Křest ohněm a jak bojuju dál...

...aneb jak jsem se porvala s životem.

*

Sedím doma za stolem a přemýšlím… kdysi dávno jsem se rozešla s přítelem a on to tehdy hodně těžce nesl, navštívil dokonce jakousi kartářku, vědmu a chtěl vědět, jestli mě získá zpět. Ona mu řekla, že ne, ale prý se nemohla odtrhnout od mé fotky a chtěla se mnou mluvit… já odmítla. Dodnes občas přemýšlím, co vše v mé tváři viděla a zda mě nechtěla připravit na životní bolest, která mě o 8 let později potkala.

Čekala jsem své první miminko a nějak si neuměla představit, že budu skutečně máma. Moc jsem se těšila. Bříško začalo růst a já ho tak hrdě ukazovala okolí :-) V polovině těhu na genetice úžasná zpráva: čekáme zdravého kloučka. Celá natěšená jsem si koupila první bodýčka. Postýlku, kolébku a přebalovací pult jsem dostala už měsíc předtím k 30. narozeninám. Tehdy jsem na oslavě brečela dojetím. Jenže 14 dní po genetice bylo vše špatně, málo plodové vody. Klid na lůžku nepomáhal a já se dostala do nemocnice… po týdnu už bez vody… okamžitě císař. Můj milovaný maličký Adámek se narodil jako miminko do dlaně, měl 680 g. Maličký drobeček napojený na miliony přístrojů a hadiček. Nebudu to dál vypisovat… celé dny jsem prostála a proseděla u inkubátoru a držela ho za ruku. Po bezmála 6 týdnech nám naše zlatíčko odešlo do nebe na poporodní komplikace a selhání srdíčka. Bylo to nečekané pro nás i doktory.

Svět se zhroutil a další měsíce byly jen přežívání s myšlenkami i na „odchod za ním“. Začala jsem dojíždět za skvělou psycholožkou, rodina mě taky podržela… tehdy jsem strašně často slyšela, jak SILNÁ ŽENSKÁ jsem. Já??? Ta, která vždy bulela kvůli maličkosti a vše ji dojímalo k slzám… největší cíťa v rodině.

Teď po roce a 2m jim musím dát za pravdu… JSEM SILNÁ! Za ten rok se stalo tolik věcí, vrátila jsem se mezi děti do práce, vyběhala si všechna možná vyšetření, spíše VYDUPALA! Nenechala se nikým odbýt! A začala se smiřovat se slovy odborníků, že nikdy nikdo nepřijde na to, proč náš maličký zemřel, proč se to vše stalo… maličký by v těchto dnech (dle řádného TP) oslavil první rok. Myslím na něj denně a vážně ještě dneska často po nocích pláču do polštáře. Zároveň nosím pod srdcem maličkého brášku a usmívám se s každým kopanečkem do bříška. Svádím boj s lékaři, kdy jsem si pro nás vážně doslova vydupala tu nej péči (nikdy se nenechte nikým odradit a jděte si tvrdě za svým!). Mám asi o 10 tisíc šedivých vlasů víc, protože strach je zažraný hluboko uvnitř, ale já ho na povrch prostě nepustím. A když mi někdo řekne, jak mi to teď sluší, ač mám xy kilo navrch, má pravdu, protože ta síla, která se ve mně probudila po tom pekle na zemi, mi zároveň ukazuje a dokazuje, že člověk je silný a dokáže se ze dna odrazit, nesmí se nikdy smířit se zlým osudem a musí jednoho dne zvednou bradu a jít do boje… se strachy, nakročit si k lepším zítřkům.

Držte nám palce, ať to maličký bráška u mě vydrží co nejdéle a už nás nikdy neopustí ❤ má(me) v nebi andílka, který na nás dohlíží ❤

Váš příspěvek

Odesílám...
1297
24.4.19 05:38
:srdce: :srdce: :srdce:
  • Nahlásit
  • Zmínit
2844
24.4.19 06:13

:srdce: :hug: Ani nevím, co napsat, deníček mě zahltil obrovskym množstvím pocitu. Moc a moc držím palečky, at andílek Adámek drzi ochrannou ruku nd braskou a vy drzite v naruci stastne a zdrave miminko :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
28906
24.4.19 07:56

Držím všechny :palec: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Ibi
2977
24.4.19 08:59

:srdce: :srdce: :srdce: Krásně napsané. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
6512
24.4.19 09:13
:srdce: :hug: :andel:
  • Nahlásit
  • Zmínit
24862
24.4.19 09:39
:hug: :hug: :hug: :andel: :srdce:
  • Nahlásit
  • Zmínit
1518
24.4.19 13:33

Držím vše co mám :srdce: hezky si to sepsala, opravdu :hug: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1211
24.4.19 14:03

@janny079 @Fiducia @Ibi @Evilin Holčičky, však vy víte..:heart:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2637
24.4.19 15:49

To musi byt neskutecna bolest… Nedokazu si predstavit :hug: Brecim jak zelva a preju s druhym chlapeckem dobry konec a jen to nejlepsi :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14410
24.4.19 16:40
:,( :srdce: :hug:
  • Nahlásit
  • Zmínit
1211
24.4.19 16:59

@vrbule dekuji. Musime verit :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
TKR
1494
24.4.19 17:49

Kočko nádherně napsané! Myslím na vás :srdce: A dekuju za dodani sily a odvahy vsem dalsim maminkam :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1211
24.4.19 18:29

@TKR :hug: vsak holky vsechny vedi, jak spatne jsem vse nesla a dlouho se me to drzelo. Navenek to nebylo videt, ale uvnitr me vse horelo…trvalo mi to vazne dlouho se sebrat i uvnitr…ale prislo to. Dlouho jsem bojovala, ale verim, ze me to posunulo vse dal… :oops: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4342
24.4.19 18:37

:srdce: Moc a moc držím :hug: Ať se svého zlatíčka dočkáte a dělá Vám jen a jen radost Jeho bráška Adámek na Vás bude jistě dohlížet :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
24.4.19 22:41

U nas to bude skoro rok, co jsem byla na druhem velkem Uz, 21 tt.. Do te doby vse ukazkove, ale diagnoza podobna, tezky oligohydramnion plus zaostani o 3 tydny a zhorsovalo se to. Prosli jsme behem dvou tydnu jeste spoustou odborniku a vysledek byl pak vyvolavany potrat ve 23tt, neumim si tedy predstavit prijit o ni jeste o par tydnu dele.. Take mame andilka v nebi a momentalne jsem ve 22 tt a cekame chlapecka :srdce: jsou to nervy, ale verim, ze na ne ti nasi andilci budou dohlizet. U nas teda rozdil, ze jednoho uzasnyho kloucka uz doma mam, to dost pomaha to snaset, i kdyz popravde to asi bude bolet porad, jen se to utlumi.

  • Nahlásit
15
25.4.19 00:42

Držím vám i Vašemu miminku palce. Náš první syn se narodil předčasně ve 24. týdnu. Také to byl Adámek s váhou 640 g. nepřežil a já ještě dnes pláču nad jeho ztrátou. Další těhotenství bylo také plné strachu, každý den jsem prosila našeho chlapečka, aby nechvátal na svět a nakonec jsem ho přenášela a pak přemlouvala, aby už konečně chtěl jít na svět. To už nebylo miminko do dlaně, ale pořádný cvalík s váhou 4 kg 270 g.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7493
25.4.19 02:09

:hug: Hodně štěstí a ať vám dělá druhý chlapeček jen radost :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1211
25.4.19 09:42

@veronyk :hug: dekuji. Verim, ze to dotahneme taky daleko a ze tu maly uz zustane. :srdce: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
53
25.4.19 14:13

Všem moc držím palce a přeji zdravé a živé miminko. Jste pro nás co ještě čekáme // po našich andílcích velkou naději, že pokud se podaří tak to zvládneme i s tím strachem.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1211
25.4.19 14:34

@Zuzaika určitě ano. Člověk tu sílu v sobě objeví časem, až ten okamžik přijde, každá to pozná. Strach je vlastně něco, čeho se bojíme, ale je to budoucnost, která se nestane. Jenže poruč si. Budoucnost ale bude už jen dobrá, určitě ano.

  • Nahlásit
  • Zmínit
602
26.4.19 12:36

Jsme v tom spolu :srdce: :hug: věřím, že vše už bude jen dobré Lištičko ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1211
26.4.19 16:40

@Valverunka bude!!! Nic jiného už od života „neberu“ :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5116
26.4.19 18:40

Úžasný deníček, moc držím palce. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5715
3.5.19 10:24

@Lištička87 :hug: Moooc držím pěstičky a přeji už jen samé štěstí :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1823
8.5.19 10:01

:srdce: :hug: Neboj vše dobře dopadne :hug:.

  • Nahlásit
  • Zmínit
8.5.19 14:10

Nevim, jestli je to to spravne, co napsat :oops: le moc dekuji za vas denicek!! pred 14ti dny jsme prisli o naseho prvniho spunta v 17 tt a ja nevedela, jak dal, kdy to pujde znovu, proc se to stalo a jestli to jeste pujde: :zed: dodala jste mi ale nadeji a za tu moc dekuji. A :srdce: vam preji at je druhy chlapecek zdravy a vydrzi tam vevnitr tak jak by mel.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1211
8.5.19 17:30

@Sheherezada :hug: pujde to…bude to boj se strachem, ale jina cesta neni. Ted je cas se s tim vyrovnat, vyprovodit dusicku. Ale pokud nemate zadna omezeni, verim, ze se brzy budete zase tesit z briska a miminka. :srdce: nadeje prijde v ten spravny cas zase zpatky

  • Nahlásit
  • Zmínit
23454
20.5.19 10:01

Přeji hodně štěstí, ať tentokrát je miminko donošene a v pořádku. Jednou to stačilo, a už bude dobře :hug: ten strach tam uvnitř je, ale zmírní se až člověk drží miminko v náručí ( a pak už se o něj bojí celý život). Mému chlapečkovi budou brzy 4 měsíce, je nádherný, šikovný a moc ho milujeme. A často když se na něj podívám, myslím na jeho sestřičku, která mi umřela v bříšku přesně rok před tím, než se narodil. Bez příznaků, bez příčiny, zjistilo se to na utz v 19 tt. Týdny potom byly hrozné, ale zkusili jsme štěstí znovu, a vyšlo to hned a všechno bylo ukázkové. Na malou pořád myslím. Hodně nám dala a věřím že teď brášku z nebe hlídá. :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1211
20.5.19 10:15

@andelka83 :hug: určitě mám taky v bráškovi strážného andílka. Miminko k nám přišlo na první dobrou, věřím v dobrý pokračování společného života

  • Nahlásit
  • Zmínit