Moje základka a sport

O životě

Deníček k článku „Tělocvik děti nebaví...“ aneb – jak jsem cvičil za totáče.

Za sebe mohu napsat, jak vypadal tělocvik za nás.
Předesílám ale, že základka, kam jsem chodil, byla velmi dobře vybavená. Měli jsme klasickou velkou tělocvičnu (šplhací tyče, košíky na košíkovou, kruhy a hrazdy + malý „sklad“, kde byly míče, medicimbaly, bedny, kozy a můstky, sítě, dvě branky na házenou, žíněnky a při spartakiádě i spartakiádní náčiní – my měli stavebnicové tyče, no a tak…), a druhý byl bazén 25 m dlouhý a k němu rozměrově asi stejný prostor – gymnastický sál (ribstole plus lavice s háky, hrazdy, kruhy, kladina, můstek, hole a samozřejmě žíněnky), plus venku volejbalové hřiště. Navíc šatny, předělené plechovou přepážkou na nožičkách na dvě části. Pánové – kdo z nás to má? To je podle mě chyba č. 1: Školy nejsou takhle vybavené, nebo jen výjimečně.

Byly dva tělocviky týdně. Na střídačku šly holky na sál+bazén a kluci do tělocvičny a druhá vyučovací hodina byla obráceně. K tomu nám škola zorganizovala sportovky – něco jako dnes organizuje Sportka – Olympijský pětiboj. My měli každé dva měsíce 1× týdně jiný sport na specializovaném sportovišti (tedy 8× – no někdy to nevyšlo). Jednou třeba lehkou atletiku, jednou judo, pak lukostřelbu, badminton, cyklistiku a podobně, já zůstal u tenisu. :jazyk:

Mimoto pořádala škola odpoledne 2× týdně dobrovolné kroužky házené a basketbalu. Ve výuce učitelé věnovali celkem dost času vysvětlení pravidel jednotlivých sportů (teď myslím ty hodiny ve škole) a pak samosebou jejich praktickému provozování. Byl to tedy volejbal, házená a košíková, jednotlivé plavecké styly a cvičení ve vodě. Nejméně oblíbený byl gymnasťák, kde jsme převážně posilovali (kluci) – holky měly kladinu a gymnastické nářadí, ale třeba na vyhození kuželů tedy ten gymnastický sál moc vysoký nebyl – jako normální třída.

Odpoledne bylo venkovní školní hřiště volně přístupné. Sice oficiálně pro žáky základky, ale když jste si tam přivedli kamaráda „z ulice“, nikdo ho nevyháněl. Přímý dozor nebyl, jen namátkově zašel školník, ale hlavně kvůli pořádku. Hřiště bylo při slušném počasí pořád obsazené. U něj byl ještě prašný plácek, kde se hrál fotbal.

Na průmyslovce, kam jsem chodil, to bylo citelně horší. Tělocvična jen jedna, venkovní hřiště za moc nestálo. Byl jsem rád, že mám svůj tenis a hlavně – chatu. Osude, díky za ní! Ale to je jiná kapitola.

Váš příspěvek
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.02.19 06:41

Také jsem za totáče cvičila. ;) Já absolutní antitalent na tělocvik měla vždy štěstí na učitele, kteří to „žrali“. Takže si dovedete představit, co pro mě školní tělocvik znamenal. ;) Náš učitel trénoval atletiku, takže běžecká abeceda, patnáctistovka, dvanáctiminutovka, skok do výšky, organizoval i závody, kterých se účastnili všichni výborní sportovci široko daleko a u nás tam musel jít každý, i když mu to vůbec nešlo. ;) Na tyč vyšplhal za dobu působení každý, přes to nejel vlak. ;) Kotouly, kladina, skok přes kozu, výmyky na hrazdě … Hrál se basket, vybíjená, volejbal. Výjimkou nebyly ani trojky z tělocviku, když člověk neplnil limity. Když se z nějakého důvodu nemohlo do tělocvičny, to byla opravdu výjimka, tak byla teorie. Na střední ve větším městě jsme chodili potom na stadion, to byly 3 hodiny týdně TV, tam jsme chodili na stadion (dvohodinovka, přece jenom chvíli trvalo než tam ze školy člověk došel)- tam na oválu atletika, basket, basetball (to byl zážitek ;), člověk ani neuměl držet pálku, natož se trefit). Když jsme měli jednu hodinu, tak jsme byli ve školní tělocvičně. Za trest jsme chodili běhat kolem vodní nádrže do přírody, což všichni nesnášeli. Mně to bavilo ze všeho nejvíc, byla jsem zvyklá ze ZŠ. ;) Limity jsem ovšem moc neplnila, takže mě ta trojka z TV několikrát neminula. Takže pro mě, když se řekne tělocvik, tak se mně vstávají vlasy hrůzou na hlavě. :mrgreen: A dodnes špatně hledám motivaci k pohybu. Už jsem si ale našla pár věcí, které mě baví.

kruel
Kecalka 460 příspěvků 27.02.19 08:20

Tak to já mám naprosto opačnou zklušenost s tělocvikem na základce. První část hodiny jsme pořád cvičili nástup do řady, čelem vzad a vpravo vbok…atd. Pak sme donekonečna hráli jen volejbal nebo vybíjenou :roll: Málokdy bylo něco mezi tím. Učitelka si sedla a my museli hrát, bylo to utrpení po tisícáté osmé. Nakonec sme musely běžet deset koleček v tělocvičně a tím to hasno. Konec hodiny.
Díky základce jsem si vypěstovala pěkný odpor k míčovým hrám, hlavně k volejbalu :?

Bábrdl
Generální žvanilka 23876 příspěvků 27.02.19 09:40

U nás byl tělocvik následující. Ve třídě bylo pár šikovných zdatných dětí, které tělocvikářka protěžovala, neustále v nich utvrzovala dojem, jak jsou výjimečné. Pak skupina obézních a nešikovných , které učitelka vyloženě šikanovala a těšila se na to, že se jim vysměje. No a skupina nás průměrných, která se klepala hrůzou, aby si někoho z nás učitelka nevybrala a nezařadila nás mezi nemehla.

Pamatuju si, jak maminka mojí spolužačky přímo z baráku jí sehnala osvobození, protože měla z TV psychosomatické potíže (bolesti břicha). A jak já jsem si říkala: proboha ne, když všechny nemehla odejdou, učitelka si vybere ty nejhorší z průměrné skupiny a to můžu být i já :mrgreen:

To se naštěstí nestalo, ale svou porci keců jsem si taky vyslechla. Hrůzu ze sportu jsem měla ještě roky. Odbourávala jsem ji pomalu, trochu se to zrychlilo, když jsem zjistila, že když instruktorovi platíš, není na tebe zlý a ještě ti poradí :mrgreen: A ani teď bych nešla hrát „volejbal“ nebo podobně, protože bych měla strach, že „bych to všem zkazila“. :mrgreen:

barrbucha
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.02.19 10:21

Cha chaaa já si vzpomněla na tělocvik na ZŠ, „třído dvojřad nastoupit“ bylo počítání " paní učitelko, hlásím, že dva žáci xxxx jména xxxx chybí, konec hlášení " a šlo se běhat, pár koleček po tělocvičně, pak jsme se rozestoupili a bylo klasické rozcvičování, po rozcvičení byla fáze posilovací, dřepy,lehsedy atd… A v druhé hodině buď byli míčové hry, nebo skok do výšky, popřípadě nějaká gymnastika lehčí úrovně. Podle počasí jsme chodili běhat na stadion a před začátkem prázdnin plavat na bázen. Týdně jsme měli TV 4 hodiny, většinou si pamatuji pondělí a středa, poslední dvě hodiny :mrgreen:

emari
Ukecaná baba ;) 1053 příspěvků 27.02.19 13:03

Jojo, za totáče to bylo super. My jsme se učili nastupovat, podávat hlášení, pochodovat, vlevo vbok a vpravo vbok. Všichni ve stejných trenýrkách, tričkách a jarmilkách. Kdo je neměl, nafasoval poznámku. V krásné staré tělocvičně, kterou od postavení Sokolem ve 20. letech nikdo neopravoval, takže měla shnilé parkety. Samozřejmě nějaký ten tělocvik taky proběhl, doprovázen náležitým pořváváním naší „soušky“, fakt radostná vzpomínka. Osude, díky že už je to za mnou. 8)

M_Vladim
Echt Kelišová 9129 příspěvků 27.02.19 13:53

K deníčku - ještě nějaká doplnění. Nástupy jsme tedy měli taky, ale v podstatě to bylo podobné zjištění docházky jako na jiné hodiny a psalo se do třídnice. Pokud jde o cvičební úbory, tak nás na prvním stupni trička a trenýrky neminuly.
Na druhém stupni jsme si každá třída pořídila vlastní dres. Tedy vlastně většinou jen tričko a k tomu číslo. ;) K tomu ještě přibyla spartakiáda, takže… i ta klasika.
Spartakiáda se pak secvičovala podle volných hodin v tělocvičně. Až tak populární ze začátku tedy nebyla, zejména proto, že nahrazovala míčové hry. Ale jak jsme se probojovali víš, tak chuť rostla a skončili jsme na Strahově - ovšem beze mě. :(
Mrzelo mě to, protože jsem měl i skrytý soukromý motiv, ale to sem nepatří.
Ještě bych dodal, že jsem nikdy nevypadal jako sportovní typ, spíš jako antitalent a některé cviky jsem prostě nedal… tedy… vzpomínám s pobavením na trampolínu na sportovkách. :P Jsem si nacvičil jednoduché salto a předvedl. Akorát, že se mi motala hlava. Cvičitelka na mě vyjela, že to nemůžu a už vůbec ne bez asistence. Tak mi pak asistovala a padali jsme na ústa oba. Od té doby jsem salto neskočil. :oops: :P Od těch, co mě neznali jsem vyslechnul dost posměchu i nadávek, ale od tělocvikáře to tak nebylo. Přesto, anebo proto :), jsem tělocvik celkem v oblibě měl - byť samosebou ne vždy. Nicméně, zmínil jsem tenis a i chatu a tam jsme se s kamarády vyblbli… a velmi často to byly tělesné aktivity, tedy hlavně badminton, pinpong, tenis, fotbal a volejbal. A v létě voda, tedy nafukovací kajaky, plavání a potápění na nádech. Nechci se až tak chlubit, ale v Hříměždicích ke zvonu jsem to s ploutvema na nádech dal, stejně jako puk odkudkoliv z bazénu bez výstroje. :P
Teď mě napadá, jestli bych neměl mít místo Golema Česílka … :P
:think: No a taky aktivity, o kterých mi zpětně vím, že to byly semtam extra krávoviny. :mrgreen:
:mavam:

Příspěvek upraven 27.02.19 v 14:12

PenelopaW
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 4 inzeráty 27.02.19 14:44

Přiznávám se, že ani mne tělocvik ultra nebavil, ale to mluvím spíše o tom středoškolském (chodila jsem na 8mi leté gymnázium). Nebylo to ovšem dané sportovním vybavením, které bylo hodně bohaté, včetně možnosti chodit na velké venkovní hřiště s „běhacím“ okruhem, ale osobností „tělocvikářky“. V uvozovkách proto, že vyučující nebyla aprobovaná a TV učila zřejmě jen proto, že na ni zbyla. V jiných předmětech byla vcelku fajn, ale zrovna na tělocviku se projevovala její cholerická povaha, takže na ty nemotornější a slabší jen řvala, a to kolikrát velmi nevybíravě, což vnitřní motivaci žáků úplně nepodporovalo. Do toho jsme v podstatě celou primu a sekundu hráli jen vybíjenou, od kvarty pak výš jen volejbal. Sem tam možná jedna hodina gymnastiky nebo atletiky za pololetí, když bylo hezky, tam jsme si občas zahráli softball. V tercii jsme chytli jinou vyučující, která byla mírná sadistka, takže s tou se naopak jela hlavně gymnastika a nářadí, což by mi osobně nevadilo, protože gymnastika a atletika mi šly líp než míčové sporty, a protože nikdo ze spoluhráčů mne neosočoval, že jim to kazím a šlo jen o můj výkon, měla jsem z toho i radost, ale celohodinové skákání žabáků kolem tělocvičny odrovnalo i mne na několik týdnů…

Až v septimě a oktávě jsme dostali učitelku, která tělocvik vystudovala, a konečně mne to i začalo bavit. Konečně mi někdo vysvětlil, co při pohybu dělám špatně, jak dosáhnout kýženého výsledku, střídali jsme aktivity (včetně první „šestiminutovky“, o jejíž existenci jsme do té doby neměli ponětí a žili v blahé nevědomosti), žádný non stop volejbal pro vyvolené a neustálé řvaní, jak potřebuji k pohybu mozek v hlavě, a to nemluvím o normálním lidském přístupu, kdy konečně někdo vysledoval, že když neudělám stojku a válím se před ostatními, kteří se pošklebují, není takový problém poslat je na chvíli na chodbu, abych se poválela na žíněnce jen před tělocvikářkou, která mne ohodnotí, a pak ostatní přivolá :) . Ty poslední dva roky jsem pochopila, že tělocvik nemusí být jen ponížení, ale že to může být i fajn, ale přesto ve mně nechuť ke kolektivním sportům a míčovým hrám zůstala dodnes, neustále mám pocit vnitřního ponížení a toho, že jsem outsider, který je společnosti k ničemu, když se mu nepovede vzorné podání či smeč.

Za mne tedy neobliba tělocviku nutně nesouvisí s možnostmi sportovního vyžití, ale spíše s přístupem vyučujících, kteří jsou často zaměřeni jen na výkon, neumí pracovat s tím, že ne každého žáka baví fotbal / volejbal / vybíjená, takže nestřídají aktivity, aby si na své přišli všichni, a ještě razí přístup, který je tak často vysmíván v amerických filmech. Viz animák Strašpytlík, kde vysportovaný tělocvikář rozdělí děti do týmu sportovců a loserů s tím, že se bude hrát vybíjená. Prasátko nesměle zvedne ruku a ptá se, zda by si nejprve mohli zopakovat pravidla hry, a tělocvikář odpoví: „Prase je za 10 bodů!“ :)

Uživatel je onlinemalá_holka
Extra třída :D 12131 příspěvků 27.02.19 15:40

Chci další deníček o osudě s chatou :pankac: :pankac: :kytka: a vy jste měli ve skole i bazén? ty brďo 8o
a jinak na ZŠ skoro stejně vybavená tělosvična :palec: měli jsme krasnou, novou. po rekonstrukci. i se sprchama a novýma šatnama. na SŠ bída.

Příspěvek upraven 27.02.19 v 15:42

aiwwa
Nadpozemská drbna 25771 příspěvků 27.02.19 17:01

Moc fajn deníček. Za mě na základce děs, učitelka seděla na lavičce. Na střední stála v jedné ruce cigáro a v druhé stopky. Ale zas jsme měli bazén, to bylo fajn. A nejhorší disciplína na.ZŠ šplh a skok do dálky … :jazyk:

Alušáček
Závislačka 3722 příspěvků 27.02.19 17:02

Taky jsem zažila tělocvik za totáče na ZŠ, pamatuji si z toho modrý trenýrky a cvičky na prvním stupni,pak nekonečné hraní vybijene a později volejbalu. Což jsem asi jediná ze třídy úplně nesnášela a k hraní mičovych her mám celoživotní nechuť.

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34546 příspěvků 01.03.19 08:55

@barrbucha :mrgreen: Dvojřad nastoupit. Málem jsem zapomněla. A dnešnímu cvičení ZDAR! :roll: NO NAZDAR. Ale tenhle rituál se stále dodržuje, hlavně u kolektivních sportů, nějaký řád je potřeba. Jinde třeba končí hodinu úklonou, taky rituál k tréninku.

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34546 příspěvků 01.03.19 08:59

@Bábrdl Ty a ještě další tady psali o naprostém znechucení z těláku z důvodu urážek a ponižování. Nejhroznější na tom mi přijde to, že se to děje stále, i tam, kde děti do nějakého sportu přijdou z vlastní vůle a úplně nejhorší je to, že to prý má být motivační 8o 8o, aby se sebou něco dělali. :nevim: Teda osobně jsem se nesetkala s nikým, koho by takové jednání motivovalo, nehledě na to, že kdo toho talentu shůry k pohybu nedostal, tak tímto ho určitě nezíská. Fakt nevím, proč tolik lidí je takových trotlů, že nedokážou udělat z čehokoliv zábavu pro všechny a ty, u kterých ten talent a vůle je, tak vytáhnout nahoru. Njn, ale je to o lidech, no.

Bábrdl
Generální žvanilka 23876 příspěvků 01.03.19 11:16

@Tiger-lily Pochybuju, že tělocvikáři někoho uráží proto, že by si mysleli, že to někoho bude motivovat. Prostě mají často takovou povahu.

I když v diskuzi o tělesné výchově jedna tělocvikářka řekla, že základní škola má být i o překonávání nepříjemných věcí. Jen nevím, jestli to nutně musí být v tělocviku, kde je to extrémně kontraproduktivní.

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34546 příspěvků 04.03.19 11:00

@Bábrdl :mrgreen: To píšeš, skoro jako by učitel TV byla diagnoza. Ano, překonávání nepříjemných věcí je potřeba, ale že by se měly ty nepříjemné věci uměle vytvářet z něčeho, co by mělo být příjemné? To je nějaké nelogické. A mmch jsem se fakt setkala s tím, že někdo své šikanující chování odůvodnil tím, že má být motivační. :nevim:
Mmch zatím nevím přesně, odkud vane, nebo kdo se na čem zase hodlá přiživit, ale ty kecy o tom, že děti jsou líné a podpora sportu, se teď strašně řeší. Na druhou stranu třeba školy nepodporují ve svých programech třeba to, že by děti byly seznámeny s jinými sporty (krom lyžáku) s pomocí trenérů a instruktorů těchto sportů, ale mají to zajistit pouze učitelé. Jakože je jich a) málo b) nemají zkušenosti se všemi sporty. Proč opravdu nezprostředkují žákům náhled do jiných druhů cvičení, tak je odpověď, že to v takovém počtu nelze. A někde jsou zase učitelé tak shovívaví (třeba na SŠ) k těm obéznějším a línějším, že jim dají na výběr - bud tělocvična, nebo si běžte na kafe.
A moje osobní zkušenost s TV na základce - těšila jsem se, až bude pěkně a půjdeme ven běhat, nebo až jednou za uherák budeme dělat nějaké gymnastické disciplíny… ale většinou se v těláku hrála vybiša - jsem se koukala někam schovat, aby mě náhodou nějaká mašina netrefila, nebo abych si nepolámala nehtíky. :roll:

Bábrdl
Generální žvanilka 23876 příspěvků 04.03.19 11:37

@Tiger-lily Však to já nepochybuji, že to tak zdůvodňují. Určitě neřeknou, mel jsem blbej den, tak jsem si vylil zlost tady na buřtovi. :mrgreen: Jen si nemyslím, že věří, že to motivuje… Vědí, že ubližují…

Příspěvek upraven 04.03.19 v 11:39

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34546 příspěvků 04.03.19 13:27

@Bábrdl :mrgreen: No v konečném důsledku to vyjde na stejno, jestli to udělají buřtovi naschvál, nebo jsou to nějací psychouši a obsedanti. Já teda za pouhé náznaky takového chování lidi děsně z.ebu :andel: ona je spousta těch méně nadaných, kteří ale k pohybu mají kladný vztah, tak proč je v tom nepodpořit v rámci jejich možností? Kousek za hranicemi by si takový učitel už neškrtl. :nevim:

Bábrdl
Generální žvanilka 23876 příspěvků 04.03.19 17:40

@Tiger-lily Přesvědčuješ přesvědčenou :mrgreen: Přitom, když učitelka TV dělá bokem nějaké kurzy, najednou je z ní podporující, chápavá…

Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Rakovina prsu: Z pohledu manžela