Jak jsem přišla k žebrotě
- Pro zábavu
- tristisreza
- 25.03.21
- Sdílet
Zase sahám do minulosti a lovím historky z mého dětství. U téhle se ale, když ji vyprávím, pokaždé posluchač pobaví.
Už od čtyř let jezdím na koních a mám štěstí na rodiče, kteří mě ve sportu do teď podporují. Měla jsem mnoho úrazů, větších či menších, ale tento byl opravdu nepříjemný. Koupily jsme s mamkou koně, velikého ryzáka. Krásný byl, to jo, ale v hlavně to srovnané neměl. Nebo jsem nebyla dost vyspělá na to, abych tak náročného koně zvládla. Každopádně po zimě strávené v hale, jsem koně vzala poprvé na jarní jízdárnu. Vzduch byl svěží a koníček hodně veselý. Tak veselý, že mě ve cvalu čtyřikrát vyhodil a já spadla. Povedlo se mi, že přímo na koleno. A byla jsem tak šikovná, že jsem si rozdrtila čéšku a přetrhala vazy.
Takže šup šup do nemocnice. Doktor mi dal ortézu, a že za týden operace. Sedm dní jsem poctivě chodila o berlích, ale tu a tam skákala po jedné noze. Přišel den zákroku a já si řekla, že je přece jasný, když mi budou operovat nohu, abych si jí taky oholila. To dává smysl. Takže jsem vlezla do vany, udělala, co bylo třeba a když jsem lázeň opouštěla a skákala po jedné noze k berlím, uklouzla jsem a o hranu vany si zlomila ruku. Nechtěla jsem to mamce říct, protože by mě zabila, takže jsem se do auta doplazila bez berlí. Jak mě máma z dálky viděla, zakřičela, proč proboha nepoužívám ty berle. Abych předešla dalším patáliím, jsem se do berlí opřela a u předloktí mi vyjela kost. Takže šup šup do nemocnice.
Operace a ošetření ruky proběhlo v pořádku, léčila jsem se rychle, ale byla jsem na vozíčku, protože se jednalo o levou ruku a levou nohu. Rodiče měli tou dobou dlouho plánovaný rodinný výlet do Barcelony, který nešel odložit. Takže jsem jela s vozíčkem. Pokud byl někdo z vás v tomto krásném Španělském městě, tak víte, že jako u nás mají některé obchody schůdky nebo vyvýšení, kam se s vozíčkem nedostanete.
Mamku zrovna takový obchůdek zaujal a odstavila mě před vchodem. Na vozíček odkládala různé věci… Oblečení, tašky, časopisy… Takže jsem byla celá zavalená různými objekty. Než vstoupila do obchodu, dala mi prázdný kelímek od kafe, ať ho podržím, že až bude příležitost, tak ho vyhodíme.
Mámě to v obchodě trvalo a já usnula. Když jsem se probudila, měla jsem v kelímku 35 euro…
ale ty všechny zlomeniny, no uff,
nezávidím…
super 
Doufám, že už jsi
v pořádku a máš hodnějšího koně. 
