Klárka z redakce: Poutnický deníček, 1. díl

Milník ve fungování oddílů

Vybrala jsem si pro svůj první díl o oddílovém životě opravdu „úžasnou dobu“. I když na druhou stranu, rok 2020 je opravdu turbulentní, přinesl řadu pozitivních změn a novinek a rozhodně na něj nikdo z nás nezapomene. Covid-19 proměnil nejen školství, ale i volnočas a mimoškolní pedagogickou činnost s dětmi. Jak na jaře, tak i nyní na podzim musíme fungovat distančně. Což je opravdu smutné, protože ta hlavní radost, tedy osobní setkávání se v partě, tu prostě chybí.

V oddíle Poutníci jsme specifičtí v tom, že aktivně komunikujeme navenek a předáváme a sdílíme zkušenosti napříč oddíly a organizacemi po celé republice. Dokonce pořádáme jednou ročně velice populární vzdělávací kurz Zapalovač pro začínající vedoucí. Na jaře, po propuknutí pandemie a uzavření veškeré školní i mimoškolní činnosti, jsme operativně ze dne na den uspořádali naši historicky první online schůzku, přes Youtube livestream. Scénář jsme vymysleli hodinu před přenosem a dost jsme pak celé dvě hodiny improvizovali. Následovala velice populární Koronachallenge, online schůzky, výpravy i workshopy. I když bychom stokrát raději fungovali normálně, za těch deset měsíců jsme ušli velkou cestu. A náš online systém fakt stojí za pochvalu. 

Jak funguje oddíl v online době?

Příkladem může být naše poslední listopadová výprava, kterou jsem měla to štěstí společně ještě s pár vedoucími uspořádat. V distanční formě, jak jinak. Vzhledem k tomu, že termínově připadla na týden kolem 17. listopadu, zaměřili jsme ji tematicky na oslavu svobody a demokracie.

Právě na státní svátek v úterý jsme zveřejnili na náš Youtube kanál Sametový podcast, kde jsem se bavila s několika oddíláky o jejich zkušenosti se sametovou revolucí, popřípadě zkušeností jejich rodičů. Zároveň jsme i otevřeli téma toho, co pro ně znamená svoboda a demokracie a jak bychom o ně každý z nás mohli pečovat. Děti dostaly dobrovolný úkol, vytvořit obdobný podcast se svými rodinami. Tedy popovídat si s nimi o roku 1989. Kolik tehdy bylo rodičům a prarodičům, co tehdy dělali? Jak oni vnímají sametovou revoluci? A vůbec, jaké bylo jejich dětství a mládí?

Na toto jsme navázali v pátek zoom schůzkou, kde jsme si o sametové revoluci zadiskutovali. A kromě tradičních oddílových věcí, jako například výběr kronikáře, jsme si taky zahráli Sametový videokvíz. O co se jednalo? S pár vedoucími jsme sehráli několik slavných scének z roku 1989 (a nahráli na náš Youtube), jako například slavný projev Milouše Jakeše na Červeném hrádku, setkání Adamce s Havlem, první veřejný projev Miloše Zemana na Letné, slavné novoroční přání Václava Havla, zpěv Modlitby pro Martu na Václavském náměstí tehdy stále zakázané Marty Kubišové apod. Děti následně přes Kahoot hádaly, jaké slavné osobnosti se ve scénkách objevily. A šlo jim to nečekaně dobře! 

Online výprava lze strávit i v přírodě

Víkend jsme strávili distančním hraním různých her, které se dají hrát v jednom ve dvou lidech. Pamatujete si ještě na skákání gumy? A co takhle přebíračky, cvrnkaná, lodní bitvy, školka s míčem? Sbírali jsme také ve svém okolí kešky. Ti, co zůstali v Praze, mohli vyrazit po stopách sametové revoluce a zalogovat si kešky spojené právě s ní. A abychom děti podpořili ještě více v tom, aby víkend netrávily u počítačů a televize, vymysleli jsme Poutnické bingo plné různých věcí z přírody. Objevil se v něm například ptáček, barevný list, houba, žalud a kaštan, šípek, louže, pavučina, pařez apod. První, kdo měl zaškrtnuté všechny obrázky (tedy v přírodě je skutečně našel a pak si je v seznamu odškrtnul), vyhrál sladkou odměnu. A konečně jsme společně z nasbíraných listů a ručně vyrobených tiskátek z brambor a jablek vytvářeli vánoční balící papír.

Celou výpravu jsme zakončili u e-Táboráku. Tento náš patent vznikl už na jaře a končíme s ním většinu našich výprav. Jelikož milujeme všichni zpívání (hlavně pak těch písniček od našeho oddílového kmeta Vačice), vůbec tu atmosféru vyprávění si u táborového ohně a strašně nám to v onlinu chybělo, tak jsme si vymysleli alternativu. Setkáváme se přes zoom, každý s vlastním ohýnkem v podobě svíčky a hudebně nadaní oddíláci hrají na kytaru a my všichni (se zamutovaným mikrofonem) ze srdce zpíváme. A to mě vlastně na oddílu baví nejvíce. To spojování pedagogiky a předávání důležitých hodnot s čirou zábavou, kterou si užíváme všichni bez ohledu na věk.

Tak zase někdy u Poutnického deníčku na viděnou!

Vaše Klárka, alias Pěnkava