Nečekaný porod a následně hospitalizace II. část

Porod

Chtěla bych vám popsat můj nečekaný porod a následnou hospitalizaci v porodnici.

Přečtěte si také první část deníčku »

Jak jsem v první části psala, narodila se mi maličká holčička. První ji viděl partner, já až druhý den. V této části vám chci přiblížit, jaký bylo můj pobyt v porodnici.

Po porodu mě odvezli na JIP, kde jsem byla s dalšími dvěma maminka, od kterých jsem se později dozvěděla, že ten stejný den jako mě u nich byl udělán císař. (Celkově ten den v Podolí udělali 16 akutních císařů). Vzhledem k tomu, že malá byla v inkubátoru, mi sestra řekla, že mi malou nemůže přivést na přiložení. Sice to bylo těžký, vidět, jak si vedle mě ty dvě maminy co tři hodiny přikládají své malé uzlíčky a pak se s nimi mazlí. Celou dobu, když jsem je viděla, jsem se snažila myslet na mou malou a říkala jsem si, že jí je v inkubátoru pod dozorem dobře. Noc jsem zvládla v pořádku.

Zákon schválnosti tomu chtěl a já měla vybitý telefon a já se potřebovala domluvit s partnerem na tom, aby mi přivezl oblečení a ostatní věci, jelikož jsem s sebou neměla ani kartáček na zuby. Sestra mi poskytla telefon a já se spojila s partnerem. Ten mi druhý den ráno přivezl tašku. Sestra z JIP, mi domluvila, že jsme se mohli společně jet na malou podívat (návštěvní hodiny byly až od 3 hodin).

Den po porodu jsem prvně držela svou dceru, ten dvoukilový uzlíček. To, jaký to byl pocit, nemusím popisovat. S partnerem jsme chtěli mluvit s nějaký ošetřujícím doktorem malé, aby nám vůbec někdo řekl, jak na tom je. Sestra nám řekla, že nám doktora pošle, a ze sesterny vyšel doktor, který nám ke zdravotnímu stavu naší malé řekl jen to, že je vše v pořádku, veškeré testy jsou zatím dobré, a že pokud si udrží teplotu, nebude muset být v inkubátoru. Pak se otočil a odešel. Na JIP mi bylo slíbeno, že budu moci hovořit s internistou o mém tlaku. Bohužel vždy, když jsem požádala sestru o konzultaci, vždy to nějakým záhadným způsobem nevyšlo.

Na JIPu jsem byla asi tři dny, kdy každé 3 hodiny mi měla být sestrou malá přivážená. Když mi ji prvně sestra přivezla, dala mi ji a zase odešla. Nevěděla jsem, jak správně si ji mám přiložit, tak jsem to nějak zkusila. Vzhledem k tomu, že malá byla maličká, neměla tolik sílu sát a vždy po chvilce usnula. Vzhledem k tomu, že maminy, které byly se mnou na JIP, byly přemístěny, sestra z novorozeneckého oddělení mi řekla, ať za malou chodím na oddělení, kde si ji budu přikládat. Myslela jsem, že mě někam posadí do pokoje či tak nějak, ale ne, malou mi přivezli na chodbu, kde jsem si ji měla přiložit (ano, teď už bych na vše reagovala jinak, ale jako prvorodička jsem byla že všeho vyplašená).

Takhle jsem za malou chodila co tři hodiny, jen večer cca od 9 mi ji opět začali vozit. A ráno od 9 jsem zas musela za malou na chodbu. Ale jelikož jsme chtěla být s ní, tak jsem za ní chodila. Asi po 3 dnech mi sestra z JIPu řekla, že by mě mohli přeložit na normální pokoj. Dokonce mi dala dvě možnosti výběru, buď den počkám a zůstanu na JIP, a budu přesunuta na pokoj, kde budeme 3, nebo ihned přesun na pokoj, kde by nás bylo 7. Vybrala jsem si samozřejmě první variantu a den ještě počkala na JIP.

Už jsem se nemohla dočkat, až budu přemístěna z JIP na normální pokoj, kde budu s malou. Radosti jsem nemohla ani dospat. Shodou okolností v den mého odchodu z JIP, sloužila i sestra, která tam byla, když mě přivezli po císaři, ta jediná byla příjemná, hodná, milá a ochotná.

Nastal den mého přesunu, rychlostí blesku jsem se zabalila a čekala na pomoc zřízencem. Ten přišel asi do 30 minut. Začala jsem se radovat, že konečně budu se svou malou. Radost mě přešla ve chvíli, kdy mě z JIPu přesunuli na předoperační a pooperační oddělení. Doteď nechápu, proč mě tam přesunuli. Místo na novorozeneckém oddělení bylo, jelikož jsem vždy, když jsem byla za malou viděla, jak několik maminek odchází domů. Ve svém novém pokoji jsem byla se dvěma slečnami, které byly po operaci s močovým měchýřem. Stále jsem nemohla pochopit, co dělám na tomto oddělení.

Když mi laktační sestra přivezla malou na pokoj, mé spolunocležnice začaly také nechápavě koukat, co u nich na pokoji dělám (malou mi přivezli asi půl hodiny po přesunu na nový pokoj). Setra mi malou přivezla ještě jednou na pokoj a při odchodu sestry s malou mi bylo oznámeno, ať za tři hodiny přijdu za malou na oddělení novorozenců. Jelikož se mi spustila laktace, tak jsem za malou už chodit musela a tentokrát se k mým návštěvám a kojení malé na chodbě mělo přidat i odstříkávání mléka. To jsem nakonec dělala na pokoj.

Druhý den mého pobytu na předoperačním a pooperačním oddělení před vizitou přišla sestra a přinesla mi v kelímku 2 prášky, když jsem se jí zeptala, co to je, odpověděla mi, že to mám předepsané od doktora. Během vizity přišla doktorka, čekala jsem na ni, jak na smilování boží. Jelikož už jsem ze všeho byla dost naštvaná, trochu jsem si na ní vylila zlost. Když jsem jí řekla o tom, že nechápu, proč jsem u nich na oddělení a nejsem s malou, že mám slíbenou už 3 dny konzultaci s internistou a doposud jsem s nikým nemluvila, stejně tak tomu bylo s dětskou doktorkou a v neposlední řadě nikoho nezajímalo, jak se mi hojí nebo nehojí rána po císaři, chudák se nestačila divit (akorát nastoupila do služby), ale věci se začaly aspoň trochu hýbat. Doktorka mi řekla, že se mi pokusí domluvit konzultaci s internistou a dle jeho závěrů, bude dále jednat (přicházel by v úvahu přesun na neonatologii). Cca do hodiny jsem šla na ultrazvuk, kde bylo vše v pořádku, a rána se hojila tak, jak měla.

Po ultrazvuku jsem běžela zase za malou, abych si ji přiložila. Najednou kde se vzala, tu se vzala, objevila se její ošetřující doktorka, která se hrozně divila, že s ní chci mluvit. Naštěstí byla malá v pořádku, akorát trochu víc shodila. Po obědě jsem měla konečně své vytoužené rande s internistou. V ordinaci na mě čekal prošedivělý pan, když jsem mu dala moji kartu, kterou si prostudovával. Doktor se na mě podíval a po přečtení osobní a rodinné anamnézy, se na se mě zeptal, proč jsem v nemocnici. Když jsem mu vše vysvětlila, znovu se podíval do mé karty a řekl, že nechápe, proč mě drží na oddělení, že on sám, kdyby zažil to, co já, má vysoký tlak. Dále dodal, že pobyt v nemocnici je sám o sobě dost stresující. Jeho závěr byl takový, že jsem na propuštění. Preventivně mi při příchodu a odchodu změřil tlak a byl v pohodě (zapomněla jsem napsat, že tlak mi byl jak na JIP, tak i oddělení pravidelně kontrolován. Z 80 % byl vždy v normě, párkrát jsem ho měla vyšší, ale kdo by z toho všeho neměl).

Od doktora jsem se opět přemístila na oddělení, kde jsem na sesterně vrátila svoji kartu. Sestra se mě ptala na to, co mi řekl doktor, aniž by se podívala do mé karty. Když jsem jí řekla, že dle doktora jsem na propuštění, bylo mi sděleno, že není tedy důvod mě na oddělení držet. Dle vytíženosti doktorky a toho, jak bude schopna napsat propouštěcí zprávu, proběhne mé přemístění na neonatologii. Nakonec jsme se domluvily, že mě přesunou ještě ten den a zprávu donese sestra. Znovu jsem se šla tedy balit.

Opět probíhalo balení a přesouvání… Já byla KONEČNĚ VOLNÁ, nebyla jsem pacient v nemocnici, ale už jen doprovodu mé malé. Doktorce jsem slíbila, že si na neonatologii budu pravidelně měřit tlak. Nechala jsem si přivést tlakoměr a poctivě tlak měřila (měřila bych ho třeba co hodinu, hlavně že budu s malou).

Po přesunu na neonatologii jsem po 4,5 dnech byla s malou na pokoji. Pokoj jsme měli hned vedle sestry, která měla na starosti nás a ještě jeden pokoj. Na pokoj jsme byly celkem 3 maminky a 5 holčiček. Konečně jsem byla se svou malou, mohla jsem ji držet v náručí, jak dlouho jsem chtěla. Po mém příchodu si ke mně na postel sedla sestra a nejdřív na mě koukala, jak na tydýta, co pořád drží mimčo v ruce a neustále na něj kouká. Když jsem jí řekla, že jsme poprvé spolu na pokoji, podivila se, ale zároveň mě pochopila. Sestra mi vysvětlila, jak to u nich na oddělení chodí.

Najednou jsem se o malou měla starat sama. Vždyť jsem ji ani ještě nikdy nepřebalila (není to žádná věda, vím, ale moje malá měla 1 800 g). Sestra mi vše ochotně ukázala, ubezpečila mě, že malé nic není, a že vše zvládnu. Malá byla zlatá, vůbec neplakala, co 3 hodiny jsem ji kojila. Na neonatologie jsme byly 4 dny, kdy jsem se musela naučit jak o malou pečovat, přebalit ji, vykoupat. Když jsem nevěděla nebo si nebyla jistá, věděla jsem, že mi sestra ochotně pomůže.

Celkově pobyt v porodnici byl už dlouhý, já na sobě začínala pociťovat úzkost. Byla jsem ráda za každou návštěvu, co za námi přišla, ale pokaždé, když se blížil její odchod, začínala jsem cítit osamocení a občas jsem to psychicky nevydržela a plakala jsem, a to pokaždé, když partner odcházel domů. Chtěla jsem i s malou odejít s ním. Celkově mi přišlo, že mojí psychice pobyt v porodnici nepomáhá a chtěla jsem domů. Byla jsem tak zoufalá, že jsem si začala říkat, že nejspíš nejsem dobrá matka. Byla jsem rozhodnutá že podepíšu reverz (vše jsem konzultovala s partnerem a rodinou). Ošetřující doktorka malé mi při příchodu na neonatologii sdělila, že nebude trvat na porodní váze malé, ale bude jí stačit, když bude přibírat, což krásně splnila.

Došla jsem si tedy na sesternu a zeptala se sestry, zda je nějaký důvod, proč nás ještě doktorka nepustila domů. Když se sestra podívala do karty malé, sdělila mi, že veškeré testy malé jsou v pořádku a že si myslí, že by jsme mohly jít domů. Byla jsem tedy rozhodnutá s doktorkou probrat podepsání reverzu. Jelikož byl náš pokoj sousedící s pokojem sestry, bylo slyšet, o čem si s doktorkou povídají, a ještě před mým hovorem s doktorkou jsem slyšela, že následující den budeme propuštěný všechny tři maminy. Následující den si nás po 8,5 dne partner odvezl domů.

Před sestřičkami z oddělení neonatologie smekám klobouk a děkuji jim za veškerou péči, pomoc a podporu.

Ještě se vrátím ke své propouštěcí zprávě. Nikdo mi ji na oddělení neonatologie nepřinesl, a to i přes to, že jsem se několikrát připomínala. Z porodnice jsem byla s malou propuštěna bez mé propouštěcí zprávy (ano, úplně jsem na ni pak zapomněla, že ji nemám). Každopádně jsem doma do porodnice volala a zpráva mi měla být poslána poštou dodatečně, dle staniční sestry s předoperačního a pooperačníhi oddělení. Zajímalo by mě, kam ji posílala, jelikož mi do dnešního dne ještě nepřišla. Pro zprávu jsem si zajela osobně. Ohledně mého porodu a provedení císaře jsem se nic zásadního nedozvěděla. Důvod, proč byl tak narychlo udělán, netuším. Každopádně malá se narodila sice maličká, byla jen den v inkubátoru, aby si udržela teplotu, byla bez plicní ventilace, sama přijímala potravu (kojila jsem ji a následně dokrmovala mým odstříkaným mlékem). Ve zprávě mám jen uvedeno, že jsem měla špatně bílé krvinky, ale nic o tom, proč byl udělán akutní císařský řez.

Dnes nám doma krásnou malou princeznu, která se snaží lézt a každý den nám dělá radost.

I když je porodnice v Podolí vyhledávanou porodnicí, jedno vím jistě… já už tam rodit nebudu.

PS: Mnoho z vás si určitě bude říkat, že by si toto nenechalo líbit a udělalo by v nemocnici bůh ví co… Ono se to teď lehce řekne, ale zkuste se vžít do čerstvé prvorodičky, která přes 4 dny nebyla se svým dítětem dýl jak hodinu.

Váš příspěvek
Tiffany1
Závislačka 4630 příspěvků 13.08.19 01:07

Hmm, tak já jdu proti proudu a říkat, že bych si toto nenechala líbit, teda nebudu. Mně to příjde hodně sebelítostivý… pardon. :think:

Nowuka2
Ukecaná baba ;) 2395 příspěvků 13.08.19 07:26

No, mi ti nepřijde teda nijak odstrašující, ono Podolí není soukromá klinika, kde budou rodičky na rukou nosit, budou jim k dispozici na zmáčknutí čudlíku a vždycky ve 100% náladě. Ono i zdravotníci jsou jenom lidé se svými vlastními problémy a mít nonstop náladu na některé hysterické rodičky by měl asi málokdo.

Nowuka2
Ukecaná baba ;) 2395 příspěvků 13.08.19 07:26

No, mi ti nepřijde teda nijak odstrašující, ono Podolí není soukromá klinika, kde budou rodičky na rukou nosit, budou jim k dispozici na zmáčknutí čudlíku a vždycky ve 100% náladě. Ono i zdravotníci jsou jenom lidé se svými vlastními problémy a mít nonstop náladu na některé hysterické rodičky by měl asi málokdo.

Nowuka2
Ukecaná baba ;) 2395 příspěvků 13.08.19 07:26

No, mi ti nepřijde teda nijak odstrašující, ono Podolí není soukromá klinika, kde budou rodičky na rukou nosit, budou jim k dispozici na zmáčknutí čudlíku a vždycky ve 100% náladě. Ono i zdravotníci jsou jenom lidé se svými vlastními problémy a mít nonstop náladu na některé hysterické rodičky by měl asi málokdo.

Nowuka2
Ukecaná baba ;) 2395 příspěvků 13.08.19 07:26

No, mi ti nepřijde teda nijak odstrašující, ono Podolí není soukromá klinika, kde budou rodičky na rukou nosit, budou jim k dispozici na zmáčknutí čudlíku a vždycky ve 100% náladě. Ono i zdravotníci jsou jenom lidé se svými vlastními problémy a mít nonstop náladu na některé hysterické rodičky by měl asi málokdo.

Nowuka2
Ukecaná baba ;) 2395 příspěvků 13.08.19 07:26

No, mi ti nepřijde teda nijak odstrašující, ono Podolí není soukromá klinika, kde budou rodičky na rukou nosit, budou jim k dispozici na zmáčknutí čudlíku a vždycky ve 100% náladě. Ono i zdravotníci jsou jenom lidé se svými vlastními problémy a mít nonstop náladu na některé hysterické rodičky by měl asi málokdo.

Nowuka2
Ukecaná baba ;) 2395 příspěvků 13.08.19 07:26

No, mi ti nepřijde teda nijak odstrašující, ono Podolí není soukromá klinika, kde budou rodičky na rukou nosit, budou jim k dispozici na zmáčknutí čudlíku a vždycky ve 100% náladě. Ono i zdravotníci jsou jenom lidé se svými vlastními problémy a mít nonstop náladu na některé hysterické rodičky by měl asi málokdo.

martina bl
Kecalka 142 příspěvků 13.08.19 07:31

Tento přístup si z Podolí pamatuju velice dobře. Škodí jim jejich dobrá pověst-mají se tam za polobohy a s lidmi jednají jako s věcí, která nemá vlastní vůli či právo na informace. Čest výjimkám.

stinga
Echt Kelišová 8446 příspěvků 13.08.19 09:13

@Tiffany1 hm tak možná trochu sebelítostivé to je - ale zas - když jdeš v 31. tt na běžnou kontrolu a naráz ti beze slova vysvětlení provádějí císařský řez - tak to není úplně běžná situace

@Nowuka2 kde tam vidíš hysterii, paní se možná nechala trochu vláčet okolnostmi, ale hysterická není ani trochu - a zdravotníci jsou povinni ti vysvětlit, co a proč s tebou dělají, což tady nesplnili ani trochu - přístup jak v 70. letech minulého století
díky za naši „vesnickou“ porodnici, pokoje jsou všechny po dvou s vlastní sociálkou, a ti zdravotníci se svými vlastními problémy se ti vždy věnují

Kukacka123
Závislačka 3970 příspěvků 13.08.19 09:58

@stinga ja nevim, ja teda byla taky prvorodicka a nejsem zadny prubojny a bojovny typ cloveka. Ale na vse jsem se ptala a odbyt jsem se nedala. Vse mi bylo vysvetleno a kdyz jsme nechapala, vysvetleno bylo znovu :nevim: nerodila jsem teda v zadne maga prazske nemocnici, ale v celkem frekventovane ano a odbyt bych se nedala, jde o me dite. Je pravda, ze mam za sebou porod mrtveho miminka v 17tt, ale i tam jsem se odbyt nenechala :nevim: to same s kojenim na chodbe - staci se slusne zeptat, zda bych nemohla nekam vice do soukromi, podle me to neni nic nezdvorileho ;) kazdopadne po takove zkusenosti bych v te porodnici uz znovu nerodila taky ;) :mavam:

Sany80s
Kelišová 7469 příspěvků 13.08.19 10:41

Možná bude můj komentář trošku mimo, já nevím.
Mě docela děsí, jak často se toto děje a že se to vůbec děje.
Je šílené a to zvířata mám ráda, že když šlo o našeho psa, tak si s námi doktor sedl, vše vysvětlil, vše ukázal, projevoval účast(bylo to beznadějné) a projevoval respekt našemu rozhodnutí a když jde o lidi, děje se toto.

Pidulka1991
Závislačka 3819 příspěvků 13.08.19 10:46

@stinga psala, že rodila o měsíc dřív, to odpovídá 36tt pouštěli ji po 8 dnech, to taky nesouhlasí porodem v 31tt…

@JaninaS89 když to čtu jsem ráda, že jsem rodila v malé porodnici. Neměla jsem problémy s odpověďmi. Neměli jste u miminek vizitu?? U nás byla 2× denně, vždy jsem tam čekala, samozřejmě až po tom co jsem mohla po sekci chodit, jinak jsem mohla zavolat. Na JIPku po sekci za mnou přišla primarka neonatologie říct, jak na tom malá je (33tt, 1880g). Důležité je, že jste v poradku a podruhé se nic takového opakovat nebude.

Čičorečka
Závislačka 2636 příspěvků 13.08.19 11:22

Tak to je teda dost divný zacházení s nedonošencem. Mě by se synem na chodbu nepustili, chodila jsem celou dobu k němu na vyhřívané lůžko. Nicméně ti závidím, žes ji pak měla u sebe na pokoji, to se máš :palec: Já byla celý pobyt v nemocnici sama na pokoji, bez dítěte.

Astyna88
Zasloužilá kecalka 607 příspěvků 13.08.19 13:10

Syn se nar v 37.tt, 2,5kg, s kterymi odchazel i z porodnice u Apolinare. I kdyz byl syn nedonoseny jen o par dnu, tak me ani na chodbu s nim na nakojeni nepustili. Po 4h po porodu mi ho dali na pokoj. Nedovedu si predstavit, proc se k tobe chovali tak tajemne…

Andyva
Kecalka 283 příspěvků 13.08.19 15:19

Nowuka..vy zřejmě taky pracujete ve zdravotnictví, že? Zdravotníci by se tedy měli chovat slušně pouze na soukromé klinice? To snad ne! Chování je tedy otřesné a arogantní, ale naštěstí je u nás už více nemocnic, kde se chovají k pacientům mile.
Arogantní personál by neměl vykonávat takovéto poslání.

Nowuka2
Ukecaná baba ;) 2395 příspěvků 13.08.19 16:34

@stinga ale já vůbec nenazvala hysterickou zrovna autorku deníčku, proto taky píšu ‚nektere rodicky‘. :nevim: A ano,. samozřejmě jsou povinni, ale 1.tady to vidíš jen z jedné strany, a 2.je vysvětlit a vysvětlit, mě by taky nebavilo 100× za den vysvětlovat jedno a zo samý do detailu a shrnula bych to do dvou vět, ono personálu ve zdravotnictví není zas tolik, aby měli na každej případ hodinu a půl konzultačních hodin denně.

Pennya
Ukecaná baba ;) 1632 příspěvků 13.08.19 16:49

Mě teda přijde hrozné že je člověk se svým dítětem po takové době. Jako sice dítě potřebuje péči, potřebuje dohled, ale aspoň by mohlo mít přístup matky, nedivím se že se pak objevují laktační a psychické problémy. Chtěla bych se na něj dívat a hlídat si ho aspoň přes plexisklo..mohli by to ktomu nějak uzpůsobit.

stinga
Echt Kelišová 8446 příspěvků 13.08.19 17:27

@Nowuka2 - no tak určitě tam 100× denně nedělají akutní císař a i kdyby tak pro tu rodičku to je její první porod, první císař - že je to nebaví vysvětlovat, to je možné - ale pak měli jít pracovat třeba k pásu, tam by je to také nebavilo, je to pořád stejné, ale zase nemusí nikomu nic vysvětlovat

  • prostě tím, že je někdo zdravotník, tak fakt není pán bůh, aby jednal s pacienty - rodičkami arogantně a bez vysvětlení


a někomu vysvětlit, proč mu dělají akutní císař, fakt netrvá hodinu a půl
a třeba to přeložení na pooperační pokoj, což byla zřejmě urologie :zed:
a že v jiné porodnici rodičce vše vysvětlí, jsou profesionálně milí a vstřícní - to vysvětlíš jak, když podle tebe jsou zdravotníci tak vytížení, že nemůžou ani promluvit

Leo44
Kecalka 285 příspěvků 13.08.19 18:05

Docela divné zacházení…
Já byla na Mělníku po CS a nemůžu si vůbec stěžovat ba naopak. Hned po CS mě převezli na JIP kde semnou mohl být i partner, čs byla v 8 ráno a ve 3 hodiny mi přivezli malou. Partner vše na jipce fotil i natáčel. Malou jsem měla u sebe až do 7 do večera v kuse. Chlap odcházel Z jipky v 7:30 večer.. Poté mi malou přivedli v 5 ráno, celou dobu spala. V 8 jsem šla na normální pokoj. Kde již na mě čekal partner a byl semnou celý den. Sestřičky i doktorky byli velmi ochotný. Normální jídlo jsem nejedla a tak mi dokonce jedna sestřička přinesla výborný pudink který dělala. Takže paráda. Teda až na mou spolubydlící :D
Jo partner semnou byl od 8 do 8 večer neustále u mě

michalkab
Stálice 60 příspěvků 13.08.19 19:35

Ja tam teda rodila 3×, z toho posledni porod byl taky akutni sekce. Sla jsem tam na prvni poradnu a uz jsem se nevratila domu. Vse se mnou probrali, dokonce i moznost prirozeneho porodu. Mala se narodila 36+1 s vahou 1990 gramu. Poprve (kdyz nepocitam na sale) jsem ji videla druhy den, hned jak jsem mohla vstat a vysprchovat se. Pravda, chodit jsem za ni taky musela o patro niz, ale kojila jsem ji vzdy na pokoji, kde byla v inkubatoru. Po 3 dnech jsem sla s ni na pokoj. Ono, ze jste videla odchazet maminky domu, neznamena, ze tam maji misto. Oni prijimaji i maminky, co jsou propustene domu, ktere rodily o hodne driv. A kdyz to vypada (nekdy i po nekolika mesicich), ze miminko propusti, prijimaji ty maminky, aby se „naucily“ o deti pecovat a odvest si je. Me takhle pustili uživatele v patek, misto v pondeli domu, prptoze potrebovali misto. Ted uz budte rada, ze je to za vami a mate zdravou dcerku :slight_smile:

Pidulka1991
Závislačka 3819 příspěvků 13.08.19 21:08

@Pennya co by si tam dělala?? Jako fakt si myslíš, že by si měla sílu celý den drepet u inkubátoru??? Je potřeba rozjet laktaci, na to potřebuješ odsávačka, protože ten nedonosence fakt nemá sílu, potřebuješ se vyspat, většinou se nedonosence rodí kvůli nějaké komplikaci, která se musí řešit. Atd…

lll14
Kecalka 225 příspěvků 13.08.19 22:04

Ono je problém, že když se provádí akutní císař, tak je to prostě akutní, tj. není čas vysvětlovat, co se děje. Upozorňovala nás na to mimo jiné lékařka na předporodním kurzu, že se může stát, že se jim během porodu něco nebude líbit a najednou se prostě pojede. Asi bych se domáhala po operaci, proč k tomu došlo, ale nikdo z nás laiků netuší, jakou mělo miminko bez akutního zásahu šanci. A ono pokud by lékaři v tu chvíli vysvětlovali co a proč, tak v některých případech už může být pozdě. Já toto beru jako úspěšný porod - zdravá maminka, zdravé dítě.

P4ja
Extra třída :D 10637 příspěvků 13.08.19 23:38

Já tedy nějak nevím. Po porodu jsem taky musela pár dnů čekat na to až budu moct být s mimčem na pokoji, protože neonatologie je u nás malá a prostě místo nebylo. Byla jsem normálně na gyndě se staršíma babčama na pokoji a byla to fakt zábava. Opravdu bych to nikomu nevyčítala, že jsem nemohla být hned na neonatologii. Nejdřív sestřičky na kojení přijely, a potom mě vozili k inkubátoru. Ale jak se tady někdo holedbal, že by mimčo hlídal přes plexi, tak já upřímně říkám, že jsem první dva dny byla ráda, že malou dovezly, a potom mě na vozíku převezly za ní, já nakojila, usnula v kojícím křesle s malou na prsou, a pak mě zase odvezly. Víc bych fakt nedala.

Ale k miminku jsem mohla kdykoli. Manžel taky. A od 4.dne jsem pak měla malou i s monitorem u sebe na pokoji. Ono když se v tom člověk moc nepitvá, tak rychleji zapomene na to špatné.

Ale chápu tě, že ses potřebovala vypsat. A ty zkušenosti s tím, že ti nikdo neřekl příčinu CS, to bych se asi fakt ptala dost důrazně. A nechala bych si to vysvětlit alespoň od své gynekoložky, protože ta zprávu z porodu automaticky dostává taky.

Příspěvek upraven 13.08.19 v 23:39

Pennya
Ukecaná baba ;) 1632 příspěvků 14.08.19 07:44

@Pidulka1991 no nic. Já nevím, prostě jen být nablízku. ale ta možnost by tu být mohla. Buď budu v pohodě, vyšťavená bolavá a budu ráda že je o dítě postaráno a mě chcou jen občas, ale taky třeba ne. Mě osobně, teď, zatím taková představa celkem děsí. V rizikovém případě kdy jde dítěti o život asi bych byla vubec ráda za větu že je dítě v pořádku. No ale kdo by byl v klidu že.

Pidulka1991
Závislačka 3819 příspěvků 14.08.19 10:22

@Pennya mám nedonosence u nás v porodnici (už jednou zmíněný Mělník), můžeš k mimcu kdykoli, informace ti podají taky… Chtěla jsem tím říct, že reálné nejde (nebo mne to nešlo) drepet celý den u inkubátoru…když to řeknu blbě, co tam budeš dělat. Dítě ti vydají, ty si ho prebalis nakojis, chvíli klokankujes. Pak jdeš na pokoj odsajes mléko na další „návštěvu“. Každá „návštěva“ je po 3 hodinách. Máš tak hodku na to si odpočinout mezi nimy po celých 24h. Sama jsem pak prosila sestry, aby za mě v noci nakrmily malou, abych se aspoň 5h v kuse vyspala. Vtipný je, že některé to chápaly a jiné ne. Jsou to občas paradoxy :lol:

Astyna88
Zasloužilá kecalka 607 příspěvků 14.08.19 13:09

@Pidulka1991

U Apolinare to same. Ja jsem mela syna po porodu 4h v inkubatoru, na nem byla karta a tam zapisovaly sestricky vsechna vysetreni, vahu, delku, kdy mu co davaly…na 15 min jsem ho mohla kazdou hodinu vyndat ven. Pristup super…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.08.19 20:37

Tiffany1: To nebudete sama, kdo půjde proti proudu… Bohužel mám teď s nemocnicí-gyndou víc zkušeností.
Chodí ranní i večerní vizita, kde se rozdávají léky, atd. Takže každá má možnost se prostě zeptat, co a jak.
A propouštěcí zprávu sestry nenosí, do rukou pacientovi ji dává lékař (jednu si po podpisu pacienta nechávají, druhou má pacient).
Je tam spousta ženských-pacientek, takže asi nejde úplně čekat, že budou skákat kolem 1 a myslet 100% na všechno.
Lepší se nejdřív zeptat lékaře, než si rovnou stěžovat na internetu a jinak nic nevědět.

Příspěvek upraven 14.08.19 v 20:42

zdendik
Zasloužilá kecalka 974 příspěvků 20.08.19 22:55

Po predcasnem porodu s takovou vahou za 8 dni domu? Budte rada. U me pred temer 6 lety preeklampsie, 35+5, syn 1780 g a byli jsme v porodnici skoro měsíc kvůli jeho váze

Vložit nový komentář