Když se život převrátí naruby I. Díl

Rok 2016 byl rok plný velkých mezníků v mém životě... krásných mezníků. Zjistili jsme v únoru, že konečně čekáme miminko, plánovali svatbu, která se konala v červenci a byla nezapomenutelná, v říjnu porod naší krásné holčičky a nakonec ošklivý mezník a pro nás pořádný kopanec... v prosinci jsem slyšela z úst doktora: máte rakovinu! A o tom tento deníček je. Upozorňuji, že bude dlouhý.

Nejsem žádný velký pisálek a do deníčku se pouštím poprvé. Už pro sebe jsem si řekla, že takové shrnutí není špatné.

Vezmu to od začátku. Už v těhotenství, což bylo v květnu roku 2016, jsem si nahmatala bouličky v oblasti pravé klíční kosti, nezdálo se mi to, měla jsem strach o miminko, a tak vyrazila k lékaři.

Obvodní doktor mě vyděsil, zmiňoval toxoplazmózu, která by prý měla na miminko ve 20. týdnu fatální následky, dále zmínil možnost zánětu a nádorového bujení. Byla jsem z toho špatná, ihned jela na krev a výsledky poukazovaly na zánět. Dostala jsem ATB, ale i přesto šla na sono uzlin. Verdikt zněl, že tam nemají co dělat, ale nevypadají nijak podezřele, že se to bude jen hlídat, kontrolní krevní obraz po antibiotikách byl prý mnohem lepší, toto proběhlo měsíc před svatbou, strašák zahnán do kouta a přestalo se to řešit.

Ještě v srpnu mé hlodal červík, ale rychle jsem v přípravách na miminko zahodila starosti. Nutno podotknout, že mi začaly agresivně svědivé vyrážky a běhala jsem na kožní, výsledkem byly mastičky, rada vydržet a porodit, že se jedná o těhotenskou vyrážku, která po šestinedělí přejde.

V říjnu jsem porodila zdravou, krásnou holčičku a byla nejšťastnější člověk na světě. Bohužel vyrážka nemizela, naopak její agresivita se stupňovala, přes den klid, nikde nic a večer to začalo. Jedno malé poškrábání a vyskákala kopřivka, která se rozšiřovala.

Musela jsem prosit manžela, aby mi držel ruce, tak agresivní to bylo. Rozškrábala jsem se občas v noci až do krve. Výměna mastí, přidán Zyrtec, cítím mírnou úlevu. Začínám si ale všímat, že při kojení vleže mi překáží v nadklíčku boulička, jakoby přeskakovala… Je větší? Možná ano.

Na nic nečekám, vždyť kojím, nechci Barunku ničím ohrozit. Jdu na ORL již s neblahým pocitem, že začne koloběh lékařů. Doktorka se po prohmatání netváří hezky… Na můj dotaz odpovídá zcela upřímně, že jako krční nemá boule na krku ráda a musí se prověřit zda se nejedná o lymfom. Ihned mě objednává na extirpaci uzliny, polykám hořké slzy zděšení, kanou po tváři, myslím na svou holčičku, na to co bude, kdo se o ni postará v době mé hospitalizace a jak od ní vůbec dokážu odejít…

Barunce je touto dobou 5 týdnů. Bohužel s sebou si ji vzít nemohu. Manžel a moje mamka to zvládnou a navzájem se vykryjí i pracovně, i tak to není pro mě vůbec snadné, ale zvládnout to musíme. Nástup do nemocnice je necelé tři týdny na to… 13.12. ráno, výsledky krve prý mohou naznačovat nádorové bujení, stále věřím, že půjde jen o zánět, nějakou dobu mě už zlobí slinná žláza, prý se jen přicpává a nic to není.

Operace týž den proběhla bez komplikací, moje náplň dne je odsávání mléka… První várky vylévám a pak už skladuji pro Barču, každý den za mnou jezdí manžel s malou a scházíme se na chodbě, kde skoro nikdo neprojde, abych si mohla pomazlit mou holčičku. V nemocnici trávím čas od úterý do pátku, lékaři jsou hodní a pouští mě dříve. Zvládli jsme to a mlíčko jsem udržela a kojíme dál.

Výsledky žádné nemám, musím čekat… Mám si zavolat před Štědrým dnem. To odmítám. První Vánoce a takhle si je pokazit, už tak je to napjaté a začínám mít tušení, že strach paní doktorky byl oprávněný. Všichni se tak tváří a nikdo nechce nic říct. Mezi svátkama nikdo ještě mé výsledky nemá, mám to zkusit 30.12. ráno v devět.

Už v osm mi volají sami… tak je to jasné. Do telefonu mi naléhavě oznamují, ať se dostavím určitě ještě dnes, stihnete to během hodiny? Ano… mám knedlík v krku, kojím, pláču, oblíkáme se. Už vím, že to dobré není. K primáři jdeme všichni tři. Z jeho úst zazní věta: „Máte Hodgkinův lymfom.“

Slzy tečou jako na povel, doktor mě povzbuzuje, ať si popláču, zařvu, zanadávám, ale potom se seberu, zvednu hlavu a začnu bojovat. Že pokud mám mít rakovinu, ať jsem ráda, že je to tato. Nevím stadium, nic… jen to, že ji mám v sobě, čeká mě chemoterapie a 3. ledna mě čekají v Praze na hematologii, kde léčí mimo jiné i rakovinu mízních uzlin. Krásný vstup do Roku 2017! Ihned přestávám kojit, nebude to možné kvůli léčbě a prý je vhodné přestat co nejdříve. Budu potřebovat energii a sílu na uzdravení a ani mi to není příjemné, když vím, že nejsem zdravá.

Hlavou se mi motají i myšlenky, jestli uvidím vyrůstat svou princeznu a že by si mě ani nepamatovala. Komu by říkala maminko a že by jí určitě manžel nějakou hodnou sehnal, šílená představa, ale hlavně ať je o mou malou postaráno. Chvílema panika ochromující celé mé tělo. podívám se na naši Barunku a manžela a zase tečou slzy proudem. Musím to zvládnout! Pro ni!

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
11.5.17 00:25

Nejak nevim co napsat.Snad jen,,BOJUJ,,!!!Mas proc.Osud si umi s clovek obcas nehezky pohrat. Drzim pesti at lecba zabere a muzes se co nejdele tesit ze sve dcery a manzela.

  • Nahlásit
  • Zmínit
6847
11.5.17 00:53
:hug:
  • Nahlásit
  • Zmínit
1240
11.5.17 03:41

Doufám že po půl roce všechno vypadá dobře. Moc ti přeji úplné, co nejrychlejší a trvalé uzdravení :hug: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4255
11.5.17 05:10

Drz sa. Zivot je niekedy kruty! :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14726
11.5.17 06:46

Moc mě to mrzi :( :,( ale ač tě neznám vím že jsi silná a tento boj vyhraješ.
Držím palce.

  • Nahlásit
  • Zmínit
71
11.5.17 06:52

Moc ti drzim palce, abys svuj boj vyhrala! Drz se! :hug: Snad uz jsi na dobre ceste z te cerne mury ven..

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
11.5.17 07:25

:hug: :hug: moc doufam, ze to vsechno dobre skonci :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
185
11.5.17 07:43

Moc Vám držíme pěstičky. Slzička ukápla. Život je někdy nefér, ale věřím, že to zvládnete… :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11.5.17 07:47

Silný příběh…doufám, že pokračování se bude nést v optimističtějším duchu. Mám úplně slzy v očích :,(
Přeji Vám hlavně to zdraví, ale také mnoho štěstí, které je potřeba :hug: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
370
11.5.17 07:51

Brecim jako zelva. Drzim moc palce, at jsi statecna. Vubec si to nedovedu predstavit resit toto s miminkem. Ale musis najit silu prave kvuli ni. My mame ted maminku po operaci nadoru na mozku a prognoza velmi, velmi spatna. Jsme z toho cela rodina mimo. Ja mam petimesicni mimco a stale se bojim, ze prijdu kvuli stresu o mliko. Mas muj velky obdiv a drzim hrozne moc palce. :hug: Tohle by se nemelo stavat :cert:

  • Nahlásit
  • Zmínit
670
11.5.17 08:07

Preju mnoho sil :hug: zivot si nekdy umi zahravat a ma zvraceny humor…

  • Nahlásit
  • Zmínit
3081
11.5.17 08:23

Tohle mě po ránu rozsekalo. Doktor má pravdu, ještě štěstí, že je to tento typ nádoru, kde míra uzdravení je velmi vysoká. Moc Vám držím palce a přeji zdraví! Bojujte jak nejlépe umíte!!! :kytka: :kytka: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11.5.17 08:35

Snad vyjde brzy pokračování a dozvíme se šťastný konec - muselo to být neskutečně těžké. naštěstí tento typ rakoviny má (mezi jinými) dobrou prognózu, takže štěstí v neštěstí. Snad se máte už jen a jen dobře a užíváte si každý den se svojí dceruškou! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
90
11.5.17 08:56

Wow!!! Nemám slov a brečím jak želva. Ale hlavně bojuj!!! Nejen kvůli sobě, ale té maličké princezně!!! Držím pěsti a těším se na pozitivní konec! Drž se!!! :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11.5.17 09:14

Držíme palce, pěsti - všechno co mám - at´ je vše v pořádku!!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
11.5.17 09:14

Brečím, bojuj, bojuj, bojuj :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
11.5.17 09:34

Ach jo, až se stydím co kolikrát ve svém životě považuji za,,problém a jak moc se rouhám.
Bojuj děvče zlaté, mas sakra proč :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
140
11.5.17 10:56

Posílám spoustu lásky :srdce: :srdce:. Taky jsem byla hodně nemocná s malým dítětem, Ty ale mnohem vážněji.. moc doufám, že se vyvíjelo pak dál dobře. A moc přeju, abyste si s Barunkou i manželem užili ještě výjimečný život a stmelilo vás to :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
11.5.17 11:10

V mém okolí mám několik velmi mladých lidí, kteří bojovali s rakovinou. Tuším, čím si procházeli, scházela jsem se s nimi a bavili jsme se o tom. Kamarád měl rakovinu na mozku - prognoza - 15% možnost uzdravení, ale žije. Sice zhubl na asi polovinu své váhy a já ho skoro poté ani nepoznala, na jedno ucho neslyší, špatně vidí, ale žije. Již je to více než 5 let od poslední kontroly, která byla bez nálezu.

Držím ti pěsti, aby vše dopadlo výborně.

PS: líbila se mi věta mého kamaráda, který, když mu řekli, že má rakovinu varlat, opáčil No tak ted mi řekněte, jak tu mrchu můžu porazit a hned do toho :pankac: A vyhrál. A nyní čeká dítě se svou manželkou.

  • Nahlásit
20001
11.5.17 11:53
:srdce: :hug:
  • Nahlásit
  • Zmínit
3204
11.5.17 12:37

Tecou mi slzy.Jsi statecna holka urcite nad tim vyhrajes! :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
661
11.5.17 12:41

Držím palce a doufám, že další deníček bude mít dobré zprávy :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1595
11.5.17 13:15

Tvůj deníček mě hluboce zasáhl. Držím palce a moc doufám v dobrý vývoj událostí!

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
11.5.17 13:26

Moc děkuji za vlídná slovíčka a držení palců. Další deník je napsán a bzde během týdne zveřejněný. Děkuji všem co ho přečetli až do konce a líbil se.

  • Nahlásit
1825
11.5.17 14:55

Jsi statečná a držím palce :hug: :hug: :hug:, aby vše dopadlo na jedničku :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21087
11.5.17 18:54

Tuto diagnózu jsme vyslechli u dcery. Byla to ze všech možných různých variant vlastně dobrá zpráva. Prognóza uzdravení je 95%. Moc ti držím palce, uzdrav se. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1217
11.5.17 19:18
:hug: :hug: :hug:

Příspěvek upraven 11.05.17 v 19:18

  • Nahlásit
  • Zmínit
1511
11.5.17 22:00
:* :srdce:
  • Nahlásit
  • Zmínit
630
11.5.17 22:13

:hug: držím všechno co mám, aby to dopadlo dobře :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
303
11.5.17 22:50

Mila autorko, je mi lito, ze vas to potkalo, musi to byt strasne. mohu vam jen doporucit jednu vec, pokud umite jen trochu anglicky, podivejte se na youtube na dokumentarni serii na the truth about cancer. i kdyz neverite na alternativni lecbu, je to hodne poucne, je to souhrn vseho co se o rakovine vi a o veskere lecbe, vcetne te alternativni i podpurne. pokud bohuzel anglicky neumite, zkuste si alespon vygooglovat kadidlovnik nebo frankinsence, stoji par stovek, vydezi hodne dlouho a posili vas organismus. nekteri tvrdi, ze je z rakoviny vylecil. Preji zdarne uzdraveni a uz jen to prijemne.

  • Nahlásit
  • Zmínit
31691
12.5.17 02:29

Drž se :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
42
12.5.17 07:44

Milá autorko, moc držím palce a máš ode mě obrovskou pochvalu - spousta lidí by tyhle příznaky přehlíželo, Ty jsi je hned a pokaždé znovu řešila a chodila k doktorům, udělala jsi maximum, co jsi mohla. Přeji Ti (a celé rodině) už jen samé dobré zprávy, držte se a bojujte!

  • Zmínit
  • Upravit
5445
16.5.17 12:21

Držím moc palečky. Přošla jsem si necim podobným. Mě ještě před diagnostikou opustil manžel a zůstala jsem s roční dcerkou sama a s diagnózou rakovina.

Příspěvek upraven 16.05.17 v 12:22

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
16.5.17 12:54

@tygra
To jste si sakra zkusila :,(, ale jak je vidno zmakla jste to, vysla z boje jako vitez a silnejsi clovek. Jste hrdinka s velkym H! :kytka:

  • Nahlásit
4210
17.5.17 08:15

Kruté a zároveň hrozně dojemné, přeji jen to nejlepší, hlavně ať je to brzo pryč a ty už zažíváš jen radosti…

  • Nahlásit
  • Zmínit
11594
21.5.17 21:13

Drzim vsechny palce, co mam, at uz jsi nadale jem a jen zdrava. Je to opravdu to nejcennejsi, co mame!

  • Nahlásit
  • Zmínit
26.5.17 09:36

Hodne sil a hlavne BOJUJTE i kdyz to bude hodne tezke! Stale zdravicko :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit