„Když porodíš v noci, zavolej až ráno,“ prohlásil manžel a odjel se domů vyspat
- Porod
- Anonymní
- 23.01.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Naprosto mě šokovala. Když jsem byla v porodnici na rizikovém, ležela se mnou na pokoji jedna paní. Přijeli zdaleka, protože u jejich miminka bylo podezření na srdeční vadu. Takže Motol to jistil. Manžel pracoval někde ve fabrice, přivezl manželku do porodnice s tím, že tam rozhodně nezůstane. Ráno musí do práce.
„Božka, jestli porodíš v noci, tak mi nevolej. Nech to až na ráno, nejlíp po sedmé, to už budu v práci,“ řekl jí s úsměvem s tím, že se teď půjde domů vyspat. Jeho žena se usmívala, zdálo se jí to asi jako samozřejmost. „Jasně, Fando, jeď domů, ozvu se zítra. Drž palce. A nechceš ještě chvíli počkat?“ zkusila nakonec. Jenže Fanda rázně zavrtěl hlavou a už se za ním zavřely dveře.
Ta paní pak nezavřela pusu. I když už měla porodní bolesti, dozvěděla jsem se o jejich životě na vesnici snad všechno. A Fandu hned omlouvala, že toho má moc. Musí pracovat, živit rodinu, mají ještě jedno dítě, ale to hlídá její sestra. „To by Fanouš nedal, ani večer, musí si po práci odpočinout,“ pokračovala.
Poslouchala jsem ji, ale vlastně jsem nevěděla, co jí na to říct. Tohle mi přišlo jak za totáče, kdy manžel nechal ženu v porodnici a doma čekal na telefon, až porodí. Ale tady ještě byla podmínka, že ten telefon musí zazvonit, až bude Fanda vzhůru.
Naštěstí ta paní, Eva se jmenovala, to považovala za normální. Vůbec jí to nepřišlo divné. Až když v noci měla jít na sál, začala brečet, že se tam sama bojí. „Poprvé jsem rodila kousek od nás, tam se mnou byla aspoň ségra. Ale teď si tu připadám ztracená,“ vzlykala.
Bylo mi jí najednou hrozně líto a proklínala jsem Fandu, že si nemohl prostě vzít volno nebo jí aspoň dělat oporu po telefonu. Objala jsem ji, řekla, že to dobře dopadne. A dopadlo. Nakonec se u chlapečka ani neprojevila srdeční vada v takovém rozsahu, jak se lékaři obávali. A Fanda? Ten jí vzal telefon asi v deset dopoledne s tím, že večer to půjde s chlapama zapít do hospody.
Co dodat?
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 2569
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 2360
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 1422
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 8063
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 783
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1257
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3459
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3333
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 6186
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 7208
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...
No, co na to napsat, prostě buran…