Manžel lituje toho, že jsme si pořídili třetí dítě. A já už si ho nedokážu vážit

Dokážete si představit, že vám manžel a otec vašich dětí několikrát vpálí do očí, že lituje rozhodnutí mít třetí dítě? Přitom to byl navíc on, kdo před lety přišel s tím, že po dvou dcerách bychom mohli zkusit ještě kluka. A že se mi do toho dvakrát nechtělo. Jenže nakonec jsem řekla ano a nikdy jsem toho nelitovala. I když je Matýsek náročnější než obě holky dohromady.

Manžel lituje toho, že jsme si pořídili třetí dítě. A já už si ho nedokážu vážit Manžel lituje toho, že jsme si pořídili třetí dítě. A já už si ho nedokážu vážit Zdroj: Canva

V poslední době o tom hodně přemýšlím. Matýskovi je pět let, je hyperaktivní, má poruchu řeči a celkově to s ním není jednoduché. Naše dvě starší holky už chodí na druhý stupeň základní školy a vlastně s nimi nejsou žádné starosti. Teď tedy píšu tak, jak to je. Ano, i já si občas povzdychnu, že je toho na mě moc. Ve školce chtějí, aby měl asistentku, ale zatím žádnou nemáme. Pořád řešíme nějaké problémy: koho uhodil, komu co roztrhl, že nejí, neposlouchá, nezapojuje se.

Minule to odnesl Denis, manžel, který ho vyzvedával ze školky a rovnou dostal „čočku“, že dneska to s ním bylo k nevydržení. A že zítra mají divadélko a jestli bychom ho raději nemohli nechat doma, že to pro něj není.

Denis přišel domů nabroušený jako břitva a samozřejmě hned udeřil na mě, do jaké pitomé školky jsem ho dala. A pak zase začal omílat, jak je Mates nesnesitelný, že se s ním nedá nic dělat, žádné výlety, žádné aktivity. Holky jsou naprosto v pohodě, ale s ním jsou jen problémy.

Strašně mě to všechno mrzí a vyčerpává. Snažím se, co můžu. V práci jsem si zařídila kratší úvazek, ale úplně o práci přijít nemůžu. Máme vysokou hypotéku a tři děti už něco stojí. „Vidíš, já ti říkám, že jsme si to podělali. Mít jen holky, máme klid, tohle už se nedá vydržet,“ řekl mi zrovna včera.

Je to pořád dokola. Hádáme se jen kvůli Matesovi, který to asi i cítí a o to víc zlobí. Holky začínají vstupovat do puberty, takže se před ním zamykají v pokoji, a tím vznikají neustálé scény. A já vůbec nevím, jak tohle řešit. Mám se snad s Matýskem někam odstěhovat, aby měla rodina klid?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
26.2.26 08:05

Každé dítě je jiné a holt ten kluk potřebuje možná trochu víc toho tátu, který by se mu věnoval. Jestli na něj často nadává a stěžuje si, to dítě to vycítí. A možná se jen syn snaží o nějakou jeho přítomnost..

  • Upravit
pK62
109
26.2.26 12:50

Ano, každé dítě je jiné. My měli dvě, pak mělo přijít třetí, ale manželka řekla: „Ne, potřetí už rodit nebudu, nikdy!“ Samozřejmě následky tohoto (jejího) rozhodnutí naše manželství rozbily. Jenom se už nikdy nedovím, zda by se to nestalo i bez přerušení těhotenství. Možná to nebyl jenom ten samotný 3. porod, je docela dobře možné, že se (nejvíc) obávala příchodu dítka, které už by nebylo tak úplně „bez závad“.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář