Ahoj Vrabčáci !
Nedá mi nepochváliť Jíru a jeho básnické črevo. Vskutku som sa dosť pobavila a závidím mu jeho schopnosti. Ja mám 13 mesiačikov ale v napodobňovaní zvieratiek som dosť pozadu. Ozaj , pýtala som sa mamy ako robí rybička a nevedela. Tak to je na tom horšie ako ty. Mohol by si jej poradiť ?Odo mňa si mama zatiaľ vypočula len kravičku múúú .
Tany tany robím tiež ,ale posediačky a najradšej na nočníčku.
S papaním a kakaním by sme si dosť rozumeli. Papanie by bolo dosť nudné ale keď sa pri tom spieva a inak blbne tak sa to dá nachvíľu vydržať. Nočník používam ako štartovací bod k naháňačke. Stačí prísť k nočníku a jemne naznačiť že idem kakať a už ma mama naháňa po celom byte. Samozrejme že nemá šancu.
A to s tým spaním v postieľke hádam nemyslíš vážne. Ja som si už od 6m (možno aj skôr)vydobyla právo voľby postele. Postieľka je pre krpcov .Mám teraz k dispozícií dokonca 3-letisko.To si nevieš predstaviť aká sranda je naháňať sa po 3 posteliach. Mama si povedala, že aj tak postieľku o chvíľu ob:,–(í nejaký Mišo (termín ob:,–(enia vraj 13.6.2004) tak rezignovala a kúpila mi dospelácku posteľ. Aby sa vraj netlačili so mnou (ako keby som ja zabrala toľko miesta).
No to by bolo hádam všetko .Pokecala by som aj viac ale musím sa ísť venovať mojej mamine aby sa nenudila.
papa
Gabika (a mama Lenka)

Ahoj Vrabčáci a Vrabčandy,

nejdřív vás všechny moc zdravíme a já …
musím vám napsat,jaký mám nový modní doplněk…SÁDRU!:o))

Ve čtvrtek po mém obídku šla maminka osprchovat můj stolečkový pultík do koupelny a já jsem si šla do obýváku hopsat po gauči(tajně,aby o tom máma nevěděla,to je jasný!)
A co se nestalo,žuchla jsem dolů!Začala jsem strašně brečet,máma přilítla z koupelny a viděla mě jak sedím pod gaučem a bylo jí to hned jasný,že jsem spadla.
Tak mě s tátou prohlídli a zjistili,že tak divně držím pravou ručičku a když mě sáhli na předloktí tak jsem začala hned plakat,ale s tou ručičkou jsem hýbala skoro normálně,tak se rozhodli,že počkají jestli to oteče a po spinkání že by jsme vyrazili(ještě jsme museli pro Kristýnku do školky) pak jsem spala po O dvě hodiny(nekamenujte mě,že jsme nejeli hned já chtěla,ale jsem ráda,že byla vyspaná,byla v pohodě jinak by to byla asi hrůza) a ručička pořád bolela,tak mě maminka naložila do golfek a vzala mě k mé Mudr. která říkala,že to vypadá že to mám bud zlomené nebo nalomené a že musíme na rentgen do Motola.(celou dobu jsem byla veselá a v pohodě,hlavně vyspinkaná a kdyby mi pořád nesahali na tu ručičku tak to ani nevypadalo,že mi něco je,rodiče to je kapitola sama pro sebe…máma plašila a hned jak se mi to stalo okamžitě chtěla někam jet a táta..ten si pořád myslel že mi nic není,když jsem tak v pohodě.....) V Motole taky koukali co tam chci taková veselá holčička co tam lítá po chodbě a výská na celou čekárnu…tak jsme šli na ortopedii a zas mi sáhli na ruku,tak jsem začala pištět,že mě to bolí…tak jsme šli na rentgen a bylo jasno mám naštíplé předloktí na pravé ručičce a dostala jsem sádru na celé Tři týdny!!!Vypadalo to v reálu asi tak že mě dva(máma a táta) drželi a doktorka se sestrou motaly obvazy a sádru a tak a měli co dělat aby se jim to povedlo,protože já nechci ani rukavice,natož sádru od ramene až k prstíčkům!"o)Už si mě i vyfotili,takže foteček se brzo dočkáte:o)
18.11 mi jí budou sundavat......ale říkali rodičům,že mě mají krotit a mám být trochu v klidu a nemám lítat…hihihi…takže to vypadá doma tak,že řádím ještě vííííc než předtím já v klidu téééda rozhodně nebudu:o)
Taky maminka přemýšlela,jak to udělat,aby se pak při sundavání sádry na ně nevysypalo mé tři týdny poschovávané jídlo a drobečky a atd. tak mi před jídlem nasazuje pytlík a na něj dá gumičku takže je zatím docela čistá:o)
Ani se nemůžu koupat,tak se nechávám aspon omývat,ale jinak mi to vůbec nevadí..
pozn. mamky:Ještě,že je to jen ruka,když si představím,že má sádru na noze a nemůže chodit,ta by se asi plazila,ale v klidu by určitě nebyla!

Ještě se vám musím pochlubit,já jsem byla minulou sobotu s Kristýnkou a rodičema na divadýlku pro děti,které hrajou každou sobotu v naší škole!Jééé mě se to moc líbilo,byly dvě pohádky,o Budu­línkovi a o Červené Karkulce,je to loutkový nejvíc mě zaujal myslivcův pes v Červené Karkulce.Ukazovala jsem na něj prstem a výskala.....dnes půjde Kristýnka s tátou a já když už budu vyspinkaná,tak půjdu i já s mámou.Spím každý den od 13h do 14.30.....15h a divadýlko je od 15h tak to snad stihnu i já:o)
Takže to je vše nové od nás,těšíme se na novinky od vás!
Ahoj Barborka 14 měsíců a mamka Verča

Ahoj kamarádi!

V první řadě přeju Barborce, ať jí rychle a dobře sroste ručička - jsi statečná ženská, když jsi byla celou dobu v pohodě se zlomenou rukou!! A musel to být ošklivý pád, když se ti ta ručička zlomila. My prckové prý máme kosti ohýbací, ale raději bych to nezkoušela.

Moje pohybové dovednosti tento týden vyvrcholily tím, že sama ustojím a mám z toho děsnou radost. Ale ťapu pořád jen za ručičku.

Nakupila se mi doma už pořádná knihovna leporel a dětských knížek. Nejraději mám ty s měkkými listy, neničím je a způsobně si je prohlížím. To se vždycky postavím u své knihovničky natáhnu ruku, udělám „bůůů“, mamka mi otevře vitrínu a já si z ní vyberu nějakou knihu. No a tak to funguje tak dlouho, dokud ty knížky nevytahám všechny. Potom sedím v hromadě knih a prohlížím si je, občas nějakou donesu mamce, ať mi ukazuje obrázky.

Pro dorozumívání s okolím jsem hodně zdokonalila své jazykové dovednosti, pokusím se vám tu vypsat celou slovní zásobu:
„čiči“=kočka, „hafhaf“=pes, „me“=ovečka, koza, beránek, „da“= slepička, „š“=myš, vláček, „b“=včelička, medvěd, „mú“=kravička, „ha“=koníček, „papa“=kuře, „ďaďa“ = husa, „brmbrm“=auto, „ba“=balón, banán, bác, „baba“=babička, „děda“, „tata“=tatínek, maminka, „hyhy“=ryba, „hhh“=prase, „mimi“=miminko, „tutu=tučňák, "ee“=eskymák, „pa“=palec, lampa, „jaja“=jablko, „papa“=papat nebo pápá, „bibi“=bobek, „pipi“=paci paci. A z těch slov a minvět, která nepotřebují vysvětlení: „tady je …“, „tam je …“, „neni …“, „ne“ a „ham“. A když se ptám „co to je“, a používám to často, říkám „ttoje“. Když chci s mamkou chodit, pověsím se jí na nohavici a melu pořád dokola „ťapťapťapťap“. Králíčka sice neumím vyslovit, ale ukazuju, jakože hýbe nosíkem a funím přitom.

„Ha“ říkám i žirafě, zebře, oslíkovi, „me“ například jelenovi. Lidi rozlišuju na „mimi“ a „baba“ a „děda“. Věkovou skupinu 10-40 let nenazývám nijak, nebo střílím od pasu buď babu nebo dědu. Mamka je nešťastná, že mě stále nikdo nepřesvědčil, že maminka je mama a ne tata. Taky si tvrdošíjně stojím za tím, že ovečka a beránek dělají me a nikdo mi to nevyvrátí.

Moc se mi líbí pomocníci Office. Jakmile někdo sedí u počítače, hned se po něm sápu, chci na klín a pak to začne: „bůů hafaf“. Jakmile mi pustí hafhafa, „bůů děda“, jakmile vidím dědu, „bůů ba“, balón mě taky dlouho nebaví a chci zase čiči. A odbýt se nenchám, to řvu jako tygřice.

V současnosti nastalo moje „schovávací“ období. Nejlepší je, když mě někdo honí, schová se za dveře a pak bafne, to se můžu potrhat smíchy. Já zase ráda schovávám věci a říkám „neni (hafhaf)“ a když je vítězoslavně vytáhnu, tak „tady je (hafhaf)“. A když mi někdo něco schová a já to najdu, to jsem teprve hrdinka ).

Zajímavá věc je telefon, pokaždé z něj mluví někdo jiný. Když zazvoní, letím k němu a řvu: baba, děda nebo tata. A když nezvoní, ukazuju na něj a říkám „Tam je baba!“ - nejčastěji k nám totiž volá nějaká babička.

V říjnu jsem byla nemocná, měla jsem laryngitidu. V knížkách o ní píšou hrůzy. Doktor rodiče uklidnil, že tak dramatická není. Ale dobře mi nebylo. Chrčivě jsem dýchala, chraptěla a když jsem začala kašlat, strašně jsem se rozbrečela, což dýchání ještě zhoršovalo, vůbec jsem neuměla vykašlávat. Párkrát jsem se při tom kašli i pozvracela. Nejhorší byly první dva dny, ani v noci jsem nemohla spinkat. Měly jsem plný nosík a rýmu, ale kapání do nosu mamka vzdala. Strašně jsem při tom řvala a když jsem řvala, nemohla jsem dýchat. Naštěstí jsem se z toho rychle vzpamatovala.

Eden, z těch tvých ksichtíků jsem si tehdy vybrala tu kravičku, ale už jsem ti to pak nestihla napsat )).
Barborko s Kristýnkou, máte moc hezké album, objevila jsem ho teprve nedávno.
Oba Vojtíškové, vaše deníčky se mi moc líbily, jen jsem taky nestihla napsat.

Vojtíšku pilůtku, když jsi před uveřejněním svého prvního vrabčího deníčku avizoval to překvapení, my jsme si s mamkou myslely hádej, co ))? Když v tom byla ještě ta Velká kniha o matce a dítěti )..... že budeš mít sourozence!!

Mrzí mě, že jsem neměla možnost osobně poznat vrabčí hejno a asi ani brzy mít nebudu. Tak se aspoň těším na další shledání ve Zlíně s Johankou, Leničkou, případně dalšími eventuelními návštěvníky.

Vůbec musím pochválit všechna albíčka: Vojíška pilůtka, Vojtíška s Terezkou, Kubíčka, Jíru + bříško, Ondru (i v bříšku )), Johanku, Adámka, Davídka s bráškou a tradičně Eden s Viki.
Nevíte, co je s Terezkou? Už stráááášně dlouho se neozvala.

Tak to by bylo ode mne všechno a doufám, že příště se mi podaří ozvat dříve.

Lucka - 14 měsíců

A teď mamka:
Romano, fotky z Lešné jsou povedené a divila jsem se, kolik jsi jich stihla udělat )) Z těch našich jich nebylo moc vyvedených, takže jsem dali na internet jen pár.

Jiřko, vzpomínám na tebe, jak se daří bříšku, Brusinku číst nestíhám, tak aspoň to, co nám napíšeš sem. Sama si v dohledné době k Lucce dalšího raubíře představit nedovedu, ale na její první narozeniny jsem hodně vzpomínala, jaké to bylo před rokem všechno zvláštní a vlastně krásné. Přeju ti, ať se ti narodí zdravé a krásné dítě a hodně elánu do pěče o dve prcky …

Krmení je u nás taky horor. Pečlivě připravované jídlo končí často v koši. Obstojí pouze Hippy a Hami. Už i kojenecká mléka Lucka často odmítá. Jídelní židličku skoro nepoužíváme, s krmením ji honím po místnosti nebo si přitom čte nebo hážem zvířátka do domečku … tak do ní aspoň něco dostanu. Připadá mi, že v židli ji baví tak první dvě lžičky. Už se mi ani nechce se s něčím zdravým patlat když to pak stejně k ničemu
není. Lucka nejraději vyhledává šuplík, kde jsou rohlíky a píškoty a chce HAM. Kdybych jí vyhověla, je živa jen na piškotech a rohlících.

Eva

Ahoj kamarádi

To teda koukám Barborko co se ti to stalo. Takový modní doplněk si ani neumím představit. Tak ti tedy přeju brzké uzdravení a už žádné bolístky. Jinak moje mamka si prý umí docela dobře vybavit jak asi bylo tvojí mamce.

Já jsem se včera zase vrátil od dědy kde se mi podařilo s bráškovou pomocí rozbít sklo na stole. Jinak už žádný další kousek se mi nepodařil.

Taky teda koukám jak už všichni umíte pěkně povídat, to já se teda takhle nevzrušuju:)) Já mám takové univerzální slovo „hm hm“ a s tím si prozatím vystačím.

Posledních pár dnů si pořád strkám prstíky do pusinky a tak mamka doufá, že mi polezou další zoubky ale jinak zatím nic neobjevila. Vždycky jí akorát kousnu. Teda minulý týden jsem se mámě pěkně zakousl do ruky až tam měla modřinu:)

Mně se taky podařilo nenápadně sebrat bráškovi Kinder vajíčko a to jsem si teda náramně pochutnal. A ještě jednou se mi podařilo zmocnit se bonboniéry a tam jsem si zase pochutnal na několika bonbónech. Bohužel mě mamka nachytala dřív než jsem to stihl všecko spapat. Ale i tak to stálo zato. Musel jsem pak teda hned do vany, protože jsem měl čokoládu úplně všude, i v plínce:))

Naučil jsem se dělat nenene a to tak, že kývu hlavičkou ze strany na stranu. Musel jsem to teda natrénovat, protože ze začátku to spíš vypadalo jako že kývu jojojo. Hodí se mi to např. při jídle, to pak má mamka velkou radost. A když už jsme u toho jídla, tak moje máma to se mnou taky nemá jednoduchý. Musí mě vždycky zabavit a já přitom otevírám pusinku, no skoro jako bych o tom ani nevěděl:)

Tak jako Jíra dělám tanyny a je mi celkem jedno na jakou hudbu, hlavně že to má nějaký rytmus. Při tom tancování se dívám na mamku a sleduju jestli pozoruje mé taneční pokroky.

V minulém deníčku si mamka stěžovala že jí hrabu do kytky a představte si, že ona mi jí opravdu odstěhovala do jiného pokoje a tam zavírá dveře. Tak a teď už nemám do čeho hrabat, takže jsem si vymyslel něco jiného. Např. si vyndavám ze své skříňky oblečky a probírám to, tzn. dávám mámě najevo co se mi líbí a co ne.

V minulém deníčku taky maminy probíraly nějaké ty vánoce, resp. vánoční stromky a to jste měli vidět mojí mamku. Ta totiž vůbec netuší kam ho letos dají. Mně by se teda líbilo kdyby byl klasicky postavený na zemi a já bych ho chodil očesávat, případně strhávat, ale mám takové tušení že si to nepro:,–(ím:o)

Budeme už muset končit, protože je čas oběda. Mějte se všichni hezky.

Ahojky David (ještě 11 m) a mamka Eva

Ahoj Vrabčata!

Tak hlásím další přírůstky-už jsem jedenáctizubec (tentokrát ani mamka nepostřehla, kdy se mi ty horní stoličky vyklubaly..) a ještě mě bolí dásničky, tak snad mi konečně doroste ten „zapomenutý“ řezák..

Mamka poslední dobou často usíná se mnou, takže ji v noci nezlobím a jen jednou si pořádně „cucnu“ a spinkám hezky až do rána.. ovšem taťka moc nadšený není…
Jinak nestačím koukat, jak jste „upovídaní“ -pro mě je teď všechno „ťo“ a když něco chci, vykřiknu „e!“ a mamka „funguje“…(dos­pělácké řeči samozřejmě rozumím-když uslyším „sušenka“ nebo " jogurt"-je jasné, co mi naši mají dát „k obědu“).

Své „tělesné výkony“ stále zdokonaluji-doma už skoro běhám (a taky hlavou zkouším, jak jsou pevné zdi a futra-občas „nevyberu“ zatáčku..), tanyny teda nedělám, mě více zajímá ta věcička, která hraje..jednu jsem dokonce dostal na hraní(starý kazeťák-už hraje jen rádio, pozn.mamky)-takže mačkám čudlíčky-no paráda!
Mám taky několik „oblíbenců“ mezi hračkami-autíčko (angličák, zcela nevhodný pro děti do 3 let, ale zatím Ondra nic nesnědl…pozn.mam­ky), leporelo se zvířátkama(hlavně koníčka-na toho se vždycky směju..) a momentálně taky všechny míče, které doma najdu…Dnes jsme byli v domečku, kde si chodí hrát spousta dětí (mateřské centrum,p.m.)a tam mají i obrovský bazén, plný míčků-než jsem je všechny ožužlal a vyházel ven-to byla teda fuška!!

Lucinko, už se mi po tobě stýskalo, ale jak je vidět, nelenošila jsi…čubrním, kolik toho umíš říct a jak ti mamka hezky rozumí…a taky,jak jsi „sečtělá“..
Na fotečkách ti to móc sluší (kam jsi dala papulku a faldíky??)…
Jo, a ošklivé nemoci už navždycky odežeň!!

Barborko, ty jsi teda číslo! Kam se na tebe hrabeme..určitě napiš, co všecko se s tou věcičkou na ruce dá dělat, jestli teda stojí za to z toho stolu skákat…no a ručička, ať se ti hezky rychle hojí!!

Všechny moc zdravíme a honem pište, inspirací na lumpačinky nikdy není dost…

Málem bych zapomněl, v albíčku je pár nových foteček, tož se můžete mrknout..

Papa Ondrášek (15 měs. a něco)

Jiřinko, co se týče toho „uspávání“, nerostou náhodou Jírovi stoličky? Některé děti to prožívají dost bouřlivě…Ondra se mi hodně často budil a měl občas „záchvaty“ pláče, kdy ho opravdu nic neuklidnilo…asi to hodně bolí…

No a jídlo, to je kapitola sama pro sebe…Ondrovi by se asi nejvíc líbilo,kdyby mohl stát u televize a ďobat jídlo z talířku…momen­tálně v židličce jen obědváme (polívku) a snídani a večeři mu dám na stoleček a on trajdá po bytě a chodí si brát (nekamenujte mě, vím, že to asi není zrovna nejlepší výchova, ale „šetřím“ si nervy na „horší časy“…).Jinak jídlo mu opravdu nenutím, když nechce, sklidím to (lépe řečeno to většinou dojím… ) a nic jiného už nedostane (do dalšího jídla)..

Holky, používáte při čištění zubů pastu? A jakou? (normální dětskou anebo existuje nějaká vhodnější pro takové mrňousy?)
Jinak u nás jsou zubní kartáčky na hraní…zuby čistím takovým tím „kartáčkem“ na prst a i to je výkon!!!

Ahoj Andrea

Ahoooj ahoooj ahoooj,

tedy, musím začít s upřímnou soustrastí Barborce ? takový akrobatický výkon a jaká trpká odměna! No, ještě, že jsi z toho nebyla tak vyděšená jako rodiče, hihi ? a na Vánoce se už na stromeček zase budeš moct sápat oběma pacičkama! Tak se brzy uzdrav!

A jú a jé, krásný nový fotečky u Lucinky ? páni, ty jsi tedy ukecaná, to já tedy takovou slovní zásobu asi nebudu mít nikdy, ale řídím se Johančiným pravidlem, že zatím není důvod k reklamacím, tak proč se namáhat, že .

Taky moc pozdravuju Ondru, je vidět, že zatímco mamka zahálela s fotečkama do albíka, ty jsi ve vývoji v žádném případě nezahálel, to je prima .

Hihi, a jak tady mamky minule vyhrožovaly s těma nedosažitelnejma stromečkama na Vánoce, tak naši mi prý tu radost udělají a zase pořídí megajedli jako každý rok a nechají mi ji napospas? No, je pravda, že ozdoby budou jenom slaměné a dřevěné (ňam, už se těším), čokolády vysoko (ach jo a celá zelená nádhera bude ukotvená prý pořádným provazem . No, nějak na to vyzraju, a i kdyby ne, hlavně, aby pod to nezapomněl ten Ježíšek položit dárky pro mě!

Nebudu tu dneska moc dlouho zaclánět, protože jsme s mamkou slíbily, že polovino-listopadový deníček bude od nás (tudíž si nějaké novinky necháváme do zásoby), ale každopádně alespoň jeden zážitek z minulého víkendu. Celý to začalo ztracením mojí nejhezčí čepice (no, sice nejhezčí, ale furt jen čepice, že jo?). Mamka se rozhodla, že musíme sehnat plnohodnotnou náhradu v centru Prahy, a tak jsme vyrazili i s taťkou na obhlídku památek a obchůdků. Čepici tudíž (bohužel) mám, památky ani kočáry s koňma mě nenadchly, ale byla jsem v kavááárně!!! Přátelé, nechte se taky vyvést na takovýhle místo zasvěcené dospělým, je to bezva!

Nejdřív jsem jako dospělá vydržela sedět asi 20 minut u stolu na židli, posvačila ovocný tvarůžek, přečetla jsem si jídelní a nápojový lístek (nic pro batolata neměli, tak jsem ho zahodila pod stůl) a pak jsem se vydala na průzkum? paráda, sice do kuchyně mě nepustili, ale barman byl moooc sympatickej (dělal na mě oči, heč a taky okolní hosti byli velmi vstřícní a všichni si se mnou povídali. Ani jsem nepotřebovala žádný přinesený hračky nebo rodičovskou náruč? No prostě dítě svých rodičů, kavárenský povaleč !

Teď mám trošku rýmu, ale vypadá to spíš, že se derou na svět nějaké z posledních zoubků, co mi ještě zbývají ? třeba na Vánoce už budu plnozubec, no uvidíme? I tak jsem včera mamku hryzla tak, že měla otisk na prstu ještě dvě hodiny! 

Tak, a uzavírám gratulací k prvninám Davídkovi ? užij si oslavu, pořádně zmasakruj dort, dárky a přítomné příbuzenstvo! 

Papa, Vrabčata, za pár dní zase na napsanou,

Vaše Viki (za chvíli 15m)

Děcka, představte si, že chvilku po tom, co jsem vám odeslala příspěvek, že ještě nechodím, jsem udělala první 3 krůčky a dneska jsem sama přešla celou chodbu (asi 6 kroků), když jsem letěla přivítat tátu! Samo, mamka měla vzadu ruce připravené, protože krůčky jsou velice nejisté, ale povedlo se!!!

Lucka 14m a mamka Eva

Nazdar, nazdar nazdáreček !!!!!!!!!!!!!

Zdraví vás všechny kašpáreček Vojtíšek! Takhle mi momentálně doma říkají,protože blbinky a kašpařinky mě moc baví. Neustále vymýšlím nějakou srandu,to aby si mě všichni všímali a smáli se mi. No a když nezabere žádná finta z kategorie srandičkovacích, zkouším fintu fňukací a kňourající, ještě přeci nejsem zas až tak veliký kluk abych se nemohl pořádně pochovat a pomazlíčkovat,že. Dokonce jsem vymyslel prima fintičku. Když se mi přihodí nějaká ta havárie a praštím se do hlavičky (jinam se já nebouchnu a nebouchnu), přijdu s pláčem a ukazuju na hlavu a volám „bebí bebí“ a maminka mě pochová a bebíčko pofouká, s tím foukáním jí občas vypomůžu,ať je pořádněj průvan,hi hi. A tak jsem včera stál uprostřed pokoje, nikde nikdo a tak přijdu ke dveřím, párkrát do nich hlavou zabouchám a pak honem honem pláču a volám bebí bebí a pak už se můžu pěkně tulit u mamky! Úspěch to má zaručený,dveře pěkně zaduní a rodičové hned přiběhnou! Tak to na mě neprozraďte mamce,to bych měl pak asi utrum!

Barborko,holko jedna skákavá! Tu prima sádrověc ti radši závidět nebudu, i když se z toho dá určitě vydřít na drahých rodičích nějaká ta úlevička a rozmazlováníčko,že? Musím ti povědět, že moje ségra si jednu takovou mršku sádričku pořídila před týdnem na nožku a hned jí všichni obletují a obskakují! Až budeš dělat parašutistku příště, určitě mamce poraď,ať ti zaplatí sádričku z plastu, je lehoučká,omyvatelná a prý nerozbitná,ale to ti potvrdím až jestli na nožce naší Terky přežije 

Lucince musím jen tiše závidět její slovník, já toho prý sice nakecám za celý den dost a dost,ale tolik zvířátek ještě neumím. asi to bude tím, že mě prohlížení knížek moc nebaví. Mám jednu oblíbenou s miminkama a po ostatních se radši procházím. A hlavně posílám Lucince velikou gratulaci k prvním krůčkům!!! Ho ho, Luci, teď už nebudeš taková knihomolka když ti to bude pochodovat po dvou!

Jíro, tak ty už umíš německy a anglicky! To je něco! To já sice tyhle jazyky neovládám,zatím, ale zato mám moc oblíbený bojový pokřik a prý asi budu jednou dělat do reklamy či co, protože pořád křičím Lidl Lidl Lidl! No a po tvém popisu výskoku z postýlky se moje mamka trošku polekala a hned mi taky snížlila rošt u postýlky až úplně dolů,tak zatim budu muset s přelézáním počkat.

Lidičkové a málem bych vám zapomněl naspat to nejdůležitější! Už dvě noci mám místo mámy zrádkyni! Nechává mě v noci křičet a odmítá si mě brát k sobě do postele, takže sbohem mléčný bare!!!! Křičim třikrát hrůza,asi to myslí vážně, včera sem se pokusil trošku jí v noci profackovat skrz šprušle,ale ani to nepomohlo a musel sem usnout jako vězeň a moc smutný ufňukaný, uškytaný a zanudlaný chudáček chlapeček. Ale ještě není všem dnům konec, Jíro a Johanko,jak provádíte to poblinkávání se!? Zkusit musim všechno!

Tak pa pa pa, až nad maminkou zvítězim, hned vám dám vědět, jste přece kámoši! A ještě blahopřání pro Davídka! Takže všechno nejlepší,Davídku, užij si svůj prima den, rozrochej dortík, opatlej všechny gratulanty, ozkoušej nový hračky a hlavně nám o tom všechno napiš,jo!

Ahojky všem vrabčicím a vrabčáčkům!
Vojtíšek, dneska už patnáctiměsíční

Lucinko, obrovské gratulace k samostatným krůčkům!:o)) (honička „po dvou“ - to je teprve legrace!!) a řádně si to „vychutnej“…papa! stále ještě uslintanou pusinku (mršky zuby se pořád tlačí) posílá Ondra

Ahoj Gabiko,
jak vidím s tebou se mamča taky zrovna nenudí…
s tím spaním máš pravdu-postýlka je přece jen na odkládání hraček-spát se má u maminky…pozdravuj brášku(?) v mámině bříšku..a někdy se zase ozvi! papa Ondra (15 měs.)

Ahojky vsem divokym ptacatum !

Jejda jejda, vy tak nadherne zlobite, az z toho tady u pocitace ricim radosti a cenim na mamku svych (dosud pouhych) 6 zubu !!!
Barborko, jsi v mych ocich opravdicka hrdinka, hlavne tim, ze vsechno beres s humorem ! Prejeme Ti, at se uzdravis driv, nez rodicum rozmlatis byt, ta ra je pry peknej tvrdous a ty drobky a jine poklady v ni ukryte musi silene lechtat, nee ?

Lucinko : blahoprejeme k prvnim kruckum ! Uz se tesim az napises, co vsechno pred tebou vasi ukryvali do vyssich sfer !
Taky vitame Gabiku, pri nocnikovem nahaneni u vas musi byt docela zivo, hihi!!!
Ale moc mamku neprohanej, se sourozeneckem v brisku to pro ni asi neni zadna sranda;)!

A Davidku: VSECHNO NEJ, uzij si to jak se patri a rychle nam vsechno povypravej!!!

Pratele, musim se pochlubit, ze stejne jako mame ve zdejsi bande vrchni zubejdu (Viki a BarborkuJ)), recnici (Lucinku, paneboze, ja jsem oproti tobe mlcenlive ditko a me vyrazove prostredky bych prirovnala spise k proslovum nacelnika kmene Hopi !!!), pilutka Vojtiska, prekladatele Jiru a ostatni vyznacne osobnosti, ja se hrde hlasim k titulu vrchni hlodavec!!! Vcera jsem vyhlodala leporelo tak, ze se mamka zdesila, ze mame doma krysu (dokonale napodobeno mymi dvema spodnimi tesaky ) a dnes jsem prokousla do krabice od praciho prasku diru o prumeru cca 2cm, hec!!!

K mym novinkam patri taky nacvik lesteni (houbou po troube nebo jakymkoli nalezenym kusem obleceni po zemi), nova ?spulici? grimasa na vyjadreni odporu (viz albicko), obliba v chozeni po kanalech ci jinych terennich anomaliich, sok z kocky, ktera nam smejdi pred domem (ja na ni porad ?mau mau?, ona si to vylozila jako ?pod sem? , bezela ke mne a ja se zdesenym revem padila k mame), tlaceni na nocnicku doprovazene mocnym funenim (vysledek samozrejme nula, to jen tak mamku napinam, hehe)? Zvlastni pozornost si zaslouzi jizdy autobusem, pri kterych zalibne hrabu spolucestujicim v taskach, taham nebo okusuji jim lakadla visici z cipu kabatu (zalezi na zalidnenosti) nebo alespon hulakam KAKA a na nedostatek pozornosti si tim padem nemuzu stezovat !!!

Mam nova dve slovicka: ?dunda? = dudynek (dudlik) a ?bumba?= bumbat (pit). Strasne rada pronasim dlouhe zvatlave proslovy na prochazce a mavam u toho zurive rukama, ze se nekdy kolemjdouci zastavi a tazave se divaji na mamku co ze tak nalehaveho to po nich proboha chci???? 

Mila zlaticka, vic jsem toho nenazlobila, ale slibuji, ze se do priste budu snazit !!!
Moooc pusinek vsem, jsme rady, ze vas mame!!!

Papa Eden (15 mesicu) a Dita

Ahoj kamarádi, to jsem zase já. Táta jde zítra reklamovat disk, proto využívám poslední možnosti vám něco napsat.

Davídku, všechno nejlepší k zítřejším velikánským narozeninám!! Ať jsi hlavně zdravý a rosteš do krásy jako dosud!

Když se potřebuju naučit nové slovo, donesu nejbližšímu dospělému (nejčastěji to odnese mamka) knížku s obrázkem, rozevřu mu dlaň a vložím do ní knížku, ať už dělá cokoli, a na obrázek, který mě zajímá, neustále ukazuju a ptám se co to je. A bedlivě sleduju rty, jakže to ten člověk vyslovuje, a vyberu si z toho tu nejlépe vyslovitelnou slabiku.

Taky lezení po zemi už mám dost. A jelikož jsem v chůzi ještě velmi nejistá, neustále visím někomu na nohavici a chci dělat TAPTAPATAP.

Eden, to, že jsi mlčenlivé dítko, ti sice moc nevěřím a i kdyby, tak tvoje pantomimické vlohy jsou prostě nepřehlédnutelné ).

Nevím sice, kdy si přečtu následující vrabčí deníček tentokrát od Viki, ale už se na něj moc těším!

Pa, Lucinka - 14 měsíců

Milý Davídku, přejeme všechno NEJLEPŠÍ k narozeninám! Hodně zdravíčka, štěstíčka a hlavně stále usměvavou a pohodovou mámu (i tátu samozřejmě) a krásně si to užij a dortík ať se hezky vyjímá na zdech, kobercích, gauči…no prostě všude..

Ondrášek (skoro 16 měs.) a mamka Andrea

Ahoj holky a kluci,

nejprve gratuluji Davídkovi k včerejším prvním narozeninkám a moc se těším, jak nám popíše oslavu, abych mohl sebrat poslední inspiraci, kterou jsem v tomto deníčku mohl získat. Ani nevíte, jak už moc se těším, až se budu moct pomatlat ve svém dortíku, až budu moct pokousat všechny gratulanty a až konečně dostanu tu horu dárků, ke které budu samozřejmě velmi laxní, jelikož já si nejradši hraju s ovladačema, telefonama, hrncema a maminčinejma vlasama. No, ale třeba dostanu něco zajímavýho, tak pak uvidím.

Teda Barborko, opravdu smekám před tebou, jsi opravdový vítěz ve zdejších lumpačinách, kam se na to hrabe můj ulomený zoubek. Už se moc těším, až tvoje maminka pošle fotečky, určitě máš tu nejmenší sádřičku, kterou kdo kdy viděl, to musí být opravdu roztomilé. Já jsem s tím zoubkem byl už u paní zubařky a to je moc fajn paní, ukázala mi všechny ty přístroje, kterejma vrtá mamince zuby a pak mi jen mrkla na ten zoubek a řekla, že určitě zažiju ještě horší karamboly a bylo to. Takže zubaře se vůbec nebojte.
Po té mojí kontrole mě maminka odevzdala tatínkovi a v čekárně jsme museli počkat, až paní doktorka spraví zuby mamince. Jenže ta je má asi z té čokoládky tak zkažený, že to trvalo moc dlouho a jsem tam tatínkovi usnul na rameni. To jsem ještě nikdy neudělal, že bych usnul u taťky, tak byl na sebe moc pyšnej a já taky 

Vojtíšku st., přečetl jsem si tady o tvém simulování úrazu a hned jsem to musel vyzkoušet. Bacal jsem se hlavičkou o hranu židle a pak jsem moc plakal, jenže jsem bohužel nevěděl, kdy mám přestat a tak mi to naši prokoukli. Tak mi honem napiš nějakou novou fintu, já už si příště dám pozor.

V dovednostech jsem se nijak dopředu nedostal. Stále mamku udržuju v napětí s chozením, občas jí ukážu dva až tři krůčky, ale pak honem na kolínka a metelim rychle pryč, aby náhodou po mně nechtěla něco víc. Taky vás ty mamky neustále něco učej. Mě už to opravdu neba, hustí to do mě od rána do večera, štěká na mě, bučí, hýká, mňouká, tak ze mě přeci jenom vymámila aspoň to, jak dělá rybička. Než budu mít takový slovník, jako Lucinka, tak to si opravdu počká a bude se muset moc snažit. Já ji ještě ukážu, kdo je tady pánem.

Můj dozor nad chodem domácnosti mi trošku překazila mamka, když mi poslední týden, pravděpodobně po spiklenecké domluvě s maminkou od Vojtíška švihadlového, přestala v noci poskytovat mé nejoblíbenější utěšovadlo v podobě prsa. Mně se u toho tak krásně spalo, ale najednou maminka udělala z mého letiště jednolůžko, obehnala ho velkou hradbou a pak mě klidně v noci nechala i plakat. No, nechala mi to tedy ještě ráno, ale prý i to mi sebere, že už jsem velký kluk a stejně to mlíčko už nepiju, jenom to tak dumlám. Tak vám potom dám vědět, jestli jsem si aspoň to ranní dudlání vymohl. A taky tím, jak mě maminka v noci trápí, tak jsem přes den ospalejší a zase spím dvakrát. Jsem prostě sova po mamince a líp se mi spí přes. Měli byste vidět mamku, jak si pochvaluje, když si může v poledne schrupnout se mnou.

Tak se zatím kamarádi mějte a příště už tu budu popisovat poslední roční narozeninky.

Papa
Vojtíšek ml.

Nazdárek Vrabčata,
tedy tady se událo novinek, ani jsem nestíhala všechny vaše lumpárničky vyzkoušet. Abych se přiznala, Barborčinu sádru se mi moc zkoušet nechtělo, párkrát jsem sice spadla dost ošklivě, ale kosti naštěstí držej. Asi se budu muset naučit nějaké parakotouly, neboť začínám padat z velkých výšek. Zvládla jsem už totiž kuchyňské vysoké židle - používám je místo žebříku, abych si mohla vzít cokoli zajímavého z poliček, stolů, kuchyňské linky a podobně. Hodně se mi líbí barevné střenky kuchyňských nožů, ale představte si, že mě máma nechce dovolit pobíhat po kuchyni s napřaženým nožem a moje nesmělé pokusy stíhá likvidovat. Začala mi vysvětlovat, co se smí a co ne, pečlivě si to pamatuji a kdykoli se mi nevěnuje dostatečně, vím, do které kategorie mám sáhnout pro repertoár.
Velkou novinkou je, že jsem dvanáctizubec a každý týden mi něco přirůstá - kromě řezáků mám tedy 3 pětky a jednu čtyřku, pětka se tlačí hned vedle, asi bude příští. A už to neprožívám tak bolestivě, sice to hlavně večer při usínání bolí, ale trošku si zafňukám, mamka mi dá studené mlíčko nebo lžičku jogurtu a já se hrdinně snažím vše snášet. Ale vůbec se netěším na špičáky, ty jsou zatím v nedohlednu a budou mi rovnat všechny křivé nepodarky, to abych se už začala učit lézt po zdi .
Co se jídla týče, jsem stále vzorná papací Johanka, dlabu vše, co mi předloží (nebo co si sama vyndám z ledničky, tam bývá občas dobrot), akorát něco jen na hlad a po něčem se můžu utlouct - stále vedou jogurty, hned po nich maso, maso, masíčko a husté polívčičky s nudlema, které mi máma dělá tak dobré, že se je naučil jíst i brácha a tudíž na druhý den už nezbývá. Brácha je milovník krupicajdy a pudingu a protože už přes den piju normální mlíčko (nejlépe na půl s čajem), tak jsme se vcelku shodli a tyto mňamky kdykoli si dělá pro sebe, dělá je i pro mně - moc dobře je umí, bez cucků, jemňounké - no líp, než máma.
Za to, že je na mě tak hodný, tak mu dobrovolně dělám hlavičky míčem - tak si se mnou teď nejraději hraje. A kdykoli brečím u mámy na ruce, tak u brášky ztichnu, nebo se rozchechtám, aby mamka viděla, že tu výchovu prostě neumí. A změnila jsem i způsob nadávání, teď, když máma křičí na Filipa, už jí nepomáhám, ale naopak biji se srdnatě za bráchu, stoupnu si před mámu a velice nahlas jí vysvětluju, že bráška je hodný a křičet tu můžu jen já. A basta.
Sice říkám, že vysvětluju, ale vlastně se jedná o mluvený zpěv se střídáním dvou libovolných bezvýznamových slabik, nejčastěji aje, haaaí, ajíí, novinkou je tajataja - vyprávím tedy mámě pořád něco a ve většině případů mi rozumí, ale hlavně spíš kvůli intonaci. Maminka se při vzpomínkách na Lucčiny dovednosti a teď při přečtení její slovní zásoby zastyděla, že se mnou málo trénuje a můžu říct, že je to vcelku bžunda. Ještě nedávno jsem myslela, že mám vcelku normální, jakžtakž inteligentní rodiče. Teď, když se jich na něco po svém zeptám, místo odpovědi na mě bučí, mečí, hafají, pípají - zkrátka dokonalá stařecká senilita. Nevíte o nějakém domově důchodců, kde by nevadilo jejich permanentní mňau haf haf?
Chtěla jsem vyřídit Vojtíškům, aby si ze zrádcovství jejich maminek nic nedělali, otvírá jim to nové šance na zlobení. Já jsem si svými zvracecími pokusy a trošku okolnostmi doma vydobila vlastní dospěláckou válendu, perfektně se na ní přes den hraje, hůř už usíná, ale když se náhodou mámě podaří, že tam v noci usnu a spím (většinou s usínací hojdací procedurou), tak kdykoli je mi v noci smutno, bafnu deku, polštář a přenesu si to k našim do postele, zalezu mezi ně a ti se ráno nestačí divit, co jim v noci v posteli vyrostlo.
V rámci nábytkových a dalších změn u nás doma máma nakonec povolila, že i když ještě stále ignoruji nočníkové pokusy, přeci jen si konečně zakryjeme parkety kobercem. První, co jsem udělala, když tu roli domů přitáhli, že jsem si rozhrnula cíp, po:,–(ila se na něj (naštěstí v plínách) a usilovně začala tlačit. Koberec je vůbec príma (zlepšuje mi peristaltiku ) a nový nábytek - celá stěna - obsahuje tolik úžasných věcí. Nejkrásnější jsou obrovské šuplíky pod telkou - ještě v nich nejsou věci (ty jsou v krabicích uprostřed pokoje - taky se v nich prima krámuje) - vždycky je povysunu, vlezu do nich a tudíž dosáhnu až do poličky nad televizí, kde jsou kazety, ovladače a podobné mňamky. Předevčírem jsem po hodince velké rozpustilosti v tom nejširším šuplíku usnula - mamka měla po prožitém peklu nápad ho zasunout a 14 dní neotevřít, ale když spinkám, tak jsem zlatíčko, takže si to rozmyslela. Naopak mi tam dala malý polštářek, takže si tam teď chodím hrát na hájo hájedlo hajčiči - lehnu si, vezmu nějakou hračku a zpívám jí na uspání. Jsem zvědavá, jak se mi tam bude spát, až tam budou tátovy ponožky.
Jejku, to jsem se zase rozkecala. Takže jen v rychlosti: Davídku, přeju hodně zdraví, štěstí a hraček a dobrot a spoustu legrací, prostě vše nej… a rychle napiš, jak si slavil.
Eden, to ti nevadí, že tě při ksichtění fotí, já si hlídám, aby se žádný z mých oblíbených ksichtíků na fotku nedostal - straším jima jenom maminku a tátu, pro ostatní mám jen úsměvy
Viki, hezky trénuj, brzy necháme mámy doma a půjdem do kavárničky na dortíček samy, jo?
Mějte se děcka krásně, hodně zlobte, všichni to od nás očekávají, ahoj
Johanka (skoro 16 m)