Manžel chce mít ze syna fotbalovou hvězdu. Ten přitom neumí ani kopnout do míče

Manžel má jinou představu. Davídek bude hrát fotbal.

Sám jako kluk strávil dětství na hřišti a dodnes je přesvědčený, že slibnou kariéru mu překazil úraz a rodiče, kteří trvali na tom, že škola má přednost. Když ho poslouchám, mám někdy pocit, že nebýt nešťastného kolena a přísné maminky, mohl dnes místo kanceláře nastupovat minimálně za Spartu.

Fotbal miluje dodnes. Sleduje ligu, reprezentaci a chodí si s kamarády zakopat. Když se nám narodil syn, dostal od něj snad ještě v porodnici malý fotbalový dres.

Jenže Davídek jeho nadšení nezdědil.

Míč ho nikdy příliš nezajímal. Když si jdou kluci venku zakopat, chvíli s nimi pobíhá a pak si najde něco jiného. Když mu manžel přihraje, někdy míč mine úplně. Jindy ho pošle úplně jiným směrem.

Mně to přijde roztomilé. Manželovi méně.

Teď rozhodl, že ho od září přihlásíme do fotbalového klubu. Právě proto prý potřebuje trénovat. Žádný Ronaldo se podle něj také nenarodil s míčem u nohy.

Já mám občas pocit, že před sebou každý vidíme jiné dítě.

Manžel budoucího útočníka, který jen potřebuje objevit svůj talent. Já chlapečka, který si raději dvě hodiny staví lego a na otázku, jestli si chce jít s tátou zakopat, odpoví, že nechce.

Když jsem řekla, že bych ho do fotbalu nenutila, manžel se naštval. Podle něj Davídka moc chráním. Fotbal ho prý naučí fungovat v kolektivu, prohrávat a trochu ho otrká.

Já si zase říkám, proč bychom měli pětileté dítě „otrkávat“ zrovna něčím, co ho nebaví.

Davídek nakonec tátovi na fotbal kývl. Jenže svého syna znám a mám pocit, že souhlasil hlavně proto, aby mu udělal radost. A taky si to možná ještě nedokáže uvědomit. Občas jsme spolu byli na hřišti a viděla jsem, jak probíhá trénink. Přijde mi to dost hrozné z pohledu mámy, která je asi trochu přecitlivělá.

Ti trenéři na ně křičí, je to dril, dřina a pot. Později pak přicházejí kromě tréninků i zápasy. Neumím si to moc představit. Ale za zkoušku asi nic nedáme. Na plavání bude chodit taky, a pokud to vyjde, bude mít ještě hodinu keramiky v rámci školky. A čas ukáže, jestli ho běhání za míčem začne bavit, nebo ne.