Jsou mnohem důležitější věci na světě

Je půlka mých zdravotních problémů jen psychika? Proč chvíli jsem nad věcí a chvíli jsem s nervama totálně v kyblu? Jsou mnohem důležitější věci na světě.

*

Tyhle řádky píšou pod „tíhou“ aktuální situace. Proč je píšu? Doufám, možná naivně, že je napíšu dost pravdivě a přesvědčivě na to, aby mě to opětovná přečtení vrátila zpět do reality. Teď tu sedím s mým druhým dítětem, měsíčním miminkem, v náručí. Od rána mám zažívací obtíže, průjem, dávení bez zvracení. Jsem psychicky vyčerpaná, nevyspalá, chvíli po porodu. Přemítám a hledám světlo na konci tunelu, hledám cestu ze zajetí.

O co jde? Od narození jsem trpěla na častě zvracení, vyzvrátila jsem každé jídlo, tak do 2 let věku. Ale váha dobrá. Později jsem jsem měla neustálé problémy s pocity na zvracení, dávením se a pocitu strašně sevřeného krku. Tohle trvalo od časného dětství až po nástup na střední školu. Prostě zvracení je a odvždycky byla moje smrtelná nemoc (kdo něco takového zažil, pochopí). Prakticky každý den mi bylo zle, nebo jsem se dávila. Rodiče dělali možné i nemožné, aby se našla příčina nebo lék. Doktoři to vždy smetli se závěrem psychika, vymýšlí si (už od narození si vymýšlím). Vyšetření ukazovala na nedomykavost jakési záklopky ze žaludku - závěr: jednoznačně neprůkazné, z toho vyroste, neřeší se.

Na střední škole přišli noví kamarádi, nové zájmy, první lásky, větší psychický stres i touha s mým demonem definitivně skoncovat a nedat ho nikomu znát. Podařilo se, nebo alespoň nastalo velké zlepšení na dobu asi 7-8 let. Hurá, říkala jsem si. Celou dobu jsem nezvracela (to si pamatuju moc dobře) a pocit na dávení příšel jen zřídka kdy. Štastný konec? Jsem konečně volná? Opravdu se moje tělo opravilo, nebo jsem porazila svoji hlavu? Neřeším, je mi výborně jako nikdy.

Pak přišla první střevní chřipka snad po 8 letech. A démon se najednou vrátil. Postupně bylo zle čím dál častěji. Měla jsem končit vysokou školu, to mi nevadilo - za celých skoro 5 let jsem měla jen jednu trojku. Vytančila jsem si nejvyšší mezinárodní třídu ve sportovním tanci, moje obrovská vášeň. Těšila jsem se na zahraniční soutěže po světě. Měla jsem super přítele. Těšila jsem se na život. A démon mě znovu poltil, nevím do teď proč.

Školu jsem dokončila s červeným diplomem, s tancováním jsem musela skončit (při sebemenším překlonu jem se málem poblila). Přítel se mnou i s tímhle démonem vydržel, dnes jsme manželé. Trochu jsem se zmátořila, už mi nebylo zle den co den, ale dodnes je mi někdy zle.

Mívám žaludek na vodě třeba i několik dní. Je mi na zvracení, někdy se opět dávím. Jím dietně, neřejídám se (ani jinak nemůžu), mám mezi 50-55 kg a 167 cm.

Staršímu synovi (2,5 roku) bylo nedávno poprvé špatně. Zvracel a hodně. Teď je zle mně. A já teď bojuju hlavně se svoji psychikou. Je to nějaké onemocnění, nebo moje hlava? Nevím. A co je smyslem těchto řádků a celého příběhu?

DĚKUJ, HOLKA, NĚKOMU TAM NAHOŘE, ŽE MÁŠ DVA KRÁSNÉ SYNY! JE TO VELIKÉ ŠTĚSTÍ! KÉŽ ZŮSTANOU ZDRAVÍ A MŮŽEŠ SE S NIMI TĚŠIT NA KAŽDÝ NOVÝ DEN. DĚKUJ, ŽE MÁŠ MANŽELA, RODIČE A MILUJÍCÍ RODINU. NENÍ TO SAMOZŘEJMOST. JSOU MNOHEM HORŠÍ NEMOCI NA SVĚTĚ NEŽ TVŮJ DÉMON. HOĎ STRACH A NEVOLNOSTI ZA HLAVU, MUSÍŠ TU BÝT PRO SVÉ DĚTI! NENÍ CENNĚJŠÍ NIC NEŽ ŽIVOT A ZDRAVÍ.

I když se s démonem budu potýkat dál, nesmí ze mě udělat uzlíček nervů. Hrůza z každé byt sebemenší nevolnosti musí jít stranou. A to si musím pamatovat! Napořád.

Díky, jestli jste dočetli až do konce. Asi mě ledaskdo odsoudí… ano, jsou mnohem mnohem mnohem horší věci na světě. Píšu to, asi ze sobeckosti pro sebe. Když si to budu číst pořád znovu, třeba mi to s něčím pomůže. Možná tyhle řádky pomohou i někomu dalšímu.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
467
8.10.18 05:05

Nikdo normální tě neodsoudi. Ja měla podobné problémy jen pár týdnů až měsíců a u mě to byly jednoznačně nervy. Od té doby je žaludek takový barometr, a když toho je moc, ozve se. Musí to být hrozně náročné a nevím, co všechno jsi zkusila, aby se zjistilo, co by pomohlo (jiná strava, léky, akupunktura, homeopatie…). Mě osobně teda alternativní způsoby moc nepomáhají, ale není co ztratit. A asi bych zkusila i psychoterapii, s jednoznačným cílem - pokud se to nezmění, jak to co nejlíp akceptovat, aby tě to netyralo. Pokud je to od narozeni, asi to nebude jen psychika ale teď po těch letech už tam určitě aspoň trochu bude. Aby taky ne. Kdo nezažil vleklé zdravotní problémy bez zjevného důvodu - nepochopí. Drž se

  • Nahlásit
  • Zmínit
7026
8.10.18 06:49

Nejhorší jsou vleklé nemoci bez zjevné příčiny, nabaluje se to a potom už mimo skryté onemocnění funguje i psychické rozpoložení,stres.. Drž se :hug:
Ps: já bych doporučila alternativní cestu k léčení, ovšem nejlepší je to, pro co se rozhodneš sama :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10444
8.10.18 06:51

A resila jsi to nekdy v dospelosti u jinych specialistu?Zkusila jsi nejakeho psychologa?Osobne nemyslim,ze by to byla ciste psychicka zalezitost a rozhodne bych nad tim nemavla rukou jakoze „lidi maji horsi problemy“.Bojuj a snaz se najit lekare,ktery najde pricinu!

  • Nahlásit
  • Zmínit
782
8.10.18 08:40

Zdravim spolutanecnici.. taky mam M (ve stt, A v lat), tancila jsem 20 let, ale skoncil mi partner. Kdyby za skonceni mohla nejaka nemoc,tak se sakra rychle snazim najit pricinu,zvlast kdyz by se to zacalo ukazovat najednou…tak to nevzdavej. Drzim pesti.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1522
8.10.18 10:56

Držím palec, zkoušej dál - nejdřív somatickou příčinu (někoho jiného, třeba to má opravdu příčinu někde v žaludku…), psychology, kouzelníky (jsou různí a fakt dobří, jednoho fakt dobrého znám v Brně)… Dokud nenajdeš někoho, kdo Ti pomůže. Určitě to musí jít aspoň vylepšit… :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
8.10.18 11:09

Ale jak spravne pises ..neni cennejsi nic nez zivot a ZDRAVI. ale ty zdrava nejsi. Nevzdavej to. Zajdi opet k lekari.

  • Nahlásit
  • Zmínit
876
8.10.18 11:16

Ahoj, dnes už tam nejspíš budeš nějakou psychickou složku mít, po tolika vleklého boje. Zkus psychoterapii, očekávala bych zmírnění a snad i lepší adaptaci na to, co zůstane. Nezapomínejme, že je zásadní i třeba pro lidi bez nohy - a ti si to fakt „nevymýšlí“:)

A také bych na tvém místě nezůstala u výsledků z dětství, jak tu mnozí taky radí. moderní diagnostika na dospělém těle by třeba nějakou odpověď přinést mohla.

A jsi statečná! Jiný by se třeba dávno zhroutil do celoživotní péče rodičů. Ty se s tím prostě pereš a jdeš dál.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2606
8.10.18 12:07

Já bych teda znova zkusila doktory, medicína se přece jen za ty léta posunula, tak třeba uvidí něco jiného - záněty žaludku, střev, reflux jícnu je taky docela častý.

A pokud se nic znova neprokáže, tak bych kontaktovala psychosomatickou kliniku v Praze.

Držím palce. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11699
8.10.18 12:42

Rozhodně bych se nesmířila s tím jak to je. Začala bych znovu doktory objíždět, otravovat, sama hledala má netu. Medicína je dnes jinde než když jsi byla dítě a u dospělého se kolikrát najde to co by se u dítěte nenašlo. Držím palce ať se brzo zjistí příčina

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
8.10.18 13:04

Souhlasím s názory výše! Hledej, až najdeš toho, kdo přijde Tvým potížím na kloub. Mně předepsala praktická antidepresiva. A víš co? Byla to intolerance laktózy! A i kdyby to byla psychika, i ta se dá léčit. Netrp zbytečně!

  • Nahlásit
  • Zmínit
8.10.18 17:38

A nejake potravinove alergie mas vyloucene? Co eliminacni dieta? Je to na dlouhe lokte (take ne zcela vhodne pri kojeni). Ale vyzkousela bych… eventuelne jak uz tu zaznelo, centrum psychosoma mediciny. Urcite se nemej „jen za blazna“. Naopak, nepusobis na me jako clovek, ktery by to mel jen v hlave.

  • Nahlásit
  • Zmínit
208
8.10.18 18:37

Hlavne hlavu vzhuru,ted je ti spatne tak mas zastrenou naladu a nechut k cemukoliv. Zacni ale proste hledat pricinu,urcite vysetreni zaluzku, zlucniku,strev,jater,slinivky, obehni doktory a nenech se odbyt. A psychkou to byt za ta leta byt mixnuty taky muze, nejspis bude, nebyla to ale pricina. Na druhou stranu nic supervaznyho taky ne,to uz bys tu davno nebyla.

A jeste jednu radu pro tebe mam. Prestan se tak moc zabyvat sama sebou a jak moc je ti spatne. Uvedom si,ze mas dve deti a ony maji tve geny. Urcite nechteli,ale mohli to po tobe klidne podedit a tak se strachuj spis o ne.

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
8.10.18 19:19

Pojmenováváš nemoc jako démona - rozumím tomu správně, že za svými problémy vidíš duchovní příčinu?

  • Nahlásit
  • Zmínit
3508
8.10.18 22:20

Zkuste kineziologii.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11676
9.10.18 21:17

Když ono se to lehko řekne. Já jsem si teď chtěla pořešit jeden zdravotní problém a v podstatě mě všude posílají do pr… Že nemají čas, že toho mají moc. I na té psychosomatické klinice. Kdyz já se konečně dovolala, odmitly me postupně čtyři lékařky. A kineziolozka mi odepsala, že teď nepracuje, protože je chudinka unavená. Z čeho žije netuším… Asi se taky půjdu pást a budu šťastná

  • Nahlásit
  • Zmínit
11.10.18 09:54

Ahoj . Mám to stejně jako ty . U mne to začalo až po porodu syna . Zjistila jsem co to u mne spouští - u mne to je stres , nevyspání . Budím se i ráno a jdu rovnou zvracet ikdyz nemam co .. já žila v nefunkčním vztahu teda … Jakmile jsem odešla tak ty stavy už nemám . Zřejmě je toho na tebe moc .držím palce

  • Nahlásit
  • Zmínit