Phishing v přímém přenosu: Falešný bankéř využil mého stresu u školky

Vracela jsem se právě se starším synem ze školky. Mladší dcerka mi brečela v nosítku, venku nebylo úplně vlídno a já spěchala k autu s hlavou plnou nákupů a povinností. V tom zazvonil telefon. Na displeji neznámé číslo, ale hlas na druhé straně zněl naprosto profesionálně a klidně.

„Dobrý den, paní X, volám z vaší banky (název banky seděl). Potřebujeme dojednat podrobnosti k té půjčce na 250 tisíc korun, kterou jste si včera byla osobně sjednat na naší pobočce v Liberci,“ spustil ten chlap.

Zůstala jsem stát jako opařená. V Liberci? Já? Včera? V životě jsem si žádnou půjčku nebrala! Polil mě studený pot. Ten muž ale pokračoval s ledovým klidem: „To je divné. Byla tu žena vašeho jména, měla vaši občanku a všechno sedělo… a vyjmenoval mi moje nacionále, včetně data narození.“

V tu chvíli jsem se totálně vyděsila. Představa, že někdo běhá s mým dokladem a bere si statisícové dluhy, mě úplně paralyzovala. Začala jsem zběsile prohledávat kabelku a hledat občanku, kterou jsem samozřejmě v tom zmatku nemohla najít. Děti řvaly, chlap naléhal, abych se přihlásila do bankovnictví a převedla peníze. Já byla na pokraji zhroucení.

Konečně jsem došla k autu a našla občanku zapadlou pod sedadlem. Srdce mi bušilo až v krku. V tu vteřinu mě osvítil snad duch svatý. Moje racionální já se probralo z toho mateřského transu.

Zhluboka jsem se nadechla a místo toho, abych spolupracovala, jsem přešla do protiútoku. „Tak a teď mi přesně řekněte, jakou občanku měla ta podvodnice v bance,“ vyhrkla jsem. „No, tu, co máme v systému, paní,“ odpověděl už trochu nejistě. „Tak mi řekněte její číslo!“ „To vám bohužel nemůžu sdělovat do telefonu kvůli ochraně údajů…“ začal kličkovat.

To už mi bylo jasné, že je zle. „Dobře, tak mi řekněte aspoň číslici, která je na třetím místě,“ vypálila jsem poslední test.

Na druhém konci linky nastalo ticho. Pak zamumlal nějaké nesmyslné číslo a okamžitě zavěsil. Až v tu chvíli mi to došlo se vším všudy. Ten chlap nebyl z banky. Byl to predátor, který využil toho, že jsem byla v úzkých.

Celou dobu jsem mu to „žrala“. Měl moje jméno, věděl, u jaké jsem banky, mluvil naprosto věrohodně. Kdybych se v tom autě nezastavila a nezačala přemýšlet, možná bych v té panice udělala všechno, co chtěl.

Dávejte si pozor. Ti podvodníci vědí, že my ženy jsme někdy unavené a snadno zmanipulovatelné ve stresu. Nikdy, ale opravdu nikdy nic neřešte po telefonu, když máte pocit, že se vám vaří mozek. Raději zavěste a zavolejte si do banky sami. Já měla štěstí, ale příště už ho mít nemusím.