"Kde je bráška?" aneb příběh z dětství

Z mého prvního deníčku si možná pamatujete o rok mladšího brášku. V této vzpomínce mám brášky už tři. Nejmladšímu byl teprve rok a prostřednímu 3 roky.

*

Psal se rok 2002 a my si užívali krásné letní prázdniny. Jako každý rok i tyto prázdniny jsme se chystali na týden k dědečkovi. Mamka musela zažívat krušné chvíle. Uhlídat tři natěšené děti, starat se o miminko a k tomu vše zabalit tak, abychom to probrali. (A já si říkám, jak hrozné je zabalit pro 2 dospělé a dítě???).

Jelikož nás bylo už šest a auto jen pro pět lidí, museli jsme jet vlakem. Takže všichni s batůžky a máma ještě s kočárkem.

Během týdne se mamince povedlo vše zabalit a nachystat. Nevím, jak do dokázala přes veškeré dotazy „Kdy už konečně pojedeme?“ a „Proč si sebou nemohu vzít tuhle hračku“ a mírně rozladěného tatínka, který si neuměl představit, jak to vše zvládneme. Batůžky se večer před odjezdem narovnaly do chodby a šli jsme spát. Ráno jsem už nemohla spát, jak jsem se těšila. Dědeček je můj jediný prarodič celý život a stále ho mám moc ráda). Jak jsem brzy zjistila všichni už byli vzhůru a snídali.

Maminka měla vše naplánované a přesně daný čas, kdy musíme odcházet. Umyla jsem hrnky po snídani a šla se doobléct. Na záda nandala batůžek a čekala na ostatní. Mamka nás všechny zkontrolovala, dobalila jídlo na cestu a poslala nás, ať se obujeme. Při obouvání se mamka uvědomila, že se někam vytratil nejmladší bráška (v tu dobu už chodil). Začali jsme všichni běhat po domě a volat ho. V pokojíčku nebyl, u mě ani staršího bráchy v pokoji taky ne. Obývák taky zel prázdnotou, kuchyň i koupelna na tom byla stejně. Mamka začínala propadat hrůze a šla ho s tátou hledat na dvůr. Brácha se neozýval! Pak jsem zaslechla slabí smích. Chvilku jsem pátrala, odkud vychází.

A mám ho. Ten náš malý rošťák se tu někde asi schoval. Nakouknu do skříně na chodbě a zpod jedné pověšené bundy se ozve BAF!

Volám, že jsem ho našla. Mamka neví, zda se má smát, nebo mu dát na zadek. Rychle nás popadla a běželi jsme na vlak. Naštěstí nám neujel a my stihli bez problémů i tři další přestupy.

Deníček vyšel v rámci soutěže Balíček odměn za vtipnou příhodu z dětství »

Podělte se i o tu svou. :-)

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
5707
22.8.18 06:28

Pěkný deníček :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
22.8.18 07:00

šmejdík malej :mrgreen: :mrgreen: (samozřejmě to myslím v dobrém)

  • Nahlásit
  • Zmínit
8015
22.8.18 07:40

@Tableta
Děkuji :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
8015
22.8.18 07:40

@sinapis.alba
Joo pěknej darebák :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
22.8.18 13:17

Klobouk dolu mamce,ja balit pro šest lidi,postavim stan na zahrade a basta :mrgreen: Hezka vzpominka :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
8015
22.8.18 13:18

@svycarka
Děkuji. Taky mamku obdivuji :srdce: Pak balila pro 6 dětí, ale o tom napíšu třeba později ;)

Příspěvek upraven 22.08.18 v 13:19

  • Nahlásit
  • Zmínit
12760
22.8.18 20:34

@morinka7

Děkujeme za deníček :) Docela mi při čtení zatrnulo, ještě že to dobře dopadlo.

Budeme rádi i za Vaše další příběhy ze života ;)

Mějte se pěkně :kytka:
adminka Eliška

  • Nahlásit
  • Zmínit
8015
22.8.18 20:50

@admin
Děkuji :kytka: Určitě ještě něco napíšu :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit