Prázdná náruč, přesně to, co jsem nikdy nechtěla zažít

Miminko jsem si přála snad už od své puberty, ale samozřejmě to nebylo v mém věku možné. Tak jsem se těšila na ten den, až uvidím dvě čárky na testu a splní se mi sen mít miminko. Ale někdo tam nahoře to chtěl bohužel jinak.

Prázdná náruč, přesně to, co jsem nikdy nechtěla zažít

Mít miminko byl vždy můj sen, a těšila jsem se na to, až to bude opravdu možné.

Říkala jsem si, že po škole si odpracuji alespoň nějaký ten rok a potom bude miminko. Jelikož jsem měla chlapa, který nebyl absolutně vhodný být otcem, a vlastně to nebyl ani vhodný chlap pro život. Vztah jsme ukončili a já nějakou dobu neměla na vztah ani pomyšlení.

Přibližně po roce jsme se našli s mým přítelem, se kterým jsem samozřejmě až dodnes. Byl to rok 2016 a já byla jako v ráji. Byl úžasný a hodný, a stále je. Řekla jsem si, že s tímto chlapem si dokážu představit život žít a mít rodinu. Po roce vztahu jsme se k sobě nastěhovali a užívali si života. Jezdili jsme na výlety, dovolené a tak dále. Také jsme si řekli, jak to vidíme do budoucna a oba jsme měli stejný plán.

Řekli jsme si, že než začneme plánovat rodinu, tak alespoň našetříme nějaké peníze, aby jsme měli případně na výbavu pro miminko.

Také vím, že moje mamka má vadu chromozomu a má dvě děti přirozenou cestou, ale také o miminko přišla v polovině těhotenství, takže vím, že to může být dědičné. A tak jsem to probrala se svou gynekoložkou, zda se to dá nějak zjistit, jestli to mám také nebo ne. Jelikož v tu dobu jsem se o to nějak moc nezajímala, tak jsem věřila a poslouchala doktorku. Ta mi řekla, že se takové věci řeší až v průběhu těhotenství. Kdybych toto věděla dříve, tak si to vše řeším po svém.

V srpnu v roce 2019 jsme letěli k moři, tak jsme si řekli, že je čas vysadit prášky a nechat tomu volný průběh. Říkala jsem si, jak z dovolené pojedeme už tři. No samozřejmě jsem byla dost naivní. První dvě čárky na testu jsem našla v listopadu, tak jsem si říkala, že jsme zase tak dlouho nečekali, jupí. Když jsem měla kontrolu na gynekologii, tak samozřejmě na UTZ nic nebylo, měla jsem tedy přijít další týden a stále tam nic nebylo a tak tedy zase za další týden… Ten už neproběhl, protože za pár dní jsem dostala silné křeče do podbřišku a jelikož jsem tohle zažívala poprvé, tak jsem nevěděla, co mám dělat a tak jsme jeli do nemocnice, kde mi řekli, že nic nevidí, a že mám prostě čekat. Při příjezdu domu jsem začala silně krvácet a mít bolesti a bylo jasno. Oznámila jsem to na gynekologii a byla jsem dvakrát po sobě poslána na krev. Prý tam něco bylo, ale naštěstí to samo odchází. Takže první těhotenství skončilo v 6, týdnu těsně před Vánoci. Pobrečela jsem si a říkala si, že je to lepší takto brzy než o něco déle. Tak jedeme dál a snad se brzy zase zadaří.

Zadařilo se celkem brzy. V dubnu v roce 2020 jsem měla dvě čárky na testu. Tentokrát jsem se neradovala, protože jsem se bála, aby to nedopadlo jako minule. Mezitím jsem změnila gynekoložku a tak jsem na kontrolu šla už k nové doktorce, která je super. Na UTZ bilo krásně srdíčko a já byla šťastná. Konečně to vyšlo. Na další a další kontroly jsem se hrozně těšila. Nastal první screening a já se nemohla dočkat, až uvidíme to naše miminko. Byli jsme šťastný, budeme rodina. První screening dopadl moc dobře a já se své nové doktorce zmínila o těch mamky chromozomech a nastal šok. Prý jsem toto měla řešit už před těhotenstvím, aby se vědělo, jak na tom jsem. Samozřejmě jsem jí řekla, že jsem se na to ptala své bývalé doktorky, která mi řekla, že se ro řeší až v průběhu těhotenství. Ihned mi dala kontakt na kliniku, kde dělají testy na genetiku. Objednali mě celkem rychle a výsledky vyšly samozřejmě špatně. Chromozomy jsem zdědila a mám je špatné. Co teď? Bohužel je to buď a nebo. Buď bude miminko zcela zdravé, bude přenašeč jako já a nebo postižené. Málem to se mnou seklo a rovnou mě objednali na odběr plodové vody, na který jsem si musela počkat do 18. týdne.

To čekání bylo šílené, hrozně jsem se bála, co mě čeká a jak to dopadne, jestli bude všechno v pořádku? V den odběru jsem byla úplně v háji, ani se mi tam nechtělo, ale bohužel se tomu nevyhnu. Nejdříve proběhl UTZ a tam to přišlo. Vůbec to nevypadá dobře. Špatné postavení chodidla, zvětšené mozkové komory. Může to být OK, ale spíš asi nemusí. Odběr plodové vody byl dost nepříjemný a jelikož jsem těsně před tím byla ještě na odběru krve, tak mi bylo dost špatně. Výsledky prý za měsíc. Bože, to bude nekonečný měsíc, říkala jsem si.

První výsledky byly za dva dny, ale to bylo všechno v pořádku a také jsme se dozvěděli, že čekáme holčičku. Naši princeznu. Na zbytek výsledků si budu muset počkat. Netrvalo to zase tak dlouho a asi za 14 dní mi přišel e-mail. Samozřejmě mi volali, ale já zrovna nebyla na telefonu, takže se mi nemohli dovolat. Když jsem otevřela e-mail, tak se mi zastavilo srdce a nemohla jsem uvěřit tomu, co tam píšou. V tu chvíli se mi zhroutil svět, a já měla pocit, že snad umírám. V emailu stálo, že má miminko nebalancovanou translokaci a doporučují ukončení těhotenství. Dostala jsem šílený záchvat breku a nevěděla jsem, co mám dělat. Nechtěla jsem přijít o miminko, jen ta představa mi rvala srdce.

Dozvěděli jsme se, že má miminko 3 vady a bohužel neslučitelné se životem. Po tom všem jsme ani nepřemýšleli, že by jsme si miminko nechali. Nechat ji odejít bude lepší, pro ni i pro nás, akorát by se trápila a takhle ji bude lépe a bude nás ochraňovat z nebe.

Druhý den jsme volali do nemocnice, kde mi udělají ukončení těhotenství a objednali mě hned na další den. Tak strašně rychle jsem to tedy nečekala a byla jsem z toho úplně na dně. Představa, že porodím miminko a domů půjdu sama, mě zabíjela.

V nemocnici jsem měla být už ráno a ze začátku tam chtěli pustit jen mě. Byl se mnou přítel i moje mamka. Já jen brečela, takže jsem nedokázala nic řešit, ale naštěstí mi zařídili nadstandard, kde se mnou mohl být i přítel. Díky Bohu, sama bych to rozhodně nezvládla. Nejdřív jsem musela podepsat několik papíru a bylo mi z toho opravdu dost špatně.

Ve 12 hodin mi začali zavádět prášky na vyvolání porodu. Bylo to šílený, čekat, až to přijde, až přijdu o své dítě. Už od začátku mi začalo tvrdnou břicho, ale to bylo asi tak všechno. Každý tři hodiny další a další prášky. Někdy k večeru už začaly bolesti a dostala jsem něco do žíly na bolest. Jediné co, tak mi praskla voda a všechny bolesti přestaly. Vůbec nic se nedělo a já byla jak sjetá. Poslední prášky mi zaváděli asi ve 22 hodin a další prý až ráno, že se mám vyspat. Spát mi teda rozhodně nešlo. Někdy kolem 4. nebo 5. hodiny ráno, už ani nevím přesně, mi začaly bolesti, ale už jsem nemohla nic dostat, aby se zase vše nezastavilo. Bylo to pro mě šílené a jen jsem brečela a nemohla ani pořádně tlačit. Pořád do mě někdo strkal ruce, aby mi pomohl dostat to všechno ven, ale nešlo to.

Když už to konečně šlo, tak se dokázala dostat ven jen půlka miminka a bolesti přestaly. Já tam ležela asi půl hodiny, s půlkou miminka mezi nohama a cítila jsem, jak se mi otírá o stehna. Nejhorší pocit na světě. Modlila jsem se, ať to konečně přijde a je to vše zamnou. Pořád do mě někdo strkal ruce, aby ji vytáhli… Nešlo to… Musela jsem počkat na bolesti. Dostala jsem oxytocin, aby to šlo rychleji. Po půl hodině bylo všechno venku a miminko někdo rychle odnesl, abych ji neviděla… Já vlastně ani nechtěla.

Pak přišla na řadu placenta, které se ven nechtělo vůbec… Už se volalo na sál, aby ho připravili, že takhle to samo nepůjde. Já ale na sál nechtěla a tak jsem zabrala a bylo to venku… Konečně, všechno venku… Přinesly jen UTZ, aby zkontrolovaly dělohu a naštěstí nebylo potřeba žádné čištění.

Byla jsem prázdná, doslova… Chtělo se mi umřít. V červenci 2020 jsem porodila svou holčičku v 19. týdnu. Můj přítel byl celou tu dobu se mnou a jsem mu moc vděčná za všechno.

Je to rok a stále to bolí. Teď už mám za sebou 2. IVF a stále neúspěšně. Každý den se modlím, aby k nám to duhové miminko přišlo. Nic jiného si nepřeji.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
9845
24.7.21 07:25

:oops: :hug: :zed: Ta předchozí doktorka by měla normálně vrátit diplom :pocitac: :roll: A moc drzim palce, aby to vyšlo aspoň přes IVF!

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
24.7.21 08:47

@Jahudka82 moc moc vam děkuji :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
1377
24.7.21 11:26

Moc smutné čtení. Ale brzy k vám miminko přijde uvidíte :srdce: :hug: :andel: moc držím pěsti ✊

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
24.7.21 11:38

@Deneriss moc děkuji :srdce: ja doufám :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
300
24.7.21 14:16

Je mi to moc líto😢 Prošla jsem si tím v 16tt, v listopadu 2019. Teď už u sebe mám zdravou šestitýdenní holčičku. Určitě se taky dočkáte🙏🏼 🍀 ❤️✊🏻

  • Zmínit
  • Nahlásit
34
24.7.21 15:27

Hodně štěstí

  • Zmínit
  • Nahlásit
106
24.7.21 16:12

Přečetla jsem celé snad jedním dechem. Moc mě to mrzí.. Přeji vám, aby se miminko brzy ukázalo a bylo v pořádku :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
24.7.21 16:38

@Rickym take me to mrzi :( a moc gratuluji :srdce: a ja děkuji :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
24.7.21 16:39

@SeeMy moc děkuji :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
24.7.21 16:39

@Monik87 moc děkuji :srdce: ja doufám :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
456
24.7.21 20:42

@Anoanonym1
To je strašně smutné co se ti přihodilo..
Moc moc přeju ať už všechno zlé je za tebou a jen to dobré před tebou :kytka:
Uvidíš že brzy budeš držet v náručí zdravé miminko :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
24.7.21 20:42

@megginka300 moc děkuji :srdce: moc si to přeji a doufám, že to bude brzy :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
456
24.7.21 20:46

@Anoanonym1
To nemáš vůbec za co :)
Určitě teď už to vyjde, přimluvím se ti u těch nahoře, jestli mě budou chtít poslouchat :mrgreen: :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
24.7.21 21:15

@megginka300 prosim je tam nahoře každý den  :lol:

  • Zmínit
  • Nahlásit
9845
24.7.21 23:18

@Anoanonym1 Nemáte vůbec za co, držte se!

  • Zmínit
  • Nahlásit
9845
24.7.21 23:21

@Rickym To je taky masakr, a já byla zdrbla z SP v 7.tt :roll: Ale takhle po tom tzv. nejnejistejim 1. trimestru už to člověk prostě nečeká, u mě se to čekat dalo, když jsem od začátku špinila…a kamarádka čekala neplánovaně 5.prirustek, tu zas kvůli covidu a návalu v Podolí objednali až na 11.tyden a za 2 týdny screening,2.den hned interrupce…ale sama říká, že je to tak asi lepší že se na to přišlo ještě relativně včas…pardon odeslalo se mi to předčasně, takže doplňuji.

Příspěvek upraven 25.07.21 v 13:27

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
25.7.21 08:32

@Jahudka82 tak člověk je smutný, ať je to v jakémkoliv týdnu, přeci jen se tvořil človíček, to sebere každého, ať je to na začátku, či uprostřed nebo na konci. Je to prostě hrůza :(

  • Zmínit
  • Nahlásit
300
25.7.21 09:59

@Jahudka82 ještě před první dcerou jsem měla zamlklé a revizi. I to mi přišlo hrozné. To jsem nevěděla co mě za par let čeká.. zdravé miminko je opravdu dar :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
25.7.21 11:11

@Rickym ano to je :srdce: už se těším, až budu mít to své :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
9845
25.7.21 13:33

@Anoanonym1 To určitě, no nás to s mužem prve taky vzalo, jeho možná ještě víc, protože do té doby si člověk od objevu // nepřipouští, že to nemusí ještě vůbec znamenat úspěšně donošené miminko…já už tušila, že tam může být nějaký problém, když se špinění, které Dr. označil za nidaci, změnilo v jasně červenou a křeče…přitom už bylo vidět i :srdce: :nevim:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
25.7.21 14:41

@Jahudka82 je to hrozné, nemělo by se to stávat :(

  • Zmínit
  • Nahlásit
4209
25.7.21 18:40

Přeji vám moc a moc štěstí do dalších pokusu!

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
25.7.21 19:06

@Mallorka moc děkuji :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
9845
25.7.21 22:20

@Rickym Jedná taky známá z bývalé práce měla 2 revize během půl roku, zamlklé i spont. s komplikacema, nakonec má 2 zdravé děti… Za vším byla špatná funkce štítné žlázy :think:

  • Zmínit
  • Nahlásit
7675
26.7.21 05:09

Tohle je strasne, je mi to moc lito :,( :hug:
Ja prodelala ZT v 17tt. Bylo to hrozne cele - to zjisteni, odber klku, vysledky v poradku a nasledne nebijici srdce a vyvolany porod… Dalsi tehotenstvi jsem se silene bala a neverila nicemu, dokud nebudu sve dite drzet v naruci. Bylo to v roce 2017. Do roka se nam narodila dcera :srdce: a ted mame cerstva dvojcatka (prvni miminko nam poslalo za sebe dusicku) :srdce: :srdce: nekdy si s nama ten osud pekne bolestive pohrava…

Moc drzim palce, at mas brzy v naruci zdrave miminko :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
26.7.21 10:59

@Kukacka123 to me take moc mrzí :( je to hrůza.. Doufam, ze nam také za sebe brzy někoho pošle :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
7675
26.7.21 12:49

@Anoanonym1 Clovek na to nikdy nezapomene a bude to v nas naporad…jen cas tu bolest otupi. Posilam moc sil a stesti, at se brzy zadari :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
26.7.21 13:01

@Kukacka123 přesně tak, moc děkuji :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
1
26.7.21 13:17

Němůžu ani najít slova která by se hodila napsat..tohle je strašné a jsem ráda že jsem tohle nikdy nezažila, nezvládla bych to..jste silná a statečná. a já vám z celého :srdce: přeji aby jste brzo držela v náruči své dítě-živé a zdravé. posílám obětí

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
26.7.21 13:41

@Žíhovka moc moc děkuji :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.7.21 17:15

Dokud neni zdrave a zive dite v naruci, nic neni jiste.
Ja minuly rok prisla o zdravou dcerku ve 41tt, pupecnikova prihoda.
Ted cekame dvojcata, jsem ve 33tt, tim, ze nas zlom byl az den pred porodem, je velmi tezke myslet pozitivne a tesit se.

  • Nahlásit
35
6.8.21 12:40

My jsme to také řešili, už je to nějakou dobu…u nás je přenašeč manžel, ale do doby než jsme o miminko dvakrát přišli, nic netušil…byla to dlouhá Cesta, dokonce nám na genetice řekli, že by bylo lepší Ivf s pgd, že přirozeně se to podařit nemusí…ale osud nám dopřál a máme dva zdravé syny :wink: :srdce: jeden je úplně v poho a druhý je bohužel přenašeč, ale až bude připraven na detiyircote mu to řekněme…věřte a podaří se :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
762
6.8.21 14:18

Anonymní.. Boze to me moc mrzí :,( člověk nebude v klidu dokud nebude držet v ruce sve miminko.. Přeji mnoho štěstí :srdce:

@Pitrs85 take mohu mit přirozeně zdravé dítě ale je to právě bud a nebo, a ja uz riskovat nechci.. Tudíž ivf jediná možnost, i kdyz pgt take neni 100% alr věřím, ze nam to konečně vyjde :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit