Porod předčil všechna moje očekávání

Trvalo to dva dny, ale stálo to za to..

Bylo 18. 8. 2021, měla jsem tři dny po termínu a za sebou dva Hamiltony, ale nic se stále nedělo.

Asi v 7 hodin večer přítele začal bolet zub, po třech hodinách bolesti zubu jsme se rozhodli, že pojedeme na pohotovost, která není zrovna blízko. Jelikož jsem se cítila dobře a přítel spolikal několik prášků na bolest řekla jsem, že budu řídit. Asi o půlnoci jsme dorazili k nemocnici, no bohužel mu řekli, že ho neošetří, takže cesta úplně zbytečná.
Cestou zpět se mi začalo chtít hrozně čůrat, ale nikde žádná benzina, musela jsem teda zastavit na krajnici a zaběhnout do příkopu :D Vrátila jsem se zpět do auta, po chvilce jsem cítila mokro, říkám si: a je to tady. Bolesti jsem neměla. Odřídila jsem celou cestu zpět domů, když jsme vystoupili oznámila jsem příteli, že mi praskla voda, ale ať je v pohodě, že bolesti nemám, a že je čas. Doma jsem ho poslala si lehnout, ať se chvilku vyspí. Já jsem se mezitím několikrát osprchovala a připravila zbytek věcí do porodnice. Voda stále odtékala, nevěřila jsem, kolik jí tam je. Asi ve 4 ráno jsem rozhodla, že je čas jet. Stále jsem byla bez bolesti.

Do porodnice jsme přijeli asi kolem 5 ráno. Prošla jsem vyšetřením a byla otevřena přibližně na 4 cm. Po vyšetření mě dali na sledovací pokoj a přítele poslali domů.

V průběhu dne mě několikrát vyšetřili a natočili monitor, vše bylo v pořádku. Asi po druhém vyšetření mi bylo řečeno, že mě už dají na porodní box a udělají přípravu. Byla jsem otevřená na 5 cm, ale stále bez bolesti.

No ale pak nastala první překvapující věc, na pokoji jsem byla ještě s jednou maminkou, měla už viditelné bolesti a také otevřená na 5 cm. Takže mi řekli, že vezmou ji, protože mají jen jeden volný porodní box. Už jsem se těšila, že se bude něco dít. Zůstala jsem tedy sama na pokoji. Snažila jsem se odpočívat, protože jsem v noci nespala.

Po 12 hodinách od prasknutí vody mi měli brát krev, aby zjistili, zda nemám infekci a nebude nutné mi podat antibiotika. Krev mi brali o dvě hodiny později než měli s výsledkem zvýšených zánětlivých markrů. První dávku antibiotik jsem dostala až po výměně směn. Jen pro upřesnění, voda mi praskla asi kolem půl třetí ráno a kapačku jsem dostala o půl sedmé večer. V noci jsem dostala další dvě kapačky a asi dvakrát mě připojili na monitor.

K ránu jsem začala cítit slabé bolesti a už jsem se radovala, že se začne něco dít. Bohužel to asi po hodině přestalo. Nicméně přišla na mě řada a mohli mě přesunout na porodní box a udělat přípravu. Mezitím už byl na cestě přítel. Po přípravě jsem měla skákat na balónu a taky si dát teplou sprchu. Bohužel jsem vlezla do sprchy a teplá voda netekla, po chvilce přišla sestra a řekla mi, že je problém s teplou vodu. Vylezla jsem zmrzlá ze sprchy. Přišla doktorka mě vyšetřit. Byla jsem stále na 5 cm a bolesti nikde. Kolem jedenácté mi tedy dali kapačku s oxitocinem. Po něm se mi okamžitě rozjeli bolesti po dvou až třech minutách.

Kolem půl jedné mi sestřička přišla říct, že už teče teplá voda a můžu jít do sprchy. Šla jsem do sprchy, přítel byl v koupelně se mnou a kontroloval mě. Po chvilce ve sprše říkám, že musím asi na záchod. Vylezla jsem ze sprchy a sedla jsem si na záchod, v tu chvíli jsem začala cítit už silný pocit na tlačení, přítel rychle doběhl pro sestru.

Bylo kolem jedné hodiny a šlo se na věc. Přišla starší sestra, jiná než se o mě celou dobu starala. S ní tam byla studentka, mimochodem moc milá slečna. Nevím, kolik proběhlo kontrakcí, ale po hodině tlačení se konečně hlavička dostala ven. V tu chvíli jsem měla pocit, jakoby ve mně bouchla bomba a rozervala. Byla to neskutečná bolest. Posledních pár minut už si vůbec nepamatuji. Podle slov přítele to byly hrozný jatka :D

20. 08. 2021 ve 14:19 na svět vykoukl ten nejkrásnější chlapeček Kubíček. Vážil 3 331 gramů a měřil 51 cm. Nepopsatelná úleva a krásný pocit zároveň. Na chvilku mi ho položili na břicho, ale jelikož jsem hodně krvácela a doktorka musela začít šít, hned ho odnesli. Nastalo hodinové šití, které dost bolelo, a měla jsem co dělat. Bylo to vážně nepříjemné. Po šití nás nechali dvě hodiny na porodním boxu a my si užívali první společné chvilky ve třech.

Po dvou hodinách jsem se měla postavit a dojít si do sprchy. Nevím, jestli jste to měla některá taky, ale já měla celou dobu při tlačení křeče do lýtek, takže postavit se pak na nohy bylo dost bolestivé, ale vše jsem pak už zvládla.

Včera jsme oslavili dva měsíce a tak jsem se rozhodla podělit se s vámi o můj příběh a doufám, že se bude líbit. A ještě bych chtěla zmínit, že jsem neskutečně vděčná, že tam přítel byl se mnou. Byl mi velkou oporou a za to mu patří velké díky.

Přidávám fotky našeho Kubíčka.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
459
10.11.21 11:16

Gratuluji k miminku. Jinak, tady bych si nevěděla představit porod bez manžela. Nebýt jeho, asi by k císařskému řezu ani nedošlo.

  • Zmínit
  • Nahlásit
222
11.11.21 06:52

Moc ti blahopřeji ke krásnému Kubíčkovi. Ať má šťadtný život.

  • Zmínit
  • Nahlásit
463
13.11.21 18:02

Nauč se česky, když už musíš plodit deníček. :roll:

  • Zmínit
  • Nahlásit
14.11.21 10:18

@tetaagáta proč hned tolik nenávisti? Tohle je příběh o narození človíčka a ty tady bude řešit češtinu, nehledě na to, že deníček prošel korekcí. Napiš tedy přímo adminovi když máš problém :P :lol:

  • Zmínit
  • Nahlásit