Na první dítě jsem byla příliš mladá, na druhé zase stará. Rozdíl je obrovský

Život umí někdy pobavit. Když jsem otěhotněla s Agátkou ve dvaceti, všichni se divili, že jsem strašně mladá. Klepali si na čelo, že si ničím mládí a budu otrokem mimina. Jenže paradoxně jsem to tenkrát zvládala krásně. O tom, že jsem těhotná, jsem skoro nevěděla. Jen mi rostlo břicho, jinak mi bylo skvěle. Žádné problémy jsem si nepřipouštěla. Jenže pak jsem otěhotněla o devatenáct let později. A to byl tedy masakr.

Na první dítě jsem byla příliš mladá, na druhé zase stará. Rozdíl je obrovský Na první dítě jsem byla příliš mladá, na druhé zase stará. Rozdíl je obrovský Zdroj: Canva

Nevím, jestli si to zpětně neidealizuji. Ale zkrátka s Agátou to bylo tak nějak všechno snadné. Nečetla jsem žádné informace na internetu, všechno jsem dělala tak nějak přirozeně. Něco mi poradila mamka, něco tchyně. Měla jsem Petra, moji velkou lásku, který byl o šest let starší. A dokázal nás celkem slušně finančně zabezpečit. Já zvládla dálkově dodělat alespoň bakaláře.

Pak už byla Agi větší a já konečně mohla dělat práci, která mě bavila. Ve volném čase jsme cestovali. A tak nějak jsme si s Petrem řekli, že vlastně další dítě už asi nechceme. Bylo nám fajn. Jenže člověk míní, život mění. Po pár letech Petr tragicky zahynul za volantem a já zůstala sama s puberťačkou. Jak byla zlatá jako dítě, v pubertě mi to dala docela sežrat.

Po dvou letech od Petrovy smrti jsem potkala Davida. Nejdřív to byl spíš kamarád, pak kamarád s výhodami, a nakonec jsme spolu, k nelibosti Agáty, začali žít. Děti jsme ani jeden neřešili. Agáta byla skoro dospělá, on měl dva kluky v pubertě.

Jenže jsem nakonec otěhotněla znovu. Dvě čárky na testu jsem našla dva dny před mými devětatřicátými narozeninami. Nakonec jsem byla ráda. Agáta už byla velká, kluci od přítele taky. Jenže když to dnes zpětně porovnám, ten rozdíl byl obrovský. Druhé těhotenství jsem protrpěla, abych nakonec porodila o šest týdnů dřív.

Malý Davídek je neuvěřitelně náročné dítě. Skoro nespí, pořád řešíme prdíky, špatně přibírá. A navíc moje mamka už není ve formě, aby mi pomohla jako dřív.

Takže kdybych měla říct, jestli je lepší mít dítě ve dvaceti, nebo skoro ve čtyřiceti, tak jednoznačně ve dvaceti.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
2.3.26 14:43

Každé těhotenství je jiné. Někdy to není o věku, ale o dítěti a okolnostech.

  • Upravit
Anonymní
2.3.26 14:43

.

Příspěvek upraven 02.03.26 v 14:44

  • Upravit
Anonymní
4.3.26 14:26

To sedí, taky mám srovnání, v mladí pohoda, nic nebolelo, všichni kolem mě plné energie na hlídání, žádný problém. Teď pravý opak, tělo mi to kolem čtyřicítky dává sežrat. Rodina zestárla a už se do hlídání nehrne, chtějí být samy a mít klid.

  • Upravit
Vložit nový komentář