Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- O životě
- Anonymní
- 07.10.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem ale zůstala déle než obvykle. Dala jsem si pár skleniček, povídala si s kolegy a postupně jsem přestala řešit, kolik je hodin a jestli mě někdo vidí, jak se směju o něco hlasitěji, než je v práci zvykem.
Pak jsem zahlédla muže stojícího kousek ode mě. Stejná postava, podobná košile, stejné vlasy jako kolega, se kterým jsem se předtím celý večer bavila. Byla jsem přesvědčená, že je to on. Přišla jsem k němu zezadu, položila mu ruku na rameno a začala pokračovat v našem rozhovoru, jako kdybychom spolu mluvili celou dobu. Pronesla jsem něco ve stylu: „ Doufám, že jsi na mě nezapomněl.“ Jenže muž se otočil a ejhle. Byl to někdo úplně jiný.
Kolega, kterého jsem samozřejmě znala od vidění, ale do té doby jsme spolu prohodili asi tolik slov jako dva lidé ve výtahu. V tu chvíli jsem si přála zmizet. Nejraději bych se rozpustila v podlaze a nechala tam po sobě jen skleničku.
Místo toho pronesl: „To rozhodně ne, Vás bych si pamatoval“ a oba jsme se začali smát. A protože už nebylo co zachraňovat, začali jsme se bavit. Zjistila jsem, že je vlastně docela vtipný. On zase zjistil, že jsem prý mnohem méně upjatá, než si o mně v práci myslel.
Druhý den jsem se mu samozřejmě vyhýbala. Jenže on se mi nevyhýbal. Naopak. Začal se se mnou bavit v práci, chodil za mnou na kafe a nějak podezřele často se objevoval tam, kde jsem byla já. Já si říkala, že je to jen dozvuk toho večírku a že za pár dní to přejde. Nepřešlo.
Začali jsme spolu chodit na obědy, potom na kafe i mimo práci a nakonec na první rande. Celé to bylo trochu absurdní. Vlastně jsem ho vůbec neznala a nebýt mého večírkového omylu, možná bychom kolem sebe chodili další roky a maximálně se zdravili na chodbě.
Když jsme to později vyprávěli ostatním kolegům, samozřejmě se z toho stal nejlepší příběh firmy. Někteří tvrdili, že přesně takhle vypadá nábor nových zaměstnanců, jiní si ze mě dělali legraci, že bych si měla plést lidi častěji. A já jim dnes nemůžu úplně odporovat.
Protože za pár měsíců máme svatbu. Dodnes nechápu, jak jsem si ho mohla splést. Ale ještě víc nechápu, jak jsem bez něj mohla tak dlouho žít.
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 3533
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 2450
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1729
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1897
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1632
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3500
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2950
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4782
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 17067
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1213
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.