Krásný porod do třetice

Můj třetí porod. Tentokrát vyvolávaný. Ale opět krásný. Koho zajímá porod bez otce, v koronovirové době, v roušce atd., nechť si jej přečte. Přes to vše byl můj porod krásný, i když si ho člověk plánoval a představoval jinak. Ale rodila jsem v první den nejtvrdších opatření. Kdo chce hodnotit pravopis, skloňování, čárky apod., ať prosím deníček vůbec nečte. Nejsem spisovatel, a proto tento deníček opravdu nevydávám.

*

Vašíkovy se nechtělo ven, doktoři vybrali datum 19.3. pro vyvolání porodu.

Již více jak 2 týdny před termínem (12.3.) byl váhový odhad 3 900 g (neumíme s manželem zrovna malé děti a tentokrát váze přispěla možná i má těhotenský cukrovka, kterou jsem předchozí 2 těhotenství neměla), a tak mi bylo navrhnuto vyvolání porodu. Nástup do porodnice hned další den, v pátek 13.3. Odmítla jsem s tím, že mi to přijde brzy, ale pokud chtějí, tak např. v pondělí bych dorazila. To prý není nutné, dr. mi udělá hamiltonův hmat a po něm by se měl porod sám rozeběhnout, porodní cesty byly připravené na 2–3 cm, a tak se prý uvidíme nejdéle do neděle u porodu. Monitor také není třeba dělat, ten se prý udělá při příjmu.

Dala jsem si tedy následující 2 dny řádné tříhodinové procházky, cca 6 km, ale ono stále nic. Přišlo pondělí a následně úterý, kdy měl děda Jirka narozeniny. Já neporodila, zato moje kamarádka Markéta ano, na světě přivítala malého Matouše.

Světem se žene pandemie Covid-19 (coranovirus), zavřeli se školy (18.3.) a o 2 dny později i školky, doporučuje se, pokud to jde, práce z domova. Zavírají se nepotřebné obchody, ven se smí jen v rouškách, je zákaz shlukování lidí (více jak 2 kromě rodin). Ani nemocnice nezůstaly beze změn. Již na kontrolu 12.3. jsem musela přijít v roušce (jelikož jsem měla rýmu). A pak v úterý 17.3. zvonil telefon, volala porodnice, že potřebují kontroly rodiček rozložit i na středu a zda mohu přijít o den dřív (aby se tu rodičky nepotkávaly), souhlasila jsem.

Nastala středa a kontrola, budova porodnice už byla zcela uzavřena všem návštěvám a doprovodům. Vstup na kontrolu byl přes vedlejší budovu hlídaným vstupem, v rouškách, s měřením teploty a prokázáním se, proč mám nárok a kam na vstup do budovy. Byla jsem vpuštěna na kontrolu, hned na řadě, všude sama. Paní primářka neshledala změny na porodních cestách, já jsem však hezky připravená, a tak další den navrhla nástup. Souhlasila jsem.

Další den je čtvrtek 19.3. a babička Věra má narozeniny, to bude hezký dáreček, pokud vše půjde, jak má. V jiné (klidné) situaci by byla kontrola až 19.3. a nástup k vyvolání 20.3., i to by byl hezký datum (20.3.2020). Nicméně byla tu středa, další drobný hamiltonův hmat, ale prý už tam není co uvolňovat, a tak další den ráno v 7 h. nástup a vyvolání porodu protržením vody. Natočil se monitor a hurá na posledních pár hodin domů. Pobyly jsme s holkami na zahradě, zasadily špenát, upravily záhonky, natáhli s mužem Vaškem na plot clonu atd. Večer koukli s Vaškem na pár nahrávek z TV a šli spát.

19.3.2020

V 6 h. ráno budíček, rychlá snídaně, obléct holky a 6:30 vyrážíme na cestu do porodnice. Nasadit roušku, nechat se vysadit i s věcmi před branou a papá rodinko. Příště spolu už v pěti.

Vydávám se cestou k určenému vstupu do budov. Zde mi opět změří teplotu a na psanou žádost primářky povolí jít na porodnici venkem (né vnitřními chodbami) + na porodnici volají, že posílají rodičku na příjem. Dorazím ke své budově D, kde mě vyzvedne sestra z porodnice a spolu se mnou odvede ještě jednu plánovanou rodičku, se kterou jsem se před budovou sešla, na oddělení. Nabídla ním i vzít věci do schodů a předala na oddělení.

Proběhl klasický vstupní „výslech“ k porodu. Zápis alergií, nemocí, adres, kontaktů atd. (to, co už jsem potřetí ve stejné porodnici vyplňovala úplně stejně, nechápu, že to nejde zkopírovat či jen doopravit). Příjem na oddělení, kontrola primářkou nález hrdlo 2–3 cm, čípek je ale volný až na 6 cm, chvilku posečkat na chodbě a prý mohu rovnou na sál, kde mi prasknou vodu. Přidělili mi velký sál, což znamenalo, že všechny mé děti se narodí každý na jiném sále. Šárka ještě před rekonstrukcí na jiném místě na patře, Klárka naproti na menším sále a Vašíkovi přidělili velký sál.

Kolem 8:30 mi na sále vypustili vodu a čekala jsem, až nastoupí kontrakce. Zatím jsem si pořádně prohlédla sál, vyfotila se v roušce (která byla povinná nosit, sundavala jsem ji jen ve sprše a pak stáhla na krk po porodu při bondingu), připravili jsme s dětskou zavinovačku a prádlo na malého – podotýkám, že malý bude větší, aby ho nervala do vel. 50, tak mi řekla, že jde tedy pro něco většího :D Také zjišťuji, že wifi je na sále fakt bídná, a aktivuji si data/internet do mobilu.

Po cca hodině, kdy jsem komunikovala s rodinou, přicházely pomalu první kontrakce po cca 5 minutách. Šla jsem si zkrátit čas na doporučení do sprchy a pak zas chodila sálem. Kontrakce se zkrátily na 3–5 minut, ale pořád byly v pohodě snesitelné, vnitřní kontrola odhalila, že jsem otevřená cca na 6 cm, udělal se tedy kontrolní monitor, zatímco hodinová ručička si pomalu dál kroužila. Bylo kolem 11:30 h. a já jsem opět zavítala do sprchy, kde si střídavě nahřívala podbřišek i záda (poprvé mě u porodu bolel i kříž, ne jen podbřišek), břicho tvrdlo a já cca po 20 minutách vylezla s už většími bolestmi, cca po 2 min.

Myslím, že cca v tuto chvíli, okolo 12:15 nastaly ty 3–4 hnusné kontrakce, u kterých už jsem vydávala i nějaký „uvolňující“ tón. Rodička prý neodkáže být potichu když se otvírá ke konci, cca nad 7–8cm. To asi porodní asistentka ví, neboť opět stejně jako před sprchou upozorňovala, že pokud ucítím tlačení (tlak na konečník), hned mám říct a lehnout si na křeslo. No tlak nebyl, ale po 4. tónu stejně asistenta přišla provést kontrolu.

Prý až přijde další kontrakce, zkontroluje nález, zatím si dělala nějaké přípravy k porodu a kontrakce samozřejmě po 2 minutách nepřichází. Konstatovala jsem, že klasika, když na ni čekáš, nejde a nejde :D Dala si na čas a přišla asi za 4–5 minut. Přišla a byla hnusná, ale vnitřní kontrola byla: otevřená na 10 cm, čekáme již jen, až zajde branka. Pokud bude chtít tělo tlačit, můžu, upravilo se křeslo a svolal „tým“, dr. a sestry z šestinedělí i novorozeneckého (dětského). Na sále se mnou bylo cca 5 nebo 6 dalších osob. Rodila mě jedna velmi mladá, ale i příjemná doktorka (ačkoli byla v porodnici i primářka, která mi ráno pustila vodu, znovu už jsem ji neviděla, teda viděla až další den na vizitě).

A je tu finiš. Kontrakce na křesle hnusné, ale krátké (přicházejí cca po 2 minutách, ale trvají jen okolo 30 vteřin), proto souhlasím, že mi mohou dát oxytocin na zesílení kontrakcí (i když v porodním plánu bylo, že ho nechci, ale tím jsem myslela, že ho nechci podat pro urychlení porodu – otvírání se). Otevřená už jsem byla, ale bylo mi jasné, že s tak krátkými kontrakcemi porodím jen těžko. Je 12:37 a já ještě odesílám sms odpověď domů, že už jen chvilku, už jen musí zajít branka, byla s překlepy, ale já byla ráda že jsem ji ještě dokázala odeslat… a pak?

Pak už jsem tlačila, tělo si říkalo samo, nikdo mě neřídil, jen poradili chytit si nohy pod stehny, říkali, že to dělám dobře, a jednou řekli, ať chvilku počkám, že teď kontrakci nemám, mám měkké břicho, zároveň v tu chvíli už jsem však plně cítila hlavičku v porodních cestách a bylo mi řečeno, že už vidí vlásky (opět i u tohoto porodu si říkám větu, nebudeme mít plešounka). A pak že to opět dělám dobře, tak si tak tlačím, jak se mi chce, a najednou přijde uvolnění, voda teče a malý je přede mnou.

Dávají mi malého na bříško, je velký, krásný, malilinko fialový a chvilku pláče (to holky neplakaly vůbec), ale pláče tak 10 vteřin, než ho otřou a lehce přikryjí. Už je tady, je můj, jen můj… prohlížím si ho a čekáme, až dotepá pupečník, pak je mi nabídnuto, zda ho chci sama přestřihnout, neváhám. Šárku odstřihli doktoři, Klárku po vyzvání Vašek a Vašíka si na svět oddělím já.

Po chvilce vychází placenta a mě ještě kontrolují, zda nemám poranění. V tu chvilku mě požádají, zda si mohou malého na chvilku vzít na vážení, ačkoli jsem původně chtěla 2 h. bondingu bez přerušení, souhlasila jsem. Přece jen byla jsem tu na to teď sama a už to se mnou probírali před porodem (proč by byli rádi, prý proto, aby mohli uzavřít porodní zprávu v počítači a ten mít připraven pro další příp. porod), tak jsem souhlasila. Krom svěření malého jsem jim na cestu přibalila tel. Ať mi malého nafotí na váze, při popisování apod. Nebyl s tím problém, stejně jako aby vyfotili nás spolu.

Zatímco mi malého zkontrolovali a já na něj stále byť na dálku viděla, zašili mi jednu malou vnější trhlinku (2 stehy) a upravili sezení/ležení. Přitom jsme spolu komunikovali, říkali že je malý fakt velký. Říkám: kolik? A oni že ještě přesně neví a pak zazněla váha 4 430 g. No fakt nejsi malý :D Po chvíli zazněla i délka 53 cm a také konstatování, že má fakt velké nohy. Přeptali se, zda mohou malého obléct, ale říkám, že ne, že chci naháčka a kontakt kůži na kůži, mazlíme se tedy dál a teď už nerušeně další skoro 2 hodiny, přikrytí peřinou a malý i zavinovačkou. Voláme a píšeme tátovi a babičkám, prababičce. Posíláme první fotky a kontaktujeme ty nejnapjatější přátelé.

Apgar skóre jsi měl 9-10-10 takže vše v pořádku (asi jsi taky ztratil bod za barvu jako holky). Zkouším tě přiložit a povede se, oproti ségrám jsi jediný, kdo už na sále se přisál a cucal si mlezivo. Jsi šikulka.

Po 2 hodinách jdu do sprchy a tebe na chvilku hlídají na dětském, ale domluvili se se mnou, že tě přivezou za mnou hned, jak budu na pokoji. Víceméně to dodržují, dorazím na pokoj, přinesou mi oběd, který mi zatím schovali a znovu ohřály (ve 3 hodiny odpoledne fakt bodne a byl docela dobrý – bulgurové rizoto a okurkový salát). Přiváží tě takřka hned a já jím a koukám na tebe do postýlky.

Je nám krásně, jsme spolu a už navždy spolu budeme. Od dnes je nás 5 a jsme kompletní…

Vítej na světě Vašíku, ať se ti tu líbí, jsi zdravý, šťastný a nikdy tě neopouští láska.

Kdo chce číst víc, jako další deníčky tu mám i předchozí 2 krásné porody (s i bez manžela), kde první začal odtokem plodové vody, kdežto druhý kontrakcemi).

Váš příspěvek

Odesílám...
780
25.4.20 07:40

To je krásně napsáno, gratuluji k cvalíkovi!

  • Nahlásit
  • Zmínit
617
25.4.20 09:21

Krásný porod! Gratuluju! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2928
25.4.20 09:32

To je dobře, že jsi měla jinak hezký průběh. Seš dobrá, že jsi takového macíka zvládla a nenastaly komplikace. Gratuluji.
Taky jsem rodila v této době, poprvé., a měla jsem hezký ukázkový porod. :srdce: Rychlý, s pravidelnýma a rychlýma kontrakcema, bez zásahů, bez roušky(naštěstí jsme ji nemuseli u porodu mít), a teda taky bez tatínka. Taky mi pak záviděl, že jsem si mohla přestřihnout pupečník :lol: :srdce: ten zážitek bych mu fakt přála.

Příspěvek upraven 25.04.20 v 09:36

  • Nahlásit
  • Zmínit
778
25.4.20 11:02

Gratuluju k poradnymu cvaldovi :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
14
25.4.20 12:41

To vypadá na Slaný :) Moc gratuluju k miminku a ať vám dělá samou radost :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2165
25.4.20 15:03

Krásně napsané a krásný porod :kytka: Jak jsem to četla, tak detailně popsané, tak jsem si vzpomněla na ten svůj před 4 měsíci a úplně jsem se dojala, když jsem si vzpomněla, jak přišla Anastázinka na svět :* Taky jsem byla sama, muž neměl šanci to stihnout. Přeji Vašíkovi hodně zdraví :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1808
26.4.20 15:23

Paráda! Už dlouho tady číhám na nějaký „covidový“ porod :) A to jsi fakt musela mít roušku i při tlačení? Při kontrakcích? Já bych tam zdechla! Pamatuju si, jak mi bylo děsně vedro a tekl ze mě pot proudem, a to jsem rodila v noci a žádná vedra venku (před rokem v květnu)… No a ten bonding taky super - nechali tě tam samotnou? Nám bylo řečeno, že bonding je možný, pouze když je tam se mnou doprovod (naštěstí pokaždé byl). A tedy gratuluji! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit