Pět mínus za pětku

Aneb jak jsme nepoznali záludnou pátou nemoc a užili si dramatickou neděli.

*

Expozice

Dva a půl dne teplot. Nicméně nevystoupaly víc než na 38,2 (bez odečtení), takže jsme jim s manželem nepřikládali velkou váhu. Náš prvorozený tyto „virózky“, jak jsme jim už familiárně začaly říkat, měl, už za svůj ani ne tříletý pobyt na této planetě, několikrát. Většinou po pár dnech teploty ustoupily a vše se vrátilo do starých známých kolejí.

Kolize

Třetí noc byla klidná a hlavně bez teplot. Konečně „virózka“ je pryč. Malý blaženě prospal ve své postýlce celou noc a my jsme si taktéž odpočali. Ale nikdy nechval dne před večerem. Synovi svlékám jeho oblíbené „dino“ pyžamo a co nevidím – prapodivné červené fleky na jeho hrudníčku, které můžou znamenat cokoli (ale v první chvíli mi v hlavě naskočily lepra a mor). Otočím ho na záda a tam úplně stejný výjev – spoustu červených fleků. Volám manžela. Ten zběžně malého prohlédl a nažhavil net. Podle obrázků vyhledává a srovnává všechny možné vředy, vřídky, vyrážky a porovnává je s fleky syna. Nic podobného mu strýček Google nenabízí. Co to sakra jen může být? Nejvíc nás vystrašila možnost meningitidy.

Je neděle, takže jediná možnost je nejbližší dětská pohotovost.

Krize

Manžel volá doktorce na malešickou pohotovost a popisuje situaci. Lékařka rázně odvětí, že informace po telefonu rozhodně sdělovat nebude a že pokud manžela její názor zajímá, tak má malého naložit do auta a dovézt. OK. Manžel si nechal telefon na hlasitý odposlech, takže se vmísím do hovoru s dotazem – že to může být něco nakažlivého a že asi není nejlepší nápad syna brát mezi další děti.

Doktorka podrážděně a zcela nelogicky odpoví: „Mám prázdnou čekárnu, nevidíte?“ Chápu, že každý má svůj den, ale tuto odpověď bych od člověka s vysokoškolským diplomem nečekala.

Zůstávám s mladším synem doma, muž naloží maroda a vyráží na pohotovost. Jsem jako na trní. Když za půlhodiny zvoní mobil, ruce mám tak zpocené, že mi vlhkost dovolí až na počtvrté přetáhnout ukazováček z červeného sluchátka na zelené. Telefon se konečně aktivoval a já se dozvídám, že malý se zdá v pořádku, ale průběh je atypický – snad spalničky a musí se jet pro jistotu na infekční, tzn. nemocnice Na Bulovce.

Hlavou mi proběhne jen otázka: Jak spalničky? Vždyť je očkovaný?
Manžel se s malým pacientem vrací domů. Mezitím „gůglím“ veškeré info o spalničkách a prakticky nic z toho mi nesedí. Ty symptomy jsou zkrátka jiné. Spalničky jsou vysoce nakažlivé, horečnaté onemocnění často spojované s kašlem. Vyrážka neodpovídá a i jejich šíření je jiné – začínají za ušima a dál, jenže syn je má na hrudníku a zádech. No, něco tu nehraje.

Ale přece jen nejsem lékař.

Ze sklepa taháme můj kufr do porodnice a pro všechny případy do něj dávám dle mého názoru potřebné věci pro pobyt v nemocnici – pro malého i pro mě. Co tedy – pyžama, zubní kartáčky, pasta, ručníky… snad i toaletní papír. Manžel mě uklidňuje, že si je 100 % jistý, že tam nezůstaneme a balení kufru je zbytečná panika.

Mezitím se snaží sehnat hlídání pro mladšího. Rodiče bydlí 300 km daleko, ti tedy nepřichází v úvahu. Dobří přátelé jsou na dovolené a sousedce se nemůžeme dozvonit. Sakra. Musíme mladšího vzít s sebou. Ale je to pořád lepší alternativa než nechat staršího v nemocnici samotného. Kdyby náhodou… a to ani nechci nedomyslet.

Vyjíždíme směr Bulovka. Cesta trvá necelých 20 minut. Projíždíme docela dost semaforů a všechny červené – beru to jako špatné znamení. A to nejsem pověrčivá.

Zaparkujeme v pohodě. Pacient vypadá rozespale, ale relativně zdravě – kdyby neměl po těle vyrážku, nikdo by nevěřil, že stoná. To mě uklidňuje.

Peripetie

Vstupujeme na infekční oddělení. Až po nějaké době zvonění se objevuje zřízenec, který nás nasměruje do 4. patra. Podle šipek zamíříme na recepci. Zde sedí sestra, která po nás chce rodné číslo dítěte, otce, matky, rodinný stav, čísla občanských průkazů, adresy, telefonní čísla, ošetřující lékařku dítěte, kontakty, koho informovat, kontakty, koho neinformovat… No snad kromě čísla bot nás dokonale prolustruje.

Čekáme v čekárně asi 30 minut. Mezitím se zde objeví nečesky mluvící cizinec, který má ve tváři šílené boláky. Také přichází holčička s maminkou – dívka se během pár minut pozvrací na zem. Objeví se naštvaná uklízečka a ukrajinsky nadává. No, aspoň se něco děje a člověk se rozptýlí. Nicméně v hlavě mi znovu naskakují černé myšlenky. Syn vypadá docela zdravě – pravděpodobně ten mor chytne až tady. A když ne on, tak rozhodně jeho mladší bratr. V jedné nestřežené chvíli jsme ho přichytli, jak olizuje nedaleko přistavený invalidní vozík. Měla jsem se na doporučení lékařky z Malešic vykašlat a nechat malého v domácí péči.

Přicházíme na řadu. Do ordinace vstupujeme všichni čtyři – marod, manžel, já i mladší syn. Pacient totiž spokojeně podřimoval, a když jsme ho vzbudili, tak spustil šílený kravál. Prostě zmatek nad zmatek a v tom chaosu jsme na vyšetřovně skončila celá rodina. A ani sama nevím jak.

Lékařka je poměrně mladá. Na dětský řev reaguje podrážděně slovy: „Uklidněte si to dítě.“ V duchu se mi vybavuje vše o přežvýkavcích. Kluk se za chvilku utiší. Pochopila jsem, proč chtěla klid – místo, aby chlapce prohlédla, začala se ptát na ty stejné informace, které měla na papíru před sebou – tím myslím doporučení k vyšetření od malešické doktorky.

Takže opět kolotoč stejných otázek: Odkdy má teplotu? Pije? Jí? Močí normálně? Prokázané alergie? Léky bere? Kde se mu vyrážka začala šířit? Co je ale zvláštní: Na očkování se nezeptá.

Pak dlouze něco dvěma prsty klepe získané informace do počítače. Bezděčně se mi vybaví scéna z filmu s Vladimírem Pucholtem a po tváři se mi mihne sotva viditelný úsměv.

Konečně se dostáváme k samotné prohlídce. Malému se podívá do krku, změří teplotu, ale svlečeného ho vidět nechce. Jen nadzvedne tričko a podívá se velice zběžně. Poté dodá, že se musí ještě poradit s další ordinující lékařkou a dá nám posléze vědět. Máme si počkat.

V čekárně zase zevlujeme. Od sestřičky na recepci jsme zaslechli, že doktorka je na obědě a přijde do 45 minut. Super. Viditelně nemocná holčička se znovu pozvrací – naštěstí už personál poskytl kýbl. Zdá se mi nějaká nažloutlá. Skvělé. Snad tu nebudeme za pár dní se žloutenkou.

Přesně po tři čtvrtě hodiny přichází doktorka. Mladší syn mi spokojeně usnul na ramínku. Zřejmě kovová chuť vozíku má anestetické účinky. Do ordinace vstupuje jen manžel s nemocným synem. Další řev nechceme riskovat. Jsem znovu jak na trní a mám pocit, že za chvíli se taky pozvracím. Po očku sleduju dívku s kýblem, kdyby snad bylo potřeba.

Do 10 minut jsou venku. Se širokými úsměvy na tváři. V nemocnici nikdo z naší rodiny nezůstává. Na chodbě odchytnu doktorku. Závěr – cituji lékařku: „Je to velmi atypické, těžko říct, jak se to vyvrbí, může se to vyvinout i ve varicelu.“ Rychle se snažím v paměti oživit chatrné znalosti z latiny – jo, fajn, plané neštovice, to přežije. Padá mi obrovský kámen ze srdce – tu ránu určitě slyšeli i v prvním patře nemocniční infekční budovy. Jedeme domů. Tedy nejprve se musíme poprat s automatem na 90korunový kupón.

Rozuzlení

Doma je vše OK. Zbytek dne i noc bez teplot. Jen vyrážka se pomalu šíří na nohy a ruce. Nesvědí.

V pondělí u snídaně znovu sedím na nejznámějším vyhledávači světa a zkouším možnosti. Alergické projevy, kopřivka… Nic neodpovídá. Až náhodou mezi obrázky narazím na úplně stejnou vyrážku, kterou měl náš mladý. Rychle otvírám odkaz, který je u fotky. Heuréka! Je to tzv. pátá nemoc! Vše sedí, vyrážka nesvědí, teploty předešlé dny, ale pak náhle ustoupí, dítě je hravé a má o okolí zájem. Skvělá zpráva – i ty fleky jsou naprosto shodné. Ty by měly dle dostupných informací už zítra zmizet. A taky že jo. Jak mávnutím kouzelného proutku jsou bříško i zádíčka druhý den naprosto čisté.

Ve čtvrtek o nemoci nikdo už neví. Výhodou je, že tuto nemoc už by nikdy syn neměl dostat. Tak snad Google ví, o čem píše.

Tak hlavně to zdravíčko přeji všem čtenářům tohoto deníčku.

Na fotkách můžete vidět:


1.fotka jsou záda syna druhý den nemoci. To vypadalo opravdu drsně.
2.fotka jsou záda syna třetí den nemoci. Téměř bez poskvrnky.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
404
2.10.18 08:51

Jen se ještě připravte na to, že přibližně za měsíc se vám může stát, že malému začnou slézat nehty na rukou či novou směrem od lůžka ke konci nehtu. Taky jsme měli pátou nemoc, ale jen se slabými přiznaky a naše doktorka to také nepoznala, dokonce jsem se jí ptala, zda to nemůže být pátá nemoc, když byl malý v kontaktu s nakaženým (je to údajně vysoce nakažlivé). Prý by to měl mnohem horší. No a za měsíc mu slezly skoro všechny nehty na rukou a nohou (nejvíce u palců) a to je jeden z dalších typických příznaků… U vás bych se bála, že to v zápětí chytne i mladší sourozenec.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
2.10.18 09:23

Tak já jsem tuto nemoc dostala jako dospělá, vyšetření z krve na infekčním oddělení to potvrdilo. Byla jsem v 5. týdnu těhotenství a to muselo být proto ukončeno. Bylo to dlouho očekávané těhotenství… Hrozilo závažné poškození plodu. Údajně do 7. tt je to nejnebezpečnější, potom už tak ne. Nebere tuto nemoc na lehkou váhu.

  • Nahlásit
2605
2.10.18 09:46

5. nemoc se také projevuje typickou vyrážkou ve tvářích, vypadá to jak motýl. A při námaze se to objevuje i x dní poté. To syn neměl?

  • Nahlásit
  • Zmínit
4995
2.10.18 10:07

Od té doby, co na pohotovosti doktorka každému radila „střídejte paralen s nurofenem, další“ (z ordinace bylo slyšet každé slovo), se jí snažím vyhýbat jako čert kříži :nevim: .
Hezky popsána realita (realita na Bulovce ;-) ).
Btw. spalničky můžeš chytit i jako očkovaná, jen je ta šance o něco menší.

  • Nahlásit
  • Zmínit
13784
2.10.18 10:23

Je hrozný, že se stále objevují lékaři s podobným chováním. My jsme v uplynulých dnech navštívili spoustu lékařů a naštěstí jsme se s podobných chováním nesetkali, naopak byli všichni velmi milí. Fakt nechápu, proč tihle lidí tuhle práci dělají.

Dcera měla šestou a vypadala podobně. 2 dny vysoké teploty, a pak se pěkně osypala.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2521
2.10.18 10:25

Moc nechapu tyhle výjezdy na pohotovost,s vyrazkou,když dítě jinak vypadá a chova. se normálně. pohotovost ma být pro akutní stavy. Kdyby manzel googlil pořádně,hlavně příznaky meningokokove sepse,které jste se zřejmě bali,tak by bylo jasný,že to se projevuje úplně jinak.
Ty dětské vyrazky pediatri upřímně nesnáší,protoze to všechno vypadá podobné a stejne se většinou nepozná,co to je. Takze pokud dítě má nebo mělo teplotou,tak to uzavřou jako nejako virovou nemoc s koznimi projevy,a pokud ne a je jinak bez potíží,tak jako toxoalergicky exantem. Takže tyhle vyjezdy na pohotovosti jsou úplně zbytečný,opruz pro celou rodinu a hlavne riziko,ze se tam chytne něco jinyho,daleko horsiho.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1934
2.10.18 10:41

@baccata Díky za reakci.

Ten příběh je psán s nějakým časovým odstupem. Naštěstí se u syna ten sekundární příznak - slézání nehtů po měsíci nekonal. Ale na Tvůj popud jsem ho zkontrolovala a naštěstí jsou všechny nehtíky na svém místě a mají zdravou barvu.

Mladší to kupodivu nechytl. On totiž měl ve třech měsících něco podobného, ale s mírnějším průběhem. Vyrážka nebyla tak silná, prakticky nulová. To jsem se také posléze dočetla, že čím mladší dítě, tím je ten průběh méně dramatický. Takže si myslím, že druhorozený je imunní.

Pevné zdraví celé Tvé rodině.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1934
2.10.18 10:45

Anonymní Růže:

To je mi líto. Hodně drsný příběh.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1934
2.10.18 10:51

@Janina81

Díky za reakci.

To je právě ta chyba, že na netu se ty články kopírují jeden od druhého. Takže když jedni napíšou, že je to typické, tak to dalších x to slepě přebere. Takže ano, může se ta vyrážka objevit i na obličeji, ale nemusí.

A ano. Když byl v klidu, tak ta vyrážka téměř vymizela. Když plakal nebo přišel ze studeného prostředí do teplého, tak se zase výrazněji objevila.

  • Nahlásit
  • Zmínit
404
2.10.18 10:53

@tininas Teď ještě když nad tím tak přemýšlím, tak si nejsem jistá, jestli ty nehtíky nedoprovází šestou nemoc, oni se projevují dost podobně…každopádně je moc dobře, že se to u vás neprojevilo… on je to spíše kosmetický problém a odlupuje se to po vrstvách, tak ani lůžko není přiliš odhalené, jen se musí hlídat, aby si to náhodou prckové nestrhli celé…ale hlavně mě to vyděsilo, co se to děje 8o

  • Nahlásit
  • Zmínit
1934
2.10.18 11:01

@Hadumi

Díky za reakci.

Moc po doktorech nechodím. Prakticky jen preventivní prohlídky, takže s dětský, gynekolog, zubař a praktický. A Ti jsou taky v pohodě. Toto byla prakticky má první taková zkušenost s lékaři. Snad i proto jsem napsala tento deníček. :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
6258
2.10.18 11:01

@baccata ty slezlé nehty jsou spíš projevem nemoci ruce-nohy-ústa, ne? U páté ani šesté nemoci jsem o tom neslyšela.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1934
2.10.18 11:17

@renap

Díky za reakci, i když mně přijde jako od někoho, kdo nemá děti.

V tu chvíli jsem nedokázala posoudit, jak moc je to akutní. Jednoduše můj ani ne tříletý syn nebyl v pořádku a byla neděle, takže pohotovost byla v tu chvíli jediná možnost. Nebudu doma sedět a špekulovat, jestli je to lékařčina oblíbená nemoc, nebo ne. Ono se taky může nemoc z hodiny na hodinu zhoršit a já si nebudu celý život vyčítat, že kluk bude mít trvalé následky.

Ano, opruz to byl, ale určitě ne zbytečný.

PS: Po bitvě je každý generál, ale v té chvíli jsme jednali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2521
2.10.18 11:53

@tininas jak to že to nebylo zbytečný? Bylo,vždyť jste se diagnózu nedozvěděli,akorat stravili spoustu hodin čekáním a riskovali,že chytne bůhví co.
Mmch deti mam dvě, a jsem sestra na dětském-pohotovostí

  • Nahlásit
  • Zmínit
32343
2.10.18 12:01

@renap
taky hned s každou vyrážkou nebo teplotou neběžím k dr..je to zbytečné..vyrážky jsou těžko poznat o co jde, stejně se většinou musí udělat krev nebo stěr a výsledky nejsou hned. S teplotou - horečkou chodím až po třech dnech..( kdy bud klesnou a odejdou, nebo se dá teprv zjistit vo co go )…tyhle zbytečné výjezdy jsou akorát o nervy..do pondělka by určitě na tohle neumřel ( s nadsázkou ). :nevim: …ještě chudák na infekční, kde by mohl chytit bůh ví co, v podstatě zdravé dítě ale s oslabenou zrovna imunitou…no ale tak každý dle svého.. ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2605
2.10.18 12:22

@smurfka
Moje maminka mě vždycky žene s dětma s horečkou k doktorovi první den. Tak jí už x let trpělivě vysvětluju, že pokud má jen teplotu a nic jiného (nebolí ho v krku, chodí, čurá, kaká), tak tam nepůjdu, ještě by tam něco chytil. Takže jsme vždycky 2-3 dni doma a pak se uvidí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
32343
2.10.18 12:25

@Janina81
mě to řekla přímo doktorka, že třetí den je zlomový, bud horečka odpadne, nebo se teprv pak dá z krve zjistit co to vlastně je..po prvním dnu těžko.Zbytečně sedět mezi chrchlajícími dětmi. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1934
2.10.18 12:29

@renap

No. Právě. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se diagnózu nedozvím. Prostě jsem měla v naše zdravotnictví větší důvěru.

Příspěvek upraven 02.10.18 v 13:10

  • Nahlásit
  • Zmínit
13784
2.10.18 12:30

@renap a možná proto jsi „otrlejší“.
Jako první dítě mi marodilo se vším možným pořád, tak jsem to taky neřešila. Druhé omarodilo až teď poprvé, tak jsme z toho taky byli dost vylekaní a na pohotovosti jsme byli dokonce několikrát. Návštěva pohotovosti byla důležitá i pro nás rodiče, že jsme se dozvěděli, že BY to nemuselo být tak špatné, jak to teď vypadá.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2605
2.10.18 12:37

My byli na pohotovosti se starším 2×, poprvé když se v 5 ráno nepostavil na nohu a brečel, že ho to bolí - zánět kyčle, podruhé někdy ve 3 ráno, když v noci brečel, že ho strašně bolí břicho, nemohl se narovnat, tak jsme vyrazili s podezřením na slepák, do Motola jsem vcházeli s dítětem poskakujícím vedle nás a křičícím, že chce popcorn… To jsem se styděla, doktorce se omlouvala… a nakonec to byl následek střevní virózy a snědeného jogurtu s netolerancí laktozy po viroze.

S mladším jsme byli 1×, v 6 týdnech s boulí v tříslech a šli jsme rovnou na operační sál.

Já teda důvěru v naše zdravotnictví mám velikou, ale to hlavně kvůli tomu, že žiju v zahraničí větší část roku a vidím, jak to funguje jinde. A máme s manželem úzus, že kdyby něco, tak kupujeme letenku a letíme k doktorovi do Čech.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1934
2.10.18 13:07

@smurfka

Tak jde o to, že my jsme na tu pohotovost šli po třech dnech teplot. Vyděsila nás až ta vyrážka a kdyby nám lékařka v Malešicích řekla, je to v klidu, zajděte si v pondělí k vaší pediatričce, tak s malým na Bulovku nejedu. Ale když nás sama doporučila na infekční, aby se vyloučily spalničky, tak mě to nahlodalo.

A já jsem do té doby na infekčním nikdy nebyla. Samotnou mě překvapilo, jak to tam chodí. Minimálně jsem čekala, že bude personál více ostražitý, kdo tam s jakou chorobou přijde. Přece jen jsme v Praze a vyskytnout se tu můžou různé nakažlivé nemoci.

Teď už vím, že jsem byla naivní. Ale chtěla jsem se o svou zkušenost podělit. :)

PS: Krev mu nikdo nebral.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2521
2.10.18 13:41

@tininas tak doktorce na pohotovostí se nedivim,oni tyhle telefonaty,kdy dítě nevidí a rodiče chteji radu opravdu nesnášejí. Nikdo si netroufne dělat takto diagnozy a něco radit. Zvlášť u vyrazky,kde je problém i když to vidí na vlastní oči. To není o nedůvěře nebo důvěře ve zdravotnictví,ty vyrazky se prostě těžko rozeznavaji,i kožní doktoři to střílí od boku.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2.10.18 13:47

Taky jsme jeli na pohotovost s podobnou vyrážkou. Dcera tehdy před prodlouženým víkendem měla dva dny horečky, bála jsem se toho prodlouženého víkendu a tak jsem skočila s dcerou k pediatričce. CRP bylo hraniční, ale doktorka doporučila antibiotika, dcera je tedy začala užívat. No a samozřejmě o víkendu se osypala. Jeli jsme tady do Motola na pohotovost, čekali tam 2,5 hodiny abychom odešli s verdiktem “buď pátá nebo alegie na antibiotika”. Dodnes nevím, co to bylo. Ale vyškolilo mě to a jen tak s něčím už na pohotovost nejezdíme a s antibiotikama bych už taky tak nespěchala. Holt první dítě a jsem hysterická matka 8)

  • Nahlásit
  • Zmínit
32343
2.10.18 13:53

@Chulimanga
ano dva dny horečka a crp hraniční..proto se to dá až po třech dnech..dřív je to jen odhad a nic víc..navíc opravdu pokud to nic není, po třech dnech horečka utichá..takže člověk druhý den prosedí u dr a dítě je třetí den v pořádku ( případně baští zbytečně atb )

  • Nahlásit
  • Zmínit
1934
2.10.18 14:15

@renap

Vycházela jsem ze své zkušenosti. Ta byla taková, že když jsem šla s klukem na tuším prohlídku po šestinedělí, tak se v čekárně objevila mamka s holkou a ta měla také nějakou vyrážku.

Sestra je hnala svinským krokem. Matce důrazně řekla, že když se u dítěte vyskytne vyrážka, nemá chodit do čekárny mezi ostatní pacienty a nemoc víc šířit, ale zavolat si a domluvit si individuální prohlídku.

Tak jsem nechtěla riskovat podobný incident, proto manžel volal na pohotovost dopředu. Nechtěli jsme diagnózu, jen se s ní domluvit, jak máme tedy postupovat.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2521
2.10.18 14:23

@tininas tak to bylo spíš tím,ze tam vlezli mezi zdravá mimina,ne?
Já to holt vidim z druhý strany,někdy zasnem,s cim jsou schopny jezdit na pohotovost. Chvílí trvající teploty,vyrazky,několikadenní kašel,některý aspoň na rovinu priznaji,že se jim nechce cekat u své dr.,ze na té pohotovostí je to rychlejší. :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2.10.18 14:49

@smurfka Ano, díky, teď už to vím. Tehdy to byly první horečky a první vyrážka, byla jsem vyplašená. Je mi líto lékařů na pohotovosti, že musí snášet výjezdy nás hysterických matek. Už se to snažím eliminovat, i když teď o víkendu jsme málem jeli zas, ale vydržela jsem a dobře jsem udělala :lol: A dodnes je mi líto, že dcera možná měla tehdy ta antb zbytečně.

  • Nahlásit
  • Zmínit
594
2.10.18 22:36

@renap a k cemu je tedy pohotovost? To jako dokud nemam dite, ktere silne krvaci nebo takove, ktere je uz pomalu v komatu, tak na pohotovost nesmim? Ja jsem doposud pohotovost vnimala jako lekarskou peci, ktera je nahradou v dobe, kdy neni mozne jet k pediatrovi (tedy v noci, ve svatky a vikendy). Pokud to ty doktory nebavi, tak at to nedelaji :nevim: nemuzou prece zanedbat peci jen proto, ze se jim nechce diagnostikovat kozni vyrazky 8o

  • Nahlásit
  • Zmínit
2.10.18 22:43

@tininas Přesně…Každý se v tom našem zdravotnictví chová jinak. Zkušenosti mám různorodé, ale ty velmi negativní jsou hlavně z pohotovostí. S velmi obdobným průběhem, jako je v deníčku popsáno a to jsem ji obyčejně nenavštívila zbytečně. Nejlepší třeba bylo, když jsem šla se zlomeninou prstu na noze a personál mi začal rentgenovat ruku…

Vůbec bych nic nevysvětlovala někomu, kdo je sestra z pohotovosti. To je totiž naprosto zbytečné.

Vůbec nemá smysl vysvětlovat něco někomu „já jsem“ a „já bych nikdy.“

Udělala jsi to tak, jak jsi cítila, že je pro tvé dítě nejlepší. Navíc i s manželem. Tohle není klasický deníček, no a co… Jen si tedy nemyslím, že to byla 5.nýbrž 6.nemoc, ale to se pouze domnívám. Abys pak třeba nebyla překvapená, že přijde něco obdobného.

  • Nahlásit
  • Zmínit
31691
3.10.18 02:48

tohle je ale podle mě 6: nemoc, ne 5., u 5. je vyrážka pouze na tvářích, a ještě během teploty..u 6. je až po odeznění teplot, a c jsem viděla u svých dětí, a slyšela od známých, tak u tý 6. ta vyrážka může vypadat naprosto jakkoliv, od krupičky, po nejrůznější mapy, může být jen na trupu, nebo i na celým těle, slabá, nebo velmi výrazná, ale prostě vyrážka den po skončení teplot je na 99 procent šestka. Tak hlavně, že jste to zvládli, a nebylo to nic horšího :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2521
3.10.18 08:27

@solip Ty jsi úplně mimo,kdo kde zanedbal péči? Psala jsem,že ty vyrážky jsou jedna jako druhá a je těžké i pro kožaře to diagnostikovat,víceméně,pokud je to s teplotou,tak se to uzavře jako nějaká dětská viroza,pokud ne,tak jako toxoalergický exantém,většinou tam ještě napíšou nejjasné etiologie,protože to fakt neví a jak to zjistit? A není to o tom,že by se jim nechtělo.
A že je pohotovostní služba a záchranky zneužívaná,to je problém,o kterém se ví,mluví se o tom,ale nějak nikdo neví,jak to řešit. pohotovost nemá suplovat praktika,,ale slouží k ošetření akutních stavů,které by nepočkaly do doby,kdy je možné jít k němu,čili ne v neděli večer vyrážka,nebo dvouhodinová teplota,nebo několik dní trvající kašel.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7620
3.10.18 14:16

Ale to co popisujete spíš sedí na šestou nemoc. Poměrně vysoké teploty, která za pár dní odezní a pak se objeví vyrážka - zejména hrudník a záda. Dítě je přitom úplně v pohodě. Aspoň tak to bylo u nás :think:

  • Nahlásit
  • Zmínit
594
3.10.18 23:05

@renap nesouhlasim s tebou. Pokud v nedeli rano zjistim, ze ma moje dite velmi neobvyklou a takhle hodne rozsirenou vyrazku jako u zakladatelcina syna, tak proste sedam do auta a okamzite jedu na pohotovost, protoze radeji budu pro znavene doktory z pohotovosti hystericka matka, nez abych si kvuli tomu, ze doktori chteji mit klid, cely zivot vycitala, ze jsem nejela, protoze jak je znamo, tak zrovna ta meningitida, ktere se zakladatelka s manzelem bali, by do pondeli nepockala. Oni nejsou lekari a nedokazi posoudit, jestli je to akutni a zivot ohrozujici stav, to musi prece posoudit doktor.

  • Nahlásit
  • Zmínit