Kam se podělo kouzlo Vánoc?

Vánoce nemusí být vždy pouze svátky plné klidu a míru. Osobní zkušenost o tom, jak se jejich kouzlo může postupně vytrácet, aniž bychom to postřehli.

*

1998

Držím tužku a soustředěně hledím na obrázek před sebou. Psát ještě neumím, ale přece bych to mohla zkusit aspoň namalovat, ne? Tvářím se asi trochu nešťastně, protože táta v ten moment odloží noviny a nakloní se ke mně. Oba chvíli koukáme na zvláštní šišku s ušima, která měla představovat skákací balon. Táta mě s úsměvem ujistí, že se nemusím bát, že Ježíšek to určitě rozluští. To mě uspokojí, takže se vydáme do ložnice a necháme Ježíškovi dopis na okně, aby si ho mohl odnést. Chodím ho pak nedočkavě kontrolovat každý den, až jednou… zázrak! Je pryč!

Kuchyní se v těchto dnech line vůně cukroví. Sem tam ze zvědavosti nakouknu babičce a její letité kamarádce, které říkám teto, pod ruce. Neobejde se to bez ochutnávky, načež mě vyhání s pohrůžkou, že se nemůžu cpát syrovým těstem! Ale stejně nakonec vždycky přivřou oko… a dokonce mi kousek nechají i k vlastnímu zpracování. No, v této oblasti ale rozhodně pořád mám co vylepšovat.

Sestra u sebe v pokoji poslouchá hudbu a čeká na svého přítele. První, kdo na něj po příchodu skočí, jsem ovšem já. Vždycky se tomu směje a pak si se mnou ještě nějakou dobu hraje, než mě sestra lehce podrážděná vystrčí ze dveří. Hm, co jí asi tak vadí?

Přípravy vrcholí. Maluju Ježíškovi obrázek. Jsem tam já, máma, táta, sestra, babička, a dokonce i teta. Na Štědrý den ráno jej uložím pod stromeček a potom už do místnosti nesmím. Večer pak zazvoní zvonec a namísto obrázku pod stromečkem najdu velikou hromadu dárků!

2005

Dnes se obzvlášť těším do školy. Místo učebnic nesu tašku plnou malých dárků. Už zvenku jde tlumeně slyšet, jak ve třídě hraje vánoční hudba. Vejdu. Lavice jsou odsunuté ke stěnám. Místností se line sladká vůně vanilky z cukroví, které spolužáci donesli. Atmosféru dotváří zatažené žaluzie a rozsvícený vánoční strom. Přidám pod něj svoji hromadu dárečků. Zbytek dne dárky rozbalujeme, hrajeme hry a povídáme si.

Doma už probíhají poslední přípravy. Máma s babičkou dokončují poslední druhy cukroví a čeká se ještě na tetu, která má přijít udělat jeden speciální. Poté, co ostatním vypomůžu, si jdu zabalit své skromné vánoční dárky. Pamatuji si, že tehdy mě stály skoro všechny úspory, asi dvě stě korun. :-) A také dost mých „slavných“ tvůrčích sil. Ale měla jsem z nich velikou radost.
Když je vše hotové, vyzvedne si mě táta, povídáme si a koukáme spolu na pohádky. Sice je trochu brzy, ale rozhodneme se, že budeme lít olovo a pouštět po vodě lodičky z vosku a ořechových skořápek. Jeho svíčka dohoří dřív, já si tu svoji nakonec sama sfouknu, aby tátovi nebylo smutno, že „prohrál“. A taky abychom už nemuseli čekat, protože mrcha ne a ne zhasnout. Pak už ale musím zase domů…

Tam na mě čeká sestra! Konečně je doma! Mám radost, že ji zase vidím. Jdeme spolu do města na trhy, kam jsem se moc těšila.

U štědrovečerního stolu se opět sejdeme v plném počtu. Jen táta byl vyměněn za přítele a zvoneček už nezvoní.

2017

V průběhu posledních let dost palčivě vnímám, jak na nás ze všech stran útočí reklamy a písničky hlásající, že Vánoce jsou prima, svátky klidu a míru. Internet i obchody lákají pomalu od října na skvělé vánoční slevy a dárky, které vaši příbuzní prostě musejí mít. Nejde se tomu vyhnout, podvědomě si pořád říkáte, že máte povinnost začít něco nakupovat, péct, uklízet, do toho zkoušky, nervozita a člověk na konci tohoto času vypadá spíš jako chodící zombie, než uvolněná a odpočatá radující se bytost.

Českého Ježíška nahradil chlap v červeným, s velkým bílým plnovousem, který na vás hledí na každém kroku. V televizi vedle českých pohádek dávají stále více filmů z americké produkce. Děti jsou zmatené. Kdo je teda Santa? A kdo Ježíšek?

Máma chodí z práce čím dál tím unavenější. Sestra má vlastní domov, vlastní děti a vlastní mikrosvět, do něhož nikoho příliš nepouští. Moc si už nepovídáme. Na vánoční trhy se spolu letos taky nepodíváme.

Spousta práce, uklízení, příprav, péče o děti a minimum času. Prý. A já se ostatně taky musím učit. No jo, má pravdu, ale na ni bych si ty dvě hodiny času udělat zvládla.

Odpočívat utíkám ke svému příteli. Je mi s ním krásně. Bohužel i on má málo času a příliš mnoho práce… ale třeba se to změní. Časem…

Tento rok, stejně jako několik předchozích, se zastavím s kusem vánočky a cukrovím ke své milované tetě. Sice mě sotva vnímá, ale chvíli posedím u nemocniční postele a budu jí dělat společnost u některého ze starých českých filmů.

Potom by asi bylo správné, zajít na to místo, kam tak neradi lidi chodí. Nevím, zda se odhodlám. Podle mě jsou důležité zejména vzpomínky a myšlenky. A já myslím. A vzpomínám. Na Vánoce, kdy tu s námi ještě byl. I na ty potom, kdy já jezdila k němu. A v neposlední řadě na všechny minulé a nadcházející dny, které už nikdy nebudeme moci strávit spolu.

Takže jak by můj původně roztřesený veselý nákres vypadal teď? Nad štědrovečerním stolem by se nejspíš hrbily čtyři postavy. Nemocná babička, s porcí tak malinkou, že by stačila sotva ptáčkovi. Mámin přítel, s břichem tak velikým, že se přes něj sotva natáhne pro salátovou mísu. Máma, s velkými kruhy pod očima, která okolo něj tancuje. A zatím ještě i já.

Lidi se mění a doba také. Není to pouze ztracená víra v Ježíška, která přestává dělat Vánoce Vánocemi. Ani otravná reklama, která se za ty měsíce neomrzí jen těm otrlejším. Jde o lidi kolem nás. Naše nejbližší. Pokud přestaneme držet pospolu a myslet na to skutečně důležité, kouzlo se vytratí. Aspoň to je moje praxe. Rozhodně ale budu tvrdě pracovat na tom, aby se ona magická jiskra zase někdy objevila.

Tento deníček vyhrál v soutěži Soutěžte s deníčky: Poukázka 1000 Kč na knížky a termohrnek eMimino

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
2510
21.12.17 06:41

Krásný deníček, pravdivý a smutný zároveň. Věci jsou pomíjivé a skutečné bohatství je fakt jinde, než v hromadě dárků, ovšem spousta lidí si tohle uvědomí, až později…

  • Nahlásit
  • Zmínit
153
21.12.17 07:26

Deníček mě dojmul :srdce: krásně napsané.

  • Nahlásit
  • Zmínit
15425
21.12.17 07:57

Krásně napsáno. A do puntíku je to pravda. Přeji Ti, aby jsi opět zažila velké, společné vánoce. Věřím, že to jednou přijde. Že postupně i ostatním dojde, že vánoce nejsou o dárcích, ale o lidech, se kterými je chceme slavit. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.12.17 08:09

Hezké čtení :kytka: ale myslím, ze to kouzlo se ti zase vrátí, az budeš mít děti ;) alespoň u mne to tak bylo

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.12.17 09:09

Brr, úplně mi naskočila husí kůže jak je to pravdivé a smutné. Ale jestli tě to alespoň trochu potěší, tak na VŠ jsem Vánoce vnímala prakticky stejně jako ty teď. Dnes máme 11-měsíčního bobka a poprvé po hodně dlouhé době se na Vánoce těším. Dokonce jsem se pokusila o vánočku a cukroví :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.12.17 09:26

Kouzlo vanoc se vrati s detmi neboj :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
9498
21.12.17 10:07

Shrnula bych to jinak. Jaky si to udelas, takovy to mas.
Zda se ti maminka unavena? Tak ji odlehci svoji pomoci. Nenech vse na ni a venuj ji svuj cas. Mas ho dostatek, pokud tvrdis ze ne, tak lzes sama sobe.
To, ze jsou stari lide nemocni, patri k zivotu. Bylo to tak vzdy. Jen asi jako dite jsi to nevnimala.
Vadi ti komerce v obchodnich domech? Nechod tam. Vadi ti reklamy v TV? Nedivej se na ne.
S pristupem, ktery jsi popsala, nemuzes nasat adventni atmosferu a nemuzes prozit vanoce jako v detstvi. Musis zmenit svuj pristup.

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.12.17 11:10

Jsem rada ze je i rodina jsme věřící, moji radost z narozeni ježíška mi nikdo a nikdy nevezme. A to už je mi tricetpet. Těšíme se na dětskou půlnoční a radost, ze se máme rádi.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1201
21.12.17 11:39

Nevím, za mě je to tak, že, jak se říká, jaký si to uděláš, takový to máš. Já Vánoce miluju, i když mám tříletého vnuka, jejich kouzlo na mě působí pořád dokonale. Reklamy mi nevadí, co se mi nelíbí, přehlížím. A abych se vyhnula shonu, začínám hodně dopředu. Úklid už tak palčivě neřeším, uklízím celoročně a pomáhají mi děti. Cukroví si nechám napéct a dárky mám zabalené od listopadu. Teď už se jen a jen těším na nejkrásnější svátky v roce.

  • Nahlásit
  • Zmínit
859
21.12.17 12:08

A máš pravdu. Kdo neslaví s blízkými a blízko podstatě Vánoc, tomu se ty reklamy, Santové a černé pátky zadřou pod nehty jako třísky. To pak svátky stresují a prudí. Dobrá zpráva je, že jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Na mrtvé můžeš s láskou vzpomenout, se starou babičkou být vděčná, že ještě letos můžete být spolu, s mámou si najít aspoň chvilku blízkosti s hrnkem… Vykouzlit si vánoční kouzlo musíme každý sám - a jsou holt i hubené roky, kdy musíme vystačit s málem. Držím palce, ať se ti jednou zase vrátí v plné síle:)

  • Nahlásit
  • Zmínit
225
21.12.17 13:21

Deníček je pro mě svým způsobem hezký, jak jsi ho vnímala jako dítě, ale ten pesimistický konec se mi nelíbil.. Já osobně miluji Vánoce, přesto, že plno lidí, které jsem milovala, tak tu už nemám, ale vzpomínám na ně. Každý rok jdu s rodinou na Štědrý den na hřbitov a doma si také za ně zapálim svíčku. Vánoce jsou o velké komerci v televizi, v kramech, ale mě to nechává tak nějak chladnou v tomhle ohledu, je mi to jedno. Dělám si Vánoce se svojí rodinou takové, jaké chceme s tyhle blbosti mi to neprekazi. Ano Vánoce jsou pro většinu žen ve velkém shonu a připrav, ale věř, že teď při studiu je to úplné prd proti tomu až budeš mít vlastní děti. Také jsem unavená, ale stejně kvůli svým dětem chci aby na vánoce bylo vše tak jak si představujeme a aby měli radost, ta jejich radost mi to vše vynahradí. Vánoce miluji kvůli tradicím, radosti dětí a kvůli, tomu že se vidím se všemi co máme rádi. Jinak moje děti nejsou zmatené, zda je u nás Ježíšek nebo Santa, zase si myslím, že je to jen o tom, na co jsou zvykle z domova. Snaž se myslet trošku pozitivně a najít si na Vánocích to hezké, nás stále kolem sebe lidi, kteří tě mají rádi. ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
670
21.12.17 14:15

Citim to velmi obdobne jako autorka denicku… ale verim, ze s prckem ted budou vanoce opet spise pripominat ty moje z detstvi. manzel vanoce totiz vylozene nesnasi :(

  • Nahlásit
  • Zmínit
551
21.12.17 16:58

Moc hezky napsane, vehnalo mi to slzy do oci.

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.12.17 18:31

Hezky napsáno, ale vánoce jsou pro tebe jiné taky proto, že jsi dospělá a nevnímáš je jako dítě. Věř tomu, že reklamy a pohádky o santovy byly v televizi i před dvaceti lety a děti zmatené nejsou, v některých zemích nosí dárky santa u nás zase ježíšek. Prostě chci říct jaký si to uděláš takový to máš, až budeš mít svou rodinu, děti, vánoce budou opět kouzelné ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
15013
21.12.17 18:55

@cecetka Vystihlas, co jsem chtela napsat i ja. Muzeme si to udelat podle sebe, nikdo nas do niceho nenuti.

Autorko, preju ti, at ty pristi vanoce ocekavas v lepsim rozpolozeni. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5133
21.12.17 20:33

Co máme děti, tak jsou Vánoce krásné každý rok, jako není to o dárcích, ale já je strašně ráda dávám a pak koukám, jak mají ty děti radost když to rozbalují. To mi úplně stačí, vždycky si jen tak sednu na sedačku a pozoruju všeobecné rozbalování a jsem spokojená. Samozřejmě nemáme to jen o dárcích, děláme i jiné aktivity, pečeme cukroví, koukáme na pohádky, pouštíme koledy, děláme si lodičky ze skořápek atd. ale ty dárky bych primárně nezatracovala, s Vánocemi se nevylučují. Prostě jak si to člověk udělá, tak to bude mít. S dětmi je to vždycky pěkné.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1061
21.12.17 23:40

@cecetka Děkuji za názor. Jen se mi moc nelíbí ten ofenzivní podtón. O tom, co doma dělám nebo ne, nevíte zhola nic. Bylo by nudné podrobně vypisovat, že vedle studia a zkoušek mám na starosti i další věci. S babičkou po doktorech a nemocnicích jezdím já. A není to zrovna jedna návštěva do měsíce. Ano, je stará, je nemocná, ale já chci, aby se uzdravila. Naivní? Možná. Cukroví jsem letos dělala po víkendových večerech a nocích. Jinak by nebylo asi žádné. Po škole chodím na brigádu, abych nikoho nezatěžovala tím, že mě musí živit. Skutečně mámě ničím nepřihoršuju, naopak… prostě jde o to, že stárne a práci, kterou vykonává, přestává fyzicky dávat. Na televizi se nedívám, ale zbytek rodiny ano. A velkým centrům se vyhýbám. Ale pokud by se člověk této reklamě měl vyhnout úplně, musel by se nejspíš zabarikádovat doma a přestat fungovat. ;) Takže ne, opravdu si nemyslím, že by na mém přístupu bylo něco špatně. Ani se nevymlouvám na nedostatek času. Nevím, kde to v tom vidíte. Holt se zatím jenom nedaří. Ale to třeba přijde s novou rodinou a vlastním prckem, jak tu holky píšou… rozhodně nemíním pokračovat ve stopách své sestry. Takže to je tak souhrn, který v deníčku chybí.

Všem ostatním díky za názor a absenci předsudků. :)

Příspěvek upraven 22.12.17 v 00:08

  • Nahlásit
  • Zmínit
1784
21.12.17 23:41
:srdce:
  • Nahlásit
  • Zmínit