Můj přirozený porod 2.díl

Moje těhotenství bylo vymodlené a předcházely mu tři bolestné roky a šest nezdarů IVF, až jsem na Vánoce 2019 zázrakem otěhotněla přirozeně. Asi jsem už měla plné zuby medicínského přístupu, a proto jsem si nepřála nic jiného než přirozený porod bez chemie s pomocí duly a manžela. Nakonec byl úplně jiný, než jsem čekala, ale neměnila bych. Toto je druhý a poslední díl vyprávění o mém porodu.

Můj přirozený porod 2.díl

Když mi chvilku před šestou navrhuje nová porodní asistentka, noční směna, že by bylo vhodné, kdybych se zkusila trochu projít, ať miminko sestoupí, dula je již na parkovišti.
Souhlasím, protože to moc bolí a udělám cokoliv, co tomu byť trochu pomůže dál a navíc mi po hodině ve vaně je až moc horko a trochu mdlo.

Najednou se něco mění, jiná bolest, potřeba tlačit, tak mě z vany rychle vytahují, suší a dávají na vyšetření na porodní postel a slyším: “Je to tady, rodíme maminko.” Volají zbytek lékařského týmu.
Nějak mi to nedochází a ptám se: “Kdy teda dostanu něco na tu bolest?” “Už nic nebude, rodíte, však si sáhněte,” směje se sestřička. Sahám dolů a opravdu už vylézala hlavička. Akorát přichází moje dula.

Jsem jak v Jiříkově vidění. Začínají chodit jiné, silnější vlny, které mě nutí tlačit. Jsem na zádech, jak si mě dali, dula se však ujímá vedení a já vím, že teď už bude všechno dobré. Ona ví, nemusím se bát nebo myslet. Ona je tady. Oddávám se jí, přebírá vedení porodu, jdu do dřepu, aby mi pomohla gravitace.
Nahřívá mi hráz, manželovi drtím ruku. Neprotestuje a zároveň se dívá jak to dole postupuje. Vždy, když se energie nahromadí, dám signál a tlačím, hezky do té teplé žínky, kterou dula drží a a zároveň mě oba s manželem podpírají.

Je to čisté, animální, čirá energie. Když jsem na vrcholu, řvu, jde to ze samého nitra. Čtvrt hlavy je venku, informace od manžela, že je vlasatá, vtípek z mé strany, že stačí dotlačit k uším a zbytek půjde sám…
Hlava venku, sbírám síly a ještě jednou velký záběr. Najednou mi podávají dítě! Moje! Já mám dítě? Přikládáme ho na tělo. Hýbe se. Je 18:47.

Pláče, ale je bílý. Nechává se ještě dotepat pupečník, ale nemůže se moc čekat. Manžel rychle stříhá. Dítě se jim hodně nezdá. Berou ho zkontrolovat, já nemohu, tak jde manžel s ním. Chvilku se čeká. Dula mi mezitím masíruje břicho. Krátká kontrakce a placenta je venku. Porod skončil.

Vracejí se, Jakub má 3 110 gramů (ranní odhad byl 2 800 gramů, ale podle babských rad to mělo být 3 120 gramů, což odpovídá skoro přesně). Beru si ho opět na sebe, dětská sestra ho chce odnést, ale nesouhlasíme, tak mu dává monitor na nožku kvůli saturaci. Ta postupně stoupá.

Přichází doktorka zkontrolovat mě a zašít. Hodně krvácím, dávají mi derivát oxytocinu na zavinutí dělohy, abych nemusela dostat transfuzi a přestala jsem krvácet.
Doktorka vidí malé poranění, které čtyřmi stehy zašije. Dula mi pomáhá s prvním přisátím Jakuba, ukazuje mi jak kojit a postupně nakojím ještě na boxu z obou prsou.

Nabízí mi večeři, kterou přenechávám manželovi. Chudák celý den se nestihl najíst a cestu do bufetu přerušil porod. Dvě hodiny jsou skoro pryč. Manžel se vysvléká do půl těla, sedá si do křesla a pokračuje v bondingu. Já jdu do sprchy.
Vracím se, beru si miminko a jedeme na můj pokoj. Všichni tři i s dulou. Na pokoji už čeká postel i pro manžela. Já jdu ještě o patro výš na šestinedělí, aby zkontroloval primář malého. Vše ok. Dostávám rychlou instruktáž a postýlku a vracíme se dolů. Ještě chvíli je s námi dula, ukazuje mi, jak se dává správně odkrknout, jak kojit v sedě a pak se loučí. Přijede zítra a v pátek pomoct mi se vším. Znovu vše ukázat.

Ještě tak hodinu dvě spícího syna chovám. Je dokonalý!!!
Dáváme ho do postýlky. Spí. Manžel usíná. A mně se nechce. Jsem unavená, ale dívat se na něj je lepší. Tisíckrát.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
16820
26.9.20 12:57

Super inspirace, taky bych to tak chtěla. :kytka: Hodně zdraví. :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
518
27.9.20 13:00

@P4ja Děkuji mic :kytka: Opravdu na porod i teď po měsíci vzpomínám ráda.

  • Zmínit
  • Nahlásit
249
27.9.20 15:16

Krásný porod :potlesk:
Gratuluji k chlapečkovi a přeji hlavně hodně zdraví :kytka:
Jen mne tedy zaujala jedna věta; jak se určuje hmotnost miminka podle babských rad? Ta jsem teda ještě neslyšela… :think: :D

  • Zmínit
  • Nahlásit
518
27.9.20 16:49

@jamik1416 Děkuji. K tomu měření- změří se obvod břicha a vynásobí se to délkou od stydké kosti ke konci dělohy. Výjde váha v gramech. Musí se to ale měřit až v 38/39.tt :palec:

Příspěvek upraven 27.09.20 v 16:50

  • Zmínit
  • Nahlásit
4419
30.9.20 22:07

Krásné. To s nespaním a pozorováním spícího miminka mám stejně, nejsilnější to bylo teď u třetího dítka. V jednu chvíli se vzbudil, dobu mi koukal přímo do očí s takovým s moudrým pohledem a pak zase spokojeně usnul

  • Zmínit
  • Nahlásit

Všechny deníčky uživatele