Moje první laparoskopie (1)

S manželem se snažíme teď už 2,5 roku o miminko a před měsícem mi díky laparoakopii zjistili, kde je chyba a proč se nám nedaří.

Moje první laparoskopie (1)

Poprvé jsem šla ke své doktorce s problémem otěhotnět po roce neúspěšného snažení o miminko. Naprosto jsem jí tehdy důvěřovala a doufala jsem, že nám pomůže. Manželovi vypsala žádanku na spermiogram a ještě tentýž měsíc nás objednali. Po vyšetření jsme zjistili, že partner je naprosto v pořádku, dokonce ho sestřička vyzvala k darování.

Cítila jsem se trochu trapně a nakonec jsem se doma i rozbrečela, že je chyba ve mně.
Ke své doktorce jsem běžela s výsledkem co nejdříve a už v tu chvíli jsem se zmínila, že mě bolí hodně vaječník a že jsem měla opravdu šílenou menstruaci. Vyšetřila mě a řekla, že je všechno v pořádku. Doporučila mi vitamíny na početí a na kontrolu za 3 měsíce. Poctivě jsme se snažili a já brala doporučené vitamíny. Měla jsem hodně bolestivou menstruaci a celkem výraznou a bolavou ovulaci. To jsem jí samozřejmě opět všechno řekla. Tehdy mi zjistila, že mám nějakou infekcí a bylo třeba léčit čípky.

Když jsem šla po půlroce od vyšetření partnera k doktorce hlavně s tím, že mám opravdu velké bolesti i při pohlavním styku, a tak nemůžu otěhotnět, protože ani chuť na sex už pořádně nemám, poprvé se zmínila o laparoskopii. Taky mi navrhla antikoncepci, což bylo docela nelogické vzhledem k tomu, že jsme se snažili o miminko a navíc mi navrhla další vitamíny na tři měsíce s tím, že pokud už opravdu neotěhotním, pošle mě na průchodnost vejcovovu, a protože mám bolesti, tak laparoskopicky. No jenže mně přišlo, že z těch vitamínů je mi hůř a mám horší menstruaci.

Během té doby jsem v práci odpadla a skončila na kapačce, protože jsem hodně krvácela. Další cyklus jsem skončila na pohotovosti s šílenými bolestmi. A podle mojí doktorky bylo opět všechno v pořádku a neuvěříte, ale opět mi doporučila další vitamíny – tyhle jsou prý ty nejlepší (taky nejdražší, balení stálo kolem 1 200 Kč) a mám to zkusit ještě na 3 měsíce a určitě už otěhotním. Nic jsem ji na to ani neřekla a hned venku jsem vyhodila letáček s tím, že už žádné blbé vitamíny nechci. Chtěla jsem hlavně vyřešit bolesti, které mi znepříjemňovaly život.

Všechno vyvrcholilo, když jsem měla menstruaci a skoro celý den jsem seděla na WC a brečela bolestí, protože jsem se nemohla vyprázdnit. Neskutečné bolesti a pamatuji si, jak jsem řekla, že dítě nechci, protože asi nezvládnu rodit.

V tu chvíli jsem začala, ač nerada, ale jinou možnost jsem neměla, googlit, co by to mohlo být. Byla jsem si naprosto jistá, že je něco v mém těle špatně. A dopátrala jsem se, že by to mohla být endometrioza. Jistě, když jsem se zmínila o podezření na tuto nemoc, moje „úžasná“ doktorka řekla, že to je vyloučené. Dál jsem nechtěla slyšet a požádala jsem ji o žádanku na laparoakopii. Byla jsem rozhodnutá, že si najdu jinou doktorku, a v nemocnici, kde jsem byla na zákroku, mě o tom přesvědčili.

Na konzultaci a domluvení termínu zákroku jsem narazila na neskutečně úžasného doktora. Seděla jsem tam asi hodinu a probírali jsme úplně všechno ohledně operace, těhotenství a možných komplikací a podobně. Vyšetřil mě a dokonce mi řekl, že mám těsně před ovulaci, vypočítal, kdy by mohla být a na jaké straně bude. Úžasné, tohle mi moje doktorka nikdy neřekla, dokonce se pan doktor divil, že mi neudělala hormonální profil. Navíc potvrdil, že je možné, že tam endometrioza bude, ale ať se nebojím. Vysvětlil mi úplně celou operaci i to, co mě čeká potom.

Po tomhle jsem byla už definitivně rozhodnutá změnit doktorku a přejít rovnou k tomuhle doktorovi.

Laparoskopie mi proběhla celkem v klidu, naštěstí jsem měla úžasné sestřičky a doktor, který mě operoval, byl naprosto skvělý. Věřila jsem mu a ani jsem se nebála. Ještě večer po zákroku za mnou přišel a potvrdil, čeho jsem se bála. Odstranil mi srůsty endometriozy v podbřišnici a řekl, ať se začneme co nejdříve snažit o miminko, a když to nepůjde, tak umělé oplodnění. Uklidnil mě, že jsem mladá (bude mi 23) a určitě se povede…

Pokračování bude v dalším mém deníčku…

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1000
7.9.20 04:14

Tak to bude na lepší a lepší cestě! Jakmile se věci kolem snažení dají do pohybu, člověk sám trochu zpomalí a vidí vše z jiného úhlu. Doktorka podle mě chybovala. Měla tě hned poslat do reprodukčního centra, kde by tě více vyšetřili. K vitamínům se raději nevyjadřuji. Je fajn, že jsi dala na vlastní intuici. Třeba se teď po operaci konečně zadaří! :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit