Natržená pr*el

Upozornění: máteli slabý žaludek, nepokračujte ve čtení. Příběh se odehrál už před mnoha lety a popisuje kuriózní úraz.

*

Můj zadek byl vždycky můj mindrák. Byl větší než všechny ostatní části těla. Byl, je a vždycky bude. Ženská mentalita je krutě sebekritická. Pořád se vidíme tlustě. Jak jsem si mohla se šedesáti kily myslet, že mám tlustej zadek? Když se dneska dívám na fotky hubený studentky, nafackovala bych si za to. Krásná štíhlá holka bez celulitidy. Krásné křivky a hlavně! sakramentsky krásný zadek. Tvar obráceného srdíčka. Ten je dneska „in“. Celebrity by mi ho záviděly.

Do prdele vás pošle kdekdo. Kdekdo se taky kasá, že vám ji nakope. Už vám někdo nakopal prdel doopravdy? Mně ne. Zato jsem si ji natrhla. Doslova a do písmene.

Chystám se vařit guláš. Cibule je v chladu v podkroví. Lezu po žebříku, a co čert nechtěl, když už jsem nahoře, udělám (asi) blbý krok a padám dolů do patra.

Netuším, absolutně netuším, jak se mi to povedlo. Sedím zády opřená o stěnu, nohy narovnaný přede mnou. Chci se zvednout. Nejde to. Nechápu. Znovu se snažím zvednout. Nejde to. Něco mě drží. Sahám si na záda a na zadek. Dotknu se něčeho podivně mazlavýho a koukám na ruku. Vidím jasně červenou krev. Šok. Řvu jak tur. Zůstala jsem viset za prdel na stoletým pantu od dveří, který už tam dávno nejsou. Přesněji řečeno, za jednu půlku. Kdyby to bylo kousek vedle, bylo by hůř.

Ten pant je tak hluboko v kůži, že se nemůžu vyvlíknout. Hystericky řvu na Jakuba. Několikrát. Neslyší. Řeže dřevo na cirkulárce. Bojuju. Stále řvu. Znovu několikrát zkouším své štěstí a povede se. Nakonec se vyháknu. Otočím se na kolena a zvedám se na nohy.

S dírou v prdeli běžím… no, „běžím“ je silné slovo. S dírou v prdeli cupitám ven. Trochu ohnutá a držím se za půlku. Jakub zvedne hlavu od cirkulárky. Říkám, že jsem si roztrhla zadek a otočím se k němu zády. „Ježíši Kriste, jedem!“ zařve Jakub a zahazuje dřevo. Běží pro klíčky a startuje. Já si beru ručník kolem pasu a lehám si dozadu. Polévá mě horko, pak zase zima. Pořád se to střídá. Jak cestou autem, tak v čekárně.

Na pohotovosti je dostatek volných míst, a tak si můžu lehnout přes židle na bok. Jdu na řadu asi za dvacet minut. Podávám sestřičce doklady. Ptá se mě, s čím tam jsem. „No, víte… já vám to radši ukážu,“ otočím se k ní zády a sundám ručník. „Ježíši Marja ženská, co jste dělala!?“ zhrozí se sestřička nad rozšklebenou ránou. „Spadla jsem z podkroví…“ Na víc se nezmůžu.

Lehám si na lůžko a čekám na chirurga. Doktor přichází a něco mi dělá se zadkem. Nevidím tam. Cítím tupou bolest, a tak se ozvu: „Trochu mě to teď bolí.“ „Musím zjistit, jak je to hluboký.“

Aha, tak takhle to bolí, když se vám někdo šťourá v neumrtvené ráně. Zase tak hrozný to není. Aspoň ne na zadku. Možná za to mohl mozek. Zařídil, aby to tolik nebolelo.

„To je kuriózní případ. To jsme tu ještě neměli,“ komentuje chirurg můj úraz, zatímco mi šije ránu. „Vás si budu pamatovat.“
To bych to nebyla já, abych neřekla něco, rádoby, vtipnýho, aby řeč nestála: „Nemohl byste mi odsát trochu tuku, když už jsme u toho?“ „Zas tak velkej není,“ usměje se. „Navíc vás to zachránilo. Kdybyste tam tuk neměla, dopadlo by to hůř.“ Odcházím se šesti vnitřními a šesti vnějšími stehy.

„Jste hrdinka,“ loučí se se mnou chirurg mladoboleslavské nemocnice. „Měli jsme tu hysterický výlev u dvou stehů od cirkulárky. A vy si sem nakráčíte s tržnou ránou jakoby nic.“

Tak jo, jsem hrdinka, když to říká. Poprvý v životě jsem ráda, že mám velkej zadek. Zachránil mi totiž prdel.

Váš příspěvek

Odesílám...
jun
613
15.2.20 00:14

:lol: :lol: :lol: supeeer, takže teď můžu konečně být hrdá i za tu svoji :dance:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1514
15.2.20 02:52
:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :palec:
  • Nahlásit
  • Zmínit
6068
15.2.20 03:32

:potlesk: :palec: Jako, hustý! Ty jses číslo, fakt :lol: A začínáš mě vážně bavit, co bude příště? :think: :mrgreen: :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.2.20 07:52
:lol: :palec:
  • Nahlásit
  • Zmínit
5883
15.2.20 08:55

:lol: :lol: :lol:
Takhle skvělý ráno jsem už dlouho neměla! To byla jízda :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
992
15.2.20 12:41

U čtení jsem se úplně kroutila bolestí za tebe..
super deníček, čtivě napsáno :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2855
15.2.20 12:49

Teda já si to při tom čtení prožila s tebou ;) super deníček :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.2.20 12:56

„Kdyby to bylo kousek vedle, bylo by hůř“… to jsi měla z pr.ele kliku (… teda pant) :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.2.20 14:57

Tak to byl teda příběh :potlesk: Polovinu čtení mám staženou pr*el já a druhou půlku mi smíchy tečou slzy :lol: Omlouvám se musel to být příšerný zážitek :hug:, ale napsáno je to skvěle :mavam:

Příspěvek upraven 15.02.20 v 14:59

  • Nahlásit
  • Zmínit
644
15.2.20 15:21

Týý jo, úplně jsem si představovala jak tam sedíš:dizzy_face: :dizzy_face:,vtipně napsané.

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.2.20 16:33

Tohle dám přečíst manželovi, když příště bude prudit že mám velkou prd*l :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1192
15.2.20 16:51

Nechci si ani představit jak ses cítila ale já se smíchy malém počůrala :mrgreen:. Prdelím zdar ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1539
15.2.20 17:51

Tak to já si jen zarazila nabíječku do nohy (tou stranou, co se strká do zásuvky), moje zadnice je díkybohu nedotčená ;). Fuj, taky jsem to četla se staženýma půlkama…

Jinak jsem si vzpomněla na svojí 50letou kolegyni, když smutně říkala, jaká byla za mlada krásná holka a že o tom nevěděla… to naše sebepojetí si umí zle pohrát se sebevědomím, co? :-/

  • Nahlásit
  • Zmínit
473
15.2.20 18:57

Tak to já bych dopadla asi hůř :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11456
15.2.20 20:16
:mrgreen: :hug:
  • Nahlásit
  • Zmínit
295
15.2.20 20:50
:lol: :lol: :lol: :potlesk:
  • Nahlásit
  • Zmínit
6036
16.2.20 13:44

Čau ženy! Jsem ani nevěděla, že mi včera vyšel deníček. Jsem ráda, že tu vidím úsměvy žluté i zelené :mrgreen: :D Tím pádem účel byl splněn :)

@jun říkala jsem si, že to někomu může měnit pohled na své oblé pozadí :D

@Jahudka82 nech se překvapit, marmeládko (jahodovou mám nejradši). Budeš můj první skalní fanda? :mrgreen:

@Tableta jééé, to je svkělý! :pankac:

@Kolarkaa @snee @A.N.D.R.E.J1978 @toma0105 @Genovesa díky, díky! My ženy jsme většinou od přírody empatické. Je fajn, že jste soucítily :D Dneska to samozřejmě beru s humorem.

@Petrusska007 člověče, ty máš hlášky, že by se mi do deníčku hodily :palec:

@PenelopaW tos na tu nabíječku skočila? 8o Ta představa mě bolí :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12633
17.2.20 15:41

Můj šestiletý syn si taky natrhnul prdku naprosto kuriózně. Houpal na židličce, které se noha zlomila vejpůl, židle se s ním převrhla a ta špičatá část se mu zabodla rovnou do… Krve jak z vola, no nejeli jsme, já jsem to pořádně dlouho oplachovala ve sprše a pak to vypadalo mnohem líp. Dvě hodiny poté, na břiše s přehozeným ručníkem přes záda, u pohádky, se mě nevinně zeptal: „Mami a jak teď budu jezdit na kole, když js si roztrh pr.el?“ :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4116
17.2.20 17:25

Ty sis roztrhla p*delku, můj brácha se jako malý málem vykastroval. Lezl na bez, praskla pod ním větev a natrhnul si „pytlík“. Cestou do nemocnice prý ještě udiveně říkal. že si vidí kuličky :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
6036
17.2.20 18:17

@MartinaIrena hrdina! :palec: :D Já jsem řídila na polštáři. Seděla jsem na jedný půlce.

@chodanda tak ten byl taky dobrej :mrgreen: Na sídlišti, kde jsem vyrůstala, se stal podobný úraz. Kluk lezl přes kari síť a napíchl se.

  • Nahlásit
  • Zmínit
12633
17.2.20 19:26

@chodanda Jau jau jau chudák malej. To bych asi zdechla.

  • Nahlásit
  • Zmínit