Óda na muže

Aneb pro moje vzpomínání, až ho zase budu mít chuť zabít...

*

Zabít pro něco, co je vlastně snad i jeho přirozená vlastnost. Třeba za to, že zase nechá hrnek od kafe mimo dřez. Samozřejmě že máme myčku. Ale do té on to ‚neumí‘ dát, navíc s poznámkou, že můžu být ráda, že mi to dá aspoň do dřezu (občas), tak mám být vlastně spokojená, protože mi tu myčku může odpojit a prodat.

Já jsem spokojená. Opravdu až malý prohřešky, co asi dělá většina mužské populace, jako že rozšpiněnou mikinu švihne v kuchyni na židli než na sluhu, nebo ta zmiňovaná myčka, plavky či montérky v botníku, hrnky od čaje v dosahu mladšího z dětí, že mi nenosí každej týden pugét růží nebo že není na romantiku a oslavy výročí, narozenin, svatby a kdovíčehovšehodalšího…, je to skvělej chlap. A já si ho za to vážím, protože co vidím ve svém okolí, že chlap přijde z práce, sedne k PC/playstation/do hospody, tak mám chlapa fakt milionovýho.

Když přijde z práce a nejde pracovat kolem domu nebo si ‚čuchtat‘ něco do dílny, bere si děti, hraje si s nimi, postará se fakt na 100 %, já můžu v klidu pouklízet, uvařit, věnovat se starší, která je u mě teď trochu na druhé koleji. Už u prvního dítěte fungoval úžasně a drží to doteď. Koupání, krmení, uspávání, všechno…

V současné době jsem na rodičáku s mladším z dětí. Ráno odvádí do školky starší on, než jde do práce – abych se mohla vyspat (ne že by mě mladší nechalo) a nemusela se nikam ráno honit. Možná že mi tím nechce připomínat moji ne úplnou schopnost vypravit se někam brzo ráno, kdo ví. Pátrat po tom nebudu.

Když je potřeba zařídit doktora, třeba posledně velice oblíbenou alergologii, kde se i přes objednání na přesný čas čeká minimálně půl druhé hodiny, vezme si volno a se starší tam jede sám – abych tam nemusela tvrdnout s čerstvě chodícím a velmi zvědavým mladším prckem.

Standard? Možná. Ale u nás tohle vždycky řešila máma, taťka možná ani nevěděl, kde naše dětská sídlí.

Asi před měsícem mě skolila nějaká rýmečka. Žádná šílená hrůza, ale zůstal doma, vařil čajíčky a staral se o dítě, abych se co nejdřív vyležela a byla schopná fungovat. Dokonce i chlapsky uklidil. Podotýkám, že je normálně zaměstnanej, žádnej pán svýho času. A stejně…

Co se týče kamarádů a vysedávání po barech… Letos už byl dvakrát. Což je přesně o dvě párty víc než v roce předchozím. Ne že bych mu to počítala, ale to je natolik výjimečná situace, že si to člověk, neřku-li ženská, zapamatuje. Jednou v březnu a podruhé v září. V září jsem to zařídila přes kolegy v práci já, ať ho někam vytáhnou, protože sám by nešel asi nikam. Doma byl chvíli po půlnoci a v 9 ráno šel pracovat.

Jsme spolu 11 let. Musím říct, že fakt 11 krásných let, i když samozřejmě občas se nějakej mráček na azurovém nebi objeví. Ale kde ne. Mohl by být pozornější, to neříkám. Ale nevyměnila bych jeho stálých 85 % za lákavých 15 %. Občas trochu závidím kamarádkám, že dostanou obří kytici nebo nějakej šperk. Ale už jim nezávidím to, že jejich přijde domů a sedne k PC nebo nepustí telefon z ruky, jde ‚na jedno‘ apod. Ale třeba dodnes si pamatuju, jak šel v sobotu ráno pro čerstvý pečivo do obchodu a po cestě mi utrhl z keře před obchodem růžičku. Možná nebudete věřit, ale udělala mi možná i větší radost, než kdyby ji koupil v květinářství.

Prostě jsou to takový malý věci, který jsou pro mě ale hrozně moc. A čím jsem starší, jsou pro mě víc ty činy a péče než ty materiální kravinky kolem.

Jo, a nenechává prkýnko nahoře.

Už mám zase stránku, tak už to skončím. O svých pozitivech sem psát nebudu, ať to nevypadá, že se chvástám. :-P Všem ženským bych přála, aby našly taky toho (pro ně) dokonalýho, co se postará jak o ně, děti, tak i o materiální zabezpečení celé rodiny, co je nebije (bohužel taky žádná výjimka), psychicky netýrá, nechá je volně dýchat a bere je jako sobě rovnou partnerku, ne podřadnou nevydělávající nicku na mateřské, která se musí doprošovat každé koruny, aby mohla koupit dítěti Sunar… A že těch po světě taky běhá.

A my, nebuďme jenom potvory a nehledejme jenom ta negativa, i když ta se samozřejmě hledají líp, protože málokdy se člověk pochlubí tím dobrým, většinou se líp píše a čte to negativní. Taková už je dnešní doba.

Chlapům zdar, a těm hodným dvakrát! :)

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
1478
3.12.18 08:04

Stručný, jasný, super. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3.12.18 08:28

Taky mám doma podobný exemplář. Prostě nejde jinak, než ho milovat.

  • Nahlásit
  • Zmínit
857
3.12.18 08:55

Krásně napsané… Můj chlap má ještě o 5% víc za ty kytky… Jak koupené, tak někde utržené..... Ale taky má své chybky… Jako správný lev je někdy tvrdohlavý a paličák… Ale nikdy bych už neměnila… Máme teď roční holčičku a ona je na něm závislejší než na mě… :mrgreen: občas mi to dooost vyhovuje… :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
583
3.12.18 09:12
:roll:
  • Nahlásit
  • Zmínit
11608
3.12.18 09:29

super deníček :srdce: ,
myslím, že by si ho mělo spoustu uremcaných ženských číst povinně denně, ty které furt nejsou spokojené a furt rýpou

  • Nahlásit
  • Zmínit
2510
3.12.18 10:05

@ayra.5 koukám, ty asi nebudeš moc spoko se svým výběrem :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
583
3.12.18 10:12

@Nowuka2 je pravda ze můj muž děla jiné kousky než pan z denicku. :lol: :oops: ale je můj a jsem s nim absolutně spokojena. Proste každý máme zlozvyky a slabé stránky… naopak moje reakce byla na paní, která i když chlapa chválí, píše ze by ho jindy zabila zabila zabhrnek ve dřezu?? Vážně? 8o a kde je tolerance, dopouštějí, přijímání bez výhrad, láska bez podmínek, vděčnost a pokora??? To bych byla černá vdova tak 15× denně. Takže ne nemám dokonalého muže ale miluje nás a snaží se jak nejlíp umí-jen to proste není druha žena nebo ještě hůř druhá totožná osoba :palec: je svůj a to mám rada

  • Nahlásit
  • Zmínit
2510
3.12.18 10:20

@ayra.5 No vidíš, to je zrovna třeba ta nadsázka. Nebo vážně myslíš, že myšlenky na vraždu za neuklizenej hrnek, nebo špatně utřený zrcadlo, jsou důvodem k reálným myšlenkám a plánům k promyšlené vraždě? :think: každopádně jestli nikdy nemáš den bl*ec, kdy máš zpožděnej cyklus, přibrala jsi dvě kila ze vzduchu, dítě si podělanou plínou vytapetovalo hrací koutek a do toho přijde chlap a mrskne hrnek do botníku, ale ty furt vidíš obláčky lásky kolem a nemáš chuť ho přizabít (případně otevřít flašku), tak zcela upřímně, klobouk dolů :potlesk: :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21280
3.12.18 10:23

Sama nejsem dokonalá, tak nějaký ten „prohřešek“ ve formě nepoloženého prkénka přehlížím. O pugéty nestojím, kytek vozených z nějaké tramtárie je mi líto. Na šperky nejsem. Potěší mě oblíbený jogurt nebo ovocné pivo. Máš hodného muže, tak si ho hýčkej :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
583
3.12.18 10:25

@Nowuka2 mas pravdu občas to dokáže být ta poslední kapka, ale myslim ze pokud v tom páru ustáli velké pohromy tak takové maličkosti ani nenadzvednou ze židle :lol: v našem případě od nej ani neocekavan ze by to odnesl ze stolu/země/postele nebo kde zrovna jedl. Děla hromadu jiných věci které miluju tak po něm proste nechci kraviny :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2510
3.12.18 10:32

@ayra.5 já to právě očekávám, ne kvůli sobě, ale kvůli dětem, který pak chytají moresy po něm. Nechci se dočkat toho, že budu dělat služebnou celé rodině. Teď je mi to třeba jedno, jsem na mateřské, ale až se vrátím do procesu, už toho času nebude. A od dětí prostě očekávám pomoc a beru to asi jinak, ale jsou věci, co se mají dělat automaticky. A děti se to naučí nejlíp právě tím, že to uvidí, prostě to pomyslný zrcadlo. Tak jako vidí, že u nás se neřeší konflikty fackama nebo že si po toaletě umyjem ruce… Možná každá píšeme o něčem jiným :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2322
3.12.18 21:49

pěkné, taky bych mohla napsat takovou ódu na svého muže. Vaří, rád peče! více uklízí :oops: Prkénko teda nechává nahoře, ale já si nikdy neřekla o to že by ho třeba mohl nechávat dole. Teď si říkám, už by asi bylo pozdě si o to říct, a taky že už bych snad chtěla moc :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit