Mimoděložní těhotenství: Boj o můj život

Těhotenství

Jizva na srdci je sice veliká, ale já přežila, a mohu se tak radovat z našich dvou krásných a zdravých dcer.

Doma máme dvě, díky bohu, zdravé holčičky. Obě za pomocí CAR. Na první dceru jsme čekali 4 roky. Zadařila se nám tehdy na náš poslední pokus IVF-ICSI.

Druhá dcera si k nám cestu našla snadněji. Na tu nám postačily pouze tři pokusy IUI.

Žili jsme spokojeně. Já se v roce 2017 vrátila do zaměstnání, které mě moc baví a naplňuje. A ani ve snu by mě nenapadlo mít další miminko. I když manžel si třetí přál a tajně doufal, že se nám zadaří. A zadařilo. Po pěti letech nechráněného pravidelného pohlavního styku jsem otěhotněla. Od porodu druhé dcery jsem měla pravidelný cyklus jak hodinky. Takže když jsem byla 35. DC udělala jsem si TT. Dvě čárky tam byly ihned.

Byli jsme oba v šoku, že se nám zadařilo, když naše těla stárnou, a ještě k tomu přirozeně.

Byli jsme šťastni, stále se na sebe usmívali a začali plánovat, jak to bude krásné mít velkou rodinku. Jak pořídíme větší rodinné auto a přistavíme další pokojíček, ať hezky má každé z dětí své soukromí.

Hned v pondělí jsem šla na gynekologii. Nabrali mi HCG, které bylo vysoké 9 818,8. Na UTZ v děloze ale vůbec žádná známka gestačního váčku. To jsem byla 39. DC. Říkala jsem si, že to nic, je prostě brzy něco vidět. A objednala se na další UTZ už ke svému gynekologovi a to na 1.8.

To jsem ještě netušila, že se jí už nedočkám. V úterý večer mě začalo bolet v bodbřišku. Říkala jsem si „Klid, matko. Jsi přeci těhotná po třetí, roztahuje se ti děloha, klid“. Podařilo se mi bolest zaspat. Ve středu ráno jsem šla jako každý jiný den do práce. Během pracovní doby mě bolesti v pravém podbřišku opět přepadly. Pracuji ve zdravotnictví, k práci s pacienty potřebuji sílu, tak jsem se uklidňovala, že je to tím a že se budu muset začít šetřit. V ten den odpoledne v 16 hod. se bolesti opět dostavily, byly silnější a neustupovaly. Trvaly až do rána. Manžel mě chtěl odvézt na pohotovost. Ale já věděla, že u nás na gynekologii se maluje. Řekla jsem mu, že hned ráno na gynekologii zajdu. Ať v klidu spí. Vydržela jsem do rána. Celou noc jsem nespala. Na netu jsem hledala, co to může znamenat. Dočetla jsem se o mimoděložním těhotenství. Což na mě přesně pasovalo. Říkala jsem si „Ne! To nebude můj případ.“

Ráno jsem byla smířena s tím, že skutečně asi bude. Jelikož v děloze náznak těhotenství je při HCG nad 1 000 a mé HCG bylo o tři dny dříve bez mála 10 000.

Hned ráno jsem šla na gynekologii a prosila sestřičku o kontrolní UTZ, že se bojím mimoděložního těhotenství a že mě bříško dost bolí. I přesto, že se známe, řekla „Přijď v 9:15.“

Do té doby jsem ve své ambulanci trpěla bolestí. Naštěstí pacienti v to ráno chodili minimálně, a tak jsem odpočívala a polehávala.

Bolesti se stupňovaly. V 8:50 přišla krutá bolest. V břiše jsem cítila nezvyklé teplo a silnou bolest v celém břiše a v zádech po pravé straně. Vykřikla jsem na kolegyni „Lucinko, prosím, doprovoď mě na gynekologii, já tam sama už nedojdu.“ Měla jsem černo před očima, omdlévala jsem a nevnímala nic kolem sebe. Na gynekologii měli obsazeno, tak jsem si musela lehnout vedle na kardiologii, stát ani sedět už nešlo. Bylo mi jasné, co se děje, co mě čeká.

Ale že budu za pár minut bojovat o život jsem netušila.

Jak jsem vylezla na kozu, netuším, jak mě kolegyně vysvlékly, také ne. Ale vybavuji si neskutečně bolestivé vyšetření. A od té chvíle budu mít z gynekologické prohlídky strach snad už věčně.

Prosila jsem paní doktorku, ať už vyšetření ukončí, že to neskutečně bolí. Volala okamžitě na sál, ať vše přichystají, že vnitřně masivně krvácím. A že jsem zaměstnanec nemocnice. Pak už to byl šrumec, i přesto, že oddělení měli rozmalované, kmitali kolem mně všichni jak fretky. Tlakově jsem se držela 70/40, kvůli tomu mi zkolabovaly žíly. Potřebovali co nejrychleji napíchnout dvě kanyly. Jednu na roztoky, druhou na transfuzi.

Kladli mi spoustu otázek. Bylo mi zle, ale vše jsem tak nějak vnímala a snažila se spolupracovat. Souhlasy jsem také z posledních sil podepsala. Při vyřknutí mých diagnóz anesteziolog vykřikl „Do háje kardiačka, jedeme na sál bez vyšetřeni to nestíháme.“ Mně bylo už úplně všechno jedno. I to, když mi prim. Jakub Mach (zlatý člověk) říkal, že mi musí říznout celé bříško, tzv. laparatomii, že laparoskopicky to už nelze. Že přijdu určite o vejcovod a že mi musí dát krevní transfuze. Že jsem v ohrožení života, že to je akutní operace břicha s masivním krvácením dovnitř. Víc už si nepamatuji.

Po probuzení mi primář říkal, že to u mě nebylo ani za pět min dvanáct. Že to bylo buď, a nebo. Přiznal se, že to pro ně bylo velice stresující. Jsem mu a nejen jemu moc vděčná za mou záchranu života. Budu se na celý svět dívat jinýma očima než doposud!

Holky, snažilky. Hlídejte se od začátku těhotenství. Nic nepodceňujte, zvlášť když budete mít příznaky, jako jsem měla já. Vydupejte si včasný UTZ, i kdyby jste měly být za hysterické matky.

Nevyplatí se nic riskovat. Ta bolest je neskutečná.

Já jsem měla štěstí. Žiju. Ale mohlo to dopadnout i jinak…

Váš příspěvek
zuzikka
Ukecaná baba ;) 1479 příspěvků 09.08.19 07:32

Fuj, úplně mě z toho mrazí. 8o Prožívala jsem to s tebou do posledního řádku. Hlavně, že žiješ :hug:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 09.08.19 07:40

V kterém TT ti to prasklo? Mně to prasklo v 8+3, bolest neskutečná, když to prasklo, ale po 3 hodinách už to bolelo méně. Druhý den jsem šla k doktorovi a nebolelo mě nic. Všichni na mě koukali, jwstli jsem normální a pořád mi říkali, že jsem v ohrožení života, což bylo dost bizarní, protože až na lehké krvácení, jak při MS, se nic nedělo. Furt jsem si říkala:”Tak si ze mě dělají čurinu, mě chtějí rozveselit, takhle si nepředstavuju ohrožení života.” Vyšetřovali mě kvůli tomu, že to nebolelo, asi 4 lékáři.
Nakonec mi nikdo nic neřekl, ale asi se to nějakým směrem uvolnilo a tím, jak jsem krvácela, to tolik neteklo do břicha :think:
A s tou známou sestrou. Mně to GEU zanedbala tchýně… kolikrat jsou ti známí spíš nevýhodou, nemají tendenci to tolik řešit, jelikož ze známosti to přece počká… no nepočkalo :think: Diky všem lékařům na Bulovce. Otěhotněla jsem mesic po teto události. A předtím to rok nešlo. Zřejmě mi to tam všechno pročistili a tradá :lol:

Adenka84
Závislačka 3989 příspěvků 09.08.19 07:48

Anonymni - Byla jsem presne na den 8+0. Me bricho bolelo pekelne. Bolelo me cele a boleli i mi i zada. Zvedal se mi zaludek. Zkolabovala jsem a vubec se uz nepostavila na nohy. Z ambulance me vezli na sal na lezaku. Uz jsem nemohla ani sedet. Ja krvacela jen do bricha ne ven.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 09.08.19 07:53

@Adenka84 Taky si myslím, že to bylo tím, že u mě to odtékalo ven. :think: Jinak je to prý ukrutná bolest. :think: To jsem naštěstí nezazila. Já pak měla zážitek až po operaci. Kdy mi pustili v břiše nějaké odsávání, no mám za sebou císaře, ale to byla silena bolest. Ale tak silena, ze jsem tam rvala, jak magor at to okamžitě vypnou. Nechapu proc to tak bolelo. :nevim: pak uz jsem je nenechala to zapnout. Kazdy mi rikal, ze to je neprijemne, ale da se to vydrzet. Ja nejsem bolestinek, ale to bylo šílený. Mela jsem pocit, ze mi to trhá nějakou vnitřnost ven :lol: Zažila jsi to?

Adenka84
Závislačka 3989 příspěvků 09.08.19 08:02

Anonymni.. ne to co popisujes jsem nezazila..
Nebyli to dreny? Asi ano. Ty jsem mela nekolikrat. Ty pri vytahovani neprijemne jsou.
Ja jsem co se tyce hojeni plechovi clovek. Tohle byla ma dvanacta CA. Sesta operace bricha.
Hojim se dobre. Vcera to bylo 14 dni od operace a hned jsem si s manzelem lizly nechraneny pohlavni styk. Ta psychika je desna. Fyzicky jsem ok, psychicky jsem vyrizena. Dnes odjizdime na dovolenou k mori, tak pevne doufam, ze me to po psychicke strance pomuze. Lekari me odjezd schvalili..
Tajne doufam, ze otehotnim jako ty take brzy..

Jsem diky tomu tak moc prazdna.

Mishka85
Ukecaná baba ;) 1535 příspěvků 09.08.19 08:40

U mě Geu zanedbal lekar, byla jsem u něj opakovane kvůli bolestem a nebral je v uvahu, i když v deloze nic neviděl… moje současná osetrujici lekarka to nechape, jak to mohl nechat jet tak být. Kamarádka lékařka, které jsem se s bolestmi svěřila me hned poslala na pohotovost a to uz jsem měla rozlitou krev v dutine brisni, ven krev nesla. Oprace naštěstí proběhla laparoskopicky. Dnes je to dva roky a jsem v 32tt. Jsem šťastná, ze se i pres GEU povedlo znova.

Petullka82
Ukecaná baba ;) 1971 příspěvků 09.08.19 10:07

Moc mě mrzí, co tě potkalo :,(
Jsi zlatíčko a už bude jen dobře. Měla jsi tu ještě být, není náhoda, že tě zachránili. Musíme žít s tím, co máme a naplno! Držím ti pěsti :srdce:

Aniga
Ukecaná baba ;) 1168 příspěvků 09.08.19 11:49

Z Tvého deníčku mi úplně mrazí… taky mám dcerku z IVF a nyní čekáme druhou. Z těhotenství mám veliký respekt a doufám, že porod proběhne v pořádku. Budu rodit zase v té nemocnici, kterou popisuješ. Já jsem se s panem primářem setkala jen okrajově, ale působí na mne úžasným dojmem, jak po stránce profesní, tak i jako člověk.
Drž se a raduj ze svých zdravých princezen :srdce:

Příspěvek upraven 09.08.19 v 11:50

Adenka84
Závislačka 3989 příspěvků 09.08.19 11:56

@Petullka82 dekuji ti moc

Adenka84
Závislačka 3989 příspěvků 09.08.19 12:03

@Aniga drzim ti palce..
Je tak to budes rodit v nemocnici kde pracuji. Gynekologii mame vybornou. Prim Mach je spicka ve svem oboru i jeho zastupce muj gynekolog je vytecny. Starala se o me behem hospitalizace pani doktorka, ktera byla tez moc mila a vstricna. To same pani doktorka co byla v ten den kdy se me to stalo dole v ambulanci. Jsou u nas nove, ani jsem je jeste neznala. Vsichni jsou tam mily, ochotny.. a to nepisu jen proto, ze me znaji a ze v nemocnici pracuji.. zkratka to tak je a diky Bohu za to…
Urcite tu budes spokojena.

lucije28
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 09.08.19 14:22

No, tak já takovou zkušenost mám také bohužel za sebou :,(. Šla jsem na gynekologii 30.DC a TT jasně pozitivní, protože jsem začala jasně krvácet (měli mne tam za hysterku, ale protože jsem byla 4. měsíc po zamlklém těhotenství, tak to nedávali tolik znát), mudr. v děloze nic neviděl, odebrali mi HCG, které nestoupalo jak mělo, ale první hodnota byla přes 3000 jednotek. Pogratulovali mi k těhotenství, ale řekli, ať si dojdu už ke své mudr (ta měla bohužel v den mých obtíží dovolenou). Další kontroly už jsem se nedočkala. Večer se mi udělalo zle, ukrutná bolest břicha, na zvracení mi bylo, maličko jsem zakrvácela i z dělohy. Čekala jsem na manžela, až se vrátí z práce a to mi b bylo už sakra ouvej. Ihned po příjezdu jsem jela na sál, tak během 15 minut. Taky transfuze, boj o život, ale naštěstí to šlo laparoskopicky. Holky, nedejte se, když se vám něco nezdá, je to váš život. Mne to prasklo v cca 6. týdnu.
Já mám doma dceru a bohužel vyšší věk, tak moc času nemám :pocitac: :pocitac:

Příspěvek upraven 09.08.19 v 14:24

Ufinka87
Zasloužilá kecalka 657 příspěvků 09.08.19 18:14

Soucitim s tebou… Hlavně že to dopadlo dobře. Mě mimo prasklo v 6+0…kupodivu jsem už ležela na gyn. Hcg moc nestoupalo.. Nechali si mě tam kvůli bolestem a pozitivnímu tt. Na utz nic nevidět.. Tak na revizi… Sv8jela jsem se bolesti a chtěla něco od bolesti.. Prý po revizi mě nemá co bolet.. No nakonec jsemse vyvrátila ve sprše. A pak to už byl hukot.. Během 15 minut jsem byla na sále… Mám za sebbou SP a teď geu… Mimčo nemáme.. Kdovi jak to půjde… No tobě držím palce třeba to ještě vyjde..

belladonna
Závislačka 3196 příspěvků 10.08.19 01:10

Hrozný. Vážně hrozná představa. Ještěže to dopadlo takto, ty si můžeš užívat holčiček a holčičky maminky. :srdce: 8

Markéta80
Hvězda diskuse 45877 příspěvků 11.08.19 16:35

8o, ale divím se že neřešili tak vysoké HCG a nic v děloze :think: To měli řešit ihned ten den, navíc takový tt tam už by muselo být vše vidět :? Tak odpočívej :*

Adenka84
Závislačka 3989 příspěvků 15.08.19 08:47

@Markéta80 ahoj Market.. ano Dr co jsem u nej byla poprve to podcenil..jen mlcel nic mi nevysvetlil, nenaznacil.. HCG byli vysoke doufala jsem, ze vse bude ok a objednala se ke svemu gynekologovi za tri dny bylo vse jinak…

Vložit nový komentář