Manželský maraton, nebo překážkový běh?

Partnerské vztahy

Jmenuju se Iva a v listopadu jsem nastoupila do redakce eMimina. Rozhodla jsem se vystoupit z anonymity a podělit se s vámi o svůj příběh, tentokrát na téma manželství. Můj deníček není nijak výjimečný, není ani pesimistický, ani vyloženě optimistický. Možná se v některých slovech taky najdete. :)

O vztahu je tak těžké psát, přemýšlím nad tím skoro dva týdny. Manželství je pro mě hodně aktuální téma, řešíme ho ze všech možných úhlů skoro se všemi kamarádkami – jestli ho ustojíme. Některé jsou podváděné, některé podvádí, některé se už rozvádí.

Jak jsme se poznali

S Luciánem jsme se poznali v práci a abych k vám byla upřímná, oba jsme byli v tu dobu zadaní. Ale byli jsme oba bez závazků, takže všechno vzalo rychlý spád.

Byla jsem hodně zamilovaná, nemohla jsem ani jíst, ani spát, bylo mi tak špatně, že jsem i několikrát zvracela. Lucián mi připadal jako nedostižný kluk, tmavý typ, dokonalý vzhled, hodný a pozorný. Navíc sportovec, což se o mně nedá říct ani náhodou. Bála jsem se, že si nebudeme rozumět, jestli to nebude jen o sexu. Fungovala (a funguje) mezi námi silná chemie. Jako nebe a peklo, černá a bílá. Ale i když působíme tak odlišně, v něčem jsme si podobní: máme stejné hodnoty. Moc si na něm vážím jeho dobrých vlastností: jak pomáhá lidem kolem sebe, jak umí ostatní pochválit, jak dokáže vstát ráno v 5, aby si šel vyběhnout kopec.

Ano v dobrém i zlém

Během dvou měsíců jsme se k sobě nastěhovali. Hned jsem otěhotněla, ale bohužel v 6. týdnu jsem potratila. Další měsíc už se těhotenství uchytilo, ale špinila jsem a krvácela celý první trimestr. Strachovali jsme se o miminko, objížděli lékaře a pohotovost. Těšili jsme se na miminko.

Vzali jsme se v Ráji, je to kousek od Pekla u nás na severu Čech. Byla to malá svatba jen s rodinou (pro rodinu), jinou bych ani nechtěla. Nejsem svatební typ. Nejradši bych šla večer spát a ráno se probudila oprstýnkovaná.

Narodil se nám Mariánek. Dodnes si pamatuju, jak si pro nás Lucián přijel do porodnice. Jak celou první noc, kdy jsme malého měli doma, nemohl spát, bál se, nevěděl si rady. Ale koupal, nosil, vozil a přebaloval ostošest. Po 15 měsících (trochu neplánovaně) se nám narodil Kristoušek. Dvě děti takhle po sobě… první rok byl pro nás doslova očistec. Mladší byl uplakanější, starší ještě potřeboval péči. Občas mi pomohly diskuze a rady na eMiminu, jsem tu od roku 2011. Přidala jsem se před prvním porodem a nejvíc četla porodní deníčky.

Sice jsme byli hodně zamilovaní, ale třecí plochy mezi námi vznikaly neustále. Malá i větší nedorozumění, kdy jsme si teprve stanovovali pravidla našeho vztahu a poznávali se. Bylo to hodně divoké, párkrát jsem si i „balila věci”. Necítila jsem se na rodičovské ve své kůži, hodně mě ovlivňovaly hormony. Navíc jsem ztratila kontakt s kolegy, s přáteli. Život mi přišel stereotypní, omezený.

Nechápejte mě špatně… byla jsem (a jsem) šťastná, že mám děti. Věnovala jsem se jim. Ráno je nakrmila, šla s nimi ven, vymýšlela pro ně aktivity. Ale když tohle děláte každý den, stane se z toho rutina.

8 společných let, jaké byly?

Začátky byly hodně komplikované. Až po prvním roce mladšího si to všechno postupně sedlo. Kluci si začali rozumět navzájem. Zvládli jsme se přestěhovat do většího bytu. Je atypický, nemáme v něm skoro žádné dveře, takže jsme si hodně nablízku. Zatím nám to tak vyhovuje. Kluci mají svůj pokojíček, my máme ložnici, dvoupatrový podkrovní byt jsme nechali otevřený.

Jednou v neděli měl Lucián při sportu úraz a zůstal skoro rok doma. Paradoxně nám to oběma pomohlo – on vystudoval školu a já jsem si nastartovala novou kariéru. Před mateřskou jsem pracovala u policie, kam jsem se z mnoha důvodů nechtěla vracet. Začal mě fascinovat on-line svět. Založila jsem blog o DIY (udělej si sám). Také začala studovat. Poznala jsem spoustu nových lidí, odvážila se sama cestovat. Našla jsem si svoje místo.

Náš vztah je stále jako na houpačce, dohady mezi námi vznikají hlavně z důvodů, že někdo udělá něco jinak. Já jsem bordelář, Lucián miluje pořádek. Když přijdu domů, vždycky si na chvíli sednu. Lucián naopak hned utírá linku, stůl, připravuje jídlo. Potřebuje mít všechno čisté a uklizené, aby mohl v klidu relaxovat. Já naopak sedím a žehlím, peru, vysávám večer. Tohle je náš častý důvod hádek. Snažím se být „lepší” a vím, že i on se snaží tolerovat jiný (chaotičtější) přístup k životu. Ale někdy to prostě nejde a bouchnou saze.

Jen hloupí lidé se rozvádí

Prohlásila kdysi babička, když se rozváděla moje teta. Je jasné, že to není pravda ani trochu. Babička se tenkrát snažila, jak jen mohla. Protože: co děti? A co tomu řeknou lidi? Nemyslela to zle, žije na vsi, kde si všichni vidí do talíře. Navíc vyrůstala za války, dětí plný barák, tatínek se musel hodně otáčet, aby je doslova uživil.

A to je možná ten zádrhel. Tenkrát byli lidé spokojení, když jim bylo teplo, když maminka přežila další porod, když byli zdraví a měli, co jíst. Drželi spolu. Jako rodina. A neměli tolik času se zabývat ostatními, natož sami sebou.

Co děláme špatně my dva

Zeptala jsem se Luciána, jaké jsou naše slabiny a co je pro něj podstatné. Během našeho rozhovoru jsem si zapsala tři jeho věty:

  • „Naší největší slabinou je, že spolu nekomunikujeme. Naopak výhodou jsou naše společné zážitky.“
  • „Ty si děláš vždycky, co chceš, nemáš mantinely. Snažím se to pochopit, ale totálně mě to vytáčí.”
  • „Sex je nejdůležitější.”

Oba chybujeme, protože mlčíme a přecházíme chyby toho druhého. Držíme to v sobě. Do toho přijde jednou za měsíc moje menstruace, kdy jsem náladovější. Občas se vykřičíme a všechno si vyříkáme. Často je chyba někde jinde, to když si nosíme problémy domů třeba z práce a potřebujeme se na někom vybít.

Manželství je náročná disciplína. Určitě na něm musíme pracovat, zkoušet a hlavně komunikovat. A taky se vzájemně nepřestat obdivovat.

Váš příspěvek
finduska
Neúnavná pisatelka 17022 příspěvků 15.01.19 07:30

Souhlas :palec: a ja tedy souhlasim s babičkou (i když kdo vi co ho jednou čeká).Nicméně zastávám názor,že pokzd ve vztahu nejsou věci typu násilí,alkoholismus,absolutni nezajem atd.Tak vždy stačí bojovat :mrgreen: Mam tak nějak zakodovano,ze vse neni 100procentni. A v každém vztahu přijde zase po čase něco,co nebude ok. A tak se musime snažit a bojovat. Být pro sebe důležití. :palec:

Jahudka82
Závislačka 2809 příspěvků 5 inzerátů 15.01.19 08:21

Pěkné,..taky občas doma řešíme „kraviny“ vzhledem k druhému deníčku, co vyšel současně o té nemocné holčičce…dvě zdravé děti jsou asi to nejdůležitější, rozváděla bych se taky jen v krajním případě a hodně nerada - my se brali až po víc jak 10 letech vztahu…jinak taky máme takovýhle „openspace“, kdy na děti všude vidím, dveře jen do ložnice, pokojíčku a příslušenství…má to své výhody i nevýhody (třeba když někdo z nás spí kvůli zlobení dětí v noci v obýváku, propojeném s kuchyní, vzbudí ho pak ráno ostatní vstávající a taky vytopit to…), občas by se 1 místnost navíc hodila i teď - malá v noci zlobí a když jsme doma všichni, trochu o sebe zakopáváme, ale asi by mi nevyhovoval byt nebo dům, kde se každej někde zavře sám…akorát manželovi by se to asi občas hodilo kvůli práci, nějaký nerušený pracovní koutek…já můžu na práci z domova rovnou zapomenout; to jsi dobrá že sis našla nové zájmy…to s tím Rájem a Peklem mě pobavilo, my zas jezdíme hodně do Českého ráje, kousek odtamtud jsme se i brali a jak se nám tam sejde teď už třeba 6 dětí, někdy i víc, je to občas spíš taky peklo :mrgreen: Na vztahu se musí makat, to určitě souhlas! Asi nejdůležitější je najít si čas pro sebe…a někdy nejtěžší…a zvlášť když vám sice babičky rády pohlídají starší klidnější a hodnější dítě, ale na mladší torpédo si zatím moc netroufají…se jim ani nedivím:-)

Příspěvek upraven 15.01.19 v 08:24

Astyna88
Zasloužilá kecalka 568 příspěvků 15.01.19 09:50

Souhlasim. My letos oslavime 3 roky od svatby,spolu 6 celkem a to uz mame dve deti (3, 18m). Je to narocnejsi o to vic,ze jsme manzele a musime spolu vychazet. Nedavno jsem videla nejaky dil House a tam to hezky zaznelo: milujes me?…ano. ale jsi stastna?… :think: pripada mi,ze zijeme v nejake bubline a vedet to,co vim nyni,plno veci bych udelala jinak.

Citronkalekninka
Zasloužilá kecalka 929 příspěvků 15.01.19 12:08

Velke pojivo vztahu jsou ty deti. Clovek se na to musi uz divat jinak. Uz je to hlavne o detech. O fungujici rodine aby ty deti mely priklad do zivota. Aby si pak mohly rict ze jejich detstvi bylo krasne a ze by to tak chtely i pro sve deti :-). To bych si moc prala. S muzem letos oslavime 6 let vztahu z toho 4 roky manzelstvi. Dve deti. 4 a 2 roky. Dokonale to taky nemame ale snazime se :-)

ivabozi
Zasloužilá kecalka 908 příspěvků 15.01.19 13:55

@finduska Já s babičkou právě úplně nesouhlasím. Ona je v určitých věcech dost jednostranná a muži v naší rodině (je jedno, jestli pokrevní nebo ne) to u ní mají vždycky snazší. :) Takže já pak lehce nadržuju spíš ženám. Asi bych nechápala, když to někdo nezkusí, ale na druhou stranu je spousta žen, co žijí ve „zlaté kleci“ – vlastně jim nic nechybí, ale nemají vlastní život, ani čas na sebe.

rozand
Závislačka 4405 příspěvků 15.01.19 14:55

"Malá i větší nedorozumění, kdy jsme si teprve stanovovali pravidla našeho vztahu a poznávali se. Bylo to hodně divoké, párkrát jsem si i „balila věci”. " - tak to je supr, ze jste do toho rovnou zatahli deti :roll: .

„Sex je nejdulezitejsi.“ me teda dostalo. Preju, aby se autorka nedostala do situace, kdy ho manzelovi nebude moci poskytnout.

Premek_Orac
Kelišová 5131 příspěvků 15.01.19 15:40

Zajímavé počtení. Dobré je, že je tam pohled toho druhého, byť tedy musím říct, že třeba výčitka, že si ten druhý dělá věci podle sebe, mi přijde ve vztazích docela zvláštní. Totiž jak by to ten druhý měl dělat…

terien
Extra třída :D 11659 příspěvků 15.01.19 18:58

Tohle mi teda přijde jako vztah s pořádnou kupou problémů než nějaký šťastný manželství. Takhle bych dopadnout nechtěla.

ninondelencos
Povídálka 28 příspěvků 15.01.19 19:51

Žádný vztah není bez problémů, všude je něco. Naši zachránili vztah tím, že spolu zase začali něco dělat. Hrají každý večer šachy, je to třeba blbost, ale jsou spolu. Povídají si u toho a tu hodinku denně mají čistě pro sebe, jen pro ně dva a to měl táta před dvěma lety dvě milenky najednou, vztah na pokraji krachu zachránili, protože ho chtěli zachránit oba. Ve vztahu je nutné, aby na všechno byli dva. Naši jsou spolu téměř 40 let.

sediza
Ukecaná baba ;) 2452 příspěvků 15.01.19 21:19

Přijde mi naprosto absurdní hádat se v životě kvůli úklidu. Něco tak v životním měřítku nepodstatného… ano, uklízet se musí, ale určovat někomu to, jakou míru úklizenosti má mít nastavenou a nutit někoho uklízet, podle toho kdy já chci a jak já chci, to je NERESPEKT jinak řečeno BUZERACE. Když mi kamarádka řekla, že jí štve, že její manžel do myčky dává vidličky s noži neodděleně (prý se to pak rychleji třídí do šuplíků), málem jsem upadla. Lidi se vůbec nerespektují a ničí si (den) životy kvůli něčemu tak nepodstatnému jako příbory v myčce. Ne, děkuji nechci a jdu v klidu spát s nezapnutou myčkou a špinavým hrncem na lince. A předtím se ještě v pohodě mrknu s manzelem místo úklidu na film.

ivabozi
Zasloužilá kecalka 908 příspěvků 15.01.19 21:50

@rozand Jasné, tak každý to má jinak. Důležitý je respekt :) A i pro mě je dobrý sex ve vztahu velmi důležitý.

ivabozi
Zasloužilá kecalka 908 příspěvků 15.01.19 21:59

@sediza Sedizo, já bych tak silný slova nepoužívala :D Každý člověk je jiný. Moje mamka si s mým mužem v pořádku naprosto notuje. Ta jejich uspořádanost mi vadí i imponuje zároveň. :srdce:

rozand
Závislačka 4405 příspěvků 15.01.19 21:59

@ivabozi Pro me taky, ale nejdulezitejsi? Jak clovek s takovym postojem resi situaci, kdy to proste nejde?

ivabozi
Zasloužilá kecalka 908 příspěvků 15.01.19 22:09

@terien Terien, oba s mužem to tu pročítáme a doufáme, že to tak není :D Napsala jsem to nepřikrášleně, možná jsem víc zabrousila do těch palčivých míst, ale taková už jsem. Svýho muže miluju a obdivuju a vím, že i on mě. :andel:

terien
Extra třída :D 11659 příspěvků 15.01.19 22:14

@ivabozi v tom případě máte šanci to zvládnout ;)

ivabozi
Zasloužilá kecalka 908 příspěvků 15.01.19 22:21

@rozand Tak to nedokážu odhadnout :)) Jsou to věty vytržené z kontextu, on je mnohem větší romantik než já, tak ho beru s rezervou :)

Martrich
Extra třída :D 12054 příspěvků 1 inzerát 16.01.19 09:16

Hezký deníček ze života. Myslím, že ty vztahy nejsou nikdy jednoduché. Já sama jsem momentálně v situaci, kdy mě nejspíš čeká rozvod. Neklapalo nám to hodně dlouho, našla jsem si přítele a jsem šťastná. Nesouhlasím s tím držet manželství jen kvůli dětem. To ale není případ autorky deníčku. I když v mnoha ohledech se v tom poznávám - krvácení v těhotenství, hádky kvůli úklidu atd…
:mavam:

pe-terka
Neúnavná pisatelka 19458 příspěvků 16.01.19 15:30

Z hlediska slohu trochu chaos, neuspořádaný myšlenkový trysk :think:
Třeba:Strachovali jsme se o miminko, objížděli lékaře a pohotovost. Těšili jsme se na miminko. :nevim: No, nevadí :kytka:
S tvojí babičkou taky tak úplně nesouhlasím, ač opravdu nejsem zastáncem rozvodů kvůli malichernostem! S některými typy partnerů se ale žít nedá, není - li člověk masochista. A některé povahové kombinace jsou tak nekompatibilní, že je soužití trýzeň pro oba dva. Než se celý život trápit, to radši rozvod :think:
K tomu sexu. Je důležitý, moc, ale na první místo bych ho opravdu nestavěla. Proč? Po letech opravdu přijdou situace, které vás přinutí si to trochu přeskládat. At už bude problém na tvé straně, na partnerově, nebo se prostě vztah unaví a vy budete hledat cesty, jak ho oživit…
Stran toho pořádku. Pokud partner očekává po příchodu z práce tvé okamžité úklidové nasazení, ačkoli tobě se nechce, at se do toho pustí sám! Ty se můžeš třeba věnovat dětem. Až mu dojdou síly (elán), tak se prohodíte. Je to cesta kompromisu, jak to vyřešit se vzájemným respektem a bez hádek.
Držím vám pěsti, at to doladíte a klape vám to :kytka:

Příspěvek upraven 16.01.19 v 15:32

LvE
Kecalka 216 příspěvků 16.01.19 17:12
jenny.fields
Nadpozemská drbna 26341 příspěvků 16.01.19 18:14

A co v redakci děláte za práci?

Lady Crow
Stálice 75 příspěvků 1 inzerát 16.01.19 22:37

@ninondelencos
Naši spolu nemají žádné aktivity a je to znát. Divím se, proč spolu stále jsou. Dvě milenky jsou docela brutus, ale některé vztahy to i posílí. I když doufám, že mě to nepotká :D

Příspěvek upraven 16.01.19 v 22:38

ivabozi
Zasloužilá kecalka 908 příspěvků 19.01.19 22:08

@jenny.fields Jenny, zatím od všeho trochu :) Pracuji ještě jako linkbuilderka na částečný úvazek jinde. Věnuju se blogerské a maminkovské komunitě, to mě moc baví. Když jsem během rodičovské měnila profesi, hodně žen/mentorek a různých organizací mi moc pomohlo, tak bych v tom aspoň trochu chtěla pokračovat a poslat to dál. :mavam: Váš nick znám, třeba se někdy někde potkáme. Krásné dny, Iva

ivabozi
Zasloužilá kecalka 908 příspěvků 19.01.19 22:37

@pe-terka Vysypala jsem to ze sebe, jak jsem to cítila :) Babička je v tomhle dost nekompromisní a její letos 60letý vztah s dědou rozhodně nebyl ideální. Myslím, že dnes by spolu určitě nebyli… ony ty vztahy jsou náročnější, zrovna teď asi prožívám období, kdy to tak vnímám – že se musím(e) snažit. Oba samozřejmě chceme, jen jsem v deníčku neukázala instagramový ideál ala romantické večeře, kytky jen tak nebo společné víkendy, ale víc tu druhou stránku. Všude je chleba o dvou kůrkách. :mavam:

Příspěvek upraven 19.01.19 v 22:58

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.01.19 09:11
Další

rozmazlená žena.

Vložit nový komentář