Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky
- O životě
- Anonymní
- 04.09.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem raději rychle zavírala okna a modlila se, aby nám neodletěla zahradní židle.
Mezitím bylo vedro.
Takové to vedro, kdy se ráno probudíte, podíváte z okna a už předem víte, že dneska se zase budete potit úplně všude. Venku se nedá být, doma se nedá dýchat a člověk začne uvažovat, jestli není společensky přijatelné dát si studenou sprchu už potřetí během jednoho dne.
A když konečně přišel trochu chladnější den, všichni říkali, že je to vlastně škoda. Vždyť je přece léto.
No ano.
Jenže já už toho léta měla chvílemi plné zuby.
A teď je tu září. Říkali jsme si s mužem, že konečně přijde babí léto. Občas sprchne a teploty se budou držet kolem dvacítky. Ráno nebude vedro, večer se bude dát spát.
Jenže místo toho začínám číst, že se máme připravit na déšť. Hodně deště. Možná lijáky, bouřky a kdovíco ještě.
Výborně.
Takže jsem celé léto čekala, až nebude vedro. A teď budu pravděpodobně čekat, až přestane pršet.
Já vím, že počasí si samozřejmě nemůžu objednat podle svého. Jenže začínám mít pocit, že by mi vlastně úplně stačilo několik týdnů normálního počasí.
Ráno mikina. Odpoledne slunce. Večer otevřené okno a normální spánek.
Žádných pětatřicet stupňů, kdy se člověk lepí na gauč. Žádná bouřka, která se objeví přesně ve chvíli, kdy jste pověsili prádlo. A ideálně ani déšť ve chvíli, kdy konečně po týdnu naplánujete víkendový výlet.
Možná jsem prostě náročná. Ale vážně už bych si přála, aby počasí chvíli přestalo vymýšlet. A také aby nás meteorologové přestali strašit.
Jeden den čtu, že se máme připravit na šílená vedra. Druhý den zase na krutou zimu. Do toho bouřky, supercely, lijáky a nevím co dalšího.
Děti mi říkají, že to moc prožívám. Hlavně starší syn, který už je na vysoké, se mi vždycky směje. Prý nemám číst zprávy a sledovat radary. Stejně si počasí bude dělat, co chce, a my to ovlivnit nemůžeme.
A asi má pravdu.
Stejně ale vím, že až příště uvidím v předpovědi ikonku bouřky, automaticky otevřu radar. Jen tak pro jistotu.
Člověk si přece nemůže pomoct.
Jak to máte vy? Vyhovuje vám letošní počasí, nebo už také nevíte, jestli nadáváte víc na vedro, nebo na déšť?
Přečtěte si také
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 585
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 977
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 1348
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 618
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 521
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 784
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 1193
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3921
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 1274
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 1416
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...