Měla to být kontrola jako každá jiná

Aneb když se z běžné kontroly dostanete až na porodní sál.

Měla to být kontrola jako každá jiná

V kalendáři se psal datum 29. 8. 2017. Na programu dne jsem měla zapsanou první kontrolu v rizikové poradně, do které mě o dva dny dříve zapsala má gynekoložka.
Ač jsem byla „teprve“ 39+6 a ještě jsem nijak nepřenášela, byla mi několik týdnů před porodem zjištěna preeklampsie. Tudíž si mě o to více lékaři hlídali. Vzhledem k mému vysokému tlaku, který už ani za pomocí léků nešel úplně stáhnout, musela jsem ob den chodit na monitory a kontroly.
Pomatuji si to jako dnes. Právě zmíněné datum 29. 8. mě čekala první návštěva v nemocnici. Bylo to úterý. Došla jsem ráno na 8 hodin do čekárny a při vstupu do ordinace začal jeden velký kolotoč. Nejdříve změřit onen záludný tlak, který samozřejmě byl opět velmi „pěkný“ (190/110). Sestřička mi tedy podává tabletku léků na snížení krevního tlaku. Beru si sklenici, zapojím maličkou tabletku vodou a poté čekám, co bude dál.
Následoval monitor miminka. Poté ultrazvuk… a samotné gynekologické vyšetření. Verdikt - na porod to stále není. :) Tak jsem se zaradovala a chystala se s velkým díky k odchodu. Když v tom mě paní doktorka zastavila, že by bylo dobré přeměřit ještě jednou tlak. Jestli tabletka zabrala. Bohužel výsledek stále stejný. Tlak se mi snad stresem ještě více zvedl. A v ten moment to přišlo.
„Je nám líto, ale nemůžeme vás již pustit domů. Zavolejte rodině, aby vám dovezli věci a přesuňte se na porodní sál.“
Zůstala jsem stát jako opařená. Slzy se mi draly do očí. Opravdu je to nutné? Zeptala jsem se.
„Bohužel nemáme na vybranou. Vysoký krevní tlak ohrožuje nejen miminko, ale i maminku samotnou. Nedá se nic dělat. Miminku bude lépe na světě.“
Vyšla jsem z ordinace, kde už na mě čekal manžel. Sedla jsem si vedle něj a mlčela. Po chvilce když se mě manžel opakovaně ptal, jak jsem dopadla, odpověděla jsem : „Budeme rodit.. "
V ten moment mi už tekly slzy proudem. Vždyť ještě před pár desítkami minut mi lékařka tvrdila, jak malý není připravený a nyní mělo být malému na světě lépe?
Vyšla jsem před porodnici a snažila jsem si v hlavě rychle všechno urovnat. Vzpamatovat se z výsledků a závěru paní doktorky. Snažila jsem se pochopit celou situaci, ač sama jako zdravotní sestra vím, že nebylo moc se v čem rozmýšlet. Nadechla jsem se pořádně čerstvého vzduchu a s vědomím, že nyní překročíme s manželem práh nemocnice sami dva a ven už půjdeme ve třech, mi dodal neskutečnou sílu a odhodlání. Vyšli jsme tedy po schodech do 2. patra gynekologie. Manžel zazvonil na zvonek porodního sálu. Hned se nás ujala úžasná, milá a moc hodná sestřička. Sepsala se mnou příjmové papíry a uložila mě na nadstandardní pokoj (který byl dříve benefitem pro zaměstnance dané nemocnice). Jak se později ukázalo, byla to pro mě nakonec velká výhoda. Neboť porod dlouhé hodiny nepostupoval. Zavedli mi první tabletku, která byla bez výsledku. Po několika hodinách další. A stále nic. Pokračovala mezitím příprava k porodu - klystýr, sprcha.. pak přišel večer a vystřídala se první směna. Přišla za mnou na pokoj starší PA (snad už byla i v důchodu a byla strašně arogantní). Vyhodila z nadstandardu manžela - ač měl svoji postel. Že mě určitě jen ruší a nebudu mít sílu rodit. Noc byla šílená. Zůstala jsem sama a v nejistotě, co bude dál.
Noc se přehoupla a v kalendáři byl krásný datum. 30. 8. 2017. Nad ránem přišla PA natočit monitor miminka. A v tom to začalo. Maličký má špatné srdeční ozvy. Musíme vyvolání urychlit. Začal znova koloběh zavádění tablet. V 10 hodin dopoledne přišla lékařka s tím, že mi prasknou plodovou vodu, neboť maličký je stále vysoko, a pokud se porod nepohne, půjdu na SC. Tudíž jsem souhlasila a vodu si nechala prasknout. V tom došla další směna a tudíž i jiná PA. Ta mě sjela na dvě doby.. že sakra, proč tam vůbec jsem. Když maličký sám nechce jít ven. Začala jsem mít v hlavě zmatek.. já sama tam dobrovolně být nechtěla. Díky bohu, poté co si mě PA sama vyšetřila a zjistila hodnoty odběru + špatnou srdeční akci miminka, pochopila a omluvila se. V tom se mi stala neskutečnou oporou. Stálá při mně. Chystala mi bylinné koupele, aromaterapie, pomáhala mi s manželem do vody a z vody. Píchala mi injekce na svalovou akci atp… Až se mi díky její úžasné práci opravdu rozjel samotný porod.
Bohužel to už ale u mě byla tou dobou 4. vystřídaná směna. Předala mě ale stejně hodně porodní asistence. A ač mě strašili císařským řezem a nutili mě doktoři podepsat papíry se souhlasem, tato PA mi věřila. Slíbila mi, že to zvládneme spolu a přirozeně.
Svého slibu dostála. 30. 8. 2017 ve 22:39 po neskutečně dlouhých 37 hodinách po přijetí, přišel na svět můj prvorozený syn Kryštůfek. :) A ač samotný závěr byl za mě drsný, když okolo mě naskákalo 5 sester - z toho dvě mi skákaly bez souhlasu po břichu. Další na mě neustále mluvila, další byla nápomocná lékaři.
Po narození toho maličkého stvoření bylo vše pryč.
Najednou jsem držela maličké stvoření, které bylo samotné nejspíš totálně vyčerpané. Maličko poplakával. Dětský lékař ho na mé hrudi kontroloval a sledoval, zda je vše, jak má být. Bylo to tak krásné a přitom jedinečné. Pomaličku jsme na pokoji byli už jen já, manžel, naše čerstvé narozené miminko a lékař. V životě jsem nezažila nic emotivnějšího. Byla jsem tak neskutečně unavená, vyčerpaná. Každopádně zároveň tak šťastná a hrdá sama na sebe. :) Stala se ze mě máma. Máma úžasného, dnes už 4 letého, synka.
A i když mu po porodu zjistili vrozenou srdeční vadu, která maličko komplikovala porod, je to i tak krásný a čilý chlapec, který navštěvuje pravidelně kardiologa, ale umí se radovat z maličkostí.
Na závěr bych ráda řekla každé budoucí mamince: Nebojte se porodu. Každý porod je jiný. Někdo ho má zkrátka rychlý a někdo zase vydařený“. Ale za ten výsledek to stojí. A opravdu nic není víc, než se stát MÁMOU! :) ❤️
Děkuji každý den, za tento dar.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
615
23.11.21 07:50

Gratuluji k chlapečkovi a přeji hodně zdraví :kytka:
Porod teda nic moc, ale na to špatné se rychle zapomene.
Co mě teda udivuje, že vás v této situaci (extrémně vysoký tlak, špatné ozvy miminka) nechali 37 hodin rodit a neudělali rovnou CS. Já být zdravotník, asi bych si to nelajzla… ale asi věděli co dělají :think:
Tak ať vám klouček dělá jen samou radost :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
20927
23.11.21 08:30

Gratuluji k miminku. :kytka: vlastně už k mladému muži :mrgreen: je dobře, že svůj porod vzpomínáš v dobrém.

Upřímně, kdybys mně jako neinformované ženě tohle všechno napsala před porodem a řekla, ať se nebojím, tak se budu bát a dost. To, co popisuješ je hrůza a Kristelova exprese na konec jen třešnička na fakt ošklivém dortu. :cert:

Maminkám bych hlavně vzkázala, ať jdou k porodu dobře informované, s porodním přáním, dobrým doprovodem, a vyberou si takovou porodnici, která jim bude vyhovovat. I kdyby měly jet o kousek dál.

Hodně štěstí a zdraví mladému muži a van všem.

  • Zmínit
  • Nahlásit
51
23.11.21 09:26

@P4ja naprosto s tebou souhlasím. :) My jsme si porodnici vybrali z toho důvodu, že kdyby nebylo něco opravdu v pořádku s maličkým, tam měli špičkovou neonatologii. A v ten moment už jsem nemyslela ani tak na sebe jak na syna. Říkala jsem si, že ja to přeci nějak zvládnu, ale co on.. 🤷 je pravda že personál se choval v mnohých situacích neprofesionálně a k druhému porodu jsem šla už s tím, že jsem zhruba věděla co chci a nechci. :)
Rozhodně nechci žádnou budoucí rodičku strašit. :) Šla jsem k prvnímu porodu naprosto bez předsudků a představ. A i když nebyl v porovnání z druhým porodem ukázkový, stejně ve mě zanechal i něco hezkého. :) (Přece jen mám zdravého kluka). :andel:

  • Zmínit
  • Nahlásit
51
23.11.21 09:31

@jamik1416 maličký měl špatně ozvy na druhý den od přijetí na porodní box. Tedy záznam špatný tak dlouho nebyl (37 hodin).. každopádně, když nad tím přemýšlím, stále mě z toho dost mrazí, že je to i tak šílených cca 12 hodin. 😔Samozřejmě nedokážu říct, jestli za pomocí té hromady léků to nějak upravovali…? 🤷 Stejně jako ten tlak. Dostávala jsem léky (i žilně na snížení krevního tlaku).

  • Zmínit
  • Nahlásit
2380
23.11.21 15:16

Mě porodník (profesor, jeden z nejváženějších v olomoucké porodnici) hnal na vyvolání 10 dnů před termínem. A to jsem neměla prášky a tlak oproti tvému ještě krásný - kolem 90/155. Moc jsem ho nepochopila, protože s prvním synem jsem brala dopegyt a tlak tak byl v pohodě. S druhým synem bez medikace a už by vyvolávali. Naštěstí jsem se tomu doktorovi, který by měl už vážně přemýšlet o důchodu (příští rok má 80), v porodnici vyhnula. A tak mě poslali domů, že kontrola za týden. Nicméně jsme se snažili s partnerem přirozeně popohánět - sperma obsahuje podobné látky jako vyvolávací tabletky. A syn se narodil den před termínem dvě hodiny od prvních kontrakcí.
Jinak gratuluji, že jste to tak zvládli, měli jste velké štěstí :srdce:

Příspěvek upraven 23.11.21 v 15:16

  • Zmínit
  • Nahlásit
1592
24.11.21 20:43

Tedy, jsi optimistka na tu hrůzu :lol:. Gratuluji :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit