Manžel tvrdí, že na rodičovské odpočívám. Nechala jsem mu děti na víkend

Manžel se každý večer vrací unavený z práce a očekává teplou večeři i klid. Já podle něj nárok na únavu nemám, protože jsem celý den doma. Když mi to řekl znovu, sbalila jsem si věci a nechala ho s dětmi samotného.

Manžel tvrdí, že na rodičovské odpočívám. Nechala jsem mu děti na víkend Manžel tvrdí, že na rodičovské odpočívám. Nechala jsem mu děti na víkend Zdroj: Canva

Jsem doma se dvěma dětmi. Staršímu synovi jsou tři roky, mladší dceři osm měsíců. Manžel chodí každý den do práce a vrací se většinou kolem šesté večer. Chápu, že je unavený. Má zodpovědnou práci, často řeší nepříjemné lidi a cesta domů mu zabere skoro hodinu.

Problém je, že podle něj mohu být unavený jen on.

Když přijde domů, potřebuje si sednout, najíst se a alespoň půl hodiny na něj nemluvit. Pokud mu děti běží naproti, pozdraví je, ale po chvíli je pošle za mnou s tím, že si musí odpočinout. Já v tu chvíli většinou dodělávám večeři, kojím, uklízím rozlité pití nebo přemlouvám syna, aby si došel na záchod.

Dlouho jsem to brala jako normální rozdělení rolí. On vydělává peníze, já jsem doma a starám se o děti. Jenže postupně začal mluvit o rodičovské jako o dovolené.

Když jsem si postěžovala, že dcera v noci šestkrát vstávala, řekl mi, že se můžu přes den dospat. Když jsem nestihla vyžehlit prádlo, nechápal, co jsem celý den dělala. A když jsem ho jednou požádala, aby po večeři vykoupal děti, povzdechl si, že on na rozdíl ode mě osm hodin pracoval.

Minulý týden to vyvrcholilo. Dcera byla protivná kvůli zubům, syn se počural, přestože už se mu to dlouho nestalo, a já od rána skoro nic nesnědla. Manžel přišel domů a první, čeho si všiml, bylo nádobí ve dřezu.

Zeptal se mě, jestli jsem celý den odpočívala.

Nevím, proč mě právě tahle věta zasáhla víc než všechny předchozí. Možná proto, že jsem v tu chvíli držela plačící miminko, syn mě tahal za kalhoty a na sporáku se pálila večeře, kterou jsem vařila hlavně pro něj.

Řekla jsem mu, že pokud si myslí, že doma odpočívám, může si to vyzkoušet. On se zasmál a odpověděl, že by to zvládl levou zadní.

V pátek večer jsem tedy oznámila, že v sobotu ráno odjedu za kamarádkou a vrátím se v neděli odpoledne. Nikdy předtím jsem nebyla od dcery pryč přes noc, takže jsem měla výčitky ještě dřív, než jsem vyjela. Připravila jsem odstříkané mléko, sepsala dětem režim a několikrát se manžela zeptala, jestli to opravdu zvládne.

Tvrdil, že samozřejmě ano.

První zprávu mi poslal v sobotu v půl desáté. Ptát se, kde jsou vlhčené ubrousky. V jedenáct volal, protože dcera nechtěla usnout. Po obědě mi napsal, že syn odmítá jídlo a chce jen křupky. Ve čtyři se zeptal, kdy přesně se vrátím.

Snažila jsem se neradit mu při každé maličkosti. Ne proto, že bych mu chtěla něco dokazovat na úkor dětí, ale protože já také nemám během dne komu zavolat, aby za mě situaci vyřešil. Nakonec si poradil. Děti byly nakrmené, čisté a večer usnuly.

Když jsem se v neděli vrátila, doma byl nepořádek, nádobí zaplnilo celou linku a manžel vypadal, jako by nespal týden. Čekala jsem, že konečně uzná, že péče o děti není odpočinek.

Místo toho mi řekl, že víkend se nedá srovnávat s běžným dnem, protože děti vycítily, že nejsem doma, a schválně zlobily. Prý kdyby s nimi byl pravidelně, nastavil by si lepší systém.

To už jsem se opravdu neudržela. Zeptala jsem se ho, proč tedy žádný systém nenastavuje společně se mnou, když jsou to také jeho děti. Pohádali jsme se tak, že nás musel přijít uklidnit tříletý syn.

Od té doby spolu mluvíme jen o tom nejnutnějším. Nečekám, že mě bude každý večer obdivovat za přežití dalšího dne. Chci ale, aby přestal mou práci zlehčovat a začal se na chodu domácnosti skutečně podílet.

Víkend s dětmi jeho názor očividně nezměnil. Zato mně ukázal, že největší problém není únava ani nepořádek. Je to skutečnost, že jeden z nás považuje péči o rodinu za společnou povinnost a druhý za službu, kterou pro něj má vykonávat ten první.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
Anonymní
7.9.26 07:21

No jo, no. To je tak, když žena ignoruje všechny varovné signály a udělá si dítě až tři s pitomcem. A pak je hrozně překvapená, že se ten její pitomec opravdu chová jako pitomec. Co na to říci? 🤷 🤦

  • Upravit
871
7.9.26 07:40

On to neuzná nikdy. Je to zřejmě typ mača, který nikdy neumí uznat pravdu. Musely být ty náznaky vidět i dřív. Určitě neustále, i když jste ještě děti neměli, protěžoval svou práci na úkor té tvé. Určitě říkal něco ve smyslu, že jeho práce je náročnější, že ty bys ji nezvládla a nemáš nárok být unavená. I předtím jsi mu určitě dělala full servis. Chyba je v tom, že jsi ho při tom nechala. Kdybys už tehdy na jeho hru nepřistoupila, tak bys s ním sice možná nebyla, ale za to bys měla jiného a mnohem více chápavějšího a hlavně dospělého muže vedle sebe, ne mamánka, který se nejprve nechal obskakovat vlastní mámou a teď tebou.

Za mě správný dospělý chlap musí být skutečným partnerem do života. Musí umět jak vydělat peníze, tak se ale umět postarat o domácnost i o děti. Neměl by být pro něj problém dělit se o domácí práce, uvařit, uklidit. Starost o děti pokládám za samozřejmou, protože jsou to i jeho děti.

Za mě je mateřská a rodičovská mnohem náročnější než chodit do práce. V práci má člověk klid v klidu pracovat a nemusí dělat nic jiného. Doma musí člověk starat se o domácnost, uklízet, vařit, prát, žehlit a to vše s dětmi za zády, takže nic se neudělá na jeden zátah a v klidu. Žádná pauza na oběd a klid na jídlo. Žádné osobní volno, kultura ani kontakt s kolegy, přáteli, vše v naprosté izolaci po několik let. Žádná jistota nepřerušovaného nočního spánku, nic. Zkus mu to takto logicky vysvětlit. I když moc nevěřím, že to něco změní.

Co teď poradit? Chodí starší už do školky nebo skupiny? Pokud je už schopný a je připravený na školku, dala bych ho tam na dopoledne. Tobě se uvolní ruce a můžeš být sama jen s miminkem. S chlapem si razantně promluv, že to takto nejde. Že domácnost a děti jsou i jeho, tak ať se taky stará, že peníze nejsou všechno. Pokud se starat nechce, tak může za svou část povinností zaplatit nějakou paní na úklid, když má peněz dost.

Víc asi nemám co poradit. Hlavně si s ním nedělej třetí dítě. Kdyby tě opustil nebo oba byste se rozhodli jít od sebe, tak se třema dětma by tě už nejspíš nikdo nechtěl. Pokud máš zázemí, třeba pro začátek aspoň u rodičů, tak po vaší společné promluvě bych i s dětmi šla na čas pryč. Aby měl možnost si uvědomit, co vše pro něj děláš. Ať si zkusí sám uklidit, uvařit, umýt nádobí, vyprat, vyžehlit a organizovat. Možná jen to mu otevře oči. Některým chlapům ale neotevře oči nic a jediné řešení je se takového chlapa zbavit. Posílám aspoň objetí :hug:

Příspěvek upraven 07.09.26 v 07:45

  • načítám...
  • Zmínit
411
7.9.26 23:18

Měla jsem takového chlapa a musela jsem se s ním rozejít. Bylo mi líp bez něj než s ním. Děti si bere jednou za 14 dní na víkend, zbytek je všechno na mě už víc jak 10 let, bylo to kolikrát náročné, ale nikdy jsem nelitovala rozchodu. A taky jsem tenkrát zkoušela mu nechat děti, sice jen na neděli - a šla jsem ke svým rodičům, tam jsem lehla a celý den spala. Den zvládl, sice obstaral jen základní potřeby, žádný úklid a servis co po mě požadoval.. ale nehlo to s ním. Takoví chlapi se mění hodně těžko…
Držím palce :kytka:, ať je líp…

  • načítám...
  • Zmínit
8.9.26 08:10

Někdy mám pocit, že jen chlap, který si zkusil co to je mateřská dovolená se vším všudy ví, že by se tato mateřská neměla už nikdy nazývat dovolenou. Ale znám i spoustu chlapů, který se neohání tím, já jsem chlap, já vydělávám… apod. a dokážou se potarat i o děti tak, aby i manželka nebyla jen služkou, ale i partnerkou… Tedy ví - že děti jsou jich obou.
Drž se…

  • načítám...
  • Zmínit
28
8.9.26 13:21

Bohužel vaše chyba, tohle se nestane z ničeho nic a pokud jste vše dlouho přehlížela a dělala všechno sama, tak muselo být jasné k čemu to vede. Jak jste si to nastavili, tak to máte. Uplne ve vsem v partnerovi chybu nehledejte.

  • načítám...
  • Zmínit