Moje první laparoskopie: pokračování mého příběhu

Pokračování mého deníčku MOJE PRVNÍ LAPAROSKOPIE kde jsem popsala, jak mi zjistili příčinu mojí neplodnosti...

Moje první laparoskopie: pokračování mého příběhu

Na druhý den po laparoskopii mě pustili domů a mě čekalo čtrnáctidenní odpočívání.

Po týdnu jsem musela jít ke své doktorce na vytahování stehů. Nejdříve jsem šla k sestřičce, kde si odškrtla mé jméno ze seznamu objednaných. Nachystala kartu pro paní doktorku a zmínila, že neví zda mě bude prohlížet, nebo vytáhne jenom stehy, takže za jednorázové zrcátko zaplatím poplatek až potom. To mě docela zaskočilo, protože jsem čekala, že mě po operaci zkontroluje. Ale co jsem čekala, že?

V kabince jsem čekala připravená na vyzváni paní doktorky a dveře kabinky jsem měla pootevřené. Čekala jsem v kabince přesně 13 minut a slyšela paní doktorku, jak telefonuje údajně s nějakou známou a popisuje jí, jakou měla dovolenou. Docela mě to štvalo, protože mi následně jen vyndala stehy a řekla, že mě nevyšetří z důvodu, že nestíhá a má další objednané pacienty. Docela naštvaně jsem odešla a musela jsem se objednat na termín za 14 dnů.

Vzhledem k tomu, že mi diagnostikovali endometriózu, začala jsem pít bylinkový čaj a objednala jsem si i drmek. No a asi nikdy jsem se netěšila na menstruaci jako teď. Protože jsem věřila, že teď po operací mám šanci otěhotnět. Těsně před očekávanou menstruací jsem měla naplánovanou tu kontrolu u doktorky a vůbec jsem se netěšila. Ale věděla jsem, že je to naposled, koukala jsem už po jiných doktorech.

Paní doktorka si mě zavolala a ptala se mě, jak jsem dopadla. Sestřička ji už předala zprávu z nemocnice, tak jsem očekávala, že mi k tomu něco řekne ona, ale neřekla. Nicméně jsem se dozvěděla, že endometrióza je neléčitelný problém, a že s velkou pravděpodobnosti nikdy neotěhotním. Takže jsem zůstala celkem v šoku, ani ne proto co řekla, ale jak úplně klidně to řekla, jakoby to bylo úplně normální slyšet tohle ve 22 letech. Hned jsem na svou obranu řekla, že v nemocnici mi doporučili otěhotnět co nejdříve, tak to možné asi je. A navíc mi to právě odstranili. Její povzdech a neochotu si vybavuji pokaždé, když si na to vzpomenu. Řekla mi, že endometrióza se nikdy nevyoperuje úplně, a že navrhuje hormonální léčbu alespoň na 3 měsíce. To jsem hned odmítla, trvala jsem na svém, že to prostě chci zkusit hned a když to nepůjde, klidně nasadím hormonální léky. Jenomže ona jinou možnost neviděla a prostě řekla, že to tak bude nejlepší a po 3 měsících můžu otěhotnět. Aha, už to najednou je možné…

Opět jsem odešla naštvaná a ještě k tomu s receptem na něco, co jsem nechtěla. Dokonce mi neřekla ani jak mám léky užívat. To mi vysvětlili až v lékárně.

No, takže moje těhotenství jsem odložila o 3 měsíce a začala užívat Tubanis. Téměř od začátku mi to nesedlo. Nemohla jsem v noci spát a přes den jsem usínala, měla jsem obrovské návaly horka a udělalo se mi akné po celém obličeji. A to nemluvím o svých náladách. Po měsíci a pár dnech jsem to vzdala a léky vysadila. Rozhodla jsem se, že zkusím změnit stravování, budu pít bylinky a na hormony kašlu.

Menstruace přišla tři dny po vysazení a měla jsem hroznou radost. Byla bez bolesti a vlastně jsem o ni ani nevěděla. Začala jsem si měřit bazální teplotu a dokonce jsem se dočkala ovulace. Samozřejmě jsme se o miminko pokusili, ale bohužel to tentokrát nevyšlo. Nicméně cítím se plná naděje a dokonce mám už nového doktora, ke kterému jdu za pár dní.

Endometrioza je nepříjemné onemocnění, ale pozitivní myšlení je polovina úspěchu.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
5518
14.10.20 14:02

Trvat si na svém vypadá trochu jinak, než že si necháš napsat prášky, které nechceš a dokonce si je vyzvedneš a začneš užívat. Ke změně dr gratuluji, a věřím v nadějné pokračování :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit