Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální

Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe. Myslím, že mám se všemi dobré vztahy.

Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální Zdroj: Canva

Jen prostě nemám potřebu trávit s nimi svůj volný čas.

Možná jsem v tomhle trochu staromódní, ale práce je pro mě práce. Odvedu ji dobře, svoje úkoly plním včas a snažím se být spolehlivý člověk. Po pracovní době ale chci být hlavně s rodinou, odpočívat nebo dělat věci, které mě baví.

Proto jsem málem nevěřila vlastním uším, když nám šéf oznámil, že nás čeká povinný dvoudenní teambuilding. V pátek a v sobotu.

„Bude to skvělá příležitost, abychom se víc poznali a utužili tým,“ oznámil nám nadšeně na poradě.

V místnosti se ozvalo pár nadšených reakcí. Někteří kolegové se opravdu těšili. Já jsem jen seděla a v hlavě počítala, kolik času mi to vezme z víkendu.

Nešlo ani tak o samotný program. Kdybych měla jít na pár hodin někam posedět, asi bych to přežila. Ale představa, že mám strávit dva dny mimo domov s lidmi, se kterými už tak trávím většinu týdne, mi byla opravdu nepříjemná. A navíc se rozhodlo, že pojedeme asi 50 kilometrů daleko.

Zkusila jsem to vyřešit normálně. Zašla jsem za šéfem a řekla mu, že bych si v tom termínu ráda vzala dovolenou.

„To nepůjde,“ odpověděl mi okamžitě.

„Proč? Dovolenou si přece plánujeme podle možností firmy. Všechno mám hotové a nikoho tím neohrozím,“ vysvětlovala jsem.

Šéf se na mě podíval trochu překvapeně.

„Ale tohle není běžná akce. Je to důležité pro tým.“

„Já chápu, ale mám rodinu a svůj volný čas si také potřebuji plánovat.“

Jeho reakce mě ale zaskočila.

„Upřímně, trochu mě překvapuje váš přístup. Pokud se nechcete účastnit společných aktivit, působí to nekolegiálně. Potřebujeme lidi, na které je spoleh.“

To mě opravdu zarazilo.

Na jednu stranu mi říká, že nejsem týmový hráč, protože nechci jet na teambuilding. Na druhou stranu nikdy neměl problém s mojí prací. Nikdy jsem neodevzdala úkol pozdě, nikdy jsem neodmítla pomoct kolegům, nikdy jsem nenechala tým ve štychu.

Jen nejsem člověk, který chce po práci hrát hry na seznamování, zpívat u táboráku nebo dokazovat, že jsme jedna velká pracovní rodina.

Začala jsem přemýšlet, jestli je se mnou něco špatně. Opravdu znamená, že nejsem ochotná strávit sobotu na povinné akci, že jsem špatná kolegyně?

Nebo se dnes už automaticky očekává, že hranice mezi pracovním a osobním životem vlastně neexistuje?

Nevím, jak to vyřešit. Nechci si pokazit vztah se šéfem ani vypadat jako někdo, kdo odmítá spolupracovat. Zároveň ale nechci mít pocit, že musím obětovat svůj volný čas jen proto, abych dokázala, že mi na práci záleží.

Možná jsem opravdu méně společenský typ. Ale je to důvod, aby se z mého volna stal pracovní závazek?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
16.9.26 06:12

Možná právě proto takovou akci potřebujete..

  • Upravit
Andy3215
14
16.9.26 23:34

Žádný teambuilding nemůže být povinný a pokud by mě takhle někdo postavil před hotovou věc, tak bych tuplem nejela…

  • načítám...
  • Zmínit
matejkys
1
17.9.26 10:54

Firmy, kterým záleží na jejich lidech, plánují team buildings či offsites ve všední dny, aby mohlo dorazit co nejvíc lidí.
Takže za mě je spíš něco divně se šéfem :)

  • načítám...
  • Zmínit
gechitka
871
18.9.26 07:10

Pokud máš malé děti, tak ti šéf jednoduše nemůže nařídit služební cestu. Konkrétně se jedná o zákon č. 262/2006 Sb. a musí se jednat o zaměstnance, který má děti mladší 9 let. Pokud toto splňuješ, tak to můžeš použít jako argument.

Navíc, teambuildingy se přesně z tohoto důvodu, kdy jsou na pracovišti i rodiče malých dětí, plánují pouze na 1 pracovní den. A nemusí mít problém jen rodiče dětí. Jak to má třeba udělat člověk, co žije sám, nikoho v dosahu nemá a má třeba psa? Kdo by ho 2 dny venčil, když by byl mimo domov? Přijde mi to od šéfa velmi sobecké a já bych se tedy ohradila, že nemícháš svůj osobní život s pracovním a že by to neměl dělat ani on. Protože si vždy vyšla vstříc, dokončila pracovní úkoly i zastoupila kolegy v případě nemoci, takže nechápeš, jak něco takového, totiž že jsi nekolegiální a netyýmová, vůbec může o tobě říct. Nedej se a pak jsem dej i závěr, jak to nakonec dopadlo. Držím palce :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář