Ne všechny příběhy mají šťastný konec, zatím...

Na úvod bych ráda napsala, že nejsem žádný spisovatel, spíše se potřebuju někomu svěřit (vypovídat) a taky chci zmínit , že ať už si stěžuji sebevíc, vím , že některé maminky (např. samoživitelky nebo maminky opravdu s vážně nemocnými dětmi) to mají mnohem těžší. Ale já se nacházím v momentální životní situaci, kdy mám pocit, že jsem snad jediná na světě a moje problémy jsou ty největší... Proto je dost možné, že se budu v následujícím příspěvku litovat dost (až se za to už teď místy cítím provinile), a proto jistě pochopíte i anonym..

*

Začalo to před dvěma lety, žila jsem už nějakou dobu se svým přítelem (s kterým žiji dodnes) a nastoupila pyšně na vysokou školu, co víc jsme si mohla přát, šťastný vztah, moje vysněná vysoká škola… a pak to vše jednoho dne začalo…

Ráno jsem se vzbudila s velkými bolestmi v podbřišku, spíš blíže ke slepáku, ale nedávala jsem tomu moc velký význam. Následujících pár dní tohle trvalo a nakonec to vygradovalo natolik, že jsme museli na pohotovost, jela jsem na chirurgii, byli jsme přesvědčení, že se opravdu jedná jen o obyčejný slepák. Po několika vyšetřeních, kde se nic neprokázalo, mi jeden chirurg, řekl, že opravdu nic nenašel a že je názoru, že je to gynekologického původu, byla jsme teda odeslána na gyndu. Opět mě tam vše zkontrolovali a vše bylo v pořádku, pak už to bylo jen několik dalších dní přehazování z gynekologie na chirdu.

Nakonec ze zoufalství jsem napsala na eMimino, kde mě holky řekly, že by se mohlo jednat o gynekologické srůsty, které nutně nemusí být na ultrazvuku vidět, přišla jsme s tím na gynekologii, gynekoložka mi řekla jen, že uvidíme, a poslal mě domů… co další cyklus vždy se tyto bolesti opakovaly… po několika návštěvách to moji gynekoložku donutilo mě objednat na kontrolní laparoskopii.

Nastoupila jsem měsíc po svých 20. narozeninách na příjem a podstoupila tuto operaci, když jsme se probudila zjistila jsem, že jsem na sále byla snad jen 30 minut. Svitla mi naděje, že tam opravdu nic nenašly, další celý den mi nikdo nebyl schopný říct co a jak, musela jsem čekat na lékařku, která operaci prováděla, ta mi další den sdělila, že tam našli endometriozu, naštěstí jen prvního stupně. Upřímně… bylo to pro mě úplně cizí slovo, které jsem neznala, a tak jediné, na co jsem se zmohla, byla otázka, zda i tak můžu mít děti, doktorka přesunula svůj pohled na podlahu a jediné, co mi byla schopna říct, že mi vše vysvětlí můj gynekolog.

Když jsem po týdnu přišla na vytažení stehů ke své gynekoložce, okamžitě jsem ji položila tu stejnou otázku, i když jsem měla strašný strach, přiznám, že mít velkou rodinu byl můj celoživotní sen a nikdy mě ani nenapadlo, že už by se v mých 20 mohl rozplynout.

Moje lékařka mi, řekla, že ano, ale že se endometrioza musí léčit, i když byla odstraněna a nemusela by se mi vrátit už na tak v uvozovkách dobré místo a pak bych miminko už mít nemusela. Byly mi navrhnuty tři způsoby léčby: prvním bylo nasazení silné HA při které bych ani neměla menses a pak, až bych chtěla miminko, by se vysadila a cyklus by se rychle upravil pomocí hormonů, než endometrioza opět doroste (této možnosti jsem se obávala, nikdy jsem neměla pravidelný cyklus, i proto mi byla nasazena ve 14 letech antikoncepce, což zpětně vidím taky jako hodně velkou chybu), dalším byl umělý přechod – to jsem odmítla okamžitě – a posledním těhotenství, které někdy pomůže až k úplnému vymizení endometriozy, a když ne, měla bych aspoň jedno dítě určitě.

Ten den jsem přišla domu ubrečená, vše vyklopila příteli, chtěli jsme rodinu a moc, i jsme se na to cítili připravení, ale chtěli jsme i dostudovat vysoké školy. Nakonec jsem se rozhodli, že do toho půjdeme. Pojit práci a školu jsme byli zvyklí už předtím, takže přítel si jen práci přibral a já byla připravená si školu pozastavit. Po třech měsících po operaci se mi podařilo otěhotnět. Byl to NEJKRÁSNĚJŠÍ pocit v mém životě, když jsem uviděla dvě čárky, byli jsme oba strašně šťastní a i jsme tak nějak cítili, že to tak mělo být. Bohužel o pár týdnů později mi začalo dávat těhotenství hodně do těla už v osmém týdnu se mi špatně dýchalo, neustále jsem zvracela, motala se mi hlava. Naštěstí miminku bylo podle všech vyšetření i tak u mě dobře, krásně rostlo. Vše probíhalo ukázkově bez komplikací krom pozitivního stěru na streptokoka typu B, ale byla jsme ujištěna, že to není při porodu problém. Těhotenství ve znamení špatného dýchání, neustálého nachlazení zvracení jsem nějak přežila, porod se blížil a vycházel okolo mých 21. narozeniny.

Na můj druhý termín porodu přišly porodní bolesti, moc šťastná jsem nebyla. Přítel byl zrovna dost nachlazený a já se bála o miminko, aby se nenakazilo. Tím začaly asi mé první stresy. Na druhou stranu nemám v okolí nikoho natolik blízkého, aby jsem ho měla u porodu, a sama jsem cítila, že to nezvládnu.

Na přijmu nám bylo řečeno, že dostane roušku a bude vše v pořádku, nakonec jsem rodila tři dny, ale krom té délky a nekončících kontrakcích, i když jsem se vůbec neotvírala, vše proběhlo, jak mělo, a já tři dny před svými narozeninami porodila dle doktorů zdravého chlapečka. Upřímně… teď, když si to vezmu zpětně, tak mám pocit, že to, co se nám nyní děje, jsem na nás přivolala já, protože už od první chvíle jsme neustále zkoumala, zda mu něco není, zda ho přítel rýmou nenakazil, a čekala, co se pokazí (na moji omluvu, vždy po celý život jsem si vše musela vybojovat a měla dost věcí komplikovaných, párkrát jsem slyšela, že jsem prostě smolař).

Uběhlo šestinedělí, vše klapalo, jak mělo. Rozkojila jsem se, malý přibíral, akorát jediné, co nás trochu trápilo, byla jeho rýma zpočátku, doktoři tvrdili, že to má ještě z plodové vody, a potom, že to nejspíš chytil od přítele. Dostali jsme pamycon a rýma se troch zmírnila, ale úplně neodešla, později se k nim přidal i kašel. Vše bez teplot, poslechy čisté, crp v normě. Když už jsem třetím týdnem chodila k dětské mudr, že kašle, řekla, že nás radši pošle na rtg. To byla první rána… Měla jsem v náruči maličké miminko a já ho mám dát pod rtg, kde i mě zakrývají zástěrou. Propukla jsem v pláč. Měla jsem strašný strach. Okamžitě jsme se tedy s malým vypravili na rtg. Tam nám potvrdili údajně začínající zápal plic (zpětně vím, že to byl rozsáhlý, netuším, proč mi to neřekli, asi nechtěli plašit matku po šestinedělí nebo nevím.) Byla nasazena antibiotika, malý je musel brát dva, týdny hospitalizovaní jsme nebyli, protože kromě kašle a většího pocení byl v pořádku, když jsme ale došli na kontrolu, rentgen stále nebyl v pořádku a malý stále kašlal. Dostal další antibiotika, tentokrát klacid (což je docela síla), bral je dva týdny… Po dvou týdnech jsem opět šla do nemocnice, jako hromádka neštěstí, kašel neustával a já se bála rentgenu, ale ten byl čistý. Když jsem řekla mudr, že i tak stále kašle, poslala nás pro jistotu na další vyšetření ORL. Potní test nic se naštěstí nepotvrdil, tak tedy řekla, ať tomu dáme čas. Když to trvalo následující dva měsíce, stále kašel, trochu i rýma, poslala nás na kardiologii. Opět se nic nepotvrdilo, později i na alergologii, opět nic. Proč vlastně nevidím šťastný konec?

Malému je osm měsíců a neustále kašle, jinak se vyvíjí, jako úplně zdravé dítě. Kašel se nějak nemění. Jsou dny, kdy nekašle, a pak zase jo. Jsem z toho opravdu zoufalá. Vlastně skoro od narození pořád kašle, nikdo z doktorů mi není schopný říct proč… Naše obvodní se mě jen pořád ptá, kdy budeme očkovat, a v nemocnici nám řekli, že ještě čtrnáct dní počkáme, a když tak dojde na hospitalizaci. Jediné, co mu chybí, je gastroenterologie, jinak jsme snad byli všude. Ani nevíte, jak mě to trápí. Bojím se ho naočkovat, bojím se, co mu budou dělat v nemocnici, bojím se, že špatně provedli potní test (protože se dost potí, i když to má asi po příteli), a malý má opravdu CF, už z toho opravdu šílím. Vždy jsem si tohle představovala jako nejhezčí období svého života a nikdy by mě nenapadlo, že v uvozovkách obyčejný kašel mi takhle bude ničit život.

Co je na tom vše jen takový asi bych řekla už bonus, je i naše první krize s přítelem. Přesně vím i proč, už mu ze mě hrabe, vždy, když přijdou z venku moje první otázka je, jestli malý kašlal. Ze všeho mám strach, jsem ta strašně choulostivá matka, co se bojí pomalu položit dítě na zem po tom všem, aby se mi nenachladilo… A přitom jsme nikdy taková nebyla a ani nechci taková být, opravdu ne. Upřímně sama sobě jsem si nepříjemná. Prostě netuším jak z toho všeho ven. Jak být sama sebou, jak najít doktora, co mi konečně řekne, proč malý pořád kašle a zda je to normální. Asi bych potřebovala i nějakou kamarádku, všechny moje kamarádky studují a nemají děti, takže i když za mnou jezdí, tak mě nechápou. Přítelovi, jak už jsem řekla, dochází trpělivost. Myslím si, že to na něho taky padá, ale co dělat? To nikdo neví…

Pořád si vše promítám v hlavě znovu a znovu dokola… jako tohle je mateřství ne vždy je vše zalitý sluncem a ty při prvním problému vycouveš? Všichni měli pravdu, pořídila jsi si dítě příliš brzo, nejsi na to připravená, nejsi dost dobrá máma, dobrá máma by nepustila smrkajícího partnera k porodu, dobrá máma by se nelitovala jako ty.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
14.11.18 01:15

Zvlastni, ze nikdo nic nenasel. Neni mozne, ze tak jak ma nekdo chronickou skytavku, tak ma prcek chronicky kasel, za kterym nestoji zadna nemoc? Ze by ze zapalu plic diky sttesu do neho presel? Nevim, jestli je to mozne, ale drzim palce, at se brzy zjisti, co to je a nebo at kasel sam vymizi. Co se krize s pritelem tyce, drz se. Mam ted krizi s manzelem a to je to teprve 2 mesice od porodu, takze vim, jake to je. Taky se mu zdam moc choulostiva, jenze ja zas vidim VSUDE bakterie a za nimi cihajici nemoce.

DRZ SE!!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
1719
14.11.18 05:01

Uklidni se, za kasel miminka preci nemuzes, a ani Tvuj partner, tak si to nedavejte za vinu. Nerozumim tomu, ale hned me napadla alergie/astma - to by mit nemohl? Zejmena jestli jeden z vas je alergik nebo mate domaci zvire? Anebo jeste jedna vec - mozna taky blbost - ale nezvykl si ze na zakaslani ma od vas okamzitou pozornost? Nekdo nam takhle vypravel ze dite prestavalo dychat, protoze pak zacal hvizdat monitor a rodice okamzite pribehli… kazdopadne preju hodne sil a at se to spravi :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
14.11.18 06:28

Mě také napadla nějaká alergie,astma
Můj starší syn také stále kašle proslibjsme vším,po dvou letech Dr napadlo,jestli mu nezapadá jakoby záklopka v krku,bere prášky je to lepší
Kdyby jsme to chtěli vyšetřit musel by celí den ležet na memocni s trubičkou zavedenou do krku

  • Nahlásit
14.11.18 06:43

Mě napadl žaludeční reflux a z něj podrážděné dýchací cesty. Jste objednaní na gastro?

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.11.18 07:04

Ahoj, neprijemna situace, ale verim, ze to dobre dopadne. Mas maleho syna a urcite milujiciho pritele. Drzim moc palecky.
Na tvem miste bych se asi nebala vyhledat odbornou psychologickou pomoc. My matky to mame tezky a zijeme tak nejak furt ve stresu. Spousta maminek dochazi k psychologovi, aby to zvladali.
Urcite uvidis, ze se brzy vse vyresi. Ale jinak popremyslej o tom, mozna by ses citila lepe.

Jinak ja jsem nasla kamaradku dobrou na facebooku a ta mi hodne pomaha.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11798
14.11.18 07:08

hlavní problém tvůj i tvého miminka je tvoje úzkostná porucha, dítě to z tebe cítí a reaguje kašlem, u tak malého dítěte je příčinou problémů většinou matka,
vyhledej velice rychle odbornou pomoc, možná už z úzkostné poruchy jsi v kategorii deprese, ničíš si tím život, život tvého partnera, který to nemusí už dlouho z tebou vydržet a život svého vytouženého miminka
zajděte ještě na to gastro, ale ani tam se zřejmě příčina nenajde, příčina jsi fakt ty, ale nemůžeš za to, urychleně navštiv psychologa nebo spíš psychiatra, a až se hodíš do klidu, hodí se do klidu i tvůj chlapeček a bude po kašli

  • Nahlásit
  • Zmínit
980
14.11.18 07:09

Napadla mě alergie, astma, ale taky možný reflux? Zjišťují ho sonem. Náš malej 8,5m ho má potvrzeny od 3tydnu, ale on tedy hodně blinkal a nepribiral, nicméně ho muže mít i bez zvracení, jen se mu obsah žaludku muže vracet nahoru a tím ho to dráždit v krku a pak kašle, malej tím taky pokaslava. Ted bere taky Klacid na 14 dni pro zadní hlenovitou rýmu s nálezem stafylokoka ve velkém množství v nose a krku a byla jsem ujistena dvěma doktory, ze ty atb nejsou nijak škodlivý - máme jen jednu ledvinu, proto i lékaři k tomuto přihlíží. Je tam toho antibiotika prý malé množství. V nemocnici jsme také už leželi několik dní zase s jiným problémem a určitě se to vydržet dá, tak bych možná o tom uvažovala, aby ti ho poradně vysetrili. Krize s malým miminkem je naprosto normální a neboj, časem to přejde. My ji prošli krátce po narození. Taky jsem si říkala, ze od začátku toho malej má za sebou už fakt hodně a přeji si a hlavně jemu, ať už je vše dobré. Taky díky tomu všemu zatím nemáme očkováni a když už jsme na nej po 2m po propuštění z nemocnice měli jít, dostal teď ty atb a máme tím pádem další odklad a já už začínám být nervózní, ale doktorka mi řekla, ze někdy jsou ty odklady i delší. Držím palce :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
623
14.11.18 07:10

Kamarádky syn také pořád pokašlával a měl reflux. Takže to gastro možná bude konečně to pravé, kde vám pomohou. Přeji hodně sil a ať je brzy lépe.

  • Nahlásit
  • Zmínit
722
14.11.18 07:18

Ahoj,mozna ti to pomuze…muj svagr taky kaslal takrka od narozeni. Az ve 25 letech napadlo jednoho orl lekare zkontrolovat hlasivky, a bingo. Vysychaji mu,nema tam prirozene „potazeni“, proto ho to pprad nutkalo,nyni si obcas strikne do pusy a je klid.

  • Nahlásit
  • Zmínit
980
14.11.18 07:20

@stinga to jsi někde vyvestila prave teď? Kašel a hned automaticky protože má nervy? Každý stres má svůj spouštěč a ani se nedivím, ze je na prášky, ale nevěřím, ze už takhle malé miminko (jelikož kašle od narození), bude mít kašel psychického rázu kvůli matce. To je super takhle z pleziru napsat, ty jsi ta příčina :think:

Příspěvek upraven 14.11.18 v 07:21

  • Nahlásit
  • Zmínit
722
14.11.18 07:20
:kytka:

Příspěvek upraven 14.11.18 v 07:25

  • Nahlásit
  • Zmínit
722
14.11.18 07:24

Tim horsim vztahem s partnerem si nic nedelej. Dite je vetsi zkouska nez vstup do manzelstvi…kdybyste se nehadali nyni,tak pozdeji,kdyby prcek treba nesel prirozene…preju pevne zdravi a nervy,najdi si nejakou kamosku,at na to nejsi tak sama. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5157
14.11.18 07:38

Zname syn takto kaslal…cas to resily homeopatika, ty mu dost pomohly…mozna zkusit i to? Jinak nakonec mu bylo zjisteno astma, ted ma dychak a vse je v poradku ;) takze me taky napadlo astma no :nevim: kazdopadne te chapu…clovek je pak proste na vse opatrny…moc drzim palce, at se vseho zbavite :kytka:
P.S.: moje mamka je na nas se segrou taky opatrna, ja se jeste ve 30 musim hlasit, kdyz nekam dojedu :mrgreen: vzdycky jsem na to nadavala, ze tohle delat nebudu…a vzdycky mi rikala: pockej, az budes mit svoje dite, to poznas, jaky to je…no a mela pravdu :mrgreen: sice je nase mala teprve 5mesicni, ale uz ted me kazdy zakaslani a vyrazka desi 8o :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11798
14.11.18 07:39

@Veerr no vždyť jí píšu, že za to nemůže, že se ale musí léčit především ona, já nejsem žádný ezoterik, spíš pragmatik, ale toto mi vysvětlila kamarádka, která se psychologií mezi matkou a dítětem věnuje
každé dítě je napojeno na psychiku matky a tady je tak šílená úzkost té maminky až zoufalství, že to fakt není normální, možná i forma poporodní deprese, ale to bez odborného léčení nepřejde, bez léčby maminky je také možnost odchodu tatínka, v takovém prostředí nikdo dlouho nevydrží žít

  • Nahlásit
  • Zmínit
5157
14.11.18 07:43

@Veerr a ty jsi prisla kde na to, ze to tak nemuze byt???
Kamaradky syn to tak mel a ma..jsou mu 3 a ona uz vi, ze kdyz ma stres doma nebo v praci, malej to odlezi a odstona a vzdy to tak je! Od narozeni na ni byl hodne fixovanej, mela s nim tezky tehotenstvi i porod…pak pokazdy, kdyz se zacala nervovat a co mu kde je, vetsinou to nejak odnesl…a kaslal taky porad, jak jsem psala uz v prispevku zde… ;) Nakonec mu zjistili astma, ale kdyz byla nervni a ve stresu, kaslal vzdy vic…nektere deti jsou na matku vic napojene :nevim: neverila jsem tomu, ale fakt mam zivy priklad pobliz sebe! Navic nikdo nepsal, ze za to muze a je to jeji chyba, ale ze to muze byt spoustec ;)

Takze snad neni hned treba neprijemneho komentu ne? 8o

Příspěvek upraven 14.11.18 v 07:44

  • Nahlásit
  • Zmínit
254
14.11.18 07:47

Je mi zakladatelky vážně líto. souhlasím s názorem, že by si měla promluvit se psychologem. Tohle není normální. Rozpadá se jí vztah, je nezdravo upnutá na své dítě. Podle mně nastal problém tam, že autorka má problém dnešných žen a to, že si vše idealizují a předpokládají, že bude všechno dokonalé jako na Instagramu (těhotenství, mateřství, porod). Jakmile zjistí, že to tak není, hroutí se a nastávají deprese. Bohužel ale to je problém dnešní doby.
Můj manžel jako malej trpěl opakovanými zánětmi plic, můj syn překonal ve čtyřech měsícíh zánět plic, a souhlasím, že dítě reaguje na matku, protože se mu místo lásky dostává úzkost matky a přehnaná péče…

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.11.18 07:48

Premyslela bych o refluxu…

  • Nahlásit
  • Zmínit
980
14.11.18 07:51

@Kukacka123 neříkám, ze to tak úplně být nemůže, ale kašle ž od narození vc. prodelaneho zápalu plic a můj komentář měl být zastanim pro autorku, protože takhle to vybalit někdo na mě a být ve stavu kdy autorka, tak si jdu hodit masli. To jsou občas komentáře jak z věštírny po telefonu. :think:

Příspěvek upraven 14.11.18 v 08:47

  • Nahlásit
  • Zmínit
772
14.11.18 08:44

Zrovna jsem s dcerou (16mesicu)zacala chodit k Dr. ktery se zabyva celostni medicinou. Cca od sveho 4.mesice trpi na kasel a zahleneni. Zkuste take nejakou alternativu. Nam rekl, ze ma oslabenou slinivku, jde to pres plice az do hlavy do dych.cest. Pry je tam i nejaky maly psychicky problem. Dostali jsme olejicek na hrudnik a cip,ktery se ji nalepi na zatylek. Jedine,co jsme museli podstoupit bylo brani krve z prstu,ted uz chodim bez dcery na konzultace. Je to trochu “scifi” ale spousta lidi je s tim spokojena a pomaha jim to. Uvidime,zatim nemuzu hodnotit. Tak snad bude brzy lip ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
11798
14.11.18 08:44

@Veerr pokud je dítě 8 měsíců vyšetřováno a léčeno a nic nepomáhá, je potřeba hledat příčiny v psychice, a to ne jeho, ale matky
já jsem jí napsala, že ona za to nemůže, ale že to musí rychle řešit, jinak dítě nebude zdravější a ještě jim uteče tatínek
nevím, co je na tom neempatického, mazat med kolem huby není k ničemu, tady je třeba její akce, ona se musí léčit a jde v podstatě i o to, aby se měla víc ráda ona a víc si věřila
a mé dítě už dva roky reaguje na můj duševní stav, jsem nervózní, dítě zlobí, ječí, je nervózní, jsem v klidu - dítě je spokojené, směje se a je šťastné
a troku OT - funguje to i na kočkách, jsem-li ve stresu, běhají mi ony ve stresu pod nohama a stresují mě ještě víc

  • Nahlásit
  • Zmínit
11798
14.11.18 08:47

@Veerr a miminko kašle od narození, zakladatelka už před porodem měla úzkostný stav, že se miminko nakazí od přítele s rýmou - že je dítě napojeno na matku snad nezpochybňuješ ani ty

  • Nahlásit
  • Zmínit
980
14.11.18 08:49

@stinga Proč hned vynášet diagnózu, místo aby se napsalo, jestli by se třeba nemohlo jednat o ten a ten problém, ze by stalo za uvážení popřemýšlet o pomoci o po téhle stránce a ne napsat nicis životy vás všech, protože mas deprese :zed: v jistě míře mas samozřejmě pravdu, ale určitě bych to napsala jinak. Nejde o mazání medu kolem huby ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
5072
14.11.18 08:50

Z toho co píšete bych to tipla na reflux, nebo na podrážděné plíce, já měla lehký zápal plic v 5 letech a kašlala jsem potom ještě třičtvrtě roku než se v plicích všechno uzdravilo. Ale určitě není od věci nechat si pomoct s vašimi úzkostmi, chápu to, taky bych byla na nervy kdyby moje dítě v takhle mladém věku mělo zápal plic.

  • Nahlásit
  • Zmínit
21381
14.11.18 09:41

@Veerr
Přecti si něcon od dr. Hnízdila. Ono to zas od Stingy tak netrefné nebylo. Zakladatelka byla nerv už při porodu z obyčejné rýmy. Ve vztahu má hodně velké problémy a kdo ví, jak to působí na dítě. Gastro bych absolvovala, napadl mě reflux. Ale zároveň bych se vzpamatovala i ve vztahu s přítelem. Jinak brzo bude „samoživitelka“.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11798
14.11.18 09:43

@Veerr no však to tak píšu, podle mne jde o problém v úzkostné poruše matky, každé další a další vyšetření stresuje to miminko i matku
ale dobře - na vánoce přiletí jednorožec, mávne křídly a vše bude samo vyřešeno
doufám, že zakladatelka mé příspěvky pochopila líp, jak ty, že je to rada, jak problém řešit

  • Nahlásit
  • Zmínit
11920
14.11.18 09:52

@Veerr nechápu, proč tady do Stingy tak jedeš? Vyslovila svou teorii stejně jako ostatní a ta její má navíc hlavu a patu. Asi o psychosomatice nic nevíš, ale světe div se, zabývá se tím dost renomovaných lékařů a seriozních výzkumů. Já si taky myslím, že hlavní problém je v matce. Na začátku si vytvořila blok vůči kašlání a na dítě to silně přenáší.

Zakladatelko, koukni se na kineziologii, metoda One brain. Sice je to trochu mimo moje chápání, ale na řešení problémů malých dětí je to nadmíru úspěšná terapie. Sama jsem to několikrát podstoupila a musím říct, že takřka se stoprocentním výsledkem.

Příspěvek upraven 14.11.18 v 09:53

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.11.18 09:54

na gastro vás fakt neposlali? může to být z refluxu, to je u mimin docela časté.. a jinak mi nepřipadá, že bys vyšilovala nějak extrémě, jsou i horší případy úzkostlivých matek :kytka: ale hodit se víc do klidu by určitě pomohlo rodinné pohodě

  • Nahlásit
  • Zmínit
849
14.11.18 09:56

:hug: takové potíže u miminka by rozhodily i mnohem starší a zkušenější maminky, to mi věř!! Moc přeji, ať Ti tu někdo poradí a přijdete na příčinu :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
980
14.11.18 11:04

@Janli nejedu do ni, ale proč zakladatelce nenapíše nějak jemněji, ze by mohlo jít i o tohle? Já se těmto možnostem také úplně nebráním, ale napsat to tímto stylem někomu v tomto stavu je podle mě dost netaktni a nakonec z toho vycházím špatně já. Můj malej taky kašle jak jsem psala v příspěvku přímo autorce a je to reflux. Navíc toho máme za sebou od snažení pres komplikovaný porod a nečekané problémy malého vážně hodně a držím se, nehroutim se, ale sepsat takový deníček, ze kterého vyplývá, ze autorka to zvládá hůř, tak bych ji tuto možnost možná i sama napsala, ale v tomto případě trochu jinak, takhle to proste vyznělo jako kdyby to stinga vyvestila zrovna z vestici koule. Ale dobra, vzdávam to.

Autorko, Tobě a malému přeji už jen to dobré, je pravda, ze psychika matky dělá opravdu hodně, ale myslím, ze se nehroutis tolik, jak to tady z některých příspěvku vyznívá… je pochopitelné, ze mas obavy, když doteď nikdo nezjistil příčinu a prošli jste zápalem plic atd., menší krize po narození dítěte je naprosto normální, neznám snad jediný pár, který by ji dříve nebo později neprošel. A záleží, jak pevný vztah v základech mate, ne nadarmo den říká, ze když vztah nefunguje, hlavně se ho nesnažit lepit miminkem (to ale není váš pripad). Jak jsem psala, byla bych i pro plánovanou hospitalizici, kde malému provedou mnohem více podrobných vyšetření. Pokud si myslis, ze by za tím opravdu mohla stát Tvá psychika, pak bych se přiklonila k radám ostatních. Pokud bude malý ve stavu, kdy bys ho vzala mezi děti, možná bych zkusila nějaké cvičení nebo nějakou aktivitu pro deticky, kde bys Ty měla možnost poznat nějakou kamarádku, aby sis do budoucna měla o tomto s kým popovídat. Na mě toho bylo ze začátku opravdu hodně, malý se narodil bez ledviny, ač nám tvrdili v těhotenství, že má obě, nepribiral, hodně blinkal, kaslal, dusil se díky refluxu, já byla fakt na dne a nemít kamarádky s detma, se kterými bych to probrala, tak by se mi možná ulevilo mnohem hůř… držím palce :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.11.18 11:20

Co je to přesně za kašel? Píšeš že dva dny nic a pak kašle...... Jak často za den zakasle? Malý dost ublinkaval a ikdyz teď už neblinka, tak se mu občas mliko nebo čaj vrátí a zakasle, i několikrát za den to má. Nemůže to být tím? Nebo jak tu někdo psal, mohl si zvyknout že na zakaslani hned maminka přiběhne, už je dost velký. Zkus to vypozorovat. Určitě nejsi špatná matka protože se staráš. Nemáš si co vyčítat, ale chápu že to partnerovi leze na nervy. Zkus trochu ubrat a být víc v klidu, určitě to není nic vážného, když ho doktoři proklepli a nic nenašli.......

  • Nahlásit
  • Zmínit
5157
14.11.18 11:25

@Veerr nevim, podle me to necitlive nenapsala. Spis zalezi, jak si to kazda prebereme, asi jsi to hur pochopila ;) myslela to vuci zakladatelce dobre…znam mnooohem necitelnejsi prispevky…a u me to vyvolava i psani bez smajliku, ale ne kazdy je ma rad :nevim: tady jde proste o to zakladatelce poradit…materstvi strachem poznamena snad kazdou z nas ;) i ja obrecela zilky krve ve stolici nasi male a nakonec to nic nebylo…to tak je ;) zakladatelka si tu precte nove rady a napady ze zivota a treba na to konecne prijdou :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
980
14.11.18 11:31

@Kukacka123 asi mas pravdu, na mě to proste zapůsobilo fakt hrozně :think: a úplně se mi vyjevila ta věštírna v TV, kam volají lidi pro rady a doufají, ze jim ta ženská vyvesti báječný život :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
143
14.11.18 11:36

Je to narocna situace, jsi asi dost mlada taky, je pochopitelne, ze te trapi chronicky kasel u mimca. Psychologa se neboj vyhledat, mit dite je velka zmena, navic u vas je to ztizene temi problemy. Psychosomatiku mam rada, ale obvinovani maminek je snadne, ono to vetsinou tak jednoduche neni. Zkus najit jiny nazor, treba pediatr zamereny na plicni, orl. Klidne se ditko mohlo nakazit mykoplazmou, chlamydii, a to se leci dlouho, taky se to casto obtizne zjistuje. Nevycitej si, co jsi mohla udelat jinak, stejne to nezmenis. Nachcipaneho k porodu bych tedy nebrala, nase mimco chytlo rymu asi ve dvou tydnech a bylo to peklo. Zacaly problemy s ockama a trva to taky doted. Spis moc nechapu, proc te doktorka vyjancila s endometriozou, to ma kdekdo a dite po tricitce nemusi byt problem. Preju, at to ustojite, zamer se taky na pritele, aby to vydrzel vsechno.

  • Nahlásit
  • Zmínit
672
14.11.18 11:39

vsichni se soustreduji na kasel, me zaujala jina veta z tveho denicku, takze ti napisu jedine: JSI DOBRÁ MÁMA :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
5157
14.11.18 11:46

@Veerr :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: jezisi jen to ne! Ty jsou priserny :zed: :mrgreen: jinak jo…ono nekdy stejny veci receny a psany jsou obcas rozdilne pochopeny, ac nejsou mysleny zle ;) hlavni je, aby to bylo co nejdriv v poradku :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.11.18 12:02

@stinga
Souhlas..bohuzel mam vlastní zkušenost. Sama mam obsedantne kompulzivni poruchu a ničí to zivot vsem okolo. Ted uz tedamin mnohem min,zacala jsem docházet k psychologovi,po par radach od uživatelsky Pudloslavi uz jsem smirena i s tim,ze leky najsou zadna katastrofa a chystam se k psychiatrovi a prestala jsem se za to stydet. A moje dcera 5 mesicu co byla kojena zvracela obloukem jako blázen i mezi kojenim,ne jen po nem…pak to ustalo,sotva mela um. Podle lidi co se o tohle zajimaji zvracela kvuli mym strachum,co jsem ji predavala kojenim. Pro někoho je to blbost,ale ja tomu fakt verim…Děťátko je na maminku strašně napojené a kdyz neni v pohode mama,neni bohužel ani dite…

  • Nahlásit
  • Zmínit
722
14.11.18 12:11

@Baruunečka

Joo okp je taky sranda :mrgreen: nevim,zda se to tyka i me,ale neodejdu z koupelny,aniz by rohozky u vany nebyly rovne, prehozena vidlicka ve lzickach mi neda spat a kdybych nezamkla dvakrat,tak si asi ukousu nehty :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1478
14.11.18 12:19

@stinga Souhlasím. @Veerr Mohla by to být jedna z příčin, ono ani psychiku není radno podceňovat. To už dneska snad každej ví, že všechno souvisí se vším. Problém i u tak malého dítěte může být klidně psychosomatického rázu..Děti se přece ze stresu počůrávají, proč by nemohlo být toto „stresové“..

  • Nahlásit
  • Zmínit
343
14.11.18 12:28

Ne, nejsi špatná máma…jsi skvělá máma. Miluješ své dítě a to co zažíváš je přirozené pro starostlivou mámu. Možná ti radí i intuice. Přála bych ti aby se to už vyřešilo, bylo to dobré a všechny tvé obavy mohly zmizet.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
14.11.18 12:47

Me osobne napadl reflux. Kamaradce u syna diagnostikovali ciliarni diskinezi, neustale kaslal, diagnozu hledali skoro 3 roky. Moje druha dcera taky hodne pokaslavala jako miminko, ale musim se tedy priznat, ze jsem to neresila, poslechove byla cista a to mi k uklidneni stacilo :oops: .

  • Nahlásit
14.11.18 20:06

Nevyčítej si že šel přítel s rýmou k porodu ani že by malej někde přístydnul - aby to bylo nachlazení tak to už má moc dlouho…takže v tomhle ohledu nebuď příliš choulostivá, jen tím sobě (a tím pádem i synovi a příteli přiděláváš starosti).

Napadl by mě ten reflux (nejen s ohledem na to že jste na gastroenterologii nebyli), ale šla bych do té hospitalizace ať ho vyšetří pořádně a zkontrolují i to.

A taky bych více než na řešení kašle se teď vrhla na řešení své úzkosti, nemusí to být primární příčina ale určitě to situaci zhoršuje… Nebo třeba nejdřív kašlal kvůli zápalu plic a teď už si to drží jen z nervů (zní to hnusně, promiň, ale kvůli tobě). Zkus prostě zapracovat a myslet na sebe/ něco jiného…

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
14.11.18 20:40

@Helca83 Myslim , ze o pozornost nejde , nekdy zakasle i ze spani.Astma dle alergologickych testu , bylo zatim vylouceno :palec:

  • Nahlásit
Anonymní
14.11.18 20:42

@Mala.ještěrka No objednani ne , byli by to v ramci te hospitalizace , ale na klasickem uktrazvuk na reflux byl , ale to neni presny, takze ted budem delat peptest.

  • Nahlásit
Anonymní
14.11.18 20:48

@stinga Nad psychologem premyslim uz nejakou dobu ;) Ale myslim , ze bych spis potrebovala nejakou kamaradku to , ze o tom nemam s kym mluvit je myslim pro moje trapeni klicovy :think: A tim nemyslim jen kasel , ale proste jaky pouzivas pleny atd..

  • Nahlásit
14.11.18 21:00

:srdce: k

  • Nahlásit
  • Zmínit
8689
14.11.18 21:25

Drž se, milá zakladatelko. :hug: Chápu jak úmorný může být „jen“ kašel, zažila jsem to u synka, který už byl starší (necelé 2 roky) někdy měl dráždivý kašel až do zvracení, hlavně v noci, někdy jen tak pokašlával, jindy suchý kašel ve dne v noci, trochu pomohla homeopatika, ale jinak jsme na radu pediatričky vyzkoušeli vše možné i nemožné, včetně Joalis preparátů, ke kterým jsem byla celkem skeptická :think: :think: už mu chtěli trhat nosní mandli a kdesicosi, kašlal víc než půl roku a přitom prý úplně v pořádku…nakonec byla diagnostikována dráždivá nosní sliznice, cosi jako lehčí alergie, prostě se mu tam laicky řečeno tvořila sekrece, stékala do krku a dráždila ho ke kašli. ORL lékař ze soukromé kliniky, která paradoxně řeší operace mandlí mi řekl, že je operace zcela zbytečná, 3 týdny užíval syn nosní kortikoidový sprej,už po týdnu kašel ustal a nevrátil se…pediatrička šla málem do mdlob, že takový zázrak prakticky ze dne na den…nejsem žádný doktor, ale po nocích jsem studovala, konzultovala a hledala možné příčiny, konkrétně moje děti mají vrozenou dispozici po manželovi, který trpěl jako dítě na časté záněty průdušek a zápaly plic, zřejmě je to nějaká vada řasinkového epitelu v průduškách, příčina mohou být i mykoplazmata v průduškách, někdy je zničí atb. typu Klacid, někdy ne…dále bych zkusila vysadit na zkoušku mléko-kravskou bílkovinu, eliminační dietou pokud kojíš…prostě za zkoušku člověk nic nedá, lékaři bohužel často nespolupracují a nekonzultují mezi sebou napříč specializecemi a pediatr zase nemá až tak hluboké znalosti… Dost se to také může zlepšit až se bude prcek více pohybovat. Kašel, zahlenění atp. jsem řešila u obou synů, v různých formách, druhý syn dokonce kašlal a měl obstrukční bronchitidy snad celý první rok svého života, pořád dokola a od roku jako když utne a o mnoho lepší…klidně mi napiš SZ :mavam: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.11.18 22:10

Sama si nedokážu představit v jaké situaci se nacházíš! Musí to být šílené…
Budu držet palce ať je Tvůj chlapeček co nejdříve v pořádku. Moc dobře věděl, proč si vybral Tebe. Jsi pro něho ta NEJLEPŠÍ MÁMA NA SVĚTĚ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
14.11.18 23:11

Je to hrozne, ked deti jsou chvore. Len poviem ti dve veci:
1. Musis zustavat v klidu. To opravdu musis. Tvoj syn teba citi, naladu, strach, stress. Kojis ho, on to vsetko bere cez mlieko. Pomatuj, ze vsetko bude dobre. Ano, tvoj syn je vsetko pre teba, ale musis dat strach prec.
2. Nevzdavaj sa. Chod po doktoroch stale, kontroluj vysledky. Sprav krvni test (kompletni).
Drzim ti palce! :hug:

Příspěvek upraven 15.11.18 v 01:48

  • Nahlásit
  • Zmínit
143
15.11.18 10:19

Zkus treba nejaky kurz pro maminky s detmi, pro tenhle vek se dela treba joga, nejake cviceni, tam muzes poznat nove lidi. Jestli jsi trochu na sport, je taky cviceni pro mamky venku i vevnitr, ve vetsich mestech to dela myslim fitmami, s tim mam dobrou zkusenost, cvici se s kocarkama , beha a tak, sejdou se tam casto lidi podobnych zajmu. Jak pises, tvi kamaradi asi rodinu zatim nemaji, treba by ti nejvic pomohlo najit si nove zname s detmi, kteri ti ted budou vic rozumet, pak se lip zvladne i ten zbytek. Nebo si zaloz skupinu nebo neco tady a domluv se s nekym ven obcas chodit. Urcite se najde dost lidi, co na tom jsou podobne.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
15.11.18 13:51

Ahoj, to mě mrzí. Napadly mě plicní chlamydie, na ty se testy běžně nedělají a bere se to na lehkou váhu… Dítě to v klidu chytne porodními cestami či od jinak bezpříznakových přenašečů (kdokoli v nemocnici, ale i rodiče). Většina infekčních doktorů to neumí interpretovat. Jediný, kdo tohle testuje a umí vyhodnotit a hledat i řešení, mi přišel lékař z MC-Praha, ale platí se za konzultaci. Ale aspoň se k člověku chová pan doktor přívětivě a člověk si tam nepřipadá, že někoho obtěžuje nebo neodchází s nepořízenou. Anonym - sděluju diagnózu.

  • Nahlásit