Neboj, prsa už jsou na cestě!

Rodičovství

Co mě potkalo při kojení.

Když jsem čekala své první dítě, kojení pro mě představovalo něco naprosto přirozeného, ani ve snu by mě nenapadlo, jak obtížné začátky nás čekají.

Komplikovaný porod ukončený akutní sekcí, kříšený syn nacházející se v inkubátoru na novorozenecké jipce, bradykardie, která se u něho v prvních dnech často opakovala a kvůli níž musel být stále monitorován. Já vynervovaná na pooperačním pokoji. No uznejte, to nejsou právě ideální podmínky pro rozvoj laktace.

Pokaždé když mě nohy nesly ke dveřím, za nimiž nabíral můj brouček, bojující od druhého dne rovněž se streptokokovou infekcí, síly, byla ve mně malá dušička. Částečnou úlevu mi poskytovaly jen chvíle, které jsem mohla trávit s ním, kochat se jeho nádhernou drobnou tvářičkou.

Mou nejvěrnější společnicí se tehdy stala nemocniční odsávačka.

A pak jsme konečně mohli být spolu, následovaly první nesmělé pokusy o kojení. Synek byl perfektně naučený na dudlík a kojeneckou láhev, tudíž když jsem mu nabídla prs, divil se, co to po něm vlastně chci, úspěch se nedostavil. Sestřička mi také příliš optimismu do žil nenalila, neboť suše konstatovala: „No nevím, ale podle mého s takovouhle výbavou kojit nebudete, vždyť ten chudáček ani neví, co má s tak velkým prsem dělat.“ Pokračovala jsem v odsávání, krmila z láhve a nemohla se dočkat, až budeme konečně v klidu domova.

Ten velký den nastal, zlatíčko bylo s námi doma, já si pořídila vlastní odsávačku, jenže ta si z nějakého nepochopitelného důvodu s mými prsy příliš nerozuměla. Brzy skončila v krabici a já začala odstříkávat. Takhle to pokračovalo několik měsíců, syn měl opravdu velký apetit. Ve mně neodvratně klíčil pocit zmaru: „Takhle to prostě dál nepůjde, ruce mě bolí jako šlak a mám dojem, že už nedělám nic jiného než odstříkávám nebo se pokouším kojit.“

Pořídila jsem tedy zázračnou krabici umělého mléka, jenže synek odmítal tuto změnu akceptovat, následovalo několikero pokusů s různými značkami, efekt byl však pokaždé naprosto stejný, milý chlapec plival mléko všude kolem sebe a to málo, co se mu nedopatřením dostalo do žaludku, pro jistotu vyzvracel. Po několika dnech těchto snah, kdy jsem byla už pomalu zralá na odbornou pomoc, nastal zázrak, brouček se přisál k prsu, od té chvíle dělal čest pojmenování savec. Sál ve dne i v noci, porušila jsem tehdy jednu ze svých zásad a to tu, že si do manželského lože dítě nikdy nevezmu. Opakované noční vstávání mě však velmi vyčerpávalo, a tak jsem zvolila své pohodlí. No a právě k období, kdy s námi syn sdílel postel, se váže můj první zážitek.

Jedné noci se brouček opět dožadoval svého mlíčka, v polospánku jsem se snažila co nejrychleji zorientovat. Šmátrám rukou do míst, kde syn obvykle spinká, nahmatám jeho hlavičku a říkám si: „Hergot chlape, tobě už ty vlásky pořádně povyrostly.“ V tu chvíli se však hlava začala vzpouzet a dokonce i mluvit: „Co se děje, to už mám vstávat?“ Tady prostě něco nesedí, synáček je sice velmi bystrý, ale že by v půli roce mluvil ve větách? To ani náhodou. Okamžitě jsem pochopila svůj trapný omyl, vždyť já málem nakojila manžela. Synek se ve spánku krapet odkutálel a jeho obvyklé místo zaujala moje drahá polovička. Tato příhoda však nebyla nic proti tomu, jaké faux pas se mi povedlo o pár týdnů později.

Bydleli jsme tehdy v pronajatém bytě, jehož majitelem byl velmi milý starší pán. Jednoho dne se v paneláku objevilo oznámení, že se chystá výměna oken, samozřejmě jsem tuto skutečnost chtěla majiteli neprodleně sdělit.

Syn si v té době odkrojil značnou část denního spánku, z několika hodin zbyla sotva hodina jedna. Usínal kolem poledne, já se za ten omezený časový úsek, který mi byl poskytnut, snažila vždy stihnout maximum možného. Toho dne jsem kuchtila nějaké jídlo, dala si telefon na hlasitý odposlech, abych měla prázdné ruce a mohla v klidu pokračovat ve vaření, zatímco budu mluvit s panem domácím.

Hovor se nesl v příjemném duchu, trval několik minut. Pán zde neměl žádné příbuzné a rád si pokecal. Najednou se začal v ložnici nečekaně brzy probouzet syn, kvapně jsem se rozloučila. Nějak mi v tu chvíli ale nedocvaklo, že jsem telefon jaksi nezavěsila. Honem umýt ruce a hurá za synem. Třeba ještě zabere. Aby neměl strach, že o něm nevím, křikla jsem zvesela: „Neboj, miláčku, prsa už jsou na cestě!“ V tu chvíli se z telefonu ozvalo: „Jak prosím?“ Nezavěsila jsem já, nezavěsil ani pán, a tak se k jeho uším donesla věta, která byla určena uším úplně jiným. Bylo mi fakt trapně a na následné osobní setkání jsem se opravdu netěšila.

Během let se mi narodily další dvě děti. U nich žádné problémy s kojením nenastaly, možná proto, že se obě dvě přisály ještě na operačním sále a u sebe jsem je měla prakticky ihned, jakmile to můj pooperační stav dovolil. Dnes se má kojící kapitola pomalu, ale jistě uzavírá, mám za sebou šest let nepřetržitého kojení, kojila jsem během těhotenství, vyzkoušela jsem si tandemové kojení. Začátky nebyly nejlehčí, ale všechna ta námaha stála za to.

U prvního syna mi nějakou dobu trvalo, než jsem se smířila s tím, že porod proběhl císařským řezem, vyčítala jsem svému tělu, že nedokázalo porodit přirozeně, i to mohlo mít určitý vliv, že poprvé nebylo kojení bez problémů, psychika dělá svoje. Podruhé ani potřetí už mě podobné pocity netrápily. Cítila jsem jen obrovskou vděčnost. Vděčnost a úctu ke svému tělu, neboť dokázalo odnosit zdravé děti a umožnilo mi prožít nepředstavitelně krásné pocity.

Váš příspěvek
PenelopaW
Zasloužilá kecalka 698 příspěvků 4 inzeráty 07.05.19 12:03

Jako vždy vtipné a čtivé a svěží. Jak nakonec pan domácí zvládl situaci s nabídkou prsu? ;) Vylíčení příhody s kojením manžela mne pobavilo velmi, jako vždy mne rozesmály Tvé obvyklé vtipné glosy, které popisovaným situacím prostě dodávají šmrnc :palec:.

Jahudka82
Závislačka 2772 příspěvků 5 inzerátů 07.05.19 12:31

Hezky, takhle formulovat me to jeste teda fakt nenapadlo, u nas byla oblibena veta „Miko de“ - v podani našeho malyho, kterej ji prevzal od tatínka - ten ho vzdycky uklidnoval ze „mama uz jde, bude mliko“ :lol: Kamarádka se vzdycky zase smála, kdyz jsem mela tel.na hlasito a u toho kojila nebo krmila uz pak normal. jidlem, jak zase mala mlaska a jeste se u toho hihna ;) Jo, kdyz to jde bez problemu, je to radost a asi i pohoda pro obe strany, kdyz to nejde ani pres snahu ve dne v noci a ta mama se pak musi jeste postarat o dalsi deti, domacnost atd.,tak nema cenu lamat to pres koleno. Jsi dobra, ze jsi to u prvniho nevzdala a je super, ze dalsim dvema brouckum uz to slo samo, ono to je asi tak i zarizene, ze u prvního ma clovek cas se s tim crcat - odstrikavat, prikladat co hodinu, s miminkem si vlezt na 24 hodin do postele do půl těla…u dalsich deti uz se tohle praktikuje hur…ale tem uz to vetsinou jde dobre, pokud neni jiny problem typu vpacene bradavky, malo mlika apod. Kamaradka takhle skoro obrecela, ze teprve u 4.ditete se ji cosi jako mlíko i zaclo delat, jenze malému to neslo, ani s kloboucky a nevim jestli zkousela jinou alternativu, ale u 1.si koupila nebo pujcila el. odsavacku a pak uz ji nemela a zrovna by se byla hodila. A jak nebyl odber, mliko se zase ztratilo a nezbylo nez opet nasadit UM, stejne jako u ostatnich. Ale sama uznala, ze pri ctyrech kusech uz by nejake odsavaci maratony nebyly ani realne…

Jeanny21
Kecalka 422 příspěvků 07.05.19 12:48

U „Neboj, miláčku, prsa už jsou na cestě“ jsem vyprskla smíchy :mrgreen: :lol: super, čtivé :palec:

Jadala
Zasloužilá kecalka 770 příspěvků 07.05.19 12:58

@PenelopaW děkuji za pochvalu :oops: já se také moc těším na Tvůj další originální deníček :mavam: pán naštěstí vše přešel taktním mlčením :oops:

Příspěvek upraven 07.05.19 v 12:59

Jadala
Zasloužilá kecalka 770 příspěvků 07.05.19 13:01

@Jahudka82 přiznávám, že kdyby byly problémy u dalších dětí, nevím, jestli bych měla tolik trpělivosti jako u prvorozeného :think: :mavam:

Jadala
Zasloužilá kecalka 770 příspěvků 07.05.19 13:02

@Jeanny21 já se tenkrát moc nesmála :D :mavam:

Jeanny21
Kecalka 422 příspěvků 07.05.19 13:05

@Jadala to věřím :D

PenelopaW
Zasloužilá kecalka 698 příspěvků 4 inzeráty 07.05.19 14:23

@Jadala Já sama žádnou vyloženě vtipnou historku s kojením nemám, takže jsem to pojala jako vyprávění osobní zkušenosti s nějakými jako doporučeními pro ty, které by byly v podobné situaci. Dlouho jsem zvažovala, jak to téma uchopit, a asi probublalo mé pedagogické já nebo nevím :lol:.

jinak s těmi hláškami - zamýšlela jsem se nad sebou, jestli jsem dětem hlásila „prsa jsou na cestě“ či něco na obdobu „miko jde“, a uvědomila si, že před kojením zásadně dětem vykám. Takže dítko se začne ozývat a já reaguji: „Už to bude, pane hladový, brzy dostanete, maminka jen dodělá tohle a tamto“, popř. „Ano, slečno Andělko, mléko bude, jen chvilku vydržte“ :). A nevím, co si o mne musely teď myslet v porodnici zbylé dvě maminky na pokoji, protože když jsem se snažila chlapečka donutit, aby se přisál a udělal mi mléko (abychom co nejdříve mohli domů), a on vždy podumlal a po dvou minutách se pustil, s obligátním vykáním jsem mu domlouvala: „Tady nejste na degustaci, ale konzumaci, pane! Musíte se víc snažit!“ :lol:

PenelopaW
Zasloužilá kecalka 698 příspěvků 4 inzeráty 07.05.19 14:28

@Jahudka82 Souhlasím s Tebou. „Hezky“ jsem se napálila s druhým dítkem, kdy jsem se hrdě a sebevědomě považovala za matadora, který už má vše v malíčku, a začala cca měsíční mimčo kojit méně s tím, že holka je šikovná, ona to vypije i tak, aby se pak na kontrole u pediatra zjistila, že ubývá na váze. Jednak kvůli mojí blbosti, a pak protože jsem naprosto nečekaně dostala menstruaci po dvou měsících, namísto po dvou letech, kdy jsem ji po první zkušenosti čekala. Moje tělo se na ni ovšem připravovalo v předstihu a aniž bych to tušila, snížilo produkci. Takže jsem musela najet na maraton jako v šestinedělí, dávat si budík po dvou hodinách, kojit z obou prsů, odsávat, nahřívat, chladit, pít čaje, zkusila jsem i homeopatika… abych to všechno nahnala zpátky. A k tomu doma žárlivý tříleťák, který zrovna začal chodit do školky, vyžadoval 100% pozornost, na níž byl doposud zvyklý, a začal se chovat jako hajzlík. No, nebylo to snadný :). Ještěže jsem měla pravdu aspoň v tom, že holka je šikovná :).

Jadala
Zasloužilá kecalka 770 příspěvků 07.05.19 16:11

@PenelopaW taky dobrý, degustační menu nemá chybu :potlesk: :mrgreen:

dagmarkaa
Neúnavná pisatelka 18081 příspěvků 08.05.19 08:02

Opět krásný deníček, který se četl jedním dechem :kytka:

Jadala
Zasloužilá kecalka 770 příspěvků 08.05.19 08:09

@dagmarkaa děkuji, každý takový komentář mě vždy potěší a dodává mi odvahu a chuť pouštět se do dalšího psaní, kdyby jich nebylo, asi bych jako tvor, který si ve psaní zase tak moc nevěří, dávno přestala. Takže ještě jednou děkuji :mavam:

Jahudka82
Závislačka 2772 příspěvků 5 inzerátů 08.05.19 12:29

@PenelopaW Tak to je taky moc hezky :lol: ;) :palec: Nahodou originální a vtipne :potlesk: ;)

Jahudka82
Závislačka 2772 příspěvků 5 inzerátů 08.05.19 12:34

@PenelopaW Tedy, to jsi mela asi na par dni, tydnu peknej zahul…tak hlavne ze se zadarilo! Holt se tomu starsimu musi asi po porodu vic pak věnovat zbytek rodiny - tatinek, babicky, to aspon fungovalo u nas, ale uz byl na ne zvykly a byly mu 4, takze nastesti i na školku. :palec:

pocker
Zasloužilá kecalka 684 příspěvků 09.05.19 12:18

@Jadala opět moc hezky napsané :potlesk:

Jadala
Zasloužilá kecalka 770 příspěvků 12.05.19 00:09

@pocker mockrát děkuji :mavam:

Vložit nový komentář