Pokud chcete dvojčata, pořiďte si štěně :-)

O trnité cestě za druhým miminkem. Uvařte si kafe, bude to dlouhé. :)

*

Pokud se prokliknete mým profilem na mé deníčky, tak zjistíte, že ani cesta za prvním miminkem nebyla jednoduchá. Vyzkoušela jsem snad vše z babských rad, co se dalo, abych konečně měla po vysazení antikoncepce menstruaci, koupila v lékárně kde co, pila hnusné čínské čaje, chodila na Mojžíšovku, na akupunkturu, až jsem se dostala do Iscare.

Po prvním IVF jsme měli spoustu mražáčků (18 embryí) a taky jsem skončila s hyperstimulačním syndromem v Podolí, a tak se transfer nekonal. První KET vyšel, chytla se obě embryjka, ale nakonec jsme měli jen jedno srdíčko. Sebastiánek se narodil na první jarní den po 3 dnech vyvolávání císařským řezem a tím, že nechtěl ven, mi zachránil život. A protože všichni v porodnici přes všechny komplikace a na šestinedělí byli opravdu příjemní a skvělí, tak jsem se těšila, že si brzo pořídíme brášku nebo sestřičku…

Začali jsme se snažit v roce malého, ale menstruace byla stále nepravidelná, a tak jsem zkusila poslední věc, kterou jsem ještě nezkusila - detox s aloe vera a nakonec i redukční program založený na správné stravě a očistě organismu… Světe div se, i když jsem prý neplodná a nikdy nebudu mít cyklus, cyklus se vrátil - 30-32 dní jako v pubertě, pohoda…

Postupem času, když se ale půl roku nedařilo, jsem se opět vrátila do Iscare - alespoň na IUI jsem chodit chtěla. A hned první se povedlo! Jupí, byla jsem těhotná, sice před dovolenou, ale to nevadí. No nevadilo, ještě den před dovolenou jsem podstoupila kyretáž, protože miminko nemělo srdíčko a nerostlo…

Počkali jsme 3 měsíce a rozhodli se zkusit transfer, přeci jen, rodičák jsem měla jen na 2 roky, prcek měl 1,5 roku, tak nač čekat. Byla jsem těhotná, opět se chytla obě embryjka. Teď jen ta srdíčka… Ale bohužel 3 dny před kontrolou jsem začala velmi silně krvácet.

To nepřeji nikomu, prostě nebyla šance se vůbec zvednout ze záchoda, já sama doma s 1,5letým synem, který nechápal, co se děje, že se klepu a jen brečím… Doteď opravdu můj nehorší zážitek v životě. Manžel přijel a my uháněli do Podolí.

Obě miminka ještě žila a blikaly jim srdíčka. Dostala jsem injekci na zastavení krvácení a měla jsem jet domů si lehnout. přijeli jsme a miminka jsem potratila, přesně vím, kdy ze mne „vypadly“. :-( Bohužel se děloha sama nedočistila, takže po měsíci před Štědrým dnem ještě jednou do narkózy. Opravdu prima Vánoce.

V listopadu jsem se krom potratu ale seznámila se skvělou lékařkou zabývající se přírodní medicínou a to si myslím, že bylo v mém případě klíčové. Po dalších pár měsících a dalším, tentokrát neúspěšném transferu jsem za ní vyrazila.

Myslela jsem si, že mám nějaké zdravotní problémy, ale překvapilo mě, že to, co doktoři popírali, mi ona po vyšetření řekla, že problém je. Štítná žláza, problémy se srdíčkem. Věděla jsem to, jen mi to nikdo nevěřil. A tak jsem se svěřila do jejích rukou.

Kéž bych poslouchala víc, ale nechtělo se mi utrácet a ne vše jsem brala poctivě. Ale taky jsem měla dalších několik IUI a další 2 transfery a nic. Na kontrolách jsem slyšela to stejné, je to lepší, ale pořád ne dobré. Pořád velké výkyvy hormonů.

A tak jsem se na chvíli na vše vykašlala a začala přemýšlet o tom, že si najdu práci. A taky našla, za 1 den. Náhoda, pecka, obrovské štěstí. Velké nadšení, obrovské těšení, zařizování soukromé školky a nakonec i nový pokus IVF, co kdyby… Raději před nástupem, než až budu ve firmě. IVF tragické, málo vajíček a nekvalitní, takže k transferu zůstalo pouze 1 embryo. A nic… Asi to tak má být.

A tak jsem začala pracovat v nejlepší práci, kterou jsem kdy měla. Ralizovala se, byla nadšená, spokojená. Zkusili jsme na žádost manžela ještě 2 IUI, ale nic, takže jsem to uzavřela s tím, že druhé dítě ne. Na posledním vyšetření v květnu u mé lékařky ale řekla, že hormonálně už jsem v pořádku, nicméně jsem tomu nevěnovala pozornost. Bylo mi to jedno, práce byla skvělá.

Místo druhého dítka jsme si pořídili v červnu 2016 psí miminko. :) Čekalo mne léto, zkrácený úvazek a kompletní home office, abychom si se synem léto užili. :) A já měla na to psí mimi dost času.

No a do toho manžel začal s teorií, že když už nám vše tak vychází a máme se skvěle, že bychom jako tu poslední várku embryí neměli v Iscare nechávat, ať za to dál neplatíme… Přiznám se, nechtěla jsem, nakonec jsem se nechala přemluvit s pocitem, že to alespoň budu mít jednou pro vždy za sebou a už to nebudu muset řešit.

Naše léto začlo nemocí, ze které jsem se dávala dohromady a ještě trochu nachcípaná jsem šla na transfer s pocitem, ať tam teda ty embrya fouknou, že jdu dom… Že to stejně nevyjde. Manžel pak za 3 dny skončil na JIP s trombózou a já musela k tomu ještě na služební cestu, stres jako blázen, jet, nejet, co dělat.

Malej byl nakonec s babičkou, na služebku jsem odjela, přijela a cestou mi nebylo nějak dobře. A tak než jsem jela do nemocnice pro manžela, kterého pro nedostatek místa pustili dom, tak jsem si udělala test… A byly tam… dvě čárky… nechápala jsem… V tom všem stresu a nervech a vlastně v momentě, kdy už jsem dítě nechtěla. A máme štěně, co budu dělat s jankovitým pubertálním psem a dítětem?

Pak jsem začala špinit, tak jsem letěla k doktorce, ale bohužel tam nebyla ta moje. Doktorka hematom nenašla, ale nějak se mi zdálo, že na ultrazvuku vidím 2 dutinky. Když jsem se ale zeptala, tak nic neřekla, že se ještě neví, kolik embryjek se chytlo.

No jak se ukázalo, slepá nejsem. Za další týden kontrola u mé doktorky a viditelné 2 dutinky, jedna se srdíčkem. Mám přijít za týden. To bude jako u syna, ujišťovala jsem samu sebe, druhé srdíčko nebude…

Bylo. Čekáme dvojčátka. Proboha, co budu dělat, malej, pes a ještě dvojčata! Sbohem, má skvělá práce, sbohem moje plány… Pár dní jsem z toho byla přešlá a pak se začala těšit. No nic, v Bohnicích prý mají pěkný park na procházky, kdyby mi z toho hráblo. :D

Zvracení nonstop do 16. týdne těhotenství a nevolnosti do 22. týdne těhotenství popisovat nebudu, to že si od 12. týdne těhotenství přijdu jako velryba, taky ne. Stádium mamuta mě ještě čeká. :D Myslím, že už se to blíží. :D

Jak je vidět, člověk míní a život mění. Tentokrát opravdu stačilo snažení vypustit a další dítě nechtít. A nikdo mi nevymluví, že za to může ten pes. :D

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
6919
9.1.17 01:01

Gratuluji :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.1.17 01:43

Tak dvojitá gratulace!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
6177
9.1.17 06:56

Gratulace :) já mám tříměsíční holčičky, melo to byt naše třetí dítko…a máme 4 :-) :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
402
9.1.17 07:53

Gratuluji a hlavně přeji, aby vše dobře dopadlo. :kytka:
A ty Bohnice mně fakt pobavily :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.1.17 09:03

@lilia81 Gratulace k miminkam. :kytka: Tím, že Sebastianek nechtěl ven, tak ti zachránil život - proč? Jenom mě to zajímá. Také jsem byla 3 dny na vyvolání a skončilo to císařem.

Příspěvek upraven 09.01.17 v 09:06

  • Nahlásit
  • Zmínit
6213
9.1.17 09:43

:hug: to dáááááš :-) jako všechno ostatní… :kytka:

Příspěvek upraven 09.01.17 v 09:44

  • Nahlásit
  • Zmínit
5568
9.1.17 10:16

Moc moc gratuluji.. my čekali na první dítko pět let.. a tu cestu snad ani nemá cenu popisovat.. Dneska mám termín porodu ;) Doufám, že druhé se podaří bez pejska a bez toho čím sis musela projít ty.. Ale zase vás čeká dvojnásobné štěstí! Krásný deníček!

  • Nahlásit
  • Zmínit
maminka2017
9.1.17 10:28

Gratuluji :srdce: :srdce: :srdce:.
Vždy jsem chtěla dvojčátka( nemám),za to mám 3 nádherné a zdravé princezny a miminko v bříšku :srdce:

  • Upravit
6676
9.1.17 10:41

Skvely dennicek! Velmi sa mi pacil :) kupili sme si tiez steniatko a mimi uz bohuzial neplanujeme.. Vam prajem vsetko len to najlepsie a nech Vam vsetci robia len a len radost :)

PS: Stadium mamuta a Bohnice ma dost pobavili :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
663
9.1.17 11:32

:srdce: :srdce: :srdce: skvělý příběh! Uzivejte si, ja mam psí dámu a psí trdlo, miminko na cestě, bude to zahul, psí trdlo je jakna tri děti najednou :D, ale moc se na to těším. Držím Vám palce, chladnou hlavu, pevný nervy. Těším se na denicek o velké rodině a psovi! :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
158
9.1.17 13:22

Ty Bohnice mi uplne zlepsily den :D.
Jinak ja mam dvojcata a k tomu 2 psy (a kocku). Je to v pohode :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
151
9.1.17 15:02

My se snažili rok a pul. Zcela zdraví.
Nakonec jsme si pořídili kočičku a do měsíce jsem byla v tom. Ty zvířátka mají něco do sebe. Měla jsem se o koho starat a koho mazlit :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15291
9.1.17 16:30

@ajtakrajta1 - dědičná placenta acretta marginalia, bohužel můj gynekolog tvrdil, že to dědičné není, v podstatě pokud se to ví, tak je to buď a nebo - buď matka zůstane bez dělohy nebo ji zachrání, pokud se to neví a rodí se přirozeně, může žena vykrvácet a zemřít, může nastat pak spousta dalších komplikací. U mne naštěstí byl bývalý primář z Krče, takže mám dělohu a dostala jsem jen 2 plazmy a 2 jednotky krve… a mohu mít děti… rodit přiorzeně, nemusela jsem tu být stejně jako moje máma, tu zachranovali přimém porodu 5 dní na ARU..

  • Nahlásit
  • Zmínit
15291
9.1.17 16:31

@JetLi -takže kočka = jedno dítě, štěně = dvojčata :D :D :D :D taky gratuluji :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.1.17 16:40

@lilia81 Dekuji za vysvětlení. Zase jsem o něco moudřejší. :D To jsi měla štěstí, že tam byl ten primář a tvé mamky je mi líto. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15291
9.1.17 16:45

@ajtakrajta1 - mamča to přežila, jen nemohl amít další děti… a na doktora jsem měla fakt štěstí a to mi říkají všichni ostatní gyndaři, mám to i červeně v průkazce, jeden na pohotovostimi dokonce řekl, že on měl za život 3 takové případy a všechny ženské skončily bez dělohy a jednu oživovali (no tak jsem si pomyslela něco o tom, že teda asi moc dobrý dr nebude, ale i tak), každý je z toho vyplašený, proto doufám, že budu rodit zase v Benešově u toho doktora, kterej už to jednou zvládnul, věřím mu…

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.1.17 17:11

@lilia81 No tak alespoň, že to přežila. Tak držím palce ať to vsechno dobře dopadne. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
661
9.1.17 18:18

Ha ha, máme dvê děti, chceme jednou třetí. Já si pořád dělám z partnera srandu, že to budou dvojčata :-D a o štěnêti nebo kotěti mluvíme, že si pořídíme až se přestěhujem do většího (za 2,5 měsíce) :mrgreen: možná nakonec pro jistotu budem mít psa i kočku :-) jo a ještě máme vodního želváka, že by trojčata :mrgreen: to by bylo fajn, vždycky jsem chtěla tři stejné děti :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15291
9.1.17 18:54

@luloinka - :mrgreen: ja bych to s tou zvířenou nepřeháněl a, aby to nebyla patercata :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
661
9.1.17 19:00

@lilia81 :mrgreen: nestraš, to by si šel partner koupit lano a vyhlídnout strom :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
735
9.1.17 20:56

Držím pěsti, ať jste všichni v pořádku :kytka:
Mimochodem, co je to za rasu psa?

  • Nahlásit
  • Zmínit
1914
9.1.17 22:03

:hug: :hug: Krasny denicek! Drzim vam vsem palce a vsechno co mam :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Myssicka
9.1.17 23:30

:kytka: Super a hodne zdravi cele rodince

  • Nahlásit
15291
10.1.17 08:27

@Tate - flat coated retriever :) je boží, ale momentálně trochu divoký, jak je to pes a ne fena, krom vody miluje zahradničení, tkaže manžel už je na prášky :-D k synovi je zlatý, nechá na sobě dříví štípat, miluje lidi - až moc, ono když se k nim nadšeně žene 35kg pes, tak leckdo znejistí :D :D :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
13537
11.1.17 08:07

@lilia81 Hodně štěstí. :kytka: To zvládnete! Sice to asi bude náročné, ale budete krásná velká rodinka. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11.1.17 20:19

@lilia81 Normálně deníčky moc nečtu, ale zaujalo mě štěně v nadpisu, tak sem to rozklikla :D A hle co nevidím, máte flata! My taky, k tomu dvě děti a o zábavu je postaráno :lol: Gratuluji k miminkum, neměla jste to lehké, tak věřím, že teď už bude líp. Nebojte, s flatem a dětma se nelze nudit! :D Vlastní zkušenost! Jen poznámka, flati jsou doživotní blázni, věčně happy a k dětem teda zlaty! A nás teda bohužel ještě děsný cune, sežere kde co :zed: Tak ať Vám ten Váš dělá jen samou radost ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
708
12.1.17 17:37

Pani.. take gratuluji.. :kytka: ale priznam se, ze jakozto opravdu laik, mnoha zkratkam nerozumim, ani jsem nebyla schopna pojmout pocet nevydarenych tehotenstvi..ale ja jakozto plasan, nikdy nerikam hop, dokud nepreskocim :oops: takze budu jen doufat a ze srdce ti prat, aby se miminka v poradku narodila a nebyly komplikace. :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15291
12.1.17 20:18

@Barunka.F - myslíte jako když sežral dítěti celou nadílku kindervajecod mikuláše i se staniolem??? joooo, oni sežerou vše :D a bez skurpulí :D ale je zlatej :) jen snad se ještě trochu zklidní s tím skákáním, samou radostí je nevychovatelný :) a moc děkuji za reakci na deníček :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
15291
12.1.17 20:21

@Labandita - no, to je tak, když to nejde samo, nicméně celkově snaha o druhé dítě 2,5 roku, nespočet nevydařených pokusů při IUI (inseminace- zavede s v době ovulace sperma partnera do pochvy) a také transferů (zavádějí se už oplodněná 5ti denní embryjka), z toho 2 potraty, když už se povedlo :) tak snad to tak bude jasnější :) a děkuji za gratulace :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.1.17 20:43

@lilia81 A tak to bych Vám mohla napsat celý seznam věcí, co sežral…od ponožek, přes korkovou podlahu po vánoční cukroví :D…a to jsou ty „lepší“ věci :D Trávení krokodýla tvrdím já! Jinak skákání je problém i u našeho čtyřletého…chvilku se drží, ale nedá to, musí všechny oblízat po tom obličeji, jinak by asi puknul! :lol: Ale to jsem tedy odběhla od hlavního tématu Vašeho deníčku :)

  • Nahlásit
  • Zmínit