Pěstounská péče: Přes překážky k happy endu II

Pokračování deníčku o pěstounské péči. Snad se mi podařilo shrnout vše, co vás zajímalo.

*

Můj deníček skončil, když jsme si malou vyzvedli v kojeneckém ústavu. Budu tedy pokračovat v popisu toho, co jsme vše prožili.

Když přijela malá k nám domů, hned se s námi sblížila. Měla ještě plíny, ale během týdne jsme se jich zbavili, byla moc šikovná a pochopila, že má chodit na záchod a nebo na nočník. Byla to nutnost, protože měla neustále bolavý zadeček. Chodili jsme s ní na procházky, kluci si s ní hráli.

Vyzvedli jsme si ji v pátek a v neděli slavila narozeniny, měla dva roky, udělali jsme jí oslavu. Já upekla dort a malá dostala spoustu dárků, byla ze všeho vykulená.

Kojenecký ústav po nás chtěl, abychom po týdnu přijeli, malou ukázali, jak prospívá a zašli u nich k zubaři. Bylo to prý neobvyklé, a i když se mi to nelíbilo, musela jsem poslechnout. Nechtěla jsem jim tam tak brzy vozit, ale musela jsem.

Když jsme tam přijeli, tak mi ji chtěli vzít a odnést samotnou k zubařce. Malá začala strašně plakat a nechtěla ode mne odejít ani k její známé tetě (to jsou vychovatelky v kojeňáku). Tak mi nakonec dovolili jít s ní a držet ji. Zubařka byla otřesná, musela jsem si sednout, malá na mě a já ji musela pevně držet celé tělíčko, aby se jí zubařka podívala do pusy. Sestra ji držela hlavu. Byla jsem z toho pěkně rozhozená a naštvaná. Náš zubař děcka vždy vozí na křesle a hezky na ně mluví a oni mu rádi otvírají pusu, ale tento přístup a ještě u těchto dětí, byl pro mě vážně nepochopitelný. Malá samozřejmě plakala a pak se bála zubaře, ale náš zubař ji postupně toho strachu zbavil. Taky měla problémy kvůli tomu otvírat pusinku u pediatra.

Pak vše probíhalo bez problémů. Pro mě byl největší problém styk s biorodiči. Otec malou najednou chtěl navštěvovat každý týden, ale to mu sociálka zatrhla, že si malá musí napřed na nás zvyknout. Tak jsme se sházeli jednou za měsíc. Její matka ji v kojeňáku nenavštívila už rok. Malá jí byla odebrána, protože ji zanedbávala, byla pod dohledem, ale nedala ji najíst, když ji někdo neřekl, neumyla ji a skončilo to popálením ručičky. Nemyslím, že schválně, ale spíš tím že je neschopná.

Když jsme se poprvé sešli, tak ji malá viděla téměř po roce. K mému překvapení za ní šla a moc nešla za tátou, který ji v ústavu navštěvoval. Byla jsem z toho vnitřně rozhozená. Ona přijela, smrděla, byla špinavá a pořád malou muchlovala. Pořád se s ní jen fotila. Rozhodilo mě to. Z každého setkání, kterého se zúčastnila, jsme byly já i malá rozhozené. Pokaždé, když jsme odjížděli, tak mě a manžela neustále držela za ruku a chtěla v nás mít vysloveně jistotu. Schůzky se ale postupně začaly protahovat, otec ji už viděl jednou za dva měsíce, matka jednou za půl roku, nic ji nedovezla a jen ji fotí.

Malá se začala představovat našim příjmením. Žádali jsme tedy otce, jestli souhlasí, aby měla malá příjmení jako my. On souhlasil hned, matka nechtěla. Tak jsem si řekla, že ji budu postupně přes sociálku přemlouvat. Ale došlo ke zlomu, kdy jsem řekla dost a zažádám si o změnu příjmení u soudu. Ten důvod byl ten, že malá dostala zápal plic. S manželem jsme s ní jeli do nemocnice a malá mě ležela ochable v horečkách v náruči a najednou jsme se dozvídali od doktorky, že tam byla už několikrát, když ještě žila s matkou. Během 3 měsíců třikrát. Byla miminko, vždy ji tam nechala a vůbec za ní nepřijela. Nezajímala se.

Nakonec to skončilo s popálenou ručičkou, kdy ji nechala týden bez lékařského ošetření. Jizva na ručičce ukazuje, jak velké to popálení bylo. Pak ji malou odebrali a ona z nemocnice putovala do ústavu. Když jsem toto slyšela a k tomu jsem byla strachy bez sebe o malou, vytočilo mě to. Řekla jsem, že ta ženská si nezaslouží, aby měla malá stejné příjmení. Nezaslouží si nic. Malá byla popálená v 7 měsících. Řekli jsme, že ji v nemocnici nenecháme samotnou ani náhodou, jak nám navrhovali. Říkali, že budeme muset platit, ale to nás nezajímalo (v té době se mohlo být s dítětem jen do dvou let). Tak jsme se u ní s manželem střídali. Já přes den, manžel v noci, protože doma jsme měli necelé roční miminko.

Jakmile se malá uzdravila, šla jsem do boje o to příjmení. Matka se trochu zalekla soudu, nakonec jsem za ní přijela a přemluvila ji. Slyšela především na to, že malá dostane od státu 20 000 Kč v osmnácti letech. Asi si myslí, že je dostane ona. Tak nakonec souhlasila. Malá se teď jmenuje po nás.

Styk s biorodiči je takový, že matka ji vidí jednou za rok, nenapíše, nezavolá, nepopřeje k narozeninám, svátku ničemu. Otec ji už teď taky neviděl více jak půl roku, pokaždé se ozve a pak schůzku zruší. Jednou ztratil mobil a my jsme se mu nemohli dovolat a on volal sociálce a tvrdil, že mu nechceme malou ukázat. Nakonec z něho vylezlo, že ztratil mobil a má jiné číslo. Až mu sociálka vysvětlila, že kvůli tomu jsme se nemohli dovolat, že nám nové číslo měl dát, tak to pochopil.

Soud byla taky fraška. Matka přišla ve špinavých hadrech, smrděla, hrůza. Když se jí soudkyně ptala, jestli souhlasí, aby malá byla u nás v pěstounce, tak řekla: „nevím, co odpovědět“, až otec řekl, řekni že jo. Tak pochopila.

Asi vás zajímá, jestli malá ví, že není naše. Ví to. Ví, že jsem ji neměla v bříšku jako bráchy, ale že je moje a nikomu ji nedám. Pořádně jsme to řešili, protože měla období, kdy se začala počurávat. Řešili jsme to s psychologem a on nám řekl, abychom si s ní o tom promluvili, aby měla jistotu naší rodiny. Asi se budete divit, ale jen toto pomohlo, a po počůrávání ani památka.

Když jsme spolu vařili, řekla jsem ji, že jsme si ji našli v domečku, že tam byla s jinými dětmi a mě se hned líbila a že ji nikomu nikdy nedáme. Skočila mi do náruče a pevně mě držela. Byly jí 4 roky.

V 6 ti letech měla také období, kdy se začala počůrávat a to bylo v době, kdy manžel vážně onemocněl a já řešila především jeho a na děti neměla tolik času. Psycholog mi řekl, že se to bude stávat, když bude mít pocit nejistoty. Opět jsme spolu měli rozhovor a malá se zase uklidnila.

Na biorodiče si ani nevzpomene, pokud jí nepřipomenu, že má ještě druhého tátu druhou a mámu, i když slovo máma mi z pusy jde velice těžce. Teď si z toho děláme srandu a říkáme jí, že byla naše překvapení z kindr vajíčka.

Ještě trochu k oficialitám - každé dva měsíce nás navštěvuje sociálka, ale my máme suprovou sociálku a nevadí nám to. Taky musíme každý rok se zúčastnit 24 hodinového školení. Ale jinak pro nás ta pěstounka není ničím otravná. Malou bereme jako naši biologickou, neděláme rozdíly mezi sourozenci.

Co se týče návratu k biorodičům. Není to jednoduché, protože by museli projít vším, co my - včetně psychotestů, doložení bydlení, práce a schopnosti se umět o dítě postarat. Vzhledem k nezájmu matky o malou je pravděpodobnost mizivá. Otec ji nechtěl ani z kojeňáku. On ji alespoň navštěvoval a měl zájem. Tento styl mu však vyhovuje, vidí ji občas, doveze ji sladkosti a nějakou hračku a hraje si s ní. Vidí, že je spokojená a to mu k životu stačí.

Snad jste se dozvěděli vše, co jste chtěli vědět. Možná je to občas trochu nepřehledné, ale píši tak, jak mě jdou myšlenky v hlavě, co by vás asi zajímalo.

Ještě jednou krásné Vánoce přeji.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
3397
18.12.17 15:36

Musím znovu napsat, obdiv za vše co děláte a za lásku, kterou té holčičce dáváte. Je pro ni tak moc dobře, že vás našla! Nebo tedy vy ji :) Musím říct, že bych taky těžce nesla ty kontakty s bio matkou a bio otcem. Nemáte strach, že se přece jen matka zvetí a zažádá o svěření holčičky do péče? To by mi puklo srdce…stát se může cokoliv. Nebo pak po x letech už by holčička zůstala u vás? Bere pak soud ohled na to, že holčička vyrůstá někde x let, a má už k pěstounům mnohem silnější vztah?

Ještě by mě zajímalo, proč se matka nestará. Je nemocná, fetuje, nebo jak?:O

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
18.12.17 15:50

Taky jsme teď měli možnost být pěstouni pro jednu holčičku z naší rodiny. Ale já bych to nedala. Nechci být neustále pod dohledem sociálky, ovlivnilo by to i moje dítě. U nás nakonec bude pěstounka babička, takže to sice bude mít bez příspěvků, ale budeme jí pomáhat aspoň finančně a někdy pohlídám, ale nejsem tak odvážná jako ty. :srdce: :* Snad je manžel už v pořádku.

  • Nahlásit
11589
18.12.17 16:12

Obdivuji, že to zvládáte. Matka holčičky je nějak nemocná, že jí nedocházela péče?

  • Nahlásit
  • Zmínit
14712
18.12.17 16:41

Máš můj obdiv, jste úžasní :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
18.12.17 16:41

Holky, matka malé je prstě neschopná, svým způsobem za o nemůže, protože kdyby jste viděly její matku, nedivily by jste se ničemu. Je prostě hloupá, doslova a neschopná. Nikdo ji ani do života pořádně nedal starost o dítě. Na jendu sttarnu bych ji i chápala, ale prostě ji nesnáším, za to vše, co malé provedla.
Hlídání sociálkou mě je opravdu ukradené, to mě fakt nezajímá.

Jinak příspěvek může brát i babička, ale pokud ho bude brát, musí chodit na ty školení a většinou to rparodičům dají.

Děkuji za optání, manžel je v remisi, každé dva měsíce jezdíme na bioléčbu a doufáme, že se ta potvora nevrátí, ale je to mrcha, co se ráda vrací, takže se radujeme z remise, ale pořád jsme ve střehu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1386
18.12.17 16:56

Kéž by mělo více dětí štěstí v neštěstí a našli nový milující domov jako vaše malá. Přeji vám krásné svátky…

  • Nahlásit
  • Zmínit
26
18.12.17 16:57

Jste úžasní, klobouk dolů jak vše zvládáte! Hodně zdraví :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
18.12.17 17:25

Moc vas obdivuju. Ten strach a nejistota ze prijdu o nekoho koho miluju. Jste uzasni.

  • Nahlásit
  • Zmínit
5496
18.12.17 17:28

Respekt.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3435
18.12.17 18:17

Má ta biomatka ještě nějaké další děti? Pevně doufám, že ne :? Přeju vám hodně štěstí a hlavně manželovi pevné zdraví :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21473
18.12.17 18:46

Jste šikulky :palec: :potlesk: :kytka: Přeji vám už jen to dobré, manžel at se 100% uzdraví a děti at vám dělají samou radost.

Příspěvek upraven 18.12.17 v 18:48

  • Nahlásit
  • Zmínit
18.12.17 19:13

Moc pěkné. Já mám v PP své dva sourozence (společný otec, strčil je do děcáku), ale to už jsou puberťáci 13+17let. Mám je u sebe rok a půl, teď čekám vlastní miminko, tak to mám trošklu naopak - oni pro něj budou vlastně ty starší „sourozenci“. Kontroly máme také 1*2 měsíce, k tomu to samé s doprovázející pěstounskou organizací, tak je to občas náročné, ale chápu, že je to potřeba… až velcí vylétnou z hnízda, tak možná pouvažuju o nepříbuzném dítěti do PP, ale to až podle situace… teď tu budeme v pěti a chci ještě jedno miminko a už teď se tu budeme muset trochu smáčknout. Každopádně tě obdivuju :potlesk: :potlesk: :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
18.12.17 19:17

Máte můj obdiv, že jste do toho šli. Pracuji v kojeňáku a starám se o děti s podobnými osudy. Vždycky máme všichni velkou radost, když se dítko dostane k milujícím rodičům, protože ať se snažíme sebevíc, tak jim nikdy nemůžeme dát to co rodina.
Biorodina je problém, ale myslím, že se nemusíte bát, že by jste o holčičku přišli… Tento typ rodičů znám velmi dobře, je to vše jen o slibech, ale kde nic tu nic… Ono jim to takto vyhovuje, občas se přijít na své dítě podívat, hodinku se pomazlit a stačí jim to…
Přeji hodně štěstí, radost z dětí a manželovi hlavně zdraví…

  • Nahlásit
3400
18.12.17 19:27

Jste úžasná rodina, opravdu. Klobouk dolů a více takových. Je mi smutno jen z té představy, že je na světě tolik dětí, které vyrůstají v ústavu a nikdo je nechce. Vaše malá měla velké štěstí, že jste se jí,,připletli do života´´ právě vy. Držím palce, ať je vám spolu stále tak krásně. Já bych se u pěstounky děsila představy, že mi to dítě jednou vezmou. I když to není jednoduché, není to bohužel nemožné.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
18.12.17 19:40

@EmmaAnna Soud může dítě vrátit do bio rodiny klidně i po 10 letech. Pořád je to jen pěstounská péče a návrat do rodiny opravdu může nastat kdykoliv. V současné době je trend vracet děti zpět do bio rodin. A soud občas rozhodne i přes nedoporučení ospodu. Práva bio rodiny jsou nad právem dítěte. To se většinou dozvíš až když do toho zapluješ a už není cesty ven :) Bohužel je to tak. Máme také dítě v PP a realitu jsem se dozvěděla až po přijetí prcka.

  • Nahlásit
3397
18.12.17 20:02

Anonymní: Ale je tam šance, že když se dítě vyjádří, že chce zůstat s pěstouny, a je u nich třeba i deset let, že soud nevyhoví bio rodině, doufám?

  • Nahlásit
  • Zmínit
18.12.17 20:05

Krásný deníček. Respekt za to co jste pro malou udělili. Přeji krásné svátky, manželovi ať se ta mrcha nevráti :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
225
18.12.17 20:31

Jste s manželem fakt naprosto úžasní!!! Máte můj velký obdiv!! A z celého srdce přeji celé tvé rodině jen to nej! :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
817
18.12.17 21:47

Moc Vas obdivuji, preju vsechno dobre :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4917
18.12.17 22:27

Staráte se krásně.
Na druhou stranu, půjdu trošku proti proudu… Představte si, že by VÁM vzali VAŠE dítě. Že byste byly ta hloupá neschopná žena s iq tykve, jak se říká, která ale přesto, i když jaksi pokřiveně, má své dítě ráda, stejně tak jako otec… Podle mě by pěstouni měli počítat s tím, že rodiče těchto dětí prostě jsou takoví a neodmítat je, naopak jim co nejvíce umožnit kontrolovaný kontakt (který jim stačí, jak už tu někdo psal). Čím víc budeš z těch návštěv vyklepaná, tím víc bude „dcera“, ve finále jí to velmi ubližuje. Já chápu, že chceš, aby to dítě bylo plně tvoje, ale to v tomto případě prostě nejde, to jsi měla zvolit raději adopci :nevim:.
Zatím je to malé dítě upnuté na pěstouny, ale přijde puberta, hledání sebe sama a pak bude nějaký rozumný kontakt s biorodiči jen výhodou.

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
18.12.17 23:46

Nějak mám rozporuplné pocity při čtení tohoto deníčku.
Na jednu stranu - pokud jste dítě do pěstounské péče vzali z čistého altruismu a touhy pomoci dítěti a přichystat mu šťastné dětství - patří vám obdiv.
Na druhou stranu - proč tolik nenávisti vůči jeho bio rodičům? Sama píšeš, že to máma nedělala schválně. Vám snad ti lidi neublížili vůbec nijak, malé nejspíš vědomě taky ne, jen se nedokázali pořádně postarat, nechápu tvé omezené a nenávistné postoje. Někdy je těžké říct, který rodič vůbec dítěti ubližuje a který ne, která výchova je dobrá a která špatná.
Do naší školky taky chodí jedna maminka, pusu má neustále otevřenou, nepřítomný pohled, smrdí stuchlinou. Nechtěla bych ji soudit a neopovážila bych se o ní takto vyjadřovat… Že rodiče chodí málo? Dokážeš si představit, že máš jít na návštěvu za svým dítětem do cizí rodiny a zase ho tam nechat? Já bych to asi těžce nesla. A že si u vás malá zvykla? To je snad úplně běžné u malého dítěte.
Lidí s iq někde na hraně běhá po světě fůra. Reprodukce schopni jsou. Nabízí se otázka, co s nimi a s jejich dětmi?
Znemožnit jim rozmnožování? pěkná představa světa krásných a chytrých trochu smrdí
Nechat je napospas osudu, třeba někteří přežijí? mmm, když někteří z nás neradi zavírají oči
Brát jim děti a dávat je do ústavů lepších rodin? těžko říct, jestli je pro dítě horší být s primitivní matkou, nebo putovat z ústavu k tetě, k rodičům a zpět…
Nebyla by lepší efektivnější pomoc, nařízení přísnějšího dozoru a skutečná spolupráce sociálních pracovníků s rodinami?

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 06:13

@Lucie_Sx Možná by sis měla přečíst deníček ještě jednou a pak by jsi se dočetla, že my nikomu nebráníme se stýkat, ale že oni nemají o to zájem. Soudíš to podle svého postavení k dětem, (tedy zřejmě) Matka i otec má na mě telefon, mohou kdykoliv zavolat, napsat, popřát malé k narozeninám, svátku, Vánocům, Mikuláši, ale neudělají nic, nemají potřebu. My nikomu nebráníme, ikdyž nejsem vždy z návštěvy nadšená, ale nikdy neřekneme ne B anaopak malou vozíme tam, kam oni chtějí, aby se setkali.
Není to vůbec o tom, že chci, aby malá byla jen moje, ale že chci, aby byla štastná. O biorodičích ví a postupně s ebude dozvídat celou pravdu. O rodičích s ní normálně mluvíme.

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 06:16

@Tiger-lily No je vidět, že sis taky potřebovala rýpnout, ale mě to nevadí. Napíši to stejně, přečti si prosím deníček znovu a uvidíš, že svým způsobem matku bráním. Nemůžeš srovnávat ty, co chodí do školky a smrdí jim z pusy s těmi, co dítěti ubižují a nestarají se o ně.
Co se týče IQ, tak jsme psala, že právě proto matka zřejmě nemá příštup k malé.
Myslím, co jsi napsala, že je pěkná blbost, že se snažíš tady být prostě jiná, aby jsi ukázala, že jsme špatní, protože spousty holek mě tady pochválily. Ale je to tvůj názor a myslím, že šppatný. Na další tvé řeči je odpověď pro další čtenářku.
Příště čti pozorněji.

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 06:17

Holky děkuj za pochvaly i přání plného zdraví pro manžela, je to přííjemné zahřátí u srdíčka.

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 06:26

@Tiger-lily @Tiger-lily Jo a k tvému posldenímu sloupci. Asi myslíš, že to, že malé miminko bývalo nesutále v bytě samo, nikdo ho pořádně nenakrmil, neumyl, několikrát ublížil, že je lepší aby zůstalo u matky, než aby šlo někam, kde bdue mít plné a spokojené bříško, nebude samo a někdo se o něj postará. Ano je lepší je nechat s neschopnými matkami, kde nejen nebudou mít život, ale nebudou šťastné, nebudou mít naprosto nic, včetně pozornosti a lásky, ale důležité je, že budou u biomatky. Budou plakat hlady, zavřené v pokoji, budou smrdět, nedostanou dárky k ničemu atd.

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 06:49

A ještě pro odpůrkyně pěstounky a bojovnice za práva rodičů, taky jsme v kojeńáku zažila jendu návštěvu, byla to očividně fetka, přišla tam za krásným chlapečkem, cca 4 roky, no a on si prostě nechtěl jít skákat na trampolínu, chtěl si hrát a ona mu řekla, že půjde, jinak řekne sestřičkám a zavřou ho do sklepa a dají injekci. Ano je lepší, když je u své biomatky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 07:24

@Lucie_Sx Jen jednu poznámku k Tvému příspěvku. Je pěkné, že se to snažíš brát z pohledu té matky, je to taky člověk - ale IMHO je mnohem důležitější, aby DÍTĚ bylo v pohodě, než to, jestli MATKA trpí, že jí vzali dítě, protože ho zanedbávala, nezajistila lékařskou péči atd.

Umím si představit, že by se možná bylo mohlo něco udělat, kdyby hned ve chvíli, jak se na problémy přišlo, matka dostala chráněné bydlení, sociálku na permanentní dohled a pomoc, někdo kontroloval na její hospodaření a chování a naučil ji se o holčičku starat. O tom bychom se měli bavit, když už myslíme na rodiče.

Ale ve chvíli, kdy už malá byla v kojeňáku, autorka deníčku se o ni x let stará, malá tam konečně dostává pocit jistoty a má milující rodinu, tak mi přijde zvrhlé argumentovat „právy biomatky“. Ano, je správné jí ve styku s dcerou nebránit (což autorka dělá), ale než by se jí dítě mělo „vracet“, tak by se IMHO musela hodně srovnat a hodně předvést, že u ní dítě bude mít to zázemí, které potřebuje. Protože ONA je sice matka, ale DÍTĚ tu není od toho, aby ona mohla uplatňovat svoje mateřská PRÁVA.

  • Nahlásit
  • Zmínit
440
19.12.17 07:53

Krasny :srdce: myslim ze dite patri k bio matce ale urcite ne za cenu toho ze dite bude u bio matky az takhle stradat a navic mu ublizovat takovym bych zakazala deti vracet. :cert: patri tem kdo se o nej umi postarat a dat mu nejen hmotne zabezpeceni ale i to citove a vy to zvladate s prehledem krasne :potles: a jde citit s tveho denicku uplne tu lasku :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
17294
19.12.17 07:58

@moje prdelky Skutečně mně není líto biomatky, která nemůže dle některých zde uplatňovat své právo „vlastnit“ dítě. Jsem ráda, že jedna malá holčička našla u vás lásku, pocit bezpečí, teplo domova a vše, co s bezpečným dětstvím souvisí. Přeji tve rodině jen to nejlepší a především hodně zdraví pro muže.

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 08:06

Na tomhle bych nezvládla to, ze je tam pořád možnost návrat do bio rodiny. Třeba za deset let. Vy se s tím poperete, však sílu na to mate a víte to. Ale ta malá. Jak Damoklův meč nad hlavou. Jinak biomatka je podle mne kráva, protože jedna věc je být hloupá, ale milující a druhá věc je být hloupá a dopustit, aby dítě trpělo hladem a bolestí. Pro to omluva není.

  • Nahlásit
  • Zmínit
17294
19.12.17 08:07

@moje prdelky Měla bych dotaz. Pises, ze biomatka ma iq tykve, biootec asi take neni zadny lumen, jak to jde holcice ve skole? Je tedy zatim v prvni tride, ale vidis nejake rozdily mezi starsimi detmi a ji?

  • Nahlásit
  • Zmínit
7242
19.12.17 08:17

Milá @moje prdelky… deníček jsem četla jedním dechem… a ač komentáře moc často nepíšu, tentokrát musím… obdivuji tebe a celou tvoji rodinu, smekám… PP musí být strašný záhul pro celou rodinu a jsem moc ráda, že existují lidi jako vy… já bych to nedala :potlesk: :potlesk:… máme doma patchworkovou rodinu a už jenom to přináší náročné situace, které musíme řešit tak, aby hlavně děti byly v pohodě, natož to co musíte každodenně řešit vy.. moc to tu nezmiňuješ, ale ono vlastně dobře, protože to by byl další červený prapor pro kritické komentáře…

jsem na emiminu dlouho, ne extra dlouho, ale pamatuju doby, kdy jsem při snídani četla i víc deníčků za jeden den… některé povedené, některé méně… ale bylo to super… teď je to jak předhodit svůj život lvům… sama jsem si kdysi sepsala dva deníčky.. ale už tuším, že je sem nikdy nedám.. abych zjistila, jak „strašný porod“ jsem měla a jak „hrozně žiju“ a 100% nemám správný sloh.. to mi za to nestojí.. :think: :think:

mám ráda rozmanitost lidí, baví mě, jak je každý jiný…nemusím s každým pisatelem souhlasit…

tímto zároveň děkuji těm, které nejsou srabík jako já ;) a jdou s kůži na trh a já si přečtu vaše deníčky…

PS: doufám, že je muž v pořádku ; krásné Vánoce celé rodině :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
19.12.17 09:37

@moje prdelky :mrgreen: :mrgreen: Opravdu zajímavá dedukce. Jestli umíš číst, hned na začátku svého příspěvku jsem ti vyjádřila obdiv. Nikde ti nepíšu, že jsi špatná a vůbec nechápu, proč si myslíš, že jsem nenapsala stoprocentně pozitivní příspěvek jen proto, že někteří ho napsali a že si nutně musím rýpnout. Za tím, co jsem napsala dál, si stojím. Vůbec neobhajuju matku, která se o dítě nestará, nebo ho dokonce týrá a ohrožuje!!! Ovšem obávám se, že je to velmi snadno zneužitelné - po severském vzoru, kde hranice toho, co je dobrá a co již není dobrá rodičovská schopnost třeba překročila všechny své meze. Viděla jsem rodiče, kteří byli hodně špatní rodiče… a představ si, třeba potřebovali jen vést, nakopnout, aby bylo jejich dětem dobře. Jestli bylo u této matky dítě v ohrožení, tak je jen dobře, že o něj přišla. Ty miluješ to dítě, ona miluje to dítě… ty si taky nedovedeš představit, že o malou přijdeš, ovšem na rozdíl od bio matky, ty sis tu roli vybrala dobrovolně. Ty ses dobrovolně rozhodla pečovat o dítě, které se může vrátit k jeho bio rodičům, i zdánlivě beznadějné případy se mohou zvednout a jít dál. Jestli by to bylo správné? To nevím. Tebe už holka miluje víc než svoji bio matku. Jak už jsem psala výše, myslím si, že nejlepší pro takové dítě by bylo, aby i s matkou bylo v nějakém zařízení pod dohledem. Odebírání dětí všem, kteří nejsou úplně echt se totiž ukázalo, že přínosné není, a doufám, že česká sociálka odebírá opravdu jen v extrémních případech, kdy je dítě ohroženo. :mrgreen: jo a jestli chceš rejpnutí, máš ho mít: vysvětli mi, jak je možné, že jsi prošla psychotesty, když na názor, který ti není úplně po chuti, reaguješ hned tak agresivně? :nevim: :nevim: :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
19.12.17 09:50

@moje prdelky Taky nechápu, jak sis mohla vyvodit, že si myslím, že je super, aby děti byly u rodičů, kteří se o ně nestarají a že pěstounská péče je špatná. :nevim: Jen že to není úplně černobílé. ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 10:09

@Tiger-lily ahojky, teda nedá mi to nereagovat, i když deníčky většinou nekomentuji. zakladatelka je pro mě velmi empatická a vyzrálá žena, která nereaguje agresivně, jen prostě hájí svoje postoje a lásku k dítěti, jak by to ostatně dělala každá matka. Přece nevyhazuje židle z okna, jen reaguje slušně v této diskuzi, tak proč by neměla projít psychotesty? Ona si vzala holčičku, které věnuje lásku a péči, nebrání ji ve styku s biorodiči, kteří si dobrovolně vybrali, že styk s dítětem nemají. Jestli to chápu dobře, tak holčička bývala po kontaktu rozhozená a nejistá, což automaticky a logicky rozhodilo i autorku. Tak by to ale cítila každá matka. A ano, sociálka bere děti jen v opravdu závažných případech, před tím se dělají různá opatření apod. Jestliže se někdo o dítě nestará, nezajistí lékařskou péči, dítě nechá samo ve 3 měsících v nemocnici bez alespoň návštěvy, dítě nekrmí, neposkytuje mu citové zázemí, případně je tam nějaká patologie apod., tak má dostat pochopení? narozdíl od zakladatelky, která holčičce dala domov, lásku, zázemí a stejný přístup jako k biodětem? Nechápu. Pracuji s lidmi, kterým bývají děti v některých případech odebírány a naopak myslím, že to někdy černobílé je. Děti nejsou pokusní králíci, kteří mají vyrůstat v tom, že se třeba jeho rodiče vzpamatují a půjde to. Zájmy dítěte by měly být na prvním místě. Ač jsme kamarády a mám tě ráda, tak toto vnímám jako velmi urýpané, necitlivé a zbytečné.
Autorko, tobě respekt a víc takových. Ať jste šťastni

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
19.12.17 10:43

@mischelinka :mavam: :mavam: Ahoj, zdravím tě. :nevim: No to víš, mluví ze mě zkušenost matky, kterou někdo chtěl připravit o děti. Prostě tohle téma vnímám trošku jinak. Moje děti by vlastně taky mohly být spokojené u někoho jiného a nové mamince by mohlo být nepříjemné, že za nimi přijdu. Taky si myslím, že kdo dítěti ubližoval, neměl by ho mít a mělo by být tam, kde mu je dobře ;).
Autorko, tobě přeju hodně štěstí se všemi tvými dětmi, ať vás nikdo nerozdělí. Naprosto tě chápu, že máš strach, že bys mohla přijít o dítě, které miluješ. Zkus se na oplátku ty zamyslet a pochopit i z druhé strany.

  • Nahlásit
  • Zmínit
26
19.12.17 12:55

@Tiger-lily Na emimino chodím velmi sporadicky a málokdy se k něčemu vyjadřuji. Dnes jsem se začetla do deníčku autorky, který je podle mě úžasný. Je napsaný upřímně, autorka působí sympaticky. Vybrala si nelehkou cestu a z jejího psaní nemám důvod nevěřit, že ji dělá jak nejlépe umí.

Oproti tomu tvůj způsob vyjadřování není sympatický ani trochu. Věta: „vysvětli mi, jak je možné, že jsi prošla psychotesty, když na názor, který ti není úplně po chuti, reaguješ hned tak agresivně?“ je jen odrazem toho jak prázdně tady plkáš. O práci psychologů a psychotestech nevíš, bohužel, vůbec nic. Počet příspěvků pod tvým nickem mi jen mimoděk zvedá obočí. A prosím nečekej, že ve mě budeš mít někoho, kdo s tebou bude vést neplodnou diskuzi, jdu raději s dětmi ven. Nechám si jen hezký pocit z článku autorky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
4917
19.12.17 14:11

Ale já nikde nepíšu, že by se tam dítě mělo vracet. Jen tě prosím o to, aby ses vžila do jednodušší matky, které je dítě odebráno.
DOVEDEŠ SI PŘEDSTAVIT, ŽE BY TI NĚKDO SEBRAL VLASTNÍ DĚTI? Jak by ti bylo? Já tedy ne.
Souhlas s Tiger-lily, naprostý.
Mně prostě hodně zarazil tvůj zcela viditelný odbor k biorodičům, nechuť se s nimi scházet, bereš to jako nutné zlo, které bys nejradši zrušila, kdybys mohla.
Ale když budeš vést holčičku k nenávisti a odporu k biorodičům, byť podvědomě, otočí se to nakonec proti tobě…

Cituji tvoje věty:

  • Pro mě byl největší problém styk s biorodiči. Otec malou najednou chtěl navštěvovat každý týden, ale to mu sociálka zatrhla, že si malá musí napřed na nás zvyknout.
  • Když jsme se poprvé sešli, tak ji malá viděla téměř po roce. K mému překvapení za ní šla a moc nešla za tátou, který ji v ústavu navštěvoval. Byla jsem z toho vnitřně rozhozená… Rozhodilo mě to. Z každého setkání, kterého se zúčastnila, jsme byly já i malá rozhozené.
  • Řekla jsem, že ta ženská si nezaslouží, aby měla malá stejné příjmení. Nezaslouží si nic… Jakmile se malá uzdravila, šla jsem do boje o to příjmení.
  • Na biorodiče si ani nevzpomene**, pokud jí nepřipomenu, že má ještě druhého tátu druhou a mámu, i když slovo máma mi z pusy jde velice těžce.

Já opravdu nemám nic proti tobě. Děláte záslužnou práci. Ale když chceš dělat pěstouna, tak tohle k tomu prostě patří :nevim:. Je spousta dětí, které nejsou právně volné právě kvůli tomuto, ale já ty biorodiče vlastně chápu, kdyby souhlasili s adopcí, tak už to dítě nikdy neuvidí, přitom jim někdy stačí je vídat jen takto (anebo nemají síly a znalosti na boj s úřady…). Velká škoda, že neexistuje nějaký model péče, kde by se s biorodiči počítalo, ale děti by přitom mohly žít mimo ústav.

Příspěvek upraven 19.12.17 v 14:13

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 14:29

Krásný deníček, až slzička ukápla.
Jste úžasná, milující, obětavá bytost.
VAŠÍ dcerce a celé rodině přeji, ať už jste jen šťastní.
A na plnou pusu musím říct, ať její „matka“ shoří v pekle.Nic jiného si nezaslouží. Klidně se do mě pusťte. Pro mě jako matku, je její chování vůči svému dítěti naprosto neodpustitelné. Očividně není psychiatricky nemocná, je to jen…škoda slov..

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 18:19

@Tiger-lily jenomže ty se o děti staráš, vychováváš je, dáváš jim citlivé a bezpečné zázemí, vedeš je ke vzdělání, kroužkům i zábavě, to je úplně jiný případ oproti biomatce z deníčku, která se o holčičku nestará, nezajímá, nebojuje o ni a prostě holčičku zanedbávala jak fyzicky tak psychicky. To je neomluvitelné a je úžasné, že holčička našla tak krásný domov, přece je to lepší než v ústavu, kde ji biomatka (možná) 1× za rok navštíví.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3503
19.12.17 18:40

@moje prdelky Moc se mi Tvoje deníčky líbily, díky za ně. Je fajn, že jsou lidi, jako jste vy s manželem. Jen mě napadlo, jestli se nebojíš, že jednou bude vaše malá stejná jako její máma. Omlouvám se za nepříjemnou otázku a přeji vám jen dobré. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
19.12.17 19:00

@mischelinka Mishelle, mě je to jasné. Je neomluvitelné připravit dítěti nepěkné dětství. Někdy k tomu ovšem dojde nevědomky. A přesto si myslím, že není v pořádku taková nenávist - kterou sama autorka nepopírá, píše, že matku nenávidí a neustále zmiňuje, jak smrdí, má špinavé hadry, jak je jí nepříjemná, jak ji nutila ke změně příjmení malé… Tato nenávist by byla pochopitelná, kdyby matka skutečně dítě nějak týrala, v tom případě bych doufala, aby se k dítěti už nikdy nemohla přiblížit. Biomatka jistě není žádná hvězda století, vůbec nic o ní nevíme, může to být úplně zoufalá hloupoučká ženská, přijde mi dost smutné, že je celý deníček věnovaný nenávisti vůči ní. :? Mně to zkazilo dojem. Čekala bych třeba deníček o krásných zážitcích, radostech i starostech, prostě o tom dítěti a jeho životě v rodině. To bych se pak taky rozplývala nad tím, jak dokáže někdo dělat milující mámu i dítěti, které není biologicky její. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2515
19.12.17 19:45

@Tiger-lily ˇPromiň, ale připadáš mi úplně mimo. Ty totiž předpokládáš, že každá matka svoje dítě miluje, jenom některé jsou tak tupé a neschopné, že jse neumí o ty děti postarat. Ale ony jsou i matky, a tahle bude zřejmě ten případ, které k těm dětem nemají žádný vztah, jsou jim úplně ukradené, rodí kůli porodnému a přídavkům, prostě naprostá absence mateřských instinktů.
Já dělám na dětském sestru a za těch víc než 25 let jsem toho viděla už dost, abych ztratila iluze. Jsou tu v okolí rodiny, a není jich málo, kde vidíme ty děti z těchto rodin vyrůstat, a vidíme, co z toho roste. Jsou to matky, které od mimin cpou ty děti do nemocnice, nikdy tam s nima nezůstávají, někdy si i vymýšlejí, co díteěti je, jenom aby se jich na pár dní zbavily. Je problém je pak sehnat, aby si pro ně vůbec přišly. A v průbehu let vidíme, jak z celkem bystrého pěkného batolete roste dítě, na kterém je čím dál tím víc vidět, že se mu nikdo nevěnuje, nemají žádné zájmy,,problémy ve škole, výchovné problémy, no a v pubertě už je jasně vidět, že život toho dítěte se bude odvíjet úplně stejně, jako život rodičů, absolutně žádná ctižádost, žádné vzdělání, po základce pracák a slečny začínají rodit děti, protože nic jinýho neumí a jelikož nic jinýho doma neviděli a nezažili, tak jim to přijde normální. A historie se opakuje, je to koloběh a ty děti, pokud v takovýchto rodinách zůstávají, žijí život naprosto stejný, jako jejich rodiče.
A jak píšeš, že by měly s těmi dětmi někde bydlet, v nějakém zařízení, kde by měli dohled a někdo je učil, jak se o dítě starat-to by musely ty matky chtít. A to ony nechtějí, je to vyloženě obtěžuje, nemají k těm dětem vztah. Nejsou schopný být s nima ani pár dní v nemocnici, když jsou přemluveny, tak tam vydrží pár hodin a mizí, nechají tam klidně batole, které 20 hodin denně stojí v postýlce a řve, až úplně ztratí hlas, ví to a je jim to jedno.
Já si mysližmže tady paní tu holčičku možná zachránila od toho, že jednou bude žít stejný život jako bio matka. Píšu možná, protože geny jsou silné a tyhle děti bohužel v pubertě začnou vyhledávat bio rodinu a někdy to nedopadá úplně nejlíp, i přes sebevětší snahu a lásku adoptivní nebo pěstounské rodiny. Ale i kdyby to nedopadlo, tak to dítě aspoň zažilo krásné dětství, což by v bio rodině rozhodně nemělo.

  • Nahlásit
  • Zmínit
13075
19.12.17 20:16

Já i chápu, že je to deníček, ale i přesto bych si tyhle podrobnosti o bio rodičích nechala pro sebe. Svět je malý a jednou si to může přečíst matka anebo dítě. Je tu vypsáno podrobností dost. Navíc bych nechala na dítěti, ať si vztah ke své rodině přebere samo. Od toho i ty styky jsou. Dítě bohužel zažije, že rodič často nedodrží, co slíbil, ale i díky tomu si svoje rodiče neidealizuje. Patří to k tomu. Zakladatelka je opravdu plná nenávisti, což je zvláštní, když dopředu musela vědět do čeho jde a z jakých rodin se děti do pěstounské péče dostávají. Nechala bych si tohle spíš na vykecání s kamarádkou u vína. A nevypisovala to takhle dopodrobna na veřejné stránky.
Jestli máš zakladatelko fb, tak je tam uzavřená pěstounská skupina. Tam se bio rodina řeší často, protože vždycky byl důvod, proč bylo dítě odebrané. Myslím, že tam je to vhodnější :palec:

Příspěvek upraven 19.12.17 v 20:17

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 20:19

@Tiger-lily Ty si jako představuješ, že budu její matku milovat? Nečetla jsi, že jim nezakazuji přístup, že ano nesnáším ji, ale nezakazuji jí, aby malou viděla a psala jsem, že má můj mobil, ale nenapíše, neozve se ani na narozky, svátak, Vánoce. A ano donutila jsme ji změnit příjmení, protože malá se chtěla jmenovat jako my, všude se tak představovala a říkala, že není to není ona, když ji volali příjmením po matce. Vyšlo to od malé a my ji to splnili.
A přesně jak píše renap, ona hlídaná byla, ale i přesto porušovala pravidla, malá byla sama a hladová a vozila ji pořád do nemocncie, kde ji nechala a odjela a nepřijela za ní na návštěvu.
Osobně si myslím, že větší právo má malá na lepší život, než matka na malou.

Jinak holky ostatní, co sjte se mě zastaly, děkuji, je vidět, že jste to pochopily.

A co se týče školy, ještě nevíme, čtení jí jde, psaní taky, matematika super, jak se to bude vyvíjet se uvidí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
13075
19.12.17 20:23

@moje prdelky já si jen myslím, že pro malou bude jednou hodně těžké vidět, že ty její mámu nesnášíš. To jsou silná slova. Já taky kroutím očima nad bio rodinou našeho nejmenšího. Vysvětlovat mu to všechno budu, ale nebudu takhle ostá v hodnocení. To si udělá časem sám. Samotného ho bude jednou mrzet jakou mámu má a já mu přídávat nebudu. Od toho tu nejsem.

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
19.12.17 20:35

@moje prdelky Je vidět, že se fakt nechápem. já přeju malé šťastný život ve vaší rodině i tobě, aby s vámi zůstala. Že bys měla milovat její matku, to jistě taky ne, ale důvod ji nesnášet nemáš žádný. Určitě by bylo nejlepší, kdyby se hlásit přestala, protože se sebou nejspíš za kolik let nic neudělala, aby zlepšila svoji situaci s schopnosti se o dítě postarat. Už jsem psala, dotklo se mě to nejspíš proto, že jsem zažila situaci, kdy mi někdo chtěl děti sebrat a možná by ses divila, co všechno si byl schopen vymyslet a překroutit, aby mě očernil. Krásné vánoce vám přeju a šťastné děti a celou rodinu. To je určitě nejdůležitější a přejeme si to všechny, ať už máme názor na to, kdy dítě odebrat a kdy ne odlišný. :kytka:

Příspěvek upraven 19.12.17 v 20:43

  • Nahlásit
  • Zmínit
2515
19.12.17 20:48

@Tiger-lily Fakt nevíš, co píšeš, kdyby ta matka byla jenom úplně hloupoučká a zoufalá ženská, tak by jí dítě nikdo neodebral. Tam muselo být něco mnohem víc, nějaká forma týrání určitě. A ani to bohužel někdy k odebrání dítěte nestačí. Kolikrát naše doktorky kontaktovaly sociálku, že tam ta péče byla děsná, podezření na týrání, podivné úrazy, a opravdu málokdy ty děti byly odebrány, vždy argumentují tím, že špatná rodina je lepší než ústav. A někdy to i skončilo tragicky a dalo se tomu zabránit..Nevěř tomu, že někomu vezmou dítě, protože je blbej, je špinavej a smrdí, to fakt nestačí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3786
19.12.17 21:03

@Tiger-lily Podle mě má důvod nesnášet tu matku. Pokud miluje holčičku, a bio matka holčičce nějakým způsobem ubližovala, potom mi přijde normální, že tu osobu zakladatelka nesnáší. Miluješ malou holčičku, která k tobě přilne a víš, že ta paní jí nepomohla s popáleninou, nechala jí bez pomoci trpět, nenavštěvovala, nenavštěvuje atd.. Já bych taky asi nesnášela člověka, který tohle dělal dítěti, které já miluji. Určitě bych ho nesnášela, jen si to představ. :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.12.17 21:18

@Lucie_Sx já do jistý míry souhlasím, ono je to někdy ale asi složité. Kde je ta hranice, kdy by byl jednodušší rodič schopen zvládnout péči o dítě a kdy už ne, dá se riskovat to, že příště třeba péči jednodušší matky dítě nepřežije? Rozhodovat yybch to nechtěla :think:
Jak nastavit to setkávání pěstounů s biorodiči. dokážu si představit i situace, kdy musí být dítě rozrušené a setkávání s biorodičem není ku prospěchu psychického stavu dítka (třeba manipulátoři, násilníci, nebo jinak narušený rodič) a naopak, kdy je dobře udržovat kontakty.

Známá mi říkala místní příběh, jednoduché matce bylo odebráno dítě a svěřeno do péče příbuzných. Ti ji od dítěte úplně odstřihli a ona každý den už mnoho chodí před školu, aby to dítě alespoň viděla. To se k ní nezná, nejspíš ví o koho jde, ale asi ho tak negativně ovlivnili, že ji nepřijímá. To je fakt smutný a takový ženský je mi líto, o dítě zájem má a nejspíš by ho měla ráda, možná yb se dokázal postarat a možná ne. Tam bych fakt viděla smysl nějaké asistence a naučit jí to, aby s ním nějakým způsobem být mohla.

  • Nahlásit
  • Zmínit