Přirozený vybojovaný porod po sekci

Můj první porod v roce 2012 byl akutním císařský řezem po 12hodinovém snažení ze sebe vypudit to naše malé/velké stvoření. Teď už jí jsou 2 a půl roku. Druhé mimčo jsme chtěli do dvou let od prvního a taky že se povedlo. :)

*

Po prvním plánovaném dítěti v roce 2012 jsme se manželem rozhodli, že bychom dceři pořídili bratříčka či sestřičku. Tak jsem v říjnu 2012 vysadila HA a v prosinci už jsme na testu viděli krásné dvě čárky.

Dny ubíhaly a já se těšila na UTZ ve 12. tt. Po UTZ jsem dostala i fotku a těšila jsem se na další kontrolu. Bývalo mi nevolno, zvracení jsem potlačovala ledovou coca-colou (musím říct že bez ní bych problinkala celé dny), prsa jsem měla v jednom ohni.

Ve 14. tt jsem šla na záchod a najednou ze mně něco vyteklo, kouknu dolů a vidím samou krev. Zavolala jsem mamce, ať mi pohlídá dceru a honem do nemocnice. V nemocnici mi řekli že tam mám hematom jako krá*a, ale že miminko se zatím drží a že mi zastaví krvácení a zbytek se nechá na přírodě. Byly to jedny z mých nejhorších chvilek. Ještě když doktoři říkali, že kdybych přijela o hodinku později, už bych o mimi přišla.

Je to zvláštní pocit, když si uvědomím, že mi hodina zachránila dítě. V nemocnici jsem si poležela 5 dní a propustkou domů, kázáním klidového režimu a kontrolou za týden.

Po týdnu klidu/neklidu a obav se jelo na kontrolu, kde mi paní doktorka k mému úžasu sdělila, že tam byly dvě miminka, ale přes hematom nebyly vidět. (Kde asi můj pan gynekolog udělal CHYBU?) Na UTZ mi paní doktorka ještě ukázala rozdělený vak blan a zbytky již vstřebávajícího miminka. Když jsem to pak sdělila doma, tak mi nikdo nechtěl věřit. Až po důkazní lékařské zprávě byli všichni v úžasu jako já. Jednalo se o syndrom mizejícího dvojčete.

Doktorka mi nařídila důrazný klidový režim a kontroly až do porodu u nich v nemocnici. Označila mě jako vysoce rizikové, ohrožené těhotenství. Tento režim jsem se snažila dodržovat, ale se skoro dvouletou dcerou jsem toho moc nenaodpočívala.

Nějak jsem to přežila do 34. tt, kdy jsem začala mít křížové bolesti a menstruační bolesti po 3 minutách. Okamžitě se jelo do porodnice, kde zněl verdikt začínající předčasný porod, otevřená na 2 cm, takže hospitalizace, týden na kapačkách a dopovaná kortikoidy na dozrání plic, kdybych náhodou porodila. Ani jsem netušila, jak je otázka dnů mezi tímto obdobím důležitá.

Za 10 dní, kdy už byla krize zažehnána a předčasný porod rozehnán, jsem mohla jít domů. Ovšem před propuštěním domů jsem dostala přednášku, že když bylo první dítě sekcí, tak bych měla i druhé porodit sekcí. A že rovnou naplánujeme termín porodu. Jenže já se nedala. Trvala jsem si na svém, že to zkusíme přirozeně, samozřejmě kdyby byla sebemenší komplikace, že se sekci bránit nebudu. A tak jsem podepsala papír s možnými riziky a jelo se domů.

Přehoupl se 38. tt a bylo 3.8.2015, když mi doma na wc v 8 ráno praskla voda. Zavolali jsme babičku, ať přijde hlídat a jelo se do porodky. V porodnici verdikt na 4 cm, takže šup do erární košilky, manžel do modrého mundůru a na porodní box. Za chvíli mně sestřička volala na klystýr, po klystýru sprcha, bolesti po 3 minutách.

Bolesti se stupňovaly a já si pomáhala opíráním se o stůl. Ve 13:45 verdikt na 9 cm a pocit na tlačení, tak jsem si „vyskočila“ na porodní lůžko a že mám zkusit tlačit. Jenže ještě jsem neměla zcela zašlou branku, tak na bok a přitlačovat si při kontrakci. Po 3 kontrakcích jsme šli na to. Tlačila jsem dlouhých 45 minut, malá měla pupeční šňůru omotanou kolem krčku a vedlo ji to podpaží, takže vždy trošku vylezla a pak hned zase zalezla.

Ve 14:33 tedy po 6 a půl hodinách od prasknutí plodové vody se nám narodila druhá dcera s mírami 3190 g a 49 cm. Dali mi ji hned na bříško a manžel si přestřihl pupeční šňůru. Byl to nádherný pocit, který jsem kvůli sekci u prvního porodu nezažila.

Ovšem z dcery na břichu jsem se moc dlouho neradovala. Za chvíli mi ji zase vzali a kolem mně se seběhlo plno doktorů. Já vůbec nevěděla, co se děje, jen mi bylo hůř a hůř až na omdlení. Dcera skončila v náruči manžela. Prý jsem začala strašně krvácet a báli se, jestli mi nepraskla děloha. Placentu ze mě doslova vyrvali, na umrtvení kvůli šití se čekat nemohlo, takže šití bez umrtvení. Dcera mně dost potrhala, ztratila jsem hodně krve.

Naštěstí se o prasklou dělohu nejednalo, to by mi museli dělohu odoperovat. Praskla mi nějaká velká céva, kterou se podařilo najít a krvácení zastavit a do toho ještě asi 4 malé cévky, které se taky povedlo zastavit.

Díky včasnému zásahu doktorů jsem přežila a dívala se, sice jako v mlze, jak sestřička odnáší skoro plný kýbl mé krve. Dostala jsem 4 plazmy a 4 transfúze, naštěstí jsem se z toho za 2 dny dostala a mohla si užívat mého miminka.

Teď je kočce 5 měsíců a roste do krásy. Se sestřičkou se mají moc rády.

Váš příspěvek

Odesílám...
3035
14.1.15 00:30

Jeje..hlavne ze to dobre dopadlo!!!gratuluju k holcicce :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
369
14.1.15 01:06

Teda, statecna mamina :) přeji uz jen zdravicko :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1074
14.1.15 07:43

Gratuluji k miminku. Krásný deníček. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2527
14.1.15 07:43

Je super, ze sis mohla „vyzkoušet“přirozený porod. Tomu se nic nevyrovna :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9868
14.1.15 08:50

Tak jeste ze to dobre dopadlo… kdyby mel clovek vesteckou kouli, co. vybojovala sis prirozeny, lec pomerne dost jkomplikovany, porod… mely jste obe velke stesti.
at vam holcicka dela jen samou radost ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
verulicek
14.1.15 09:26

Krásný zápisek :-) i kdybys předtím neměla sekci, mohl být porod stejný…ne všechny přirozené jsou bez problémů. Hlavně že jste zdravé!! Gratulace :kytka:

  • Nahlásit
4340
14.1.15 12:08

Moc gratuluji k holčičce je krásná :-D hlavně hodně zdraví Vám i Vaší celé rodině :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
37
14.1.15 12:08

Jsem za to strašně ráda. Kdybych to měla porovnat, tak i kdyz byly po prirozenem porodu takové komplikace, tak byl prirozeny porod 100× lepší, než sekce. Nejkrásnější bylo, kdyz mi malou položili na břicho. Aji ta rekonvalescence po porodu byla rychlejší. Po cisari jsem se nemohla moc hybat, břicho bolelo a na noc jsem první dcrru musela dávat sestrickam. Ani doma to nebylo ještě uplne ok. Ale u druhého porodu jsem na druhý den seděla a normálně fungovala. Hold příroda je příroda a moc dobre ví, proč to tak je. Zase na druhou stranu dekuji za moderní metody našich lékařů. Bez nich by u prvního porodu nepřežila dcera a u druheho pro změnu já. :-) :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
167
14.1.15 13:07

Nádhera!!! Doufám, že se mé druhé dítě narodí taky přirozeně jako Vám, protože první šlo akutním císařem :( Gratuluji :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
4157
14.1.15 13:51

Super, že jsis to zažila. Taky jsem měla první sekci, u druhého jsem stála strašně moc o přirozený porod, ale bohužel oba kluci měli svoji hlavu a ani jeden se neotočil tak jak měl a než riskovat, tak jsem i u druhého zvolila císaře. Sice mě to ted trošku mrzí, že mám dvě děti a ani pořádně nevím co jsou porodní bolesti (u druhého jsem si to vyzkoušela jen lehce, dorazila jsem na 5cm otevřená) ale to přiložení na břicho mě mrzí i zažít partnera jak je mi oporou právě v této chvíli…ale co naplat jsem ráda, za zdravé kluky

  • Nahlásit
  • Zmínit
826
14.1.15 15:33

Gratuluju k holčičce!!! Pane jo, tak to byl poradny závěr!! Valím oči!!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
1950
14.1.15 21:11

@electrac moc hezký deníček :)
gratuluji k obou dítkům
jinak to že jsi si vybojovala přirozený porod je dobře, kdyby byl císař opravdu nutný, tak ho udělají a komplikace které nastaly nejspíš vůbec s císařem vůbec nesouvisely a mohly stejně tak nastat i při porodu císařem ¨
a přeji už jen zdravíčko celé rodince :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
230
14.1.15 22:50

To bylo napínavé až do konce. Gratuluju ke zdravé holčičce a k tomu, jak jste to krásně zvládly

  • Nahlásit
  • Zmínit
689
21.1.15 23:06

Díky za deníček :kytka: Taky jsem v srpnu rodila druhé dítě normálně po prvním císaři. Stačilo se domluvit předem, týden před porodem mi zkontrolovali stav jizvy a nebyl problém. Jsem moc ráda, že jsem si to mohla prožít ;) Je důležité dodávat odvahu i ostatním ženám, aby se po císaři nebály rodit přirozeně, pokud jsou jinak zdravé, riziko ruptury je fakt minimální.

  • Nahlásit
  • Zmínit
26
22.1.15 00:52

Velká gratulace, přeji, ať je malá jen zdravá :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1337
25.1.15 00:30

Pekny denicek, gratuluji k holcicce :kytka: Jen mala poznamka, delohu po rupture neni nutne vzdy odoperovat. V malem procentu pripadu se ji podari zrekonstruovat. Pisi to z vlastni zkusenosti - mam za sebou rupturu a delohu nastesti mam.

Příspěvek upraven 25.01.15 v 00:34

  • Nahlásit
  • Zmínit
37
25.1.15 08:26

To jsem nevěděla. Doktor mi řekl, ze pokud mi někde praskla deloha, tak ze půjdu na operaci a dělohy vybrat. Ze to jde i jinak mi nikdo neřekl. Ale jse ráda ze to dopadlo takhle. Sice už další děti nechceme, ale co kdyby náhodou? ;-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
46
11.3.15 20:12

Bojovnice :)

  • Nahlásit
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele