Porod jako zhojení smutku

Tohle byl (snad) můj poslední porod. Vkládala jsem do něj naději, že to vše uzavřu. Udělám si to krásné a podle sebe. Věděla jsem, že moje porodnice je respektující a snaží se se vším vyjít vstříc.

Připravovala jsem se na porod celkem svědomitě, jelikož jsem měla za sebou již jeden porod a jeden „neporod“. Věděla jsem do čeho jdu. Tedy, alespoň teoreticky. Každý porod je jiný. Jinak jej vnímáme a prožíváme.

Hodně jsem si pohrávala s myšlenkou jet do porodnice až na poslední chvilku. Prostě být doma a až bude čas, vyrazit. Nakonec bylo ale vše jinak.

Půl těhotenství byly komplikace, co jsem čekala když jsem otéhotněla 2 měsíce po potratu ve 21. týdnu… Už u prvního těhotenství to nebyla procházka. Mám celkem hodně dráždivou dělohu, takže neustále tvrdnutí a kontrakce.

Po dlouhé diskuzi s manželem jsme se shodli na ambulantním porodu. Prostě do 48 hod od porodu jdu domů.

A jak probíhal porod? Zase nic moc, nebylo to tak, jak jsem si vysnila Bohužel se opět objevila těhotenská cholestáza, takže se 2 dny před termínem vyvolávalo. A to je to, co jsem nechtěla. Nechtěla jsem medicínský porod, ale bohužel. Těhotenská cholestáza není sranda.

Ráno jsem nastoupila a byla mi podána 1. tabletka. Asi po 30 min začly první pravidelné kontrakce, po 3 hodinách další tabletka a kontrakce pořád parádní. Krásně se daly prodýchat, vlastně jsem je ani necítila Doktor se mi smál, že nahá tančim s manželem na porodním sále valčík, když bych se měla svýjet v bolestech. Jo, hlava udělá hodně. Pořád jsem v duchu prpmlouvala k dcerce, že už je čas, že je to tady. Že již může jít ven, nemusí se ničeho bát. Že bolest je kámoš, jelikož za každou kontrakcí jsme o krůček blíže k sobě. A pak rána. Najednou kontrakce nerozdýchatelné, krvácení, omdlévání, motání hlavy. Jak jsem nechtěla nic od bolesti, tak jsem jen žadonila. Něco mi píchli. Bolest ustala a já upadla do spánku. A za hodinu nanovo a ještě větší grády. Porodní asistentka mi chtěla napíchnout žílu, ale píchejte někoho, kdo nemá ani normálně viditelné žíly. Už se to nestihlo, po třech pokusech jsem jen zařvala, že hlavička jde ven. A šlo se na kozu. Původně jsem chtěla rodit na čtyřech. Ale nebyla jsem schopná ani na kozu vylézt, jak jsem byla zesláblá. Takže na znak a nohy do praku. Jedno zatlačení a malá vyplula i s bazénkem Porodní asistenka byla komplet od vody a jen jsme se všichni smály. Ještě nás porodní asistenka trochu poškádlila. Nechtěla mi podat holčičku dokud jí neřeknu jméno 

Proběhlo dotepání pupečníku a porod placenty, kdy při porodu placenty jsem znovu „ohodila“ porodní asistentku To má za to 

Bonding byl krásný a manžel byl pyšný. Tentokrát to měl z prvního pohledu všechno, Už jsem mu neříkala, že se nemá dívat jak u prvního…