Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky

Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem raději rychle zavírala okna a modlila se, aby nám neodletěla zahradní židle.

Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky Zdroj: Canva

Mezitím bylo vedro.

Takové to vedro, kdy se ráno probudíte, podíváte z okna a už předem víte, že dneska se zase budete potit úplně všude. Venku se nedá být, doma se nedá dýchat a člověk začne uvažovat, jestli není společensky přijatelné dát si studenou sprchu už potřetí během jednoho dne.

A když konečně přišel trochu chladnější den, všichni říkali, že je to vlastně škoda. Vždyť je přece léto.

No ano.

Jenže já už toho léta měla chvílemi plné zuby.

A teď je tu září. Říkali jsme si s mužem, že konečně přijde babí léto. Občas sprchne a teploty se budou držet kolem dvacítky. Ráno nebude vedro, večer se bude dát spát.

Jenže místo toho začínám číst, že se máme připravit na déšť. Hodně deště. Možná lijáky, bouřky a kdovíco ještě.

Výborně.

Takže jsem celé léto čekala, až nebude vedro. A teď budu pravděpodobně čekat, až přestane pršet.

Já vím, že počasí si samozřejmě nemůžu objednat podle svého. Jenže začínám mít pocit, že by mi vlastně úplně stačilo několik týdnů normálního počasí.

Ráno mikina. Odpoledne slunce. Večer otevřené okno a normální spánek.

Žádných pětatřicet stupňů, kdy se člověk lepí na gauč. Žádná bouřka, která se objeví přesně ve chvíli, kdy jste pověsili prádlo. A ideálně ani déšť ve chvíli, kdy konečně po týdnu naplánujete víkendový výlet.

Možná jsem prostě náročná. Ale vážně už bych si přála, aby počasí chvíli přestalo vymýšlet. A také aby nás meteorologové přestali strašit.

Jeden den čtu, že se máme připravit na šílená vedra. Druhý den zase na krutou zimu. Do toho bouřky, supercely, lijáky a nevím co dalšího.

Děti mi říkají, že to moc prožívám. Hlavně starší syn, který už je na vysoké, se mi vždycky směje. Prý nemám číst zprávy a sledovat radary. Stejně si počasí bude dělat, co chce, a my to ovlivnit nemůžeme.

A asi má pravdu.

Stejně ale vím, že až příště uvidím v předpovědi ikonku bouřky, automaticky otevřu radar. Jen tak pro jistotu.

Člověk si přece nemůže pomoct.

Jak to máte vy? Vyhovuje vám letošní počasí, nebo už také nevíte, jestli nadáváte víc na vedro, nebo na déšť?

Přečtěte si také

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

Váš příspěvek

Odesílám...