit
25639
13.9.21 21:11

Ehm, sice smutné téma, ale toto se stává spoustě žen, tvůj přístup je jako přístup puberťačky, a ne dospělé ženy - fakt už máš dítě? :zed:
napsáno a pojato jak od 13leté :roll:

  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.9.21 21:43

Soucítím s tebou. Také jsem hodně citlivá na reakce doktorů. 10× se rozmyslím, jestli tam vážně potřebuji a pak až jdu. Hodně štěstí do budoucna :palec:

  • Nahlásit
9845
14.9.21 06:11

@Bubllenka Taky mě to překvapilo, jako že až příště otěhotní, tak k dr. ani nepůjde a nechá to osudu, nebo jak to myslela…má štěstí, že v tom zahraničí nenastaly nějaké komplikace s potratem a nemusela zůstat třeba někde tam v nemocnici…tím spíš je z tohohle vidět, že se stat může kdykoliv cokoliv…na tom začátku to ani doktoři neovlivní, max napíšou utrogestan a nařídí se šetřit; mně tenkrát řekli, a to jsem šla hned jak to začalo, že ani ležet s nohama nahoře nemusí pomoct, coz já fakt nemohla s dvouletakem a mužem pracovně mimo město - a byla jsem na rodicaku, když se pak zadařilo podruhé, chodila jsem normálně do práce celé těhotenství a mám zdravou holčičku. Ale fakt mě nenapadlo obviňovat doktora, kterej mě naopak vzal hned bez objednání a pak zase za týden na kontrolu, to už jsem těhotná taky nebyla. On je taky rozdíl, jestli tohle všechno řeší člověk se svým gyndarem, který vás zná, ví s čím se léčíte, co máte za sebou (u mě hral
prý roli i tlak) nebo anonymně v nemocnici - jasně, všichni gynekologové nemají potřebné vybavení na vše a ti co mají a umí ho používat, nejsou vždy v dosahu, ale o to jsem radši, že mám doktora, který dělá i ty menší screeningy a posílal mě jen na genetiku a kardio ultrazvuk miminka, a to ještě jen kvůli věku a dalším zdr. indikacim. Ale hlavně je empatickej no :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
327
14.9.21 07:36

@Jahudka82 Taky jsem nepochopila, co čekala. Jasne si stanovila diagnózu, čekala doma a do nemocnice šla urgentně tedy proč? Když byla doma celou dobu? A proč se diví, že jí to tedy doktorka jen potvrdila, když jí o to šlo?
Asi neumím dostatečně číst mezi řádky. :think:

  • Zmínit
  • Nahlásit
22460
14.9.21 08:31

Já asi zakladatelku chápu, což ovšem neznamená, že jí to schvaluju. Ona by čekala čekala lékaře, zahalený v duze, který jí budou u sdělování diagnózy držet za ruku, nikdy a nikde jí nenechají čekat a soustrast a všeobjímající láska z nich bude jen kapat. Jenže, lékař je jen člověk, nemůže se takto chovat, on si musí zachovávat odstup a chladnou hlavu. Lékařka se chovala profesionálně, že se na pohotovosti čeká, to je normální. Lékař jaksi od porodu utýct nemůže. To má prostě přednost. I když se v tu chvíli člověk cítí jako středobod světa, je potřeba stát nohama na zemi. Nicméně, to sdělování zdravotních problémů na chodbě, mezi ostatními pacienty, tak to mi taky dost vadí…

  • Zmínit
  • Nahlásit
732
14.9.21 14:45

Nevím, jak na gynekologické pohotovosti, ale třeba na chirurgii se běžně sestra na chodbě zeptá s čím neobjednaný člověk přišel, aby měla trochu přehled a určila pořadí pacientů. Není potřeba dlouze vysvětlovat. Stačí: upadla jsem na houbách a mám nateklý kotník; celý víkend krvácím a asi potrácím, jsem 7. týden apod. Není to žádné vyřvávávání podrobných analýz po chodbě.

Co dalšího ti měli říct, vše potřebné si se dozvěděla. Není to nic neobvyklého, kór pro ně.

  • Zmínit
  • Nahlásit
37066
15.9.21 10:33

Pani doktorka udělala něco špatně? Nebo měli vyhodit tu těhotnou?

Je mi líto tvojí ztráty.

  • Zmínit
  • Nahlásit
37066
15.9.21 10:36

@AnnieTRoj ony ty gyndové věci jsou poněkud citlivější, než poraněné kotníky. Docela chápu, že to nechtěla vyblejt na chodbě, ale taky nakonec nemusela. Byly tam jen ty 3 ženy uvnitř, ty byly nejspíš objednané, ona tam byla navíc - tak mohla čekat na konec pracovní doby, až všichni odejdou, nebo to prostě říci před nimi.

  • Zmínit
  • Nahlásit
732
15.9.21 11:37

@Pudloslava, chápu, že pro někoho jsou možná citlivější, ale na chodbě nic říkat nemusela. Jen píši, že bych se nedivila, kdyby to na chodbě říct musela.

  • Zmínit
  • Nahlásit
344
16.9.21 21:34

Stačilo by předem zavolat, vysvětlit to do telefonu a nikdo by se na nic před ostatnimi neptal. Zase nějaké třídění pacientů/ příchozích probíhat musí. Taky si sestra mohla myslet, že jste přinesla propagační letáky, přišla si pro recept, pro výsledek, objednat se,… Nevím, co se vyřeší tím, že za celé těhotenství k lékaři nepůjdete.

Příspěvek upraven 17.09.21 v 15:50

  • Zmínit
  • Nahlásit
906
19.9.21 04:15

Asi bych sla rovnou k doktorovi už z kraje. Někdy to těhotenství muže být mimodelozni. Starala bych se o to víc když už jsem mamou. Sestra té vzala i bez objednání a co se děje jsi řeka až uvnitř tak nevím … hele nech tomu čas ono to bude lepší, neblazni ten výkřik na konci, snad je lepší být v peci doktoru, nechápu to, udělali ti něco? :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit